Přejít k článku

Přejít na obsah

Mění Bible dál tvůj život?

Mění Bible dál tvůj život?

„Přeměňujte se předěláním své mysli.“ (ŘÍM. 12:2)

PÍSNĚ: 61, 52

1.–3. a) Například co pro nás může být po křtu těžké změnit? b) Jaké otázky nás možná napadnou, když je pro nás boj s našimi slabostmi náročnější, než jsme čekali? (Viz úvodní obrázky.)

KDYŽ Kevin [1] poznal pravdu, po ničem netoužil víc než po blízkém vztahu s Jehovou. Byl ale dlouholetý kuřák, gambler, opilec a narkoman. Aby získal Boží schválení, musel se těchto závislostí zbavit. To se mu podařilo díky moci Božího Slova a síle od Jehovy. (Hebr. 4:12)

2 Ale i po křtu na sobě musel Kevin dál pracovat a rozvíjet křesťanské vlastnosti. (Ef. 4:31, 32) Zjistil, že některé věci jsou pro něho těžší, než si myslel – například krotit svoji prudkou povahu. Řekl o tom: „Naučit se ovládat pro mě bylo těžší než zbavit se závislostí.“ Kevinovi pomohly vroucí modlitby a intenzivní studium Bible.

3 Stejně jako Kevin museli i mnozí z nás před křtem udělat velké změny, aby svůj život uvedli do souladu se základními biblickými požadavky. Po křtu se ale ukázalo, že budeme muset dělat další – často míň nápadné – změny, abychom se stále víc blížili vzoru Jehovy a Ježíše. (Ef. 5:1, 2; 1. Petra 2:21) Možná jsme například zjistili, že máme tendenci kritizovat druhé, bát se lidí nebo šířit „drby“. Pokud je pro nás boj s takovými sklony náročnější, než jsme si mysleli, pak nás možná napadlo: Proč je to pro mě tak těžké, když už se mi podařily mnohem větší změny? Co můžu udělat pro to, aby Bible dál měnila můj život?

MĚJ REALISTICKÁ OČEKÁVÁNÍ

4. Proč nedokážeme vždy dělat to, co se Jehovovi líbí?

4 My, kdo jsme poznali Jehovu a zamilovali si ho, z celého srdce toužíme dělat to, co se mu líbí. Jenže kvůli naší nedokonalosti se nám to nedaří vždycky, ať po tom toužíme sebevíc. Často se cítíme podobně jako apoštol Pavel, který řekl: „Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne.“ (Řím. 7:18, Český ekumenický překlad; Jak. 3:2)

5. S jakým jednáním jsme museli skončit před tím, než jsme se dali pokřtít, ale s jakými slabostmi možná musíme dál bojovat?

5 S hříšným jednáním, kvůli kterému bychom nemohli být součástí sboru, jsme přestali už před křtem. (1. Kor. 6:9, 10) Nedokonalí jsme ale pořád. (Kol. 3:9, 10) Není proto realistické očekávat, že po křtu už nebudeme dělat chyby. Dokonce i po mnoha letech v pravdě můžeme zažívat opakovaná selhání nebo se potýkat s nějakým špatným sklonem. Některé slabosti nás můžou pronásledovat i celé roky.

6., 7. a) Díky čemu můžeme být Jehovovými přáteli navzdory svojí nedokonalosti? b) Proč bychom si nikdy neměli myslet, že Jehovu nemůžeme prosit o odpuštění?

6 I přes svoji nedokonalost se ale můžeme těšit z přátelství s Jehovou a z toho, že mu můžeme sloužit. Pamatuj na jednu důležitou věc: Když tě k sobě Jehova přitáhl, věděl, že budeš dělat chyby. (Jan 6:44) Zná tvoji povahu a tvoje srdce, a tak si určitě uvědomoval, se kterými slabostmi budeš mít největší problém. A bylo mu jasné, že v boji s nimi občas selžeš. To mu ale nezabránilo v tom, aby tě chtěl za přítele.

