1. Proč Jehova sám sebe přirovnává ke kojící matce?

„MŮŽE se stát, že by žena zapomněla na své děťátko?“ Tuhle otázku Jehova položil svému lidu v době, kdy žil prorok Izajáš. „I kdyby některá zapomněla, já na tebe nikdy nezapomenu,“ řekl jim. (Iz. 49:15) Jehova sám sebe k matce často nepřirovnával, ale v tomto případě to udělal. Připomněl svým služebníkům pouto mezi matkou a jejím dítětem, aby jim ukázal, jak hluboce je miluje. Většina maminek by se ztotožnila s tím, co říká sestra Jasmin: „Když své děťátko kojíte, vznikne mezi vámi výjimečný vztah, který potrvá celý život.“

2. Jak se Jehova cítí, když se od něj některé z jeho dětí vzdálí?

² Jehovovi neunikne, když i jediné z jeho dětí přestane chodit na shromáždění a do kazatelské služby. Představ si, jak moc ho musí bolet, když se každý rok tisíce jeho služebníků stanou nečinnými. *

3. Co si Jehova přeje?

³ Hodně našich drahých bratrů a sester, kteří se stali nečinnými, se znovu ke sboru připojuje a my z toho máme velkou radost. Jehova si přeje, aby se k němu vrátili, a my si to přejeme také. (1. Petra 2:25) Jak jim můžeme pomoct? Než si na to odpovíme, řekněme si něco o tom, proč někteří přestávají chodit na shromáždění a do služby.

4. Jak může někoho ovlivnit práce?

⁴ Některé bratry a sestry úplně pohltila práce. „S prací jsem to přeháněl,“ přiznává Hung * z jihovýchodní Asie. „Naivně jsem si myslel, že když budu mít víc peněz, budu moct víc sloužit Jehovovi. A tak jsem v práci trávil spoustu času. Stále častěji jsem vynechával shromáždění, až jsem na ně přestal chodit úplně. Zdá se, že svět je nastavený tak, aby lidi pozvolna odváděl od Boha.“

5. Jaký vliv měly na jednu sestru její problémy?

⁵ Někteří bratři a sestry jsou zavalení problémy. Anne z Británie, která má pět dětí, říká: „Jeden můj syn se narodil s vážným postižením. Časem byla jedna z dcer vyloučená a další syn začal mít psychické problémy. Byla jsem na dně, a tak jsem přestala chodit na shromáždění a do služby. Nakonec jsem byla nečinná.“ Je nám moc líto, že Anne a její rodina, stejně jako další spoluvěřící, prožívají takové problémy, a soucítíme s nimi.

6. Jak by se někdo mohl odtáhnout od Jehovova lidu, kdyby neuplatnil Kolosanům 3:13?

⁶ Přečti Kolosanům 3:13. Některým Jehovovým služebníkům ublížilo to, co udělal někdo ze sboru. Apoštol Pavel uznal, že občas můžeme mít oprávněný důvod si na některého bratra nebo sestru stěžovat. Možná nám někdo dokonce ukřivdil. Kdybychom si nedali pozor, mohl by v nás přetrvávat hněv. Zahořklost by nakonec mohla způsobit, že bychom se s Jehovovým lidem přestali stýkat. To se stalo Pablovi z Jižní Ameriky. Byl nespravedlivě obviněn ze špatného jednání a kvůli tomu už nemohl dělat některé odpovědné úkoly ve sboru. Jak na to reagoval? „Naštvalo mě to,“ říká, „a postupně jsem se od sboru odtáhl.“

7. Co s člověkem může udělat špatné svědomí?

⁷ Někoho, kdo v minulosti vážně zhřešil, možná dlouhou dobu trápí svědomí a má pocit, že ho Jehova nemůže mít rád. A i když toho, co udělal, litoval a mohl zůstat ve sboru, může si myslet, že není dost dobrý na to, aby byl jedním z Božích služebníků. S podobnými pocity zápasil Francisco. Vypráví: „Byl jsem pokáraný za sexuální nemravnost. Nejdřív jsem sice chodil na shromáždění, ale byl jsem zdeptaný a měl jsem pocit, že si nezasloužím být v Jehovově organizaci. Měl jsem výčitky svědomí a byl jsem přesvědčený, že mi Jehova neodpustil. Časem jsem už na shromáždění a do služby nechodil vůbec.“ Jak se díváš na bratry a sestry, kteří jsou v podobné situaci jako ti, o kterých jsme teď mluvili? Máš s nimi soucit? A hlavně, jak se na ně dívá Jehova?

