1. V jaké rodině Jakub vyrůstal?

 JEŽÍŠŮV bratr Jakub vyrůstal v duchovně silné rodině. * Jeho rodiče, Josef a Marie, velmi milovali Jehovu a sloužili mu ze všech sil. To ale nebylo všechno. Jeho starší bratr se stal slíbeným Mesiášem. Patřit do takové rodiny muselo být něco úžasného.

2. Proč mohl Jakub vzhlížet ke svému staršímu bratrovi?

² Jakub měl spoustu důvodů, proč vzhlížet ke svému staršímu bratrovi. (Mat. 13:55) Ježíš například už jako 12letý znal Písmo tak dobře, že svými vědomostmi ohromil starší muže v Jeruzalémě. (Luk. 2:46, 47) Je docela možné, že Jakub pracoval s Ježíšem v jejich rodinné tesařské firmě. Pokud to tak bylo, určitě ho dobře znal. Nathan H. Knorr často říkával: „Když s někým pracuješ, hodně se o něm dozvíš.“ * Jakub si taky nejspíš všiml, že „Ježíš rostl, získával moudrost a měl čím dál větší přízeň Boha i lidí“. (Luk. 2:52) Proto by se dalo čekat, že se stane jedním z prvních Ježíšových učedníků. Tak to ale nebylo.

3. Jak Jakub vnímal Ježíšovu službu na zemi?

³ Když byl Ježíš na zemi, Jakub se jeho učedníkem  nestal. (Jan 7:3–5) Ve skutečnosti mohl být jedním z příbuzných, kteří o něm řekli, že se zbláznil. (Mar. 3:21) A z ničeho nevyplývá, že byl se svou matkou Marií, když Ježíš umíral na mučednickém kůlu. (Jan 19:25–27)

4. Nad čím se teď zamyslíme?

⁴ Později Jakub v Ježíše uvěřil a stal se starším, kterého si druzí ve sboru vážili. V tomto článku se zaměříme na dvě věci, které se od Jakuba můžeme naučit: 1. proč musíme být pokorní a 2. jak být dobrými učiteli.

5. Jak Jakuba ovlivnilo to, že se mu objevil vzkříšený Ježíš?

⁵ Kdy se Jakub stal Ježíšovým následovníkem? Potom co byl Ježíš vzkříšen, „se objevil Jakubovi, pak všem apoštolům“. (1. Kor. 15:7) Tato schůzka byla v Jakubově životě zlomovým okamžikem. Když pak apoštolové v jedné horní místnosti v Jeruzalémě čekali, až dostanou svatého ducha, Jakub byl u toho. (Sk. 1:13, 14) Později měl tu čest sloužit jako člen vedoucího sboru v prvním století. (Sk. 15:6, 13–22; Gal. 2:9) A někdy před rokem 62 napsal inspirovaný dopis pomazaným křesťanům. Čerpáme z něj rady i dnes, ať už máme naději na život v nebi, nebo na zemi. (Jak. 1:1) Podle historika Josepha, který žil v prvním století, byl Jakub popraven na příkaz židovského velekněze Ananiáše, Annášova syna. Věrně sloužil Jehovovi až do konce svého pozemského života.

6. V čem byl Jakub jiný než náboženští vůdci v jeho době?

⁶ Jakub byl pokorný. Proč to můžeme říct? Všimněme si, jak nakonec zareagoval, když viděl důkazy, že Ježíš je Boží Syn, a jak na ně zareagovali mnozí náboženští vůdci. Jakub tyto nevyvratitelné důkazy pokorně uznal. To se ale vůbec nedalo říct o předních kněžích. Například nedokázali popřít, že Ježíš vzkřísil Lazara. Místo aby uznali, že Ježíše poslal Jehova, snažili se zabít jak jeho, tak Lazara. (Jan 11:53; 12:9–11) A později, když byl vzkříšen samotný Ježíš, se dohodli, že to před  lidmi utají. (Mat. 28:11–15) Pýcha tyto náboženské vůdce vedla k tomu, že Mesiáše zavrhli.

7. Proč nesmíme být pyšní?

⁷ Poučení: Nebuď pyšný, ale buď ochotný se učit. Stejně jako nemoc může vést k tomu, že srdeční tepny ztvrdnou a srdce nemůže normálně pracovat, i pýcha může způsobit, že naše obrazné srdce se zatvrdí a bude pro nás těžké poslouchat Jehovu. Farizeové dovolili, aby se jejich srdce natolik zatvrdilo, že odmítli uznat jasné důkazy toho, že na Ježíše působí svatý duch a že je Boží Syn. (Jan 12:37–40) Takový postoj byl nebezpečný, protože měl vliv na jejich věčnou budoucnost. (Mat. 23:13, 33) Je proto velmi důležité, abychom na sebe dál nechávali působit Boží Slovo a svatého ducha. Díky tomu budeme měnit svoji osobnost a bude to mít vliv na naše myšlení a rozhodování. (Jak. 3:17) Protože byl Jakub pokorný, nechal se Jehovou vyučovat. A jak ještě uvidíme, díky své pokoře se stal dobrým učitelem.

