1. Co musíme dělat, abychom přežili Jehovův den?

 KDYŽ Bible mluví o „Jehovově dni“, označuje tím dobu, kdy Jehova trestá svoje nepřátele a zachraňuje svůj lid. V minulosti už takové rozsudky několikrát vykonal. (Iz. 13:1, 6; Ezek. 13:5; Sef. 1:8) V dnešní době začne „Jehovův den“ útokem na Velký Babylon a skončí armagedonskou bitvou. Abychom ten „den“ přežili, musíme se na něj připravit už teď. Ježíš ale ukázal, že nejde jenom o jednorázovou záležitost. Z jeho slov vyplývá, že na „velké soužení“ musíme být připravení pořád. (Mat. 24:21; Luk. 12:40)

2. Co si můžeme odnést z 1. Tesaloničanům?

² Ve svém prvním dopise Tesaloničanům použil apoštol Pavel řadu přirovnání, kterými chtěl křesťanům pomoct, aby byli na Jehovův velký den soudu připravení. Pavel věděl, že ten den hned tak nepřijde. (2. Tes. 2:1–3) I tak ale svoje bratry vybízel, aby byli připravení, jako by to mělo přijít zítra. A stejně to můžeme dělat i my. Z Pavlových slov se dozvídáme 1. něco o příchodu Jehovova dne, 2. kdo ten den nepřežije a 3. jak se na něj můžeme připravit. Pojďme na to.

3. Proč se dá říct, že Jehovův den přijde jako zloděj v noci? (Viz taky obrázek.)

³ „Jako zloděj v noci.“ (1. Tes. 5:2) Tohle je první ze tří přirovnání, která popisují příchod Jehovova dne. Zloděj často přichází rychle a pod rouškou tmy, aby lidi zastihl nepřipravené. Podobně i Jehovův den udeří jako blesk z čistého nebe a většina lidí bude v šoku. To, jak rychle  se události seběhnou, může překvapit dokonce i nás, pravé křesťany. Ale na rozdíl od špatných lidí nebudeme zničeni.

4. V čem se Jehovův den podobá porodním bolestem?

⁴ „Jako porodní bolesti na těhotnou ženu.“ (1. Tes. 5:3) Když je žena těhotná, neví přesně, kdy začne rodit, ale nepochybuje, že k tomu dojde. Samotný porod pak nejspíš přijde náhle, je bolestivý a nic ho nezastaví. Podobně ani my neznáme přesně den a hodinu, kdy Jehovův den začne. Jsme si ale jistí, že přijde. Bůh špatné lidi potrestá. Bude to náhlé a nikdo tomu nezabrání.

5. V čem se velké soužení podobá svítání?

⁵ Jako svítání. Ve třetím přirovnání se Pavel znovu zmiňuje o zloději, který v noci krade. Tentokrát se ale zaměřuje na něco jiného a Jehovův den evidentně přirovnává ke svítání. (1. Tes. 5:4) Zloděj, který krade, se do toho může tak zabrat, že úplně ztratí pojem o čase. Takže když začne svítat, může ho to překvapit a prozradit. Podobně i velké soužení může prozradit ty, kdo jakoby ve tmě dělají věci, které se Jehovovi nelíbí. Jak se můžeme na rozdíl od nich na Jehovův den připravit? Tím, že se takovému jednání vyhýbáme a děláme to, „co je dobré, správné a pravdivé“. (Ef. 5:8–12) Z dalších dvou Pavlových přirovnání je vidět, kdo ten den nepřežije.

6. Proč se dá říct, že většina lidí duchovně spí? (1. Tesaloničanům 5:6, 7)

⁶ „Ti, kdo spí.“ (Přečti 1. Tesaloničanům 5:6, 7.) Ty, kdo nepřežijí Jehovův  den, Pavel přirovnal k lidem, kteří spí. Nevnímají, co se kolem nich děje, ani to, jak ubíhá čas. Takže když se stane něco důležitého, vůbec o tom nevědí a nijak na to nereagují. Podobné je to s většinou lidí v dnešní době. Taky spí, ale v duchovním smyslu. (Řím. 11:8) Nezajímají je důkazy, že žijeme v „posledních dnech“ a že velké soužení co nevidět přijde. Když se ve světě něco stane, někteří se z duchovního spánku proberou a začnou se o dobrou zprávu trochu zajímat. Hodně z nich ale vzhůru moc dlouho nezůstane a zase usne. Dokonce i někteří z těch, kdo věří, že den soudu přijde, si myslí, že je ještě daleko. (2. Petra 3:3, 4) My si ale uvědomujeme, že vybídka, abychom byli bdělí, je den ode dne naléhavější.

