1. Jak se Jehova cítí, když se k němu vrátí ztracená ovečka?

V MINULÉM článku jsme mluvili o tom, že Jehova sám sebe přirovnává k dobrému pastýři, který se o každou svou ovečku něžně stará. A když se nějaká zatoulá, pátrá po ní. Izraelity, kteří ho opustili, vybídl: „Vraťte se ke mně, a já se vrátím k vám.“ Víme, že to cítí pořád stejně. Říká totiž: „Neměním se.“ (Mal. 3:6, 7) Ježíš řekl, že když se k Jehovovi vrátí i jediný z jeho služebníků, Jehova a andělé z toho mají velkou radost. (Luk. 15:10, 32)

2. Nad čím se zamyslíme v tomto článku?

² Teď se zamyslíme nad třemi Ježíšovými podobenstvími, která ukazují, jak můžeme pomáhat těm, kdo se od Jehovy vzdálili. Uvedeme si několik vlastností, které k tomu potřebujeme. A uvidíme, proč stojí za to duchovně zesláblým bratrům a sestrám věnovat své síly a čas.

3., 4. Proč žena, o které se píše v Lukášovi 15:8–10, hledala ztracenou drachmu tak pečlivě?

³ Abychom našli ty, kdo se chtějí vrátit k Jehovovi, musíme vynakládat velké úsilí. Lukáš zaznamenal Ježíšovo podobenství o ženě, která hledá něco hodně cenného, co ztratila – minci nazývanou drachma. Toto podobenství zdůrazňuje, že je potřeba usilovně hledat. (Přečti Lukáše 15:8–10.)

 ⁴ Ježíš popisuje, jak se ta žena cítila, když drahocennou minci našla. V jeho době zřejmě dávaly některé židovské matky svým dcerám ve svatební den sadu deseti drachem. Ztracená mince možná k takové sadě patřila. Žena si myslela, že jí spadla na podlahu. A tak rozsvítila lampu, pečlivě ji hledala, ale nic nenašla. Olejová lampa nejspíš nedávala tolik světla, aby si žena malé stříbrné mince všimla. Nakonec důkladně zametla podlahu v celém domě. V hromádce smeteného prachu se najednou ve světle lampy zaleskla její drachma. To byla úleva! Svolala své přítelkyně a sousedky a o tu dobrou zprávu se s nimi podělila.

5. Proč může být těžké najít ty, kdo se vzdálili od sboru?

⁵ Jak je vidět z Ježíšova podobenství, najít něco ztraceného dá práci. I my možná musíme vynaložit velké úsilí, abychom našli ty, kdo se vzdálili od sboru. Možná jsou nečinní už léta. Mohli se dokonce přestěhovat někam, kde je místní bratři neznají. V tuto chvíli se ale někteří z nich určitě touží vrátit k Jehovovi. Chtějí mu sloužit spolu s duchovní rodinou bratrů a sester, ale nezvládnou to bez naší pomoci.

6. Jak můžou s hledáním nečinných pomáhat všichni ze sboru?

⁶ Kdo všechno může nečinné hledat? Každý z nás – starší, průkopníci, příbuzní i ostatní zvěstovatelé. Máš kamaráda nebo příbuzného, kteří jsou nečinní? Potkal jsi někoho z nečinných, když jsi sloužil dům od domu nebo na veřejnosti? Vysvětli mu, že pokud by si přál, aby ho navštívili starší z místního sboru, rád jim předáš jeho kontaktní informace.

7. Co se můžeš naučit z toho, co řekl Thomas?

⁷ Hlavní odpovědnost hledat ty, kdo se chtějí vrátit k Jehovovi, mají starší. Jak to můžou dělat? Všimni si, co doporučuje Thomas, * který žije ve Španělsku. Tento starší pomohl víc než 40 svědkům vrátit se do sboru. Říká: „Nejdřív se bratrů a sester zeptám, jestli nevědí, kde nečinní zvěstovatelé momentálně bydlí. Nebo se jich zeptám, jestli si nepamatují na někoho, kdo už nechodí na shromáždění. Většinou reagují nadšeně, protože jsou rádi, že můžou s pátráním pomoct. Když pak nečinné bratry a sestry navštívím, poptám se jich na děti a jiné příbuzné. Někteří nečinní s sebou dřív brali děti na shromáždění a ty možná byly nějakou dobu zvěstovateli. I jim můžeme pomoct, aby se vrátily k Jehovovi.“