8. Co nám pomůže být dobrými učiteli?

⁸ Jakub nestudoval na žádných prestižních školách. Tehdejší náboženští vůdci se na něj nepochybně dívali stejně jako na apoštoly Petra a Jana – jako na nevzdělaného a obyčejného člověka. (Sk. 4:13) Jakub se ale stal dobrým učitelem. Dokazuje to kniha, která nese jeho jméno. Možná ani my jsme nestudovali na nějakých školách, ale s pomocí Jehovova ducha a díky praktickému školení od jeho organizace se i tak můžeme stát dobrými učiteli. Podívejme se teď, jakým učitelem Jakub byl a co se od něj můžeme naučit.

9. Jak Jakub vyučoval?

⁹ Jakub používal obyčejná slova a vysvětloval věci jednoduše. Díky tomu jeho posluchači věděli, co mají dělat  a jak. Uveďme si jeden příklad. Když křesťanům vysvětloval, že mají být ochotní snášet nespravedlnost bez toho, aby zatrpkli, napsal: „Považujeme za šťastné ty, kdo vytrvali. Slyšeli jste o Jobově vytrvalosti a víte, jak to s ním díky Jehovovi dopadlo. Ukázalo se, že Jehova je velmi soucitný a milosrdný.“ (Jak. 5:11) Všimni si, že Jakub svoji argumentaci založil na Božím Slově. Použil ho, aby svým posluchačům ukázal, že Jehova vždycky odměňuje ty, kdo jsou mu věrní tak jako Job. Tuto myšlenku předal pomocí jednoduchých slov a logiky. Tímto způsobem neobracel pozornost na sebe, ale na Jehovu.

10. Co při svém vyučování můžeme dělat podobně jako Jakub?

¹⁰ Poučení: Mluv jednoduše a používej Boží Slovo. Naším cílem by nemělo být ohromit druhé tím, kolik toho víme my, ale kolik toho ví Jehova a jak moc se o ně stará. (Řím. 11:33) Jak se nám to může podařit? Když to, co říkáme, budeme vždycky zakládat na Bibli. Například není úplně nejlepší říkat zájemcům, co bychom na jejich místě udělali my. Místo toho bychom jim měli pomoct zamyslet se nad biblickými příklady a nad tím, jak se na věc dívá Jehova. To je bude motivovat, aby se chtěli líbit jemu, a ne nám.

11. S jakými problémy bojovali někteří křesťané a k čemu je Jakub povzbudil? (Jakub 5:13–15)

¹¹ Jakub byl realista. Z jeho dopisu je zřejmé, že věděl, s jakými problémy bojují jeho spoluvěřící, a jasně jim ukázal, jak je zvládnout. Některým křesťanům bylo například zatěžko poslechnout pokyny, které dostali. (Jak. 1:22) Jiní nadržovali bohatým. (Jak. 2:1–3) A další neuměli ovládat svůj jazyk. (Jak. 3:8–10) Tito křesťané měli vážné problémy, ale Jakub nad nimi nezlomil hůl. Laskavě a otevřeně je napomenul a ty, kdo byli duchovně slabí, povzbudil, aby vyhledali další pomoc u starších. (Přečti Jakuba 5:13–15.)

12. Co nám pomůže zůstat pozitivní, když pomáháme svým zájemcům?

¹² Poučení: Buď realista, ale dívej se na druhé pozitivně. Pro mnohé z těch, se kterými studujeme Bibli, je těžké řídit se tím, co se učí. (Jak. 4:1–4) Může jim trvat docela dlouho, než se zbaví špatných rysů své osobnosti a nahradí je křesťanskými vlastnostmi. Buďme jako Jakub a mějme odvahu jim říct, v čem by se měli zlepšit. Taky musíme být pozitivní a důvěřovat, že Jehova k sobě pokorné lidi přitáhne a že jim dá sílu, aby v životě udělali potřebné změny. (Jak. 4:10)

13. Co podle Jakuba 3:2 Jakub uznal?

¹³ Jakub měl na sebe správný pohled. Nemyslel si, že je významnější kvůli tomu, z jaké rodiny pochází nebo jaké má úkoly. Své spoluvěřící oslovoval „moji milovaní bratři“. (Jak. 1:16, 19; 2:5) Nesnažil se vyvolat dojem, že je dokonalý. Právě naopak. Když řekl „všichni … často chybujeme“, mluvil i o sobě. (Přečti Jakuba 3:2.)