7 Jehova nám z lásky dal velmi cenný dar – výkupní oběť svého Syna. (Jan 3:16) Pokud na základě této nedocenitelné oběti pokorně prosíme Jehovu o odpuštění, můžeme si být jistí, že naše přátelství s ním zůstává nenarušené. (Řím. 7:24, 25; 1. Jana 2:1, 2) Nikdy bychom si neměli myslet, že jsme tak hříšní a nečistí, že se na nás tato možnost nevztahuje. Bylo by to, jako bychom si ušpinili ruce a nechtěli si je umýt. Vždyť výkupné bylo poskytnuto právě pro kajícné hříšníky. Díky němu se proto můžeme těšit z přátelství s Jehovou navzdory svým nedostatkům. (Přečti 1. Timoteovi 1:15.)

8. Proč bychom svoje slabosti neměli přehlížet?

8 To samozřejmě neznamená, že bychom svoje slabosti měli přehlížet. Pokud chceme upevňovat přátelství s Jehovou, musíme jednat podle jeho požadavků a ze všech sil se snažit napodobovat jeho a Ježíšův příklad. (Žalm 15:1–5) Svoje slabé stránky se snažíme ovládat a pokud možno se jich úplně zbavit. Ať už jsme pokřtění krátce, nebo dlouho, musíme na zlepšování svých vlastností a překonávání svých slabostí dál pracovat. (2. Kor. 13:11)

9. Jak víme, že oblékání nové osobnosti je postupný proces?

9 Práce na křesťanské osobnosti vyžaduje trvalé úsilí. Apoštol Pavel křesťanům řekl: „Měli [byste] odložit starou osobnost, která odpovídá vašemu dřívějšímu způsobu chování a která se kazí podle svých podvodných tužeb; ale . . . měli [byste] být obnoveni v síle, která podněcuje vaši mysl, a měli byste obléci novou osobnost, jež byla stvořena podle Boží vůle v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti.“ (Ef. 4:22–24) Původní řecký výraz přeložený jako „být obnoveni“ nese myšlenku postupného procesu. To je povzbudivé, protože z toho vyplývá, že ať už sloužíme Jehovovi jakkoli dlouho, stále můžeme rozvíjet křesťanské vlastnosti, které novou osobnost tvoří. Ano, Bible může náš život zlepšovat stále.

PROČ JE TO TAK TĚŽKÉ?

10. Pokud chceme, aby nás Bible dál měnila, co to od nás vyžaduje a jaké otázky nás můžou napadnout?

10 Pokud chceme, aby nás Boží Slovo dál měnilo, musíme vynakládat velké úsilí. Proč je ale potřeba se tak namáhat? Jestliže nás Jehova v našich snahách podporuje, nemělo by pro nás být mnohem snazší dělat duchovní pokroky? Nemohl by prostě potlačit naše nedokonalé sklony do té míry, že by pro nás nebyl problém projevovat správné vlastnosti?

11.–13. Proč Jehova očekává, že se budeme snažit svoje slabosti překonávat?

11 Když se zamyslíme nad vesmírem, vůbec nepochybujeme o tom, že Jehova má obrovskou moc. Například vytvořil Slunce, které každou sekundu přemění pět milionů tun své hmoty na energii. A přestože na Zemi se dostane jen zlomek této energie, stačí to k udržení života na ní. (Žalm 74:16; Iz. 40:26) Jehova také rád dává sílu svým služebníkům, když ji potřebují. (Iz. 40:29) Samozřejmě by nám tedy mohl dát tolik síly, že bychom svoje slabosti překonávali bez námahy a selhání. Proč to nedělá?

12 Jehova nám dal jedinečný dar svobodné vůle. Když jsme rozhodnutí dělat to, co se mu líbí, a poctivě se o to snažíme, dokazujeme tím hloubku svojí lásky k němu a svoji touhu dělat mu radost. Také tím vyjadřujeme podporu jeho právu vládnout, které Satan napadl. Můžeme si být jistí, že náš velkorysý a vděčný Otec si našeho dobrovolného a vytrvalého úsilí mimořádně váží. (Job 2:3–5; Přísl. 27:11) Kdyby způsobil, abychom se v boji se svými nedokonalými sklony vůbec nemuseli namáhat, pak bychom jen těžko mohli dokázat, že ho za všech okolností chceme poslouchat a být věrní jeho vládě.

13 Jehova nás proto vybízí, abychom na svých křesťanských vlastnostech pracovali s „opravdovým úsilím“. (Přečti 2. Petra 1:5–7; Kol. 3:12) Očekává od nás, že se budeme ze všech sil snažit ovládat svoje myšlenky a pocity. (Řím. 8:5; 12:9) Pokud je pro nás náročné nějakou změnu udělat, budeme o to šťastnější, když se nám to podaří.