7. V čem se lidé, které Bůh zničí, podobají opilcům?

⁷ „Ti, kdo se opíjejí.“ Lidi, které Bůh zničí, Pavel přirovnal taky k opilcům. Ten, kdo je pod vlivem alkoholu, má zpomalené reakce a dělá nerozumná rozhodnutí. A podobné je to se špatnými lidmi. Nereagují na Boží varování a kvůli tomu, jaký život si vybrali, budou nakonec zničeni. Ale křesťané musí uvažovat střízlivě. (1. Tes. 5:6) Jeden znalec Bible napsal, že střízlivostí se tady myslí „klidný, vyrovnaný stav mysli, která správně zvažuje a posuzuje věci a tak nám umožňuje dělat správná rozhodnutí“. Proč potřebujeme být klidní a vyrovnaní? Abychom se nenechali zatáhnout do politických nebo sociálních problémů, které dnes lidé řeší. Čím blíž budeme Jehovově dni, tím víc budeme pod tlakem postavit se na nějakou stranu. Zároveň se ale nemusíme bát, jak v nějaké takové situaci zareagujeme. Jehova nám svým duchem pomůže být klidní, vyrovnaní a dobře se rozhodnout. (Luk. 12:11, 12)

8. Co nám podle 1. Tesaloničanům 5:8 pomůže, abychom byli na Jehovův den připravení? (Viz taky obrázek.)

⁸ Oblečme si pancíř a přilbu. Pavel nás přirovnává k vojákům, kteří jsou ve střehu a plně vyzbrojení do bitvy. (Přečti 1. Tesaloničanům 5:8.) Od vojáka v aktivní službě se čeká, že bude vždycky připravený k boji. I my musíme být na Jehovův den neustále připravení. Hodně nám v tom pomůže, když budeme nosit pancíř víry a lásky a jako přilbu naději.

9. Jak nás chrání víra?

⁹ Tak jako pancíř chránil vojákovi srdce, víra a láska chrání naše obrazné srdce. Díky nim dokážeme Bohu dál sloužit a následovat Ježíše. Víra nám dodává jistotu, že když dáme do uctívání Jehovy celé srdce, on nás odmění. (Hebr. 11:6) Taky nás motivuje, abychom zůstávali věrní Ježíšovi, který nás vede, a nevzdali to, ani když prožíváme něco těžkého. Jak můžeme na svojí víře pracovat? Tak, že budeme přemýšlet o bratrech a sestrách, kteří zůstali Jehovovi věrní navzdory pronásledování nebo ekonomickým problémům. Další, koho si můžeme vzít za vzor, jsou ti, kdo si zjednodušili život, aby mohli dávat Jehovu na první místo. b Když je budeme  napodobovat, pomůže nám to, abychom se v životě nezaměřovali na peníze a majetek.

10. Jak nám láska k Bohu a k bližním pomáhá dál kázat?

¹⁰ I láska nám pomáhá být bdělí a uvažovat střízlivě. (Mat. 22:37–39) Milujeme Boha, a tak nepřestáváme kázat, ani když si tím možná způsobíme problémy. (2. Tim. 1:7, 8) A ke kázání nás motivuje taky láska k lidem, kteří Jehovu ještě neznají. Proto se v našem obvodu snažíme oslovit druhé i po telefonu a pomocí dopisů. Nepřestáváme doufat, že se jednoho dne změní a začnou dělat to, co je správné. (Ezek. 18:27, 28)

11. V čem nám láska ke spoluvěřícím pomáhá? (1. Tesaloničanům 5:11)

¹¹ K bližním, které bychom měli milovat, patří i naši spoluvěřící. Jak se taková láska projeví? Pavel řekl: „Povzbuzujte se … navzájem a jeden druhého posilujte.“ (Přečti 1. Tesaloničanům 5:11.) Vojáci, kteří bojují bok po boku, jeden druhému dodávají sílu. Když zuří bitva, může se samozřejmě stát, že jeden toho druhého zraní, ale nikdy by to neudělal schválně. Ani my bychom nikdy nechtěli našim bratrům a sestrám záměrně ublížit nebo jim oplácet stejnou mincí. (1. Tes. 5:13, 15) To, že milujeme svoje bližní, je vidět i z toho, že máme úctu k bratrům, kteří nás ve sboru vedou. (1. Tes. 5:12) Když Pavel psal Tesaloničanům, místní sbor neexistoval ještě ani rok, takže jmenovaní bratři byli pravděpodobně nezkušení a dělali chyby. I tak si ale zasloužili úctu. A co my? S tím, jak se blíží velké soužení, možná budeme na pokynech od starších v našem sboru ještě závislejší než dnes. Možná se stane, že ztratíme kontakt s ústředím a pobočkou. Proto je důležité, abychom se už teď naučili mít naše starší rádi a mít k nim úctu. Ať už se stane cokoli, uvažujme střízlivě. Nezaměřujme se na  jejich chyby, ale na to, že je Jehova prostřednictvím Krista vede.

