1., 2. Kde všude můžeme zažít nespravedlnost?

 JEŽÍŠ jednou vyprávěl podobenství o vdově, která pořád chodila za soudcem a prosila ho, aby jí zjednal spravedlnost. Lidé v té době často zažívali nespravedlnost, takže mnoha Ježíšovým učedníkům se ten příběh určitě líbil. (Luk. 18:1–5) A s pocity té vdovy se dokážeme ztotožnit i my, protože každý z nás občas zažije něco, co není fér.

² Předsudky, diskriminace a špatné zacházení jsou dneska ve světě úplně běžné. A tak nás nepřekvapí, když se s něčím takovým setkáme i my. (Kaz. 5:8) Může nás ale překvapit, když s námi nespravedlivě jedná nějaký bratr nebo sestra. Co nám v takovou chvíli může pomoct? Je to příklad Ježíše a to, jak reagoval, když s ním nespravedlivě zacházeli jeho nepřátelé. Naši bratři a sestry samozřejmě nejsou naši nepřátelé. Jsou prostě nedokonalí. Když ale dokážeme mít trpělivost s lidmi, kteří se staví proti nám, tím spíš bychom měli mít trpělivost s našimi spoluvěřícími. Jak to Jehova vnímá, když se k nám někdo nechová fér, ať už ve sboru, nebo mimo něj? Je mu to jedno?

3. Jak víme, že Jehovovi není jedno, jak s námi druzí zachází?

³ Jehova chce, aby se k nám druzí chovali hezky, a všímá si, když to tak není. „Miluje spravedlnost.“ (Žalm 37:28) Ježíš nás ujistil, že Jehova svým služebníkům  „zjedná … spravedlnost rychle“, v ten správný čas. (Luk. 18:7, 8) Všechnu nespravedlnost navíc brzo odstraní a zahojí i šrámy, které nám způsobila. (Žalm 72:1, 2)

4. Jak nám Jehova pomáhá zvládat nespravedlnost?

⁴ Na dobu, než Jehova nespravedlnost odstraní, si ještě musíme počkat. (2. Petra 3:13) Už teď nám ale pomáhá zvládat situace, kdy se s námi nezachází fér. Například nás učí, jak reagovat, abychom neudělali něco, čeho bychom později litovali. Jak to dělá? Nechal pro nás do Bible zapsat, jak na nespravedlnost reagoval jeho Syn. A taky nám dává dobré rady, jak na ni můžeme reagovat my.

DEJ SI POZOR, JAK NA NESPRAVEDLNOST REAGUJEŠ

5. Proč bychom si měli dát pozor, jak na nespravedlnost reagujeme?

⁵ Nefér jednání nás může hodně zasáhnout a zranit. (Kaz. 7:7) Měli to tak i věrní Jehovovi služebníci, jako třeba Job a Habakuk. (Job 6:2, 3; Hab. 1:1–3) I když jsou takové pocity přirozené, musíme si dát pozor, jak na nespravedlnost reagujeme. Jinak bychom totiž mohli udělat nějakou hloupost.

6. Co se učíme z Absalomova příběhu? (Viz taky obrázek.)

⁶ Když se setkáme s nějakou nespravedlností, můžeme mít chuť vzít věci do vlastních rukou. Taková reakce by ale mohla celou situaci ještě zhoršit. Je to vidět z toho, co udělal Davidův syn Absalom. Když jeho nevlastní bratr Amnon znásilnil jeho sestru Tamar, byl vzteky bez sebe. Podle Mojžíšova zákona měl Amnon zemřít. (3. Mojž. 20:17) I když je pochopitelné, že Absalom zuřil, neměl právo vzít věci do vlastních rukou. (2. Sam. 13:20–23, 28, 29.)