8. Jak se v podobenství u Lukáše 15:17–24 otec zachoval ke svému kajícnému synovi?

⁸ Které vlastnosti bychom měli mít, abychom mohli nečinným pomáhat vrátit se k Jehovovi? Podívejme se, co se můžeme naučit z Ježíšova podobenství o vzpurném synovi, který odešel z domu. (Přečti Lukáše 15:17–24.) Ježíš popisuje, jak se syn nakonec vzpamatoval a rozhodl se vrátit. Otec se mu rozběhl naproti a vřele ho objal. Tím ho ujistil, že ho má pořád rád. Syn mu řekl, že ho trápí svědomí a má pocit, že už si nezaslouží, aby se s ním zacházelo  jako se synem. Otec mu empaticky naslouchal a pak podnikl praktické kroky, aby ho ujistil, že je doma vítaný – ne jako najatý dělník, ale jako milovaný člen rodiny. Uspořádal pro svého kajícného syna hostinu a dal mu to nejlepší oblečení.

9. Které vlastnosti jsou nezbytné k tomu, abychom pomohli nečinným vrátit se k Jehovovi? (Viz rámeček „ Jak pomáhat těm, kdo se chtějí vrátit“.)

⁹ Jehova se tomuto otci podobá. Naše nečinné bratry a sestry miluje a chce, aby se k němu vrátili. Když ho budeme napodobovat, můžeme jim v tom pomoct. Vyžaduje to od nás trpělivost, empatii a lásku. Proč bychom měli tyhle vlastnosti projevovat a jak to můžeme dělat?

10. Proč je důležité být trpěliví, když někomu pomáháme duchovně se uzdravit?

¹⁰ Musíme být trpěliví, protože aby se někdo duchovně uzdravil, chce to čas. Mnozí bratři a sestry, kteří byli dřív nečinní, říkají, že potřebovali, aby je starší a jiní ze sboru navštěvovali opakovaně. Sestra Nancy z jihovýchodní Asie napsala: „Moc mi pomohla jedna dobrá kamarádka ze sboru. Měla mě ráda, byla jako moje starší sestra. Připomínala mi hezké chvíle, které jsme spolu zažily. Když jsem se jí svěřovala se svými pocity, trpělivě poslouchala a nebála se mi poradit. Byla to opravdová přítelkyně a vždycky byla ochotná mi pomoct.“

11. Proč potřebujeme empatii, abychom někomu pomohli zahojit zraněné city?

¹¹ Empatie je jako účinná mast, která  pomáhá zahojit zraněné city. Někteří nečinní léta bojují s negativními pocity vůči někomu ze sboru. Kvůli tomu se nechtějí vrátit k Jehovovi. Někteří jsou přesvědčení, že jim někdo ukřivdil. Možná potřebují někoho, kdo by si je vyslechl a pochopil, jak se cítí. (Jak. 1:19) María, která byla nějakou dobu nečinná, říká: „Potřebovala jsem slyšící ucho, rameno, na kterém bych se mohla vyplakat, a ruku, o kterou bych se opřela.“

12. Uveď přirovnání, jak Jehova svou láskou přitahuje nečinné.

¹² Jehovovu lásku k lidem Bible přirovnává ke šňůře nebo provazu. Proč je to výstižné? Představ si, že se topíš v rozbouřeném moři a někdo ti hodí záchrannou vestu. Určitě jsi za ni vděčný, protože se díky ní udržíš na hladině. Ale samotná vesta ti život nezachrání. Voda je ledová, takže pokud se nedostaneš do záchranného člunu, nepřežiješ. Potřebuješ, aby ti někdo hodil lano a ke člunu tě přitáhl. Jehova o Izraelitech, kteří se od něj vzdálili, řekl: „Přitahoval jsem je ... šňůrami lásky.“ (Oz. 11:4) Stejnou lásku dnes Jehova cítí k těm, kdo mu přestali sloužit a topí se v problémech a starostech. Chce, aby věděli, že je miluje, a chce je k sobě přitáhnout. A svou lásku jim může projevit tvým prostřednictvím.

