Přejít k článku

Přejít na obsah

14. STUDIJNÍ ČLÁNEK

PÍSEŇ Č. 56 Chci žít pravdou

Dej si za cíl duchovně dospět

Dej si za cíl duchovně dospět

„Směřujme ke zralosti.“ (HEBR. 6:1)

HLAVNÍ MYŠLENKA

Dozvíme se, jak zralý křesťan přemýšlí a jedná, aby se to líbilo Jehovovi a dělal moudrá rozhodnutí.

1. Co Jehova chce, abychom dělali?

 JEDEN z nejšťastnějších okamžiků v životě manžela a manželky je, když se jim narodí zdravé dítě. Ale i když ho mají moc rádi, nechtějí, aby bylo miminkem napořád. Vlastně kdyby nerostlo, měli by vážné obavy. Podobně Jehova má velkou radost, když jako následovníci Ježíše děláme první krůčky. Nechce ale, abychom duchovními nemluvňaty zůstali. (1. Kor. 3:1) Chce, aby se z nás stali duchovně „dospělí lidé“. (1. Kor. 14:20)

2. Na co si odpovíme v tomhle článku?

2 Jak zralý křesťan přemýšlí a jedná? Jak se jím stát? Jak nám v tom pomůže hluboké studium Bible? A proč bychom si neměli příliš věřit? V tomhle článku si na to všechno odpovíme.

JAK ZRALÝ KŘESŤAN PŘEMÝŠLÍ A JEDNÁ?

3. Jak se může člověk stát zralým křesťanem?

3 Řecké slovo, které se v Bibli překládá jako „zralý“, může taky znamenat „dospělý“, „dokonalý“ a „úplný“. a (1. Kor. 2:6) Stejně jako dítě roste, než se stane dospělým člověkem, musí růst i náš vztah s Jehovou. Jen tak se staneme dospělými křesťany. Tím to ale nekončí. I dál bychom měli dělat pokroky. (1. Tim. 4:15) Duchovně dospělí můžeme být všichni bez ohledu na věk. Jak ale poznáme, že jsme tohohle cíle dosáhli?

4. Jak bys popsal zralého křesťana?

4 Zralý křesťan dělá všechno, co po něm Jehova chce. Nevybírá si jenom to, co se mu hodí. Samozřejmě je pořád nedokonalý, a tak se mu ne všechno podaří. Ale každý den se snaží přemýšlet a jednat tak, jak si Jehova přeje. Oblékl si novou osobnost a dělá všechno pro to, aby měl na věci stejný názor jako Bůh. (Ef. 4:22–24) Naučil se rozhodovat na základě jeho zákonů a zásad, a tak nepotřebuje dlouhý seznam pravidel. A když se pak k něčemu rozhodne, má silnou vůli dotáhnout to do konce. (1. Kor. 9:26, 27)

5. Co hrozí křesťanovi, který není zralý? (Efezanům 4:14, 15)

5 Na druhou stranu nezralý křesťan se lehce může stát obětí vychytralých podvodů, konspiračních teorií a názorů odpadlíků. b (Přečti Efezanům 4:14, 15.) Má sklon na druhé žárlit, vyvolávat spory, snadno se urazit, a když se ocitne v pokušení, je pro něj těžké mu odolat. (1. Kor. 3:3)

6. K čemu se dá přirovnat duchovní růst? (Viz taky obrázek.)

6 Jak už jsme si řekli, Bible přirovnává duchovní růst k tomu, jak roste dítě. Protože nemá tolik zkušeností, potřebuje, aby ho někdo dospělý chránil a vedl. Třeba maminka řekne svojí holčičce, aby se jí držela za ruku, když přechází silnici. Časem jí možná dovolí, aby silnici přecházela bez ní, ale pořád jí připomíná, ať se rozhlédne na obě strany. A když je dospělá, nebezpečí už dokáže odhadnout sama. Takže dítě potřebuje pomoc dospělého, aby se vyhnulo nebezpečí. Podobně nezralý křesťan často potřebuje pomoc zralého křesťana, aby se vyhnul duchovnímu nebezpečí a správně se rozhodl. Ale když se rozhoduje zralý křesťan, přemýšlí o biblických zásadách, aby zjistil, co si o tom myslí Jehova, a pak se tím řídí.

