1., 2. a) Díky čemu mladí křesťané vítězí v boji proti ničemným duchovním silám? (Viz úvodní obrázek.) b) Co teď prozkoumáme?

APOŠTOL Pavel připodobnil křesťany k vojákům, kteří bojují muž proti muži. My jsme samozřejmě v duchovní válce, ne v doslovné. Naši nepřátelé jsou ale skuteční. Satan a démoni válčí už tisíce let a jsou v boji velmi dobří. Na první pohled by se mohlo zdát, že tuto válku nemáme šanci vyhrát, zvlášť pokud jsme mladí. Můžou mladí vůbec doufat, že nad ničemnými duchovními silami zvítězí? Můžou. Vlastně už vítězí! Díky čemu? Díky tomu, že dostávají sílu od Jehovy. Kromě toho jsou na bitvu dobře připravení. Mají oblečenou „úplnou výzbroj od Boha“. (Přečti Efezanům 6:10–12.)

² Když Pavel toto přirovnání použil, měl zřejmě na mysli výzbroj římského vojáka. (Sk. 28:16) Toto vynikající přirovnání teď prozkoumáme a dozvíme se, co si o duchovní výzbroji mladí lidé myslí. Uvidíme, co dobrého jim přináší to, že mají na sobě všechny její části, a s jakými problémy se kvůli tomu zároveň setkávají.

3., 4. V čem se biblická pravda podobá pásu římského vojáka?

³ Přečti Efezanům 6:14. Pás římského vojáka měl kovové pláty, které mu chránily pas. Byl navržený tak, aby odlehčoval váhu pancíře, který měl voják na horní části těla. Některé pásy měly silné spony, které sloužily k nošení meče a dýky. S těsně utaženým pásem si voják v bitvě mohl být jistější.

⁴ Podobně nás pravdy, které se učíme z Božího Slova, chrání před duchovní újmou, kterou působí falešné nauky. (Jan 8:31, 32; 1. Jana 4:1) A čím víc biblické pravdy milujeme, tím je pro nás snazší nosit „pancíř“ neboli žít podle Božích měřítek toho, co je správné. (Žalm 111:7, 8; 1. Jana 5:3) Pokud biblickým pravdám navíc dobře rozumíme, máme pevnou půdu pod nohama, když je hájíme před odpůrci. (1. Petra 3:15)

5. Proč bychom měli říkat pravdu?

⁵ Když biblickou pravdu máme jakoby pevně opásanou, budeme chtít podle ní žít a vždycky mluvit pravdu. Proč nebudeme lhát? Protože lež je jednou z nejúčinnějších Satanových zbraní. Ubližuje jak tomu, kdo ji říká, tak tomu, kdo jí uvěří. (Jan 8:44) I když jsme nedokonalí, měli bychom se ze všech sil snažit nelhat. (Ef. 4:25) To ale může být těžké. Abigail, * které je 18, říká: „Někdy se zdá, že mluvit pravdu se nevyplácí, hlavně když tě lež může dostat z problému.“ Proč se tedy vždycky snaží říkat pravdu? Dodává: „Když mluvím pravdu, mám čisté svědomí před Jehovou. A rodiče i kamarádi vědí, že mi můžou věřit.“ Victoria, které je 23, říká: „Když mluvíš pravdu a stojíš si za svými názory, druzí tě možná budou šikanovat. Vždycky ti to ale přinese hodně dobrého – budeš si víc věřit, cítit se blíž Jehovovi a ti, kdo tě mají rádi, si tě budou vážit.“ Je jasné, že stát „pevně s bedry opásanými pravdou“ se vždycky vyplatí.

6., 7. Proč můžeme Jehovova měřítka připodobnit k pancíři?

⁶ Jeden typ pancíře, který nosili římští vojáci v prvním století, tvořily překrývající se vodorovné železné pásy. Byly ohnuté, aby obepínaly trup. Pomocí háčků, spon a kožených řemínků držely pevně u sebe. Ramena byla chráněna dalšími železnými pásy. Takový pancíř vojáka do určité míry omezoval v pohybu a voják musel pravidelně kontrolovat, jestli pásy pevně drží. Pancíř ale chránil jeho srdce a další životně důležité orgány, aby je nepřítel nezasáhl ostřím meče nebo hrotem šípu.

⁷ To je opravdu skvělé přirovnání toho, že Jehovova měřítka můžou chránit naše obrazné srdce! (Přísl. 4:23) Voják by pancíř ze železa nevyměnil za nějaký z méně kvalitního kovu a podobně my bychom nikdy nevyměnili Jehovova měřítka za svoje vlastní. Ve svém úsudku příliš často chybujeme, a tak se na něj nemůžeme spoléhat. (Přísl. 3:5, 6) Proto musíme pravidelně kontrolovat, jestli máme „železné pásy“ od Jehovy pevně na svém srdci.

