1., 2. a) Jaké pocity to v nás možná vyvolává, když přemýšlíme o Ježíšově životě a službě? b) Co si rozebereme v tomhle článku?

 KDYŽ nám zemře někdo, koho jsme měli rádi, moc nám chybí. Vzpomínky na něj a na poslední dny jeho života nám zpočátku možná působí jen bolest. O to těžší to pro nás je, když víme, že před smrtí trpěl. Se vzpomínkami se ale časem začnou pojit i příjemné pocity. Možná si vybavíme něco, co nás naučil, co hezkého udělal nebo řekl, aby nás povzbudil, nebo čím nás rozesmál.

² Podobně když čteme, jak trpěl a zemřel Ježíš, je nám z toho smutno. Zvlášť v období Památné slavnosti věnujeme čas tomu, abychom přemýšleli o významu jeho výkupní oběti. (1. Kor. 11:24, 25) Když si ale vybavíme to všechno, co Ježíš tady na zemi říkal a dělal, cítíme radost. A když přemýšlíme o tom, co dělá teď a co pro nás udělá v budoucnu, hodně nás to povzbuzuje. Jak si ukážeme v tomhle článku, když o těchhle věcech a o jeho lásce k nám uvažujeme, motivuje nás to, abychom konkrétními způsoby dávali najevo svoji vděčnost.

3. Proč jsme vděční za výkupné?

³ Za to všechno, co Ježíš tady na zemi udělal, jsme moc vděční. Učil o tom, co dobrého přinese Boží království, a my si těch věcí ze srdce vážíme. Jsme vděční za výkupné, protože díky němu můžeme mít s Jehovou a Ježíšem blízký vztah. Ti, kdo v Ježíše věří, mají zároveň  naději na věčný život a na to, že znovu uvidí svoje blízké, kteří zemřeli. (Jan 5:28, 29; Řím. 6:23) Jsou to nádherné dary, které jsme si ale ničím nezasloužili. To všechno, co pro nás Bůh a Ježíš udělali, jim ani nejsme schopní nijak oplatit. (Řím. 5:8, 20, 21) Můžeme jim ale ukázat, jak moc si toho vážíme.

4. Jak dala Marie Magdaléna najevo vděčnost za to, co pro ni Ježíš udělal? (Viz obrázek.)

⁴ O vděčnosti se můžeme něco naučit od Marie Magdalény. Tahle židovská žena si toho hodně vytrpěla. Bylo v ní sedm démonů a nejspíš si myslela, že jí už nikdo nepomůže. Představ si, jak musela být vděčná, když ji Ježíš démonů zbavil! Motivovalo ji to, aby ho začala následovat. Svůj čas, energii a prostředky věnovala tomu, aby ho podporovala v jeho službě. (Luk. 8:1–3) Toho, co pro ni osobně Ježíš udělal, si moc vážila, a to si možná ani neuvědomovala, že největší dar ji teprve čeká – že Ježíš za lidi zemře, „aby nikdo, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život“. (Jan 3:16) I tak ale svoji vděčnost dala najevo tím, že Ježíše věrně následovala. Když trpěl na mučednickém kůlu, stála poblíž a byla pro něj i pro ostatní citovou oporou. (Jan 19:25) Po jeho smrti spolu s dalšími dvěma ženami přinesla vonné látky, aby mohl být pohřben. (Mar. 16:1, 2) Jehova ji za její věrnost bohatě odměnil. Na rozdíl od většiny učedníků měla úžasnou možnost se s Ježíšem po jeho vzkříšení setkat a mluvit s ním. (Jan 20:11–18)

5. Jak můžeme ukázat, že jsme Jehovovi a Ježíšovi vděční za to, co pro nás udělali?

⁵ I my můžeme ukázat, že jsme Jehovovi a Ježíšovi vděční za všechno, co pro nás udělali. Jak? Svůj čas, energii a finanční prostředky můžeme věnovat  tomu, abychom podporovali zájmy Království. Můžeme se třeba nabídnout, že budeme pomáhat se stavbou a údržbou budov, kde uctíváme Jehovu.

6. Proč můžeme říct, že Ježíš zemřel za každého z nás osobně?

⁶ Když přemýšlíme o tom, jak moc nás mají Jehova s Ježíšem rádi, motivuje nás to, abychom my milovali je. (1. Jana 4:10, 19) A když si uvědomíme, že Ježíš zemřel za nás osobně, milujeme je o to víc. Cítil to tak i apoštol Pavel. Galaťanům napsal: „[Boží Syn] … mě miloval a obětoval se za mě.“ (Gal. 2:20) Díky výkupnému tě Jehova k sobě přitáhl, a ty se tak můžeš stát jeho přítelem. (Jan 6:44) Viděl v tobě něco dobrého a za to, aby ses s ním mohl spřátelit, zaplatil nejvyšší cenu. Jaké pocity to v tobě vyvolává? Tvoji lásku k Jehovovi a Ježíšovi to určitě posiluje. Proto se sám sebe zeptej: K čemu mě tahle láska vede?