13. Vyprávěj zážitek, který ukazuje, jakou sílu má bratrská láska.

¹³ Je důležité, abychom nečinné bratry a sestry ujistili, že Jehova je miluje a my  také. Pablo, o kterém se psalo v minulém článku, byl nečinný přes 30 let. Říká: „Jednou ráno jsem vycházel z domu a potkal jsem milou postarší sestru. Dala se se mnou do řeči a byla moc laskavá. Rozplakal jsem se jako malé dítě. Řekl jsem jí, že ji za mnou nejspíš poslal Jehova. V tu chvíli jsem se rozhodl, že se k němu vrátím.“

14. Co pastýř v podobenství u Lukáše 15:4 a 5 udělal, když ztracenou ovci našel?

¹⁴ Nečinní bratři a sestry potřebují dlouhodobější podporu. Stejně jako ztracený syn z Ježíšova podobenství můžou mít citové šrámy. A to, co zažívali v Satanově světě, je nejspíš duchovně oslabilo. Potřebují naši pomoc, aby znovu získali víru v Jehovu. V podobenství o ztracené ovci Ježíš popisuje, jak si ji pastýř dá na ramena a nese ji zpátky do stáda. Už ho stálo nějaký čas a energii, aby ji našel. Ale ví, že ji musí odnést do ohrady, protože sama nemá sílu se vrátit. (Přečti Lukáše 15:4, 5.)

15. Jak můžeme podpořit zesláblé bratry a sestry, kteří se chtějí vrátit k Jehovovi? (Viz rámeček „ Neocenitelná pomůcka“.)

¹⁵ I my možná budeme muset vynaložit čas a energii, abychom nečinným pomohli duchovně zesílit. Ale s pomocí Jehovova ducha, jeho Slova a publikací, které jsou k dispozici ve sboru, se nám to může podařit. (Řím. 15:1) Co konkrétně můžeme udělat? Jeden zkušený starší říká: „Potom, co se nečinní rozhodnou, že se opravdu chtějí vrátit k Jehovovi, většinou je potřeba s nimi studovat Bibli.“ *  Takže pokud tě starší poprosí, abys s někým nečinným studoval, ochotně to přijmi. Zmíněný starší dodává: „Zvěstovatel, který studium vede, by měl být dobrým přítelem – někým, komu může nečinný důvěřovat.“

16. Jak víme, že můžeme počítat s pomocí andělů?

¹⁶ Z mnoha zkušeností je vidět, že při hledání nečinných, kteří se touží vrátit k Jehovovi, s námi spolupracují andělé. (Zjev. 14:6) Například Silvio z Ekvádoru se úpěnlivě modlil, aby mu Jehova poslal někoho, kdo mu pomůže vrátit se do sboru. Vtom někdo zazvonil. U dveří stáli dva starší. Byli šťastní, že s ním můžou mluvit a podat mu pomocnou ruku.

17. Co nám to přinese, když budeme pomáhat duchovně zesláblým bratrům a sestrám?

¹⁷ Když budeme duchovně zesláblým bratrům a sestrám pomáhat vrátit se k Jehovovi, přinese nám to spoustu radosti. Salvador, který slouží jako průkopník a hodně se nečinným věnuje, říká: „Někdy mám takovou radost, že se neubráním slzám. Dojímá mě, když si uvědomím, že Jehova zachránil jednu ze svých drahocenných oveček ze Satanova světa a já jsem s ním na tom mohl spolupracovat.“ (Sk. 20:35)

18. Pokud jsi nečinný, čím si můžeš být jistý?

¹⁸ I když ses přestal stýkat s Božím lidem, můžeš si být jistý, že tě Jehova pořád miluje. Chce, aby ses k němu vrátil. Musíš pro to něco udělat, ale Jehova tě podobně jako otec v Ježíšově podobenství vyhlíží a rád tě přivítá doma.