Nezralý křesťan se musí naučit správně rozhodovat na základě biblických zásad (6. odstavec)


7. Potřebuje zralý křesťan pomoc druhých?

7 Znamená to, že zralý křesťan už nepotřebuje, aby mu někdo pomáhal? Ne. I on občas potřebuje s něčím poradit. Rád čerpá z moudrosti a zkušenosti druhých, ale zároveň si uvědomuje, že Jehova od něho očekává, že „ponese svůj vlastní náklad“. (Gal. 6:5) Naproti tomu duchovně nezralý křesťan často čeká, že mu druzí řeknou, co má dělat nebo jak se má rozhodnout.

8. V čem se od sebe zralí křesťané liší?

8 Tak jako se dospělí liší svým vzhledem, zralí křesťané se liší svými vlastnostmi. Někdo třeba vyniká moudrostí, jiný odvahou, další je štědřejší a ještě jiný se snadno dokáže vžít do pocitů druhých. Kromě toho, když dva zralí křesťané řeší stejnou věc, každý se může rozhodnout jinak a pořád to bude podle biblických zásad správně. Zvlášť to platí o věcech, které jsou otázkou svědomí. Zralí křesťané si tohle uvědomují, a tak se navzájem nesoudí za to, jak se rozhodli. Záleží jim na tom, aby zůstali jednotní. (Řím. 14:10; 1. Kor. 1:10)

JAK SE STÁT ZRALÝM KŘESŤANEM?

9. Probíhá duchovní růst sám od sebe? Vysvětli to.

9 Dítě roste samo od sebe, ale s duchovním růstem to tak jednoduché není. Je to vidět z toho, jak na tom byli bratři a sestry v korintském sboru. Přijali dobrou zprávu, dali se pokřtít, dostali svatého ducha a osobně se učili od apoštola Pavla. (Sk. 18:8–11) Ale i tak bylo hodně z nich několik let po křtu pořád duchovními nemluvňaty. (1. Kor. 3:2) Co můžeme udělat pro to, abychom nedopadli stejně?

10. Co musíme dělat, abychom duchovně dospěli? (Juda 20)

10 Abychom duchovně dospěli, musíme to nejdřív chtít. Ti, kdo „milují nezkušenost“, na sobě nechtějí nic měnit, a tak se nikdy neposunou dál. (Přísl. 1:22) Nechceme být jako lidé, kteří i v dospělosti pořád spoléhají, že za ně budou rozhodovat rodiče. Za to, že posilujeme svůj vztah s Jehovou, chceme nést odpovědnost sami. (Přečti Judu 20.) Co ti může pomoct, abys duchovně dospěl? Modli se k Jehovovi, aby ti dal „touhu i sílu jednat“. (Filip. 2:13)

11. Jak nám Jehova pomáhá duchovně dospět? (Efezanům 4:11–13)

11 Na to, abychom se stali zralými křesťany, nejsme sami. Jehova nám pomáhá. Jak? Ve sboru máme pastýře a učitele, kteří jsou ochotní se nám věnovat, dokud duchovně nevyrosteme, „tedy nedosáhneme vzrůstu, který plně odpovídá Kristu“. (Přečti Efezanům 4:11–13.) Jehova nám taky dává svatého ducha, aby nám pomohl získat „Kristovu mysl“. (1. Kor. 2:14–16) A navíc od něj máme čtyři evangelia, ze kterých se dozvídáme, jak Ježíš přemýšlel, mluvil a jak se choval, když byl tady na zemi. Pokud ho v tom budeme napodobovat, svého cíle duchovně dospět můžeme dosáhnout.