NECH SE DÁL MĚNIT BOŽÍM SLOVEM

14., 15. Co dalšího nám pomůže rozvíjet křesťanské vlastnosti? (Viz rámeček „ Bible a modlitba jim pomohly se změnit“.)

14 Co máme dělat, aby se nám dařilo rozvíjet vlastnosti, které se Jehovovi líbí? Nestačí se jen rozhodnout, že se změníme. Musíme hledat vedení v Božím Slově a usilovně se jím snažit řídit. V Římanům 12:2 se totiž píše: „Přestaňte se utvářet podle tohoto systému věcí, ale přeměňujte se předěláním své mysli, abyste si sami ověřili, co je dobrá a přijatelná a dokonalá Boží vůle.“ Jehova nám svým Slovem a svatým duchem pomáhá poznat jeho vůli, jednat v souladu s ní a dělat nezbytné změny. Je potřeba, abychom každý den četli Bibli, uvažovali o tom, co jsme se z ní dozvěděli, a modlili se o svatého ducha. (Luk. 11:13; Gal. 5:22, 23) Když se necháme Božím duchem vést a budeme přijímat Jehovův pohled na věci, bude to mít pozitivní vliv na naše myšlení, slova i jednání. Ale i pak si na svoje špatné sklony budeme muset dávat pozor. (Přísl. 4:23)

Když bojujeme s nějakou slabostí, může být dobré si založit biblické verše nebo články, které se jí týkají, a čas od času se k nim vrátit (15. odstavec)

15 Další důležitou věcí je studovat Bibli pomocí našich publikací. Řada článků v časopisech Strážná věž Probuďte se! rozebírá, jak můžeme napodobovat Jehovovy vlastnosti a bojovat se svými slabostmi. Když narazíme na nějaké biblické verše nebo články, které jsou pro nás zvlášť aktuální, může být dobré si je založit a čas od času se k nim vrátit.

16. Proč bychom neměli být zklamaní, když se nám nedaří dělat duchovní pokroky tak rychle, jak bychom chtěli?

16 Pokud se nám zdá náš duchovní pokrok pomalý, pamatujme, že rozvíjení křesťanských vlastností je postupný proces, který vyžaduje čas. Musíme být trpěliví a dál se snažit dělat ve svém životě pozitivní změny na základě Božího Slova. Ze začátku se možná budeme muset k některým věcem nutit. Jak se ale časem bude naše myšlení a jednání stále víc shodovat s tím Jehovovým, bude pro nás jednodušší a přirozenější myslet a jednat správně. (Žalm 37:31; Přísl. 23:12; Gal. 5:16, 17)

MĚJ NA MYSLI NÁDHERNOU BUDOUCNOST

17. Na co se můžeme těšit, pokud věrně sloužíme Jehovovi?

17 Věrní Boží služebníci nakonec získají dokonalost a budou moct Jehovovi sloužit věčně. Pak už projevování dobrých vlastností nebude boj, ale potěšení. Do té doby můžeme díky výkupnému sloužit našemu milujícímu Bohu i přesto, že jsme nedokonalí. Důležité je, abychom se poctivě snažili měnit svůj život v souladu s tím, jak na nás působí Boží Slovo.

18., 19. Jak můžeme získat jistotu, že Bible má moc měnit náš život?

18 Kevin, o kterém jsme mluvili na začátku, tvrdě pracoval na tom, aby se dokázal ovládat. Uvažoval o biblických zásadách, řídil se jimi a přijímal pomoc a rady od svých spolukřesťanů. Během několika let udělal výrazný pokrok a nakonec splňoval požadavky na jmenování služebním pomocníkem. Dnes už slouží 20 let jako starší, ale přesto ví, že si musí dávat pozor, aby ho jeho výbušnost znovu neovládla.

19 Z Kevinova příkladu je vidět, jak pozitivní vliv na náš život může Bible mít. Dovolme proto, aby na nás Boží Slovo působilo a přibližovalo nás k Jehovovi. (Žalm 25:14) Když uvidíme, jak Jehova našemu úsilí žehná, získáme jistotu, že díky jeho Slovu můžeme dál měnit svůj život k lepšímu. (Žalm 34:8)

^ [1] (1. odstavec) Jméno bylo změněno.