1. Proč všichni potřebujeme moudrost od Boha? (Přísloví 4:7)

 POKUD jsi někdy stál před nějakým důležitým rozhodnutím, určitě ses modlil o moudrost – a dobře jsi věděl proč. (Jak. 1:5) Král Šalomoun napsal: „Moudrost je to nejdůležitější.“ (Přečti Přísloví 4:7.) Nemluvil samozřejmě jen tak o ledajaké moudrosti. Mluvil o moudrosti, která pochází od Jehovy. (Přísl. 2:6) Může ale tahle moudrost být prospěšná i v situacích, do kterých se dostáváme my dnes? Ano, může a v tomhle článku si o tom řekneme víc.

2. Například jak můžeme získat pravou moudrost?

² Jak můžeme takovou moudrost získat? Například tak, že budeme zkoumat a uplatňovat rady dvou mužů, kteří byli svou moudrostí známí. Jedním z nich je Šalomoun. Bible říká, že „Bůh dal Šalomounovi výjimečnou moudrost a úsudek“. (1. Král. 4:29) Tím druhým je Ježíš, nejmoudřejší člověk, jaký kdy žil. (Mat. 12:42) Izajáš o něm prorokoval: „Bude na něm Jehovův duch, duch moudrosti a porozumění.“ (Iz. 11:2)

3. O čem budeme mluvit v tomhle článku?

³ Díky moudrosti od Boha mohli Šalomoun i Ježíš dát řadu praktických rad k oblastem, které se týkají každého z nás. V tomhle článku se podíváme na tři z nich. Ukážeme si, jak mít vyrovnaný pohled na peníze, na práci a sami na sebe.

4. V čem se Šalomoun a Ježíš lišili, pokud jde o majetek?

⁴ Šalomoun byl pohádkově bohatý a žil v přepychu. (1. Král. 10:7, 14, 15) Naproti tomu Ježíš toho moc neměl, dokonce ani stálé bydlení. (Mat. 8:20) Přesto měli oba dva na hmotné věci vyrovnaný pohled. Bylo to tím, že jejich moudrost pocházela ze stejného zdroje – od Jehovy.

5. Jak se Šalomoun díval na peníze?

⁵ Šalomoun věděl, že „peníze chrání“. (Kaz. 7:12) Můžeme si za ně koupit to, co potřebujeme, a možná i něco, co jen chceme. Přes všechno svoje bohatství si ale Šalomoun uvědomoval, že jsou i důležitější věci než peníze. Například napsal: „Dobré jméno [nebo „dobrou pověst“, ppč.] si má člověk vybrat spíš než velké bohatství.“ (Přísl. 22:1) Taky si všiml, že lidé, kteří peníze milují, jsou jen málokdy spokojení s tím, co mají. (Kaz. 5:10, 12) A varoval nás, abychom se na peníze nespoléhali, protože bez ohledu na to, kolik jich máme, můžeme o ně snadno přijít. (Přísl. 23:4, 5)

6. Jak se Ježíš díval na hmotné věci? (Matouš 6:31–33)

⁶ I Ježíš měl na hmotné věci vyrovnaný pohled. Uměl si užít dobré jídlo a pití. (Luk. 19:2, 6, 7) Jeho prvním zázrakem bylo, že přeměnil vodu ve vynikající víno. (Jan 2:10, 11) A v den, kdy zemřel, měl na sobě drahý oděv. (Jan 19:23, 24) Hmotné věci pro něj ale nikdy nebyly tím nejdůležitějším. Svým následovníkům řekl: „Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům... Nemůžete sloužit Bohu i bohatství.“ (Mat. 6:24) Učil, že pokud dáme na první místo Království, Jehova nám zajistí všechno, co potřebujeme. (Přečti Matouše 6:31–33.)

