1. Jak víme, že si Jehova přeje, abychom k němu měli blízko?

 JEHOVA si přeje, abychom k němu měli blízko. (Jak. 4:8) Chce být naším Bohem, Otcem a přítelem. Odpovídá na naše modlitby, pomáhá nám, když máme problémy, a prostřednictvím svojí organizace nás vyučuje a chrání. Co ale musíme pro vztah s Jehovou udělat my?

2. Jak můžeme posilovat přátelství s Jehovou?

² Přátelství s Jehovou posilujeme tak, že se k němu modlíme a že si čteme jeho Slovo a přemýšlíme o něm. Díky tomu Jehovu milujeme a vážíme si toho, co pro nás dělá. Vede nás to k tomu, abychom ho poslouchali a vzdávali mu chválu, kterou si tolik zaslouží. (Zjev. 4:11) Čím víc ho poznáváme, tím víc důvěřujeme jemu i organizaci, kterou používá, aby nám pomáhal.

3. Jak se nás Ďábel snaží oddělit od Jehovy a co nám pomůže, abychom svého Boha ani jeho organizaci nikdy neopustili? (Žalm 31:13, 14)

³ Ďábel se nás ale snaží od Jehovy oddělit, zvlášť když procházíme těžkým obdobím. Jakou má strategii? Snaží se postupně podkopat naši důvěru v Jehovu a jeho organizaci. Jeho útokům se ale můžeme ubránit. Pokud je naše důvěra v Jehovu neotřesitelná, nikdy svého Boha ani jeho organizaci neopustíme. (Přečti Žalm 31:13, 14.)

4. O čem budeme mluvit v tomhle článku?

 ⁴ V tomhle článku si rozebereme tři zkoušky, se kterými se můžeme setkat a které jsou způsobené vlivy mimo sbor. Každá z nich by nás mohla oddělit od Jehovy a podkopat naši důvěru v něj i v jeho organizaci. Jak by se to mohlo stát? A co můžeme udělat pro to, abychom Satanovým snahám nepodlehli?

5. Jak by mohly těžkosti podkopat naši důvěru v Jehovu a jeho organizaci?

⁵ Občas nás potkají nějaké těžkosti – třeba se proti nám postaví rodina nebo přijdeme o práci. Jak by to mohlo podkopat naši důvěru v Boží organizaci a oddělit nás od Jehovy? Když problémy zažíváme už delší dobu, můžeme být zoufalí a zdrcení. Satan se toho snaží využít, aby v nás vyvolal pochybnosti o tom, jestli nás Jehova miluje. Chce, abychom si mysleli, že za naše problémy může Jehova nebo jeho organizace. Něco podobného se stalo některým Izraelitům v Egyptě. Ze začátku věřili, že Jehova vybral Mojžíše a Árona, aby je vysvobodili z otroctví. (2. Mojž. 4:29–31) Když pak ale na ně byl faraon ještě tvrdší, dávali to Mojžíšovi a Áronovi za vinu. Řekli jim: „Kvůli vám námi faraon a jeho sluhové opovrhují. Dali jste jim do ruky meč, aby nás zabili.“ (2. Mojž. 5:19–21) Je smutné, že ze svých problémů obviňovali Boží věrné služebníky. Pokud i ty delší dobu zažíváš těžkosti, co ti pomůže, abys Jehovovi a jeho organizaci nepřestal důvěřovat?

6. Co se můžeme naučit od proroka Habakuka? (Habakuk 3:17–19)

⁶ Říkej Jehovovi, jak se cítíš, a spoléhej se na jeho pomoc. Hodně těžkostí zažíval i prorok Habakuk. Zdá se, že v jednu chvíli začal pochybovat, jestli na něm Jehovovi záleží. A tak s ním o svých pocitech mluvil. Modlil se: „Jehovo, jak dlouho mám volat o pomoc, než uslyšíš? ... Proč připouštíš útlak?“ (Hab. 1:2, 3) Jehova na upřímnou modlitbu svého věrného služebníka odpověděl. (Hab. 2:2, 3) Habakuk do hloubky přemýšlel o tom, jak Jehova v minulosti zachraňoval svoje služebníky, a díky tomu znovu získal radost. Ujistilo ho to, že na něm Jehovovi záleží a že mu pomůže zvládnout každou zkoušku. (Přečti Habakuka 3:17–19.) Co se z toho můžeš naučit? Když tě potkají těžkosti, modli se k Jehovovi. Říkej mu, jak se cítíš, a spoléhej se na jeho pomoc. Pak si můžeš být jistý, že ti dá sílu, abys dokázal vytrvat. A když pocítíš jeho podporu, tvoje důvěra v něj se upevní.