8. Proč stojí za to žít podle Jehovových měřítek?

⁸ Máš někdy pocit, že tě Jehovova  měřítka zatěžují nebo že omezují tvoji svobodu? Daniel, kterému je 21, říká: „Kvůli tomu, že žiju podle biblických měřítek, si ze mě učitelé a spolužáci dělali legraci. Nějakou dobu jsem si nevěřil a cítil se pod psa.“ Co mu pomohlo? Pokračuje: „Nakonec jsem viděl, že když žiju tak, jak chce Jehova, je to pro moje dobro. Někteří ‚kamarádi‘ začali brát drogy a jiní byli vyloučeni ze školy. Bylo smutné, jak dopadli. Jehova nás opravdu chrání.“ Patnáctiletá Madison říká: „Je to pro mě boj držet se Jehovových měřítek a nedělat věci, o kterých si vrstevníci myslí, že jsou super.“ Díky čemu to zvládá? „Připomínám si, že nosím Jehovovo jméno a že právě ty věci, které mě lákají, jsou Satanovými střelami. Když v nějakém boji zvítězím, mám ze sebe dobrý pocit.“

9.–11. a) Jaké symbolické boty nosí křesťané? b) Co nám pomůže být víc v pohodě, když mluvíme o dobré zprávě?

⁹ Přečti Efezanům 6:15. Římský pěšák, který na sobě neměl správnou vojenskou obuv, nebyl připravený jít do bitvy. Spodní část bot byla ze tří vrstev kůže pevně spojených k sobě, takže boty poskytovaly vojákovi výbornou oporu. Vypadaly jako sandály a byly navržené tak, že byly jak odolné, tak pohodlné.

¹⁰ Zatímco doslovné boty římským vojákům pomáhaly ve válce, obrazná obuv, kterou nosí křesťané, jim pomáhá předávat lidem zprávu o pokoji. (Iz. 52:7; Řím. 10:15) Chce to ale odvahu začít mluvit, když je k tomu příležitost. Roberto, kterému je 20, říká: „Měl jsem strach mluvit o Bibli se spolužáky. Cítil jsem se trapně. Když o tom teď přemýšlím, tak nechápu proč. Dneska mluvím o Bibli s vrstevníky moc rád.“

¹¹ Hodně mladých zjistilo, že když se na to, aby mluvili o Bibli, dobře připraví, jsou pak víc v pohodě. Jak se můžeš připravit? Šestnáctiletá Julia říká: „V tašce do školy mám vždycky nějaké publikace. Poslouchám, jaké mají spolužáci názory a čemu věří. Pak přemýšlím, co by jim mohlo pomoct. Když jsem připravená, můžu jim říct přesně to, co potřebují slyšet.“ Makenzie, které je 23, říká: „Pokud jsi laskavý a umíš naslouchat, získáš představu o tom, co lidi v tvém věku řeší. Snažím se přečíst všechno, co naše organizace vydává pro mladé. Díky tomu můžu v Bibli nebo na jw.org vrstevníkům ukázat, co by jim mohlo pomoct.“ Z těchto vyjádření vyplývá, že čím lépe budeš na kázání připravený, tím pevněji budeš mít svoje „boty“ zavázané.

12., 13. Co patří mezi Satanovy „ohnivé střely“?

¹² Přečti Efezanům 6:16. Velký štít, který římský voják nosil, byl obdélníkový a kryl ho od ramen ke kolenům. Chránil ho před údery zbraní a sprškami šípů.

¹³ Mezi „ohnivé střely“, které proti tobě Satan může použít, patří lži o Jehovovi – že ho nezajímáš a že tě nemůže mít rád. Ida, které je 19, bojuje s pocity méněcennosti. Říká: „Často mám pocit, že Jehova mi není nablízku a že nechce být můj přítel.“ Co jí pomáhá? Vypráví: „Obrovskou vzpruhou  pro moji víru jsou shromáždění. Dřív jsem tam seděla a nehlásila se, protože jsem si myslela, že na moje komentáře není nikdo zvědavý. Teď se ale na shromáždění připravuju a snažím se dvakrát nebo třikrát odpovědět. Je to těžké, ale cítím se pak mnohem líp. A bratři a sestry mě tolik povzbuzují! Vždycky, když ze shromáždění odcházím, vím, že mě má Jehova rád.“

14. Jakou skutečnost poznáváme z toho, co zažila Ida?

¹⁴ Z toho, co zažila Ida, poznáváme jednu důležitou skutečnost: Doslovný štít měl pevně dané rozměry, ale náš štít víry se může buď zmenšovat, nebo zvětšovat. Je to jenom na nás. (Mat. 14:31; 2. Tes. 1:3) Je naprosto nezbytné na své víře stále pracovat!