7. Co jednomu bratrovi přineslo to, že měl vyrovnaný pohled na peníze?

 ⁷ Mnoho bratrů a sester může potvrdit, že Jehovovy moudré rady ohledně peněz opravdu fungují. Zamysli se, co dobrého přinesly svobodnému bratrovi, který se jmenuje Daniel. Říká: „V dospívání jsem se rozhodl, že budu mít na prvním místě v životě duchovní věci.“ Díky tomu, že žil jednoduše, mohl svůj čas a schopnosti využívat pro Jehovu a dělat pro něj spoustu různých věcí. Jak to hodnotí? „Můžu upřímně říct, že jsem svého rozhodnutí nikdy nelitoval. Jasně, kdybych si to dal za cíl, mohl bych vydělávat spoustu peněz. Nikdy by mi ale nemohly nahradit přátele, které mám teď. Nemohly by mi nahradit ten skvělý pocit, že dávám Království na první místo. To štěstí, které teď díky Jehovovi zažívám, se nedá koupit za žádné peníze na světě.“ Je to tak. Když se zaměřujeme na duchovní věci, a ne na peníze, přináší nám to hodně dobrého.

8. Jak víme, že Šalomoun měl vyrovnaný pohled na práci? (Kazatel 5:18, 19)

⁸ Šalomoun řekl, že radost, kterou může přinášet tvrdá práce, je „dar od Boha“. (Přečti Kazatele 5:18, 19.) Napsal: „Každá tvrdá práce přináší užitek.“ (Přísl. 14:23) Moc dobře věděl, o čem mluví. Práce mu nebyla cizí. Stavěl domy, vysazoval vinice, zakládal zahrady, dělal vodní nádrže a budoval města. (1. Král. 9:19; Kaz. 2:4–6) Tahle tvrdá práce mu určitě přinášela radost. Věděl ale, že k tomu, aby byl opravdu šťastný, je potřeba ještě něco dalšího. Proto se věnoval taky práci pro Jehovu. Například dohlížel na stavbu velkolepého Jehovova chrámu, která trvala sedm let. (1. Král. 6:38; 9:1) K jakému závěru došel, když se za tím vším ohlédl? Uvědomil si, že práce pro Jehovu je mnohem důležitější než jakákoli jiná činnost. Napsal: „Všechno bylo řečeno a závěr je tento: Boj se pravého Boha a dodržuj jeho přikázání.“ (Kaz. 12:13)

9. Jaký měl Ježíš vztah k práci?

⁹ I Ježíš tvrdě pracoval. V mládí se věnoval tesařskému řemeslu. (Mar. 6:3) Rodiče byli určitě rádi, že pomáhá živit jejich velkou rodinu. Byl dokonalý, takže po jeho výrobcích musela být velká poptávka. Ježíše ta práce nejspíš bavila a dělal ji svědomitě. Přesto nezanedbával duchovní věci. (Jan 7:15) Později, když už se naplno věnoval službě, dal svým posluchačům cennou radu: „Nepracujte pro pokrm, který pomíjí, ale pro pokrm, který je trvalý a dává věčný život.“ (Jan 6:27) A v Kázání na hoře řekl: „Shromažďujte si poklady v nebi.“ (Mat. 6:20)

10. Na co si v souvislosti s prací musíme dávat pozor?

¹⁰ Díky moudrým radám od Boha můžeme mít vyrovnaný pohled na práci i my. Jako křesťané jsme vedeni k tomu, abychom pracovali tvrdě a kvalitně. (Ef. 4:28) Zaměstnavatelé si často všímají, že jsme poctiví a pilní,  a někdy nám řeknou, jak moc si našeho přístupu k práci váží. To by nás mohlo vést k tomu, že bychom v práci začali trávit víc času, abychom svědkům Jehovovým dělali ještě lepší jméno. Brzo by se ale mohlo stát, že bychom neměli dost času na rodinu a duchovní věci. V takovém případě by náš pohled na práci už nebyl vyrovnaný a museli bychom ho upravit.

11. Co se jeden bratr naučil od svého bývalého zaměstnavatele?

¹¹ To, jak je důležité mít na práci vyrovnaný pohled, může potvrdit mladý bratr jménem William. V minulosti pracoval pro jednoho staršího. Říká o něm: „Je skvělým příkladem člověka, který dává práci správné místo v životě. Je to dříč a má dobré vztahy se zákazníky, protože svou práci dělá kvalitně. Ale na konci dne, když je se vším hotový, jde domů a věnuje se rodině a uctívání Boha. A víte co? Je to jeden z nejšťastnějších lidí, jaké znám.“ *