8. Zapomíná Jehova na ty, kdo mu dřív sloužili? Vysvětli to.

⁸ Jehova nezapomíná na ty, kdo mu dřív sloužili a pak se na nějakou dobu přestali s jeho lidem stýkat. A nezapomíná ani na to, co pro něj udělali. (Hebr. 6:10) Prorok Izajáš zaznamenal krásné přirovnání, které ukazuje, jak Jehova o svůj lid pečuje. Napsal: „Bude se starat o své stádo jako pastýř.  Svou paží shromáždí jehňata a ponese je v náručí.“ (Iz. 40:11) Jak na Jehovu, Velkého pastýře, působí, když se některá z jeho oveček zatoulá? Ježíš nám jeho pocity vykreslil v jednom ze svých podobenství. Řekl učedníkům: „Co myslíte? Pokud má nějaký člověk 100 ovcí a jedna z nich se zatoulá, nenechá těch 99 na horách a nevydá se pátrat po té jedné, která bloudí? A když ji najde, říkám vám, že se z ní raduje víc než z těch 99, které se nezatoulaly.“ (Mat. 18:12, 13)

9. Jak dobří pastýři v biblických dobách zacházeli se svými ovcemi? (Viz obrázek na titulní straně.)

⁹ Proč je výstižné přirovnat Jehovu k pastýři? Protože v biblických dobách pastýři o své ovce většinou starostlivě pečovali. Například David kvůli tomu, aby své stádo ochránil, bojoval se lvem a s medvědem. (1. Sam. 17:34, 35) Dobrý pastýř by si určitě všiml, že jedna z jeho ovcí chybí. (Jan 10:3, 14) Nechal by zbývajících 99 v bezpečí v ohradě nebo by je svěřil jiným pastýřům a vydal by se ztracenou ovečku hledat. Ježíš nás chtěl tímto podobenstvím naučit něco důležitého: „Můj nebeský Otec [si] nepřeje, aby zahynul jediný z těchto maličkých.“ (Mat. 18:14)

10. Co Jehova v Ezekielovi 34:11–16 slíbil, že udělá pro své ztracené ovce?

¹⁰ Jehova miluje každého z nás včetně „maličkých“, kteří se od stáda zatoulali. Prostřednictvím proroka Ezekiela slíbil, že bude po svých ztracených ovcích pátrat a pomůže jim duchovně se uzdravit. A řekl, jaké konkrétní kroky podnikne pro jejich záchranu. Takové kroky obvykle udělal izraelský pastýř, když se mu ztratila ovečka. (Přečti Ezekiela 34:11–16.) Nejdřív pastýř po ovci pátral, což mohlo vyžadovat hodně  času a úsilí. Když ji našel, přivedl ji zpátky do stáda. A pokud byla zraněná nebo vyhladovělá, s láskou jí pomáhal – ovázal jí rány, nosil ji a krmil. Starší, pastýři „Božího stáda“, dělají stejné kroky, aby pomohli těm, kdo se vzdálili od sboru. (1. Petra 5:2, 3) Pátrají po nich, pomáhají jim, aby se do sboru vrátili, a s láskou jim poskytují nezbytnou duchovní podporu. *

11. Co dobrý pastýř chápal?

¹¹ Dobrý pastýř chápal, že ovce se může ztratit. A když se to stalo a on ji pak našel, nezacházel s ní drsně. Teď se podíváme na to, jak Jehova pomáhal některým svým služebníkům, kteří se od něj na čas vzdálili. Můžeme si z toho vzít příklad.

12. Jak Jehova jednal s Jonášem?

¹² Prorok Jonáš odmítl splnit úkol, který dostal. Přesto to s ním Jehova rychle nevzdal. Jako dobrý pastýř ho zachránil a pomohl mu získat sílu, aby svůj úkol zvládl. (Jon. 2:7; 3:1, 2) Později nechal vyrůst a uschnout tykev, aby Jonášovi pomohl pochopit, jakou cenu má každý lidský život. (Jon. 4:10, 11) Co se z toho učíme? Sboroví starší to nesmí s těmi, kdo se stali nečinnými, rychle vzdávat. Snaží se pochopit, proč se ovečka od stáda vzdálila. A když se vrací k Jehovovi, dál se o ni s láskou zajímají.

