1. Jak na jednoho mladého muže zapůsobil proslov, který slyšel na sjezdu v roce 1935?

V ROCE 1926 se dal pokřtít jeden mladý muž, kterému bylo 18 let. Jeho rodiče patřili k badatelům Bible, jak si tehdy říkali svědkové Jehovovi. Své tři syny a dvě dcery vedli k tomu, aby sloužili Jehovovi a napodobovali Ježíše Krista. Stejně jako to tenkrát dělali všichni badatelé Bible, i tenhle upřímný mladý muž každý rok při Pánově večeři jedl chléb a pil víno. Ale když si vyslechl historický proslov s názvem „Velký zástup“, začal se do budoucnosti dívat úplně jinak. Tenhle proslov zazněl v roce 1935 na sjezdu ve Washingtonu a přednesl ho J. F. Rutherford. Co se tehdy badatelé Bible dozvěděli?

2. Co úžasného odhalil bratr Rutherford ve svém proslovu?

² Ve svém proslovu bratr Rutherford vysvětlil, kdo tvoří „velký zástup“, o kterém se píše ve Zjevení 7:9. Do té doby si badatelé Bible mysleli, že velký zástup je skupina lidí, kteří sice půjdou do nebe, ale nejsou tak věrní jako pomazaní křesťané. Bratr Rutherford ale na základě Bible vysvětlil, že tito lidé nebudou žít v nebi. Ukázal, že je to skupina, kterou Ježíš označil  jako jiné ovce, * a že přežijí „velké soužení“ a budou žít věčně na zemi. (Zjev. 7:14) Ježíš o nich řekl: „Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. Také ty musím přivést a budou naslouchat mému hlasu a vznikne jedno stádo s jedním pastýřem.“ (Jan 10:16) Jiné ovce jsou věrní Jehovovi svědkové, kteří mají naději na to, že budou žít věčně v ráji na zemi. (Mat. 25:31–33, 46) Podívejme se teď, jak tenhle záblesk duchovního světla změnil životy mnoha Jehovových služebníků, včetně toho mladého muže. (Žalm 97:11; Přísl. 4:18)

3., 4. Co si uvědomily tisíce přítomných na sjezdu v roce 1935 a díky čemu?

³ Nezapomenutelný okamžik sjezdu v roce 1935 přišel ve chvíli, kdy bratr Rutherford přítomné vyzval: „Ať prosím vstanou všichni, kdo mají naději, že budou věčně žít na zemi.“ Podle jednoho očitého svědka se postavila víc než polovina z 20 000 lidí, kteří tam byli. Řečník pak prohlásil: „Pohleďte! Velký zástup!“ Všichni přítomní buráceli nadšením. Ti, kdo se postavili, si uvědomili, že Bůh je nevybral pro život v nebi. Jasně pochopili, že je nepomazal svým duchem. Následující den se dalo pokřtít 840 nových Jehovových služebníků a většina z nich patřila k jiným ovcím.

⁴ Mladý muž, o kterém jsme mluvili, a tisíce dalších po tomto proslovu přestali při Pánově večeři jíst chléb a pít víno. Mnozí to vnímali stejně jako jeden pokorný bratr, který řekl: „Památná slavnost v roce 1935 byla poslední, na které jsem přijímal symboly. Uvědomil jsem si, že Jehova ve mně svým svatým duchem neprobudil naději na život v nebi. Pochopil jsem, že mám naději na život na zemi a na to, že na ní budu pomáhat s obnovením ráje.“ (Řím. 8:16, 17; 2. Kor. 1:21, 22) Od té doby se k velkému zástupu přidává čím dál víc lidí a bok po boku spolupracují se zbývajícími pomazanými.

5. Jak se Jehova dívá na ty, kdo na Památné slavnosti přestali přijímat symboly?

⁵ Jak se Jehova díval na ty, kdo po roce 1935 přestali přijímat symboly na Památné slavnosti? A co když dnes nějaký svědek z čistých pohnutek při Pánově večeři jí chléb a pije víno, ale pak si uvědomí, že není pomazaný? (1. Kor. 11:28) Někteří přijímají symboly proto, že špatně pochopili, jakou mají naději. Pokud upřímně uznají, že to byla chyba, přestanou je přijímat a budou Jehovovi dál věrně sloužit, určitě je přijme mezi jiné ovce. I když už na Památné slavnosti nebudou jíst chléb a pít víno, budou se jí účastnit, protože si hluboce váží toho, co pro ně Jehova a Ježíš udělali.

6. Co Ježíš přikazuje andělům?

⁶ Velké soužení je těsně před námi. A tak nás určitě povzbudí, když prozkoumáme, co o pomazaných křesťanech a velkém zástupu jiných ovcí říká  7. kapitola Zjevení. Ježíš v ní přikazuje andělům, aby pevně drželi čtyři ničivé větry. Mají je pustit na zem až potom, co budou všichni pomazaní křesťané zapečetěni, to znamená, že je Jehova s konečnou platností schválí. (Zjev. 7:1–4) Odmění je za jejich věrnost tak, že budou s Kristem v nebi vládnout jako králové a kněží. (Zjev. 20:6) Až všech 144 000 dostane svoji nebeskou odměnu, Jehova, Ježíš i andělé budou mít obrovskou radost.