BEZ HLUBOKÉHO STUDIA BIBLE TO NEJDE

12. Co je „počáteční učení o Kristu“?

12 Abychom duchovně dospěli, nesmíme zůstat „u počátečního učení o Kristu“. K těmhle základním biblickým naukám patří pokání, víra, křest nebo vzkříšení. (Hebr. 6:1, 2) To je jenom pár věcí, na kterých je křesťanství založené. Proto o nich mluvil o Letnicích i apoštol Petr, když stál před shromážděným davem. (Sk. 2:32–35, 38) Kdyby někdo tyhle základní nauky nepřijal, nemohl by o sobě říct, že následuje Krista. Apoštol Pavel třeba řekl, že když někdo nevěří ve vzkříšení, je zbytečná celá jeho víra. (1. Kor. 15:12–14) Ale jenom s těmihle naukami bychom se neměli spokojit.

13. Co musíme dělat, abychom z hutného duchovního pokrmu, o kterém se píše v Hebrejcům 5:14, měli co nejvíc? (Viz taky obrázek.)

13 Hutný duchovní pokrm toho na rozdíl od základních nauk obsahuje mnohem víc. Nejsou to jenom Jehovovy zákony, ale taky zásady, které nám pomáhají pochopit, jak přemýšlí. Abychom z duchovního pokrmu měli co nejvíc, musíme Bibli studovat, do hloubky o tom přemýšlet a ze všech sil se snažit to uplatnit. Díky tomu se naučíme rozhodovat tak, aby z nás měl Jehova radost. c (Přečti Hebrejcům 5:14.)

Když si do hloubky studujeme Bibli, učíme se rozhodovat tak, aby z toho měl Jehova radost (13. odstavec) d


14. Jak Pavel pomohl Korinťanům duchovně růst?

14 Nezralí křesťané mají často problém se správně rozhodnout, když k tomu v Bibli není nic konkrétního. Někteří si v tu chvíli myslí, že si můžou dělat, co chtějí. Jiní zase vyžadují pravidla, i když to není potřeba. Například křesťané v Korintu po Pavlovi nejspíš chtěli, aby jim jasně řekl, jestli můžou jíst jídlo obětované modlám. On jim ale žádné pravidlo nedal. Ukázal, že každý má „právo si vybrat“, co udělá, na základě svého svědomí. Řekl jim několik biblických zásad, které by jim pomohly rozhodnout se tak, aby měli čisté svědomí a zároveň nebyli pro druhé kamenem úrazu. (1. Kor. 8:4, 7–9) Chtěl je naučit, aby se na základě Písma uměli rozhodnout sami a nečekali na nějaké pravidlo nebo na to, že za ně rozhodne někdo jiný. Tak jim pomohl duchovně růst.

15. Jak Pavel pomohl duchovně růst hebrejským křesťanům?

15 Něco důležitého se taky můžeme naučit z toho, co Pavel napsal hebrejským křesťanům. Nejen že někteří duchovně nerostli, ale dokonce „znovu [potřebovali] mléko, a ne hutný pokrm“. (Hebr. 5:12) Měli problém přijmout nové věci, které Jehova postupně odhaloval prostřednictvím sboru. (Přísl. 4:18) Hodně z nich třeba pořád trvalo na dodržování Mojžíšova zákona, i když ho Ježíš svojí výkupní obětí zrušil už před nějakými 30 lety. (Řím. 10:4; Tit. 1:10) Těch 30 let rozhodně nebylo málo, aby se tomu přizpůsobili. Každý, kdo si Pavlův dopis přečte, může potvrdit, že se jim snažil pomoct, aby pochopili hluboké duchovní pravdy. Díky tomu mohli posílit svoji důvěru, že křesťanství je jako nový způsob uctívání Jehovy mnohem lepší. Navíc jim to mělo dodat odvahu kázat i navzdory silnému odporu ze strany Židů. (Hebr. 10:19–23)

PROČ BYCHOM SI NEMĚLI PŘÍLIŠ VĚŘIT?