7. O čem se Shirley snažil přesvědčit její příbuzný a co jí pomohlo, aby nepřestala Jehovovi důvěřovat?

⁷ Drž se svých duchovních návyků. Přesně to pomohlo naší sestře Shirley b z Papuy Nové Guineje, která byla v hodně těžké situaci. Její rodina byla chudá a občas pro ně bylo náročné obstarat si dost jídla. Jeden příbuzný se snažil podkopat její důvěru v Jehovu. Řekl jí: „Ty tvrdíš, že ti pomáhá  svatý duch. Ale kde máš tu pomoc? Pořád jste chudí. Tím kázáním jenom ztrácíš čas.“ Shirley přiznává: „Začala jsem pochybovat, jestli na nás Bohu vlastně záleží, a tak jsem se hned pomodlila a řekla mu všechno, co jsem měla na srdci. Dál jsem si četla Bibli a naše publikace a chodila do služby a na shromáždění.“ Brzo si začala uvědomovat, že Jehova se o její rodinu stará. Nehladověli a byli šťastní. Shirley dodává: „Cítila jsem, jak Jehova na moje modlitby odpovídá.“ (1. Tim. 6:6–8) Když se svých duchovních návyků budeš držet i ty, těžkosti ani pochybnosti tě neoddělí od Jehovy.

8. Co někdy zažívají odpovědní bratři?

⁸ V médiích a na sociálních sítích naši nepřátelé šíří o odpovědných bratrech v Jehovově organizaci lži a dezinformace. (Žalm 31:13) Někteří bratři byli zatčeni a obviněni z trestné činnosti. Podobně byl nespravedlivě obviněn a zatčen i apoštol Pavel. Jak na to reagovali ostatní křesťané?

9. Jak reagovali někteří křesťané, když byl apoštol Pavel ve vězení?

⁹ Když byl Pavel ve vězení v Římě, někteří křesťané se k němu otočili zády. (2. Tim. 1:8, 15) Proč? Styděli se za něj kvůli tomu, že ho lidé považovali za zločince? (2. Tim. 2:8, 9) Nebo se báli, že by dopadli stejně? Ať to bylo jakkoli, představ si, jak se asi Pavel cítil. Hodně toho vytrpěl, a dokonce pro ně riskoval život. (Sk. 20:18–21; 2. Kor. 1:8) My určitě nechceme být jako ti, kdo Pavla opustili, zrovna když je tolik potřeboval. Na co bychom měli myslet, když se s odpovědnými bratry špatně zachází?

10. Na co bychom měli pamatovat, když odpovědní bratři zažívají pronásledování, a proč?

 ¹⁰ Pamatuj, proč zažíváme pronásledování a kdo za tím stojí. Ve 2. Timoteovi 3:12 čteme: „Všichni, kdo chtějí žít v oddanosti Bohu jako učedníci Krista Ježíše, budou pronásledováni.“ To, že se Satan zaměřuje na odpovědné bratry, by nás proto nemělo překvapovat. Chce je přimět, aby přestali sloužit Jehovovi, a nás ostatní chce zastrašit. (1. Petra 5:8)

11. Co se můžeme naučit od Onesifora? (2. Timoteovi 1:16–18)

¹¹ Dál svým bratrům pomáhej a věrně při nich stůj. (Přečti 2. Timoteovi 1:16–18.) Když byl Pavel ve vězení, Onesiforos reagoval úplně jinak než někteří jeho spolukřesťané. „Nestyděl se za [Pavlovy] řetězy.“ Hledal ho, a když ho našel, snažil se ho podporovat. Dokonce při tom riskoval život. Co se z toho můžeme naučit? Strach z lidí by nám nikdy neměl zabránit v tom, abychom podporovali bratry, kteří zažívají pronásledování. Naopak bychom je měli bránit a ze všech sil jim pomáhat. (Přísl. 17:17) Naši lásku a podporu potřebují.

12. Co se učíme od našich bratrů a sester v Rusku?

¹² Krásným příkladem jsou pro nás i bratři a sestry v Rusku. S láskou pomáhají svým spoluvěřícím, kteří jsou ve vězení. A když někdo z nich stojí před soudem, spousta dalších ho přijde podpořit. Co se od nich můžeš naučit? Když jsou odpovědní bratři zatýkáni nebo jsou terčem pomluv a pronásledování, nenech se tím zastrašit. Modli se za ně, podporuj členy jejich rodiny a hledej další způsoby, jak jim můžeš pomoct. (Sk. 12:5; 2. Kor. 1:10, 11)

13. Jak by mohl posměch podkopat naši důvěru v Jehovu a jeho organizaci?

¹³ Příbuzní, kolegové nebo spolužáci se nám můžou posmívat za to, že chodíme do služby nebo že žijeme podle Jehovových vysokých mravních měřítek. (1. Petra 4:4) Možná nám řeknou: „Jsi fajn člověk, ale to tvoje náboženství je strašně přísné a úplně mimo realitu.“ Někteří nás možná kritizují za náš postoj k vyloučeným. Říkají: „Jak můžeš tvrdit, že máš rád lidi, když se k nim takhle chováš?“ Podobné poznámky můžou do naší mysli zasít semínka pochybností. Možná si začneme říkat: „Nechce toho po mně Jehova až moc? Není jeho organizace moc přísná?“ Pokud jsi v takové situaci i ty, co ti pomůže, aby ses od Jehovy a jeho organizace nevzdálil?