14. Proč musíme být ochotní přiznat, že děláme chyby?

¹⁴ Poučení: Pamatuj, že všichni děláme chyby. Nesmíme si o sobě myslet, že jsme v nějakém ohledu lepší než  lidé, které učíme. Proč ne? Kdyby měl náš zájemce dojem, že neděláme žádné chyby, mohl by dojít k závěru, že nikdy nedokáže splňovat Boží požadavky. Ale když upřímně uznáme, že ani pro nás není vždy lehké řídit se biblickými zásadami, a vysvětlíme, jak nám Jehova pomáhá překonávat naše nedostatky, zájemce uvidí, že i on dokáže sloužit Jehovovi.

15. Co bys řekl o přirovnáních, která Jakub používal? (Jakub 3:2–6, 10–12)

¹⁵ Jakub používal přirovnání, která působila na srdce. Určitě mu v tom pomáhal svatý duch. A nejspíš se toho taky hodně naučil, když do hloubky přemýšlel o přirovnáních, která používal jeho starší bratr Ježíš. Přirovnání v Jakubově dopise jsou jednoduchá a poučení je jasné. (Přečti Jakuba 3:2–6, 10–12.)

16. Proč bychom měli používat účinná přirovnání?

¹⁶ Poučení: Používej účinná přirovnání. Když použiješ vhodné přirovnání, uši svých posluchačů proměníš v oči. Vytvoříš v jejich mysli obraz, který jim pomůže zapamatovat si nějakou důležitou biblickou pravdu. Ježíš byl mistr v používání účinných přirovnání a jeho bratr Jakub ho v tom napodoboval. Jedno z Jakubových přirovnání si teď rozebereme a ukážeme si, proč je tak působivé.

17. Proč je přirovnání z Jakuba 1:22–25 tak působivé?

¹⁷ Přečti Jakuba 1:22–25. Jakubovo přirovnání k zrcadlu je působivé z několika důvodů. Chtěl druhým předat konkrétní myšlenku: Pokud nám má Boží Slovo v životě pomáhat, musíme dělat víc než ho jenom číst. Podle toho, co čteme, musíme jednat. Jakub k tomu zvolil přirovnání, které si ostatní dokázali snadno představit – o člověku, který se dívá do zrcadla. Na co chtěl upozornit? Bylo by hloupé, kdyby se člověk na sebe podíval do zrcadla, viděl nějaký nedostatek, který může napravit, a nic s tím neudělal. Podobně by  bylo hloupé, kdybychom si četli Bibli, zjistili, že na své osobnosti musíme něco změnit, a nic s tím neudělali.

18. Na které tři věci musíme pamatovat, když chceme použít nějaké přirovnání?

¹⁸ Jak můžeš Jakuba napodobit, když chceš použít nějaké přirovnání? 1. Ujisti se, že se tvé přirovnání hodí k myšlence, kterou chceš předat. 2. Použij přirovnání, které si tvoji posluchači dokážou snadno představit. 3. Jasně vysvětli, jaké poučení z přirovnání vyplývá. Pokud je pro tebe těžké nějaké pěkné přirovnání vymyslet, podívej se do Indexu publikací Watch Tower Society. Pod záhlavím „Podobenství/Znázornění“ najdeš desítky nápadů, které můžeš použít. Ale pamatuj, že přirovnání jsou jako mikrofon, který zesílí to, co říkáš. Proto je používej jenom u klíčových myšlenek, které si mají druzí zapamatovat. Hlavní důvod, proč se chceme ve vyučování zlepšovat, samozřejmě není to, abychom strhávali pozornost na sebe, ale to, abychom pomohli co největšímu počtu lidí stát se součástí Jehovovy šťastné rodiny.

19. Jak dáváme najevo, že si vážíme své duchovní rodiny?

¹⁹ Nikdo z nás neměl příležitost vyrůstat vedle dokonalého staršího bratra, ale všichni máme tu čest sloužit Jehovovi s našimi duchovními bratry a sestrami. Svoji lásku jim dáváme najevo tak, že s nimi trávíme čas, učíme se od nich a společně se věnujeme kázání a vyučování. Když se snažíme napodobovat Jakuba v tom, jaké měl postoje, jak se choval a jak vyučoval, přinášíme tím chválu našemu milujícímu nebeskému Otci a pomáháme upřímným lidem, aby si k němu vytvořili blízký vztah.