12. Z čeho je vidět, že měl Šalomoun vyrovnaný pohled sám na sebe, a jak ho později ztratil?

¹² Dokud Šalomoun věrně uctíval Jehovu, měl na sebe vyrovnaný pohled. V mládí si pokorně uvědomoval svoje omezení a prosil Jehovu, aby ho vedl. (1. Král. 3:7–9) Na začátku své vlády taky dobře věděl, jak je nebezpečná pýcha. Napsal: „Pýcha předchází pád a domýšlivost vede ke klopýtnutí.“ (Přísl. 16:18) Škoda že se tím později sám neřídil. V průběhu své vlády zpychl a přestal Jehovu poslouchat. Například porušil zákon, který říkal, že by si židovský král „neměl brát hodně manželek, aby se jeho srdce [od Jehovy] neodvrátilo“. (5. Mojž. 17:17)  Šalomoun si těch manželek vzal tisíc a spousta z nich uctívala falešné bohy. (1. Král. 11:1–3) Možná si říkal, že má všechno pod kontrolou. Za svou neposlušnost ale časem draze zaplatil. (1. Král. 11:9–13)

13. Co se můžeme naučit z toho, jak byl Ježíš pokorný?

¹³ S Ježíšem to bylo jinak. Vyrovnaný a pokorný pohled sám na sebe nikdy neztratil. Než přišel na zem, spolupracoval s Jehovou na mnoha úžasných věcech. „Jeho prostřednictvím bylo stvořeno všechno ostatní v nebi i na zemi.“ (Kol. 1:16) Když byl pokřtěn, zřejmě si vzpomněl na všechno, co se svým Otcem dokázal. (Mat. 3:16; Jan 17:5) Přesto mu to nestouplo do hlavy a nikdy se nepovyšoval. Řekl, že na zem „nepřišel, aby mu sloužili, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé“. (Mat. 20:28) Taky přiznal, že nemůže nic dělat sám od sebe. (Jan 5:19) Ježíš byl opravdu pokorný a dal nám tím skvělý příklad.

14. Co se můžeme od Ježíše naučit o tom, jak na sebe mít zdravý pohled?

¹⁴ Ježíš své následovníky učil, aby na sebe měli zdravý pohled. Jednou jim řekl: „Jsou [vám] sečteny dokonce i všechny vlasy na hlavě.“ (Mat. 10:30) Tahle slova nás můžou hodně povzbudit, zvlášť pokud jsme k sobě příliš kritičtí. Je z nich vidět, že našemu nebeskému Otci na nás velmi záleží – že jsme pro něj drahocenní. Pokud nám Jehova dovoluje, abychom ho uctívali, a chce nás odměnit věčným životem v novém světě, neměli bychom mu to vymlouvat.

15. a) Jakou radu jsme dostali v jedné Strážné věži? b) O co se připravujeme, když se zaměřujeme sami na sebe, jak je to vidět z obrázku na straně 24?

¹⁵ O tom, jaký pohled sami na sebe bychom měli mít, bylo ve Strážné věži  před víc než 15 lety napsáno: „Jistě bychom o sobě nechtěli mít příliš vysoké mínění, takže bychom se stali ješitnými. Nechtěli bychom ani přejít do druhého extrému a považovat se za bezcenné. Měli bychom se naopak snažit o to, abychom sami na sebe pohlíželi rozumně – abychom totiž brali v úvahu nejen své silné stránky, ale také svá omezení. Jedna křesťanka to vyjádřila slovy: ‚Nejsem úplně špatná, ale také nejsem nijak zvlášť dobrá. Něco je na mně dobrého a něco špatného, stejně jako na každém.‘“ * Mít na sebe zdravý pohled je opravdu důležité.

16. Proč nám Jehova dává moudré rady?

¹⁶ Jehova nám ve svém Slově dává moudré rady. Miluje nás a chce, abychom byli šťastní. (Iz. 48:17, 18) To nejlepší, co můžeme dělat, je dávat Jehovu na první místo ve svém životě. Nic nám nepřinese větší štěstí a navíc se vyhneme problémům, které zažívají ti, kdo se příliš zaměřují na peníze, práci nebo sami na sebe. Buďme proto moudří a dělejme tak Jehovovi radost. (Přísl. 23:15)