14. Jak bychom měli reagovat, když se nám druzí posmívají za to, že žijeme podle Jehovových měřítek? (Žalm 119:50–52)

¹⁴ Buď rozhodnutý žít podle Jehovových měřítek. Job to dělal, i když za to byl terčem posměchu. Jeden z jeho falešných přátel se ho dokonce snažil přesvědčit, že Bohu nezáleží na tom, jestli Job jedná správně. (Job 4:17, 18; 22:3) On ale téhle lži neuvěřil. Věděl, že Jehovova měřítka jsou správná, a byl rozhodnutý podle nich žít. I když se ho druzí snažili  zlomit, nepřestal být Jehovovi oddaný. (Job 27:5, 6) Co se od Joba můžeš naučit? I když se ti někdo posmívá, nezačni kvůli tomu zpochybňovat Jehovova měřítka. Vzpomeň si na to, co jsi sám zažil. Určitě sis už mnohokrát ověřil, že když uděláš to, co je z Jehovova pohledu správné, je to k tvému dobru. Jehovovými měřítky se řídí i jeho organizace, a tak buď rozhodnutý ji dál podporovat. I kdyby se pak na tebe vlny posměchu valily ze všech stran, tebe to od Jehovy neoddělí. (Přečti Žalm 119:50–52.)

15. Za co se Brizit posmívali její příbuzní?

¹⁵ Zamysli se nad tím, co zažila sestra z Indie, která se jmenuje Brizit. Rodina se jí posmívala za to, čemu věří. Krátce potom, co se v roce 1997 dala pokřtít, její nevěřící manžel přišel o práci. A tak rozhodl, že se s Brizit a jejich dcerami přestěhují k jeho rodičům do jiného města. Na Brizit ale čekaly ještě těžší chvíle. Její manžel byl dál nezaměstnaný, takže musela pracovat na plný úvazek, aby uživila rodinu. Nejbližší sbor byl navíc asi 350 kilometrů daleko. Manželova rodina jí kvůli její víře dělala problémy. Situace byla tak špatná, že se museli znovu přestěhovat. Pak její manžel nečekaně zemřel. Později dostala jedna z dcer rakovinu a v pouhých 12 letech zemřela i ona. A aby toho nebylo málo, příbuzní to všechno dávali za vinu Brizit. Tvrdili, že kdyby se nedala ke svědkům Jehovovým, nic z toho by se nestalo. Ona ale dál důvěřovala Jehovovi a držela se jeho organizace.

16. Jakou odměnu Brizit získala za to, že se věrně držela Jehovy a jeho organizace?

¹⁶ Vzhledem k tomu, jak daleko Brizit bydlela od nejbližšího sboru, krajský dozorce ji povzbudil, aby kázala  ve svém okolí a pořádala shromáždění u sebe doma. Nejdřív měla pocit, že to nezvládne. Pak si ale řekla, že to zkusí. Chodila do služby, pořádala doma shromáždění a s dcerami měly pravidelně rodinné uctívání. K čemu to vedlo? Brizit začala s mnoha lidmi studovat Bibli a řada z nich se později dala pokřtít. V roce 2005 se pustila do pravidelné průkopnické služby. Za to, že důvěřovala Jehovovi a věrně se držela jeho organizace, získala krásnou odměnu. Její dcery slouží Jehovovi a v té oblasti jsou teď dva sbory. Brizit si je jistá, že všechny ty těžkosti a posměch rodiny zvládla díky Jehovovi.

17. K čemu bychom měli být rozhodnutí?

¹⁷ Satan nás chce přesvědčit, že Jehova nás v těžkých chvílích nechá na holičkách a že patřit k jeho organizaci nám jenom komplikuje život. Když jsou odpovědní bratři vězněni nebo jsou terčem pomluv a pronásledování, chce nám nahnat strach. Taky chce, aby posměch podkopal naši důvěru v Jehovova měřítka a v jeho organizaci. My ale dobře známe jeho zákeřné taktiky a nenecháme se oklamat. (2. Kor. 2:11) Buď rozhodnutý Satanovy lži odmítat a Jehovovi i jeho organizaci zůstat věrný. Pamatuj, že Jehova tě nikdy neopustí. (Žalm 28:7) Ničím se proto od něj nenech oddělit! (Řím. 8:35–39)

18. O čem bude příští článek?

¹⁸ V tomhle článku jsme si rozebrali zkoušky, které jsou způsobené vlivy mimo sbor. Naši důvěru v Jehovu a v jeho organizaci ale můžou prověřit i situace, které vznikají ve sboru. Co nám pomůže je zvládnout? To si řekneme v příštím článku.