12. Jak naděje chrání naše myšlení?

¹² Tak jako přilba chránila vojákovi hlavu, naše naděje na záchranu chrání naše myšlení. Když je naše naděje silná, chápeme, že to, co svět nabízí, je bezcenné. (Filip. 3:8) Díky ní dokážeme být klidní a vyrovnaní. Tohle si ověřili i Wallace a Laurinda, kteří slouží v Africe. Během tří týdnů oběma z nich umřel jeden rodič. Kvůli pandemii covidu-19 se ale nemohli vrátit domů a být se svými rodinami. Wallace napsal: „Naděje na vzkříšení mi pomáhá, abych si nepředstavoval, jaké byly jejich poslední dny v tomhle světě, ale jaké budou jejich první dny v novém světě. Tahle naděje mi dodává klid, když mě přemáhá smutek nebo se mi po nich stýská.“

13. Jak můžeme získat svatého ducha?

¹³ „Neuhašujte oheň ducha.“ (1. Tes. 5:19) Pavel přirovnal svatého ducha k ohni, který v nás hoří. Když svatého ducha máme, jsme zapálení a nadšení pro to, co je správné, a s chutí pracujeme pro Jehovu. (Řím. 12:11) Jak můžeme svatého ducha získat? Tak, že se o něj modlíme, studujeme Boží Slovo a jsme součástí organizace, kterou Jehova svým duchem vede. To všechno nám pomůže rozvíjet vlastnosti, které patří k „ovoci ducha“. (Gal. 5:22, 23)

14. Čemu se musíme vyhýbat, aby nám Jehova nepřestal dávat svého ducha? (Viz taky obrázek.)

¹⁴ Když nám Jehova svého ducha dá, musíme si dávat pozor, abychom v sobě ten oheň ničím neuhášeli. Dává ho totiž jenom těm, kdo jsou z jeho pohledu čistí. Kdybychom v sobě živili nečisté myšlenky a začali se tak i chovat, o svatého ducha bychom přišli. (1. Tes. 4:7, 8) Abychom ho dál dostávali, nesmíme taky  „pohrdat proroctvími“. (1. Tes. 5:20) Těmihle proroctvími se myslí informace, které nám Jehova dává prostřednictvím svého ducha, včetně těch o Jehovově dni a o tom, v jak vážné době žijeme. Nemyslíme si, že ten den je ještě daleko, že Armagedon za našeho života nepřijde. Naopak máme jeho příchod stále na mysli, jakoby ho urychlujeme. Jak? Tak, že se chováme správně a každý den děláme maximum pro to, aby bylo vidět, že jsme oddaní Bohu. (2. Petra 3:11, 12)

15. Co můžeme dělat, abychom se nenechali oklamat dezinformacemi a Satanovou propagandou? (1. Tesaloničanům 5:21)

¹⁵ V blízké budoucnosti Jehovovi odpůrci nějakým způsobem prohlásí: „Mír a bezpečnost!“ (1. Tes. 5:3) Démoni naplní zemi svojí propagandou a většina lidí jí uvěří. (Zjev. 16:13, 14) Necháme se tím taky oklamat? Ne, když se budeme řídit radou: „Všechno zkoumejte.“ (Přečti 1. Tesaloničanům 5:21.) Řecké slovo přeložené jako „zkoumat“ se používalo v souvislosti se zkoušením vzácných kovů, aby se zjistilo, jestli jsou pravé. Podobně i my musíme zkoušet neboli zkoumat to, co slyšíme a čteme, abychom zjistili, jestli je to pravda. Je to pro nás ještě důležitější než pro Tesaloničany, protože se blíží velké soužení. Místo abychom naivně věřili všemu, co někdo řekne nebo napíše, musíme o věcech přemýšlet a porovnávat to s tím, co říká Bible a Jehovova organizace. Díky tomu se žádnou propagandou, za kterou stojí démoni, nenecháme oklamat. (Přísl. 14:15; 1. Tim. 4:1)

16. Jakou máme naději a k čemu nás to motivuje?

¹⁶ Boží lid jako celek velké soužení přežije. Ale pokud jde o nás jako o jednotlivce, nikdo z nás neví, co bude zítra. (Jak. 4:14) Ať už velké soužení přežijeme, nebo zemřeme ještě dřív, než začne, když Jehovovi zůstaneme věrní, odmění nás věčným životem. Pomazaní budou s Kristem v nebi a jiné ovce budou žít v ráji na zemi. Mějme proto pořád před očima naši nádhernou naději a buďme na Jehovův den připravení!