7. Koho podle Zjevení 7:9, 10 Jan vidí a co dělají? (Viz obrázek na titulní straně.)

⁷ Potom co se Jan zmínil o 144 000 králů a kněží, vidí něco úchvatného – „velký zástup“ těch, kdo přežijí Armagedon. Na rozdíl od té první skupiny je tahle druhá mnohem větší a její počet není předem daný. (Přečti Zjevení 7:9, 10.) Mají „na sobě ... bílá roucha“. Ukazuje to, že se neznečistili Satanovým světem a zůstali Bohu a Kristu věrní. (Jak. 1:27) Nahlas volají, že za záchranu vděčí Jehovovi a Ježíšovi, Božímu Beránkovi. V rukou mají palmové listy a tím dávají najevo, že s radostí přijímají Ježíše jako krále, kterého ustanovil Jehova. (Srovnej s Janem 12:12, 13.)

8. Co se ze Zjevení 7:11, 12 dozvídáme o Jehovově nebeské rodině?

⁸ Přečti Zjevení 7:11, 12. Co se děje v nebi? Jan vidí, jak se Jehovova nebeská rodina raduje a chválí Boha, když se objeví velký zástup. Až se tohle vidění splní a velký zástup přežije velké soužení, všichni v nebi budou nadšení.

9. Co podle Zjevení 7:13–15 dělá velký zástup dnes?

⁹ Přečti Zjevení 7:13–15. Jan popisuje, že ti, kdo tvoří velký zástup, „svá roucha vyprali a vybělili v Beránkově krvi“. Znamená to, že mají čisté svědomí a že je Jehova schvaluje. (Iz. 1:18) Zasvětili mu svůj život, dali se pokřtít, pevně věří v Ježíšovu oběť a mají s Jehovou dobrý vztah. (Jan 3:36; 1. Petra 3:21) Díky tomu můžou stát před Božím trůnem a „dnem i nocí“ mu sloužit na pozemském nádvoří jeho duchovního chrámu. Dávají Boží království na první místo ve svém životě a mají lví podíl na tom, že se káže dobrá zpráva a lidé se stávají Kristovými učedníky. (Mat. 6:33; 24:14; 28:19, 20)

10. Jaké ujištění dostává velký zástup a co zažije?

¹⁰ Velký zástup, který vychází z velkého soužení, může počítat s tím, že se o něj bude Bůh dál starat. Dostává totiž ujištění, že „ten, který sedí na trůnu, nad nimi roztáhne svůj stan“. Jiné ovce zažijí to, na co dlouho čekaly. Splní se slib: „[Bůh jim] setře ... z očí každou slzu a smrt už nebude a nebude už ani truchlení, ani křik, ani bolest.“ (Zjev. 21:3, 4)

11., 12. a) Na co se podle slov ze Zjevení 7:16, 17 může velký zástup těšit? b) Co můžou jiné ovce dělat na Památné slavnosti a co je k tomu motivuje?

¹¹ Přečti Zjevení 7:16, 17. Někteří Jehovovi služebníci trpí hladem, protože nemají dost peněz nebo jsou v jejich zemi občanské nepokoje nebo válka. Jiní jsou kvůli své víře ve vězení. Ale ti, kdo tvoří velký zástup, jsou šťastní, protože vědí, že po zničení tohohle zkaženého světa budou mít doslovného i duchovního jídla vždycky dostatek. Až bude Jehova odstraňovat Satanův  systém, postará se o to, aby na velký zástup nedopadl „vysušující žár“ jeho hněvu. Potom co skončí velké soužení, Ježíš povede ty, kdo ho přežijí, „k pramenům vod života“. To znamená, že jim pomůže získat věčný život. Ti, kdo patří k velkému zástupu, mají jedinečnou naději. Jen si to představ: Na rozdíl od těch miliard lidí, kteří kdy žili, nemusí nikdy zemřít. (Jan 11:26)

¹² Ti, kdo patří k jiným ovcím, mají krásnou naději, za kterou jsou Jehovovi a Ježíšovi velmi vděční. Jehova je nevybral, aby žili v nebi, ale rozhodně to neznamená, že si jich váží míň nebo že je míň miluje. Pomazaní a jiné ovce můžou jeho i Krista chválit. Jedním ze způsobů, jak to dělají, je to, že se účastní Pánovy večeře.

13., 14. Proč bychom se měli účastnit Památné slavnosti?