16. Měli bychom se spokojit s tím, že jsme duchovně dospěli? Vysvětli to.

16 Když duchovně dospějeme, neměli bychom se s tím spokojit. Musíme se snažit si zralost udržet. Proto si nesmíme příliš věřit a myslet si, že už na sobě nemusíme dál pracovat. (1. Kor. 10:12) Měli bychom pořád zkoumat, jestli dál děláme duchovní pokroky. (2. Kor. 13:5)

17. Jak je z Pavlova dopisu Kolosanům vidět, že potřebujeme zůstat duchovně zralí?

17 To, že je důležité zůstat duchovně zralý, zdůraznil Pavel i ve svém dopise Kolosanům. Tihle křesťané už sice takoví byli, ale i tak je varoval, aby si dali pozor na lidské názory a filozofie. (Kol. 2:6–10) Podobně to cítil i Epafras. Nejspíš tenhle sbor moc dobře znal, a tak se pořád modlil, aby zůstali duchovně zralí. (Kol. 4:12) Co se z toho učíme? Pavel i Epafras si uvědomovali, že aby člověk zůstal duchovně zralý, musí na tom sám pracovat a potřebuje i pomoc od Boha. Oba chtěli, aby Kolosané takoví byli, ať už je potká cokoli.

18. Co by se mohlo stát zralému křesťanovi? (Viz taky obrázek.)

18 Pavel v dopise Hebrejcům upozornil, že kdyby si zralý křesťan nedal pozor, mohl by natrvalo přijít o přátelství s Jehovou. Tak moc by se od něj vzdálil, tak moc by zatvrdil svoje srdce, že už by nebyl schopný činit pokání a Bůh by mu neodpustil. Hebrejci naštěstí tak daleko nezašli. (Hebr. 6:4–9) A jak je to v dnešní době? Co ti, kdo byli nečinní nebo vyloučení, ale později svých chyb litovali a snažili se je neopakovat? Z jejich pokorného postoje je vidět, že ani na ně se Pavlova slova nevztahují. Když se ale k Jehovovi vrátí, potřebují pomoc, kterou nabízí. (Ezek. 34:15, 16) Starší můžou zařídit, aby se jim věnoval nějaký zkušený bratr nebo sestra a tak jim pomohl zase duchovně zesílit.

Těm, kdo potřebují zase duchovně zesílit, Jehova pomáhá (18. odstavec)


19. Co by mělo být naším cílem?

19 Pokud sis dal za cíl stát se zralým křesťanem, můžeš toho dosáhnout. Dál si do hloubky studuj Bibli a co nejvíc se snaž přemýšlet jako Jehova. A jestli už zralý jsi, dělej všechno pro to, abys takový zůstal.

JAK BYS ODPOVĚDĚL?

  • Jak zralý křesťan přemýšlí a jedná?

  • Jak se zralými křesťany můžeme stát?

  • Proč bychom si neměli příliš věřit?

PÍSEŇ Č. 65 Stále dál!

a V Hebrejských písmech se sice slova „zralý“ a „nezralý“ nepoužívají v souvislosti s lidmi, ale tuhle myšlenku tam najdeme. Například kniha Přísloví dává do protikladu mladého a nezkušeného člověka s někým, kdo je moudrý a rozumný. (Přísl. 1:4, 5)

b Přečti si taky článek „Dezinformace – co to je a jak se před nimi chránit?“ v sérii článků „Další témata“ na jw.org a v JW Library®.

c Viz „Tip ke studiu“ v tomhle čísle.

d POPIS OBRÁZKU: Bratr si vybírá, na co se bude v televizi dívat. Přemýšlí při tom o zásadách z Božího Slova.