V DAVIDOVĚ armádě bojovali i muži, kteří nebyli Izraelité. Patřili k nim třeba Ammonita Celek, Chetita Urijáš a Moabec Jitma. a (1. Par. 11:39, 41, 46) Taky v ní sloužili „Keretejci, Peletité a Gaťané“. (2. Sam. 15:18) Obecně se má za to, že Keretejci a Peletité byli blízkými příbuznými Filištínů. (Ezek. 25:16) A Gaťané pocházeli z filištínského města Gat. (Jozue 13:2, 3; 1. Sam. 6:17, 18)

Proč David dovolil, aby byli v jeho armádě cizinci? Byl si jistý, že budou jemu a především Jehovovi věrní. Třeba o Keretejcích a Peletitech jeden slovník říká: „Zůstali Davidovi věrní i za těch nejtěžších okolností během jeho vlády.“ (The New Interpreter’s Dictionary of the Bible) Jak to ukázali? Jednou Davida opustili „všichni izraelští muži“ a přidali se k ničemovi, „který se jmenoval Šeba“. Ale Keretejci a Peletité při Davidovi stáli a pomohli Šebovu vzpouru potlačit. (2. Sam. 20:1, 2, 7) V jiné situaci se chtěl Davidův syn Adonijáš zmocnit trůnu. Keretejci a Peletité ale byli Davidovi oddaní a pomohli dosadit za krále Šalomouna, kterého vybral sám Jehova. (1. Král. 1:24–27, 38, 39)

Další cizinec, který Davida z celého srdce podporoval, byl Gaťan Ittai. Když se Davidův syn Absalom vzbouřil, přetáhl izraelské muže na svou stranu a obrátili se proti králi, Ittai spolu s 600 válečníky Davidovi pomohl. David mu nejdřív řekl, že když je cizinec, nemusí za něj bojovat. Ale on prohlásil: „Jakože žije Jehova a jakože žije můj pán, král, kdekoli bude můj pán, král, tam bude tvůj sluha. Jsem připraven s tebou i zemřít!“ (2. Sam. 15:6, 18–21)

I když byli Keretejci, Peletité a Gaťané cizinci, uznávali Jehovu jako pravého Boha a Davida jako jeho pomazaného. David musel být za tyhle věrné muže, kteří stáli po jeho boku, určitě moc vděčný.