7. Jak může každý z nás svoji lásku k Jehovovi a Ježíšovi ukázat v praxi, jak je to vidět na obrázku? (2. Korinťanům 5:14, 15; 6:1, 2)

⁷ Láska k Jehovovi a Ježíšovi nás motivuje, abychom milovali druhé. (Přečti 2. Korinťanům 5:14, 15; 6:1, 2.) Jeden ze způsobů, jak to můžeme ukázat v praxi, je, že s lidmi nadšeně mluvíme o dobré zprávě. Mluvíme s každým, koho potkáme. Na nikoho se nedíváme skrz prsty kvůli tomu, jaké je rasy, národnosti, z jakého pochází prostředí nebo kolik má peněz. Jednáme tak v souladu s tím, co si Jehova přeje – „aby byli lidé všeho druhu zachráněni a přesně poznali pravdu“. (1. Tim. 2:4)

8. Jak můžeme ukázat, že milujeme naše bratry a sestry?

 ⁸ To, že Jehovu a Ježíše milujeme, můžeme ukázat taky tím, že projevujeme lásku našim bratrům a sestrám. (1. Jana 4:21) Osobně se o ně zajímáme a v náročných chvílích je podporujeme. Utěšujeme je, když ztratí někoho blízkého, navštěvujeme je, když jsou nemocní, a ze všech sil se je snažíme povzbudit, když jsou sklíčení. (2. Kor. 1:3–7; 1. Tes. 5:11, 14) Často se za ně modlíme, protože víme, že „úpěnlivá prosba bezúhonného člověka má velkou sílu“. (Jak. 5:16)

9. Jakým dalším způsobem můžeme dávat najevo svoji lásku k bratrům a sestrám?

⁹ Svoji lásku k bratrům a sestrám dáváme najevo taky tím, že se upřímně snažíme s nimi dobře vycházet. Tak jako Jehova jim chceme odpouštět. Když byl ochotný nechat svého Syna zemřít za naše hříchy, neměli bychom být ochotní odpustit našim bratrům a sestrám, když zhřeší proti nám? Určitě bychom nechtěli být jako ten zlý otrok z Ježíšova podobenství. Potom co mu jeho pán prominul obrovský dluh, on nebyl ochotný prominout relativně malý dluh svému spoluotrokovi. (Mat. 18:23–35) Pokud ses s někým ve sboru nepohodl, mohl bys udělat první krok a ještě před Památnou slavností se s ním usmířit? (Mat. 5:23, 24) Ukážeš tím, jak moc Jehovu a Ježíše miluješ.

10., 11. Jak můžou lásku k Jehovovi a Ježíšovi projevit starší? (1. Petra 5:1, 2)

¹⁰ Jak můžou lásku k Jehovovi a Ježíšovi projevit starší? Například tím, že pečují o Ježíšovy ovečky. (Přečti 1. Petra 5:1, 2.) Ježíš tuhle myšlenku zdůraznil, když mluvil s apoštolem Petrem. Potom co ho Petr třikrát zapřel, určitě zoufale toužil dokázat, že ho pořád miluje. Po svém vzkříšení se ho Ježíš zeptal: „Šimone, synu Jana, máš mě rád?“ Asi si umíme představit, že Petr by udělal cokoli, aby ukázal, že to tak je. Ježíš mu řekl: „Pas mé ovečky.“ (Jan 21:15–17) A přesně to Petr po zbytek života dělal. O Ježíšovy ovečky se něžně staral a dával tak najevo, že svého Pána miluje.

¹¹ Starší, jak můžete v období Památné slavnosti ukázat, že to, co Ježíš řekl Petrovi, je důležité i pro vás? Svoji lásku k Jehovovi a Ježíšovi můžete projevit tak, že se naplno věnujete pastýřské péči a ještě víc než jindy pomáháte nečinným vrátit se k Jehovovi. (Ezek. 34:11, 12) Můžete se taky zajímat o ty, kdo Bibli teprve studují, a o ty, kdo na Památnou slavnost přijdou poprvé. Udělejte všechno, co můžete, aby se mezi námi cítili dobře. I oni možná jednou začnou Ježíše následovat.

12. Jak nám to, co Ježíš řekl večer před svou smrtí, dodává odvahu? (Jan 16:32, 33)

¹² Večer před svou smrtí Ježíš učedníkům řekl: „Ve světě budete mít těžkosti, ale buďte odvážní! Zvítězil jsem nad světem.“ (Přečti Jana 16:32, 33.) Co mu pomohlo, aby s odvahou čelil svým nepřátelům a zůstal věrný až do smrti? Spoléhal se na Jehovu. A protože věděl,  že jeho následovníci budou zažívat podobné zkoušky, prosil ho, aby na ně dával pozor. (Jan 17:11) Proč nám to dodává odvahu? Protože Jehova je silnější než kdokoli z našich nepřátel. (1. Jana 4:4) Nic mu neunikne. Jsme si jistí, že když se na něj spoléháme, můžeme překonat svoje obavy a být odvážní.