7. Jak žalmista nejdřív reagoval, když viděl nespravedlnost?

⁷ Když máme pocit, že špatným lidem jejich jednání prochází, možná si říkáme, jestli má vůbec smysl dělat to, co je správné. Přesně to si říkal i pisatel jednoho žalmu. Připadalo mu, že se špatní lidé mají dobře, a to často na úkor těch,  kdo jednají správně. Řekl: „Tihle ničemové to mají vždycky jednoduché.“ (Žalm 73:12) Byl z toho tak zničený, že skoro přestal věřit tomu, že sloužit Jehovovi stojí za to. Řekl: „Když jsem se to snažil pochopit, trápilo mě to.“ (Žalm 73:14, 16) Dokonce přiznal: „Málem [jsem] sešel z cesty, mé nohy téměř uklouzly.“ (Žalm 73:2) Něco podobného se stalo bratrovi, kterému budeme říkat Alberto.

8. Jak nespravedlnost ovlivnila jednoho bratra?

⁸ Alberta křivě obvinili z toho, že ukradl sborové peníze. Kvůli tomu už nemohl sloužit jako starší a mnozí z těch, kdo se o tom ve sboru dozvěděli, si ho přestali vážit. „Byl jsem naštvaný, frustrovaný a znechucený,“ vzpomíná. Zasáhlo ho to tak moc, že kvůli tomu zeslábl jeho vztah s Jehovou, a dokonce byl pět let nečinný. Je z toho vidět, co se může stát, když se s nespravedlností nedokážeme srovnat.

SNAŽ SE REAGOVAT NA NESPRAVEDLNOST JAKO JEŽÍŠ

9. Jaké bezpráví Ježíš zažil? (Viz taky obrázek.)

⁹ Ježíš nám dal dokonalý příklad v tom, jak zvládat nespravedlnost. Vem  si, jak se k němu hodně lidí chovalo, včetně členů jeho rodiny. Jeho nevěřící příbuzní o něm říkali, že se zbláznil. Náboženští vůdci ho obvinili, že mu pomáhají démoni. A římští vojáci se mu vysmívali, bili ho a nakonec ho zabili. (Mar. 3:21, 22; 14:55; 15:16–20, 35–37) Ježíš ale všechno tohle i další bezpráví ustál bez toho, aby oplácel. Co se od něho můžeme naučit?

10. Jak Ježíš reagoval na nespravedlnost? (1. Petra 2:21–23)

¹⁰ Přečti 1. Petra 2:21–23. a Když narazíme na nějakou nespravedlnost, máme v Ježíšovi skvělý vzor. Věděl, kdy mlčet a kdy mluvit. (Mat. 26:62–64) Nereagoval na každou lež, kterou o něm někdo řekl. (Mat. 11:19) A když už reagoval, nikoho neurážel ani nikomu nevyhrožoval. Dokázal se ovládat, protože „všechno nechával na tom, kdo soudí spravedlivě“. Věděl, že nejvíc záleží na tom, co si myslí Jehova. Důvěřoval mu, že až přijde ten správný čas, všechnu nespravedlnost odstraní.

11. Z čeho například bude vidět, že máme pod kontrolou to, co říkáme? (Viz taky obrázky.)

¹¹ Jak můžeme Ježíše napodobovat, když se k nám někdo nechová fér? Tak, že si dáváme pozor na to, co říkáme. Nad něčím možná mávneme rukou a nic neřekneme, protože je to jenom drobnost. Nebo zůstaneme zticha proto, že bychom celou situaci mohli jenom zhoršit. (Kaz. 3:7; Jak. 1:19, 20)  Jindy možná bude potřeba, abychom něco řekli, třeba abychom se někoho zastali nebo obhájili to, čemu věříme. (Sk. 6:1, 2) Když už ale něco řekneme, měli bychom to udělat v klidu a s úctou. (1. Petra 3:15) b

12. Co to znamená „všechno [nechávat] na tom, kdo soudí spravedlivě“?

¹² Ježíše můžeme napodobovat taky tím, že „všechno [necháváme] na tom, kdo soudí spravedlivě“. Když nám někdo ukřivdí nebo s námi nejedná fér, věříme, že Jehova ví, jak to doopravdy je, a jednou to všechno napraví. Tahle jistota nám pomáhá nespravedlivé zacházení zvládnout. Když věci necháme v Jehovových rukách, nebude nás sžírat zlost a nenávist. Tyhle pocity by jinak mohly způsobit, že budeme reagovat přehnaně. Mohly by nás připravit o radost a zničit náš vztah s Jehovou. (Žalm 37:8)