15., 16. Proč můžeme naději připodobnit k přilbě?

¹⁵ Přečti Efezanům 6:17. Přilba římského pěšáka byla navržena tak, aby odrážela rány mířené na hlavu a krk. Některé přilby měly rukojeť, takže je vojáci mohli nosit v ruce.

¹⁶ Tak jako přilba chrání vojákovi hlavu, naděje na záchranu chrání naši mysl. (1. Tes. 5:8; Přísl. 3:21) Pomáhá nám zaměřovat se na Boží sliby a vidět problémy ze správného úhlu. (Žalm 27:1, 14; Sk. 24:15) Pokud ale chceme,  aby nám přilba k něčemu byla, musíme ji mít na hlavě, ne ji nosit v ruce.

17., 18. a) Jak by nás mohl Satan přesvědčit, abychom si „přilbu“ sundali? b) Jak můžeme dát najevo, že jsme se Satanem nenechali oklamat?

¹⁷ Jak by nás Satan mohl přesvědčit, abychom si „přilbu“ sundali? Zamysli se nad tím, jak jednal s Ježíšem. Určitě věděl, že Ježíšovi bylo slíbeno, že se nakonec stane králem nad lidstvem. Ježíš ale musel čekat na Jehovou ustanovený čas. A předtím musel trpět a zemřít. Satan mu proto udělal takovou nabídku, aby na splnění toho slibu nemusel čekat. Navrhl, že když se mu Ježíš pokloní, může mít všechno a hned. (Luk. 4:5–7) Podobně Satan ví, že Jehova nám slibuje, že v novém světě budeme mít všeho dostatek. Musíme ale čekat a mezitím možná budeme muset něco vytrpět. Satan nám proto nabízí lákavé možnosti, jak si život užívat už teď. Chce, aby nejdůležitější pro nás byly hmotné věci, abychom chtěli mít všechno a hned. Snaží se nás přimět k tomu, abychom Boží království odsunuli na druhé místo. (Mat. 6:31–33)

¹⁸ Dvacetiletá Kiana se stejně jako hodně mladých křesťanů nenechala oklamat. Říká: „Vím, že všechny naše problémy může vyřešit jenom Boží království.“ Jak tato pevná naděje ovlivňuje její myšlení a jednání? Pokračuje: „Naděje na život v ráji mi pomáhá dát věcem, o které bych mohla usilovat v tomhle světě, to správné místo. Nesnažím se vydělat na svém nadání nebo šplhat po kariérním žebříčku. Čas a energii radši investuju do duchovních cílů.“

19., 20. Jak se můžeme zlepšit v tom, jak používáme Boží Slovo?

¹⁹ Meč, který používali římští pěšáci v době, kdy Pavel psal dopis Efezanům, byl asi půl metru dlouhý a navržený pro boj zblízka. Jedním důvodem, proč byli římští vojáci tak úspěšní, bylo to, že se v boji se zbraněmi každý den cvičili.

²⁰ Pavel připodobnil Boží Slovo k meči, který jsme dostali od Jehovy. Musíme se ale naučit používat ho obratně, abychom dokázali obhajovat svoji víru nebo měnit svoje názory. (2. Kor. 10:4, 5; 2. Tim. 2:15) Jak se v tom můžeš zlepšit? Sebastian, kterému je 21, říká: „Poznamenávám si jeden verš z každé kapitoly, kterou si z Bible přečtu. Vytvářím si tak seznam oblíbených veršů. Díky tomu se cítím být víc na stejné vlně s Jehovovým myšlením.“ Daniel, kterého jsme už citovali, říká: „Při čtení Bible si vybírám verše, o kterých si myslím, že by mohly pomoct lidem ve službě. Zjistil jsem, že lidé dobře reagují, když vidí, že jsi Biblí nadšený a že ti na nich opravdu záleží.“

21. Proč se Satana a démonů nemusíme bát?

²¹ Z toho, co řekli mladí, které jsme citovali v tomto článku, vidíme, že není proč se Satana a démonů bát. Nahánějí sice hrůzu, ale nejsou neporazitelní. A jsou smrtelní. Brzo, během Kristovy tisícileté vlády, budou uvězněni v propasti a nebudou moct nikomu ubližovat. Nakonec budou zničeni. (Zjev. 20:1–3, 7–10) Známe našeho nepřítele, jeho taktiky a cíl. S Jehovovou pomocí proti němu dokážeme pevně stát!