13. Jak Josef z Arimatie projevil odvahu?

¹³ Zamysli se nad příkladem Josefa z Arimatie. Mezi Židy byl velmi uznávaný. Byl to člen Sanhedrinu, židovského nejvyššího soudu. Ale v době, kdy Ježíš sloužil na zemi, odvážný rozhodně nebyl. Jan o něm řekl, že „byl Ježíšovým učedníkem, ale ze strachu před Židy to tajil“. (Jan 19:38) I když ho zpráva o Království zajímala a v Ježíše věřil, nechtěl, aby se to někdo dozvěděl. Nejspíš měl strach, že by si ho lidé přestali vážit. Každopádně Bible říká, že když Ježíš zemřel, Josef „sebral odvahu, vešel k Pilátovi a požádal ho o Ježíšovo tělo“. (Mar. 15:42, 43) K Ježíšovi se tak otevřeně přihlásil.

14. Co bys měl dělat, když máš strach z lidí?

¹⁴ Máš i ty někdy strach z lidí? Stydíš se někdy v práci nebo ve škole říct, že jsi svědek Jehovův? Váháš, jestli začít chodit do služby nebo se dát pokřtít, protože se bojíš, co si o tobě budou druzí myslet? Nenech se takovými pocity odradit a udělej to, o čem víš, že je správné. Upřímně o tom mluv s Jehovou. Pros ho, aby ti dal odvahu dělat to, co si přeje. Až uvidíš, jak na tvoje modlitby odpovídá, posílí tě to a budeš odvážnější. (Iz. 41:10, 13)

15. K čemu radost motivovala učedníky potom, co se jim Ježíš objevil? (Lukáš 24:52, 53)

¹⁵ Když Ježíš zemřel, jeho učedníci byli zdrcení. Zkus se vžít do jejich situace. Kromě toho, že ztratili svého milovaného přítele, měli pocit, že ztratili i naději. (Luk. 24:17–21) Potom se jim ale objevil a pomohl jim pochopit, jakou má úlohu ve splňování biblických proroctví. A taky jim svěřil důležitou práci. (Luk. 24:26, 27, 45–48) Když o 40 dní později vystoupil do nebe, smutek učedníků vystřídala obrovská radost. Věděli, že jejich Pán je naživu a že jim pomůže, aby svůj nový  úkol zvládli. Tahle radost je motivovala, aby bez přestání chválili Jehovu. (Přečti Lukáše 24:52, 53; Sk. 5:42)

16. Jak můžeme napodobovat Ježíšovy učedníky?

¹⁶ Jak můžeme Ježíšovy učedníky napodobovat? Radost z toho, že uctíváme Jehovu, můžeme zažívat nejen v období Památné slavnosti, ale během celého roku. K tomu je potřeba, abychom dávali Boží království na první místo. Mnozí si třeba upravili pracovní dobu, aby mohli pravidelně chodit do služby a na shromáždění a mít každý týden rodinné uctívání. Někteří se dokonce rozhodli, že se obejdou bez věcí, bez kterých se podle jiných nedá žít. Díky tomu můžou dělat víc ve sboru nebo sloužit tam, kde je málo zvěstovatelů. Je pravda, že abychom Jehovovi věrně sloužili a dávali zájmy Království na první místo, potřebujeme vytrvalost. Jehova ale slibuje, že nás za to bohatě odmění. (Přísl. 10:22; Mat. 6:32, 33)

17. Co chceš v období letošní Památné slavnosti dělat? (Viz obrázek.)

¹⁷ Moc se těšíme, až se v úterý 4. dubna zúčastníme Památné slavnosti. Už teď ale přemýšlej o Ježíšově životě a smrti a o tom, jakou lásku nám s Jehovou projevili. Využij každou příležitost, která se ti k tomu v období Památné slavnosti naskytne. Udělej si třeba čas, aby sis přečetl o událostech uvedených v tabulce „Poslední týden Ježíšova života na zemi“ a přemýšlel o nich. Najdeš ji v Překladu nového světa, v příloze B12. Všímej si při tom biblických pasáží, které prohloubí tvoji vděčnost, lásku a radost a dodají ti odvahu. Pak přemýšlej, jak konkrétně můžeš dát svoji vděčnost najevo. Můžeš si být jistý, že když v období letošní Památné slavnosti uděláš všechno pro to, aby sis Ježíše připomínal, on si toho bude moc vážit. (Zjev. 2:19)