13. Co se učíme z toho, jak Jehova reagoval na pochybnosti pisatele 73. žalmu?

¹³ Pisatel 73. žalmu se začal trápit tím, že se špatným lidem zdánlivě dobře daří. Pochyboval, jestli má cenu dělat to, co se líbí Bohu. (Žalm 73:12, 13, 16) Jak na to Jehova reagoval? Neodsoudil ho. Dokonce nechal jeho slova zapsat do Bible. Žalmista si nakonec uvědomil, že dobrý vztah s Jehovou je cennější než cokoli jiného. (Žalm 73:23, 24, 26, 28) Co se z toho učíme? Starší by neměli rychle  odsoudit ty, kdo začali pochybovat, že sloužit Jehovovi je to nejlepší. Neměli by nad nimi zlomit hůl, ale měli by se snažit pochopit, proč určité věci říkají a dělají. Jedině v tom případě je můžou povzbudit takovými myšlenkami z Bible, které potřebují slyšet.

14. Proč Elijáš potřeboval pomoc a co pro něj Jehova udělal?

¹⁴ Prorok Elijáš utekl před královnou Jezábel. (1. Král. 19:1–3) Myslel si, že už v zemi není žádný jiný Jehovův prorok a že všechno, co do té doby udělal, je k ničemu. Byl v takovém stavu, že chtěl umřít. (1. Král. 19:4, 10) Jehova ho ale neodsoudil. Naopak ho ujistil, že není sám, že se může spolehnout na Boží moc a že má pro něj ještě hodně práce. Trpělivě si vyslechl, co Elijáše trápí, a dal mu nové úkoly. (1. Král. 19:11–16, 18) Co se z toho učíme? Všichni bychom se měli k Jehovovým ovečkám chovat laskavě. A platí to zvlášť pro starší. Když s nimi někdo mluví o svých pocitech a je při tom zahořklý nebo si myslí, že si nezaslouží Jehovovo milosrdenství, měli by mu naslouchat. Pak by se měli snažit ztracenou ovečku ujistit, že ji má Jehova rád.

15. Jak se Ježíš podle Jana 6:39 díval na ovečky svého Otce?

¹⁵ Jak si Jehova přeje, abychom se na jeho ztracené ovečky dívali? Příklad  nám v tom dal Ježíš. Věděl, že pro Jehovu jsou všechny jeho ovečky drahocenné, a tak dělal maximum pro to, aby „ztraceným ovcím z izraelského národa“ pomohl se k němu vrátit. (Mat. 15:24; Luk. 19:9, 10) Jako dobrý pastýř dělal, co mohl, aby žádnou z Jehovových oveček neztratil. (Přečti Jana 6:39.)

16., 17. Jaký postoj by měli mít starší k úkolu pomáhat zatoulaným ovečkám? (Viz rámeček „ Jak se může ztracená ovečka cítit“.)

¹⁶ Apoštol Pavel vybídl starší z efezského sboru, aby se Ježíšovým příkladem řídili. „Máte pomáhat slabým a přitom pamatovat na slova Pána Ježíše: ‚Dávat přináší víc štěstí než dostávat.‘“ (Sk. 20:17, 35) Je jasné, že starší mají v tomto ohledu závažnou odpovědnost. „Když přemýšlím o tom, jak moc Jehovovi na jeho ztracených ovečkách záleží, motivuje mě to, abych jim pomáhal, jak to jen jde,“ říká Salvador, který slouží jako starší ve Španělsku. „Jsem přesvědčený, že Jehova chce, abych se o ně dobře duchovně staral.“

¹⁷ Všichni, o kterých byla řeč v tomto článku a kteří se od Jehovy vzdálili, dostali pomoc a zase se k němu vrátili. Právě teď si to samé přeje udělat mnoho dalších bratrů a sester. Příští článek se bude podrobněji zabývat tím, jak jim v tom můžeme pomoct.