¹³ V posledních letech přijímá symboly na Památné slavnosti přibližně 1 z 1 000 přítomných. To znamená, že ve většině sborů nikdo takový není. Převážná většina těch, kdo se účastní Památné slavnosti, má naději na život na zemi. Proč tam tedy chodí? Ze stejného důvodu, jako jde někdo na svatbu kamarádovi. Chce novomanžele podpořit a dát jim najevo, že je má rád. A podobně jiné ovce chodí na Památnou slavnost proto, že chtějí podpořit Krista a pomazané a dát jim najevo svou lásku. Také se jí účastní proto, že chtějí ukázat, jak moc si váží oběti, kterou si na Památné slavnosti připomínáme. Díky této oběti můžou žít věčně na zemi.

¹⁴ Další důležitý důvod, proč jiné ovce chodí na Památnou slavnost, je to, že chtějí poslouchat Ježíšův příkaz. Když tuto slavnost zavedl, svým věrným apoštolům řekl: „Dělejte to na mou památku.“ (1. Kor. 11:23–26) Jiné ovce se tedy budou Pánovy večeře účastnit do té doby, dokud budou na zemi nějací pomazaní. A snaží se zvát co nejvíc lidí, aby se k nim připojili.

15. Jak může každý z nás na Památné slavnosti chválit Boha a Krista?

 ¹⁵ Na Památné slavnosti máme příležitost chválit Boha a Krista písní a společnou modlitbou. Proslov, který na ní letos zazní, má název „Važte si toho, co pro vás Bůh a Kristus udělali“. Myšlenky z proslovu nám pomůžou, abychom byli Jehovovi a Kristu ještě vděčnější. Až si budeme podávat chléb a víno, budeme se moct zamyslet nad tím, co představují – jsou to symboly Ježíšova těla a krve. Připomeneme si, že Jehova dal svého Syna, aby zemřel místo nás, a my jsme díky tomu mohli žít. (Mat. 20:28) Nikdo, kdo našeho nebeského Otce a jeho Syna miluje, si Památnou slavnost nenechá ujít.

16. Co mají pomazaní a jiné ovce společného?

¹⁶ Rozdíl mezi pomazanými a jinými ovcemi není v tom, že by Bůh jednu skupinu miloval víc než tu druhou. Obou si váží stejně. Za obě zaplatil stejnou cenu, dal život svého milovaného Syna. Tyhle dvě skupiny se liší v tom, že každá má jinou naději. Všichni ale musí zůstat Bohu a Kristu věrní. (Žalm 31:23) A pamatujme, že Boží duch může na každého z nás působit stejně silně. Jehova dává všem tolik svatého ducha, kolik ho potřebují.

17. Na co se zbývající pomazaní těší?

¹⁷ Pomazaní křesťané se s nadějí na život v nebi nerodí. Musí jim ji do srdce vložit Bůh. Přemýšlejí o ní, mluví o ní ve svých modlitbách a těší se, až svoji nebeskou odměnu dostanou. Nedokážou si ani představit, jak bude vypadat jejich duchovní tělo. (Filip. 3:20, 21; 1. Jana 3:2) Ale těší se, až se setkají s Jehovou, Ježíšem, anděly a ostatními pomazanými. Moc si přejí zaujmout mezi nimi své místo v nebeském království.

18. Na co se těší jiné ovce?

¹⁸ Jiné ovce mají naději, která je pro lidi přirozená – těší se na to, že budou žít věčně na zemi. (Kaz. 3:11) Už se nemůžou dočkat, až budou s ostatními pracovat na tom, aby byl z celé země znovu ráj. Těší se na to, až si postaví dům, vysadí zahradu, budou vychovávat své děti a všichni budou dokonale zdraví. (Iz. 65:21–23) Láká je představa, že budou moct prozkoumávat zemi – hory, lesy i moře – a studovat všechno, co Jehova  vytvořil. Ale ze všeho nejvíc se těší na to, že budou mít k Jehovovi čím dál blíž.

19. Jakou příležitost má každý z nás na Památné slavnosti a kdy se letos bude konat?

¹⁹ Jehova dal všem svým služebníkům, kteří se mu zasvětili, nádhernou naději do budoucnosti. (Jer. 29:11) Slavnost na památku Kristovy smrti je pro každého z nás jedinečná příležitost, abychom chválili Boha a Krista za to, co pro nás udělali. Můžeme díky tomu věčně žít. Pro pravé křesťany je Památná slavnost nejdůležitější setkání v roce. Letos se bude konat v sobotu 27. března po západu slunce. Mnozí z nás budou moct tuto důležitou událost oslavit v relativní svobodě. Jiní se jí zúčastní, i když zažívají odpor. Další ji budou slavit za ztížených okolností ve vězení. Ať už to bude jakkoli, pamatujme, že Jehova, Ježíš, andělé a vzkříšení pomazaní to budou se zájmem sledovat. Přejeme si, aby každý sbor, skupina i jednotlivec prožili krásnou Památnou slavnost.