13. Co nám pomůže nespravedlnost zvládat?

¹³ Je jasné, že nedokážeme reagovat tak dokonale jako Ježíš. Někdy možná řekneme nebo uděláme něco, čeho později litujeme. (Jak. 3:2) A po některých křivdách nám můžou zůstat jizvy na těle i na duši. Jestli sis něčím takovým prošel i ty, buď si jistý, že Jehova tě chápe. A tvým pocitům rozumí i Ježíš, protože si toho taky hodně zažil. (Hebr. 4:15, 16) Ježíšův příklad ale není to jediné, co nám pomáhá zvládat nespravedlnost. Jehova nám taky dává skvělé rady. Teď se zamyslíme nad dvěma verši z knihy Římanům.

„NECHTE NA BOHU, ABY PROJEVIL SVŮJ HNĚV“

14. Co to znamená „[nechat] na Bohu, aby projevil svůj hněv“? (Římanům 12:19)

¹⁴ Přečti Římanům 12:19. Na kom bychom měli nechat, „aby projevil svůj hněv“? Pavel nám radil, abychom to nechali na Bohu. Znamená to, že necháme na něm, aby zjednal spravedlnost ve svůj čas a svým způsobem. Přesně to udělal John. Říká: „Měl jsem strašnou chuť vzít spravedlnost do vlastních rukou. Hodně jsem s tím bojoval. Ale verš v Římanům 12:19 mi pomohl čekat na Jehovu.“

15. Proč je nejlepší čekat, až nějakou věc vyřeší Jehova?

¹⁵ Co nám to přinese, když počkáme na Jehovu, až nějaký problém vyřeší? Ušetříme si tím hodně stresu a zklamání, které člověk zažívá, když se to snaží vyřešit sám. Jehova nám nabízí pomoc. Jakoby říká: „Nech to na mně. Postarám se o to.“ Když se spolehneme na Jehovův slib „Já oplatím“, dokážeme to nechat být. Budeme mu totiž důvěřovat, že to vyřeší tím nejlepším způsobem. Právě to pomohlo Johnovi, o kterém jsme už mluvili. Říká: „Když dokážu čekat na Jehovu, vyřeší to daleko líp než já.“

„PŘEMÁHEJ ZLO DOBREM“

16., 17. Jak nám modlitba může pomoct „[přemáhat] zlo dobrem“? (Římanům 12:21)

¹⁶ Přečti Římanům 12:21. Pavel křesťany taky vybízel, aby „[přemáhali] zlo dobrem“. V Kázání na hoře Ježíš řekl: „Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.“ (Mat.  5:44) A přesně to taky dělal. Asi jsme už přemýšleli o tom, jak moc Ježíš trpěl, když ho římští vojáci přibili na kůl. Ale tu bolest, ponížení a nespravedlnost si dokážeme jen těžko představit.

¹⁷ Ježíš se ale tím vším nenechal přemoct. Nepřál těm vojákům nic špatného. Naopak se modlil: „Otče, odpusť jim, protože nevědí, co dělají.“ (Luk. 23:34) Když se modlíme za ty, kdo nám ubližují, může nám to pomoct, abychom byli klidnější, tolik se na ně nezlobili, a dokonce na ně změnili názor.

18. Jak modlitba pomohla Albertovi a Johnovi?

¹⁸ Modlitba pomohla i dvěma bratrům, o kterých jsme už v tomhle článku mluvili. Alberto říká: „Za ty bratry, kteří mi ukřivdili, jsem se modlil. Hodněkrát jsem prosil Jehovu, abych to dokázal pustit z hlavy.“ Jsme moc rádi, že Alberto zase věrně slouží Jehovovi. John říká: „Mockrát jsem se modlil za bratra, který mi ublížil. Takové modlitby mi pomohly nebýt vůči němu tak kritický a vidět na něm i to dobré. Taky jsem díky nim cítil vnitřní klid.“

19. Co musíme dál dělat? (1. Petra 3:8, 9)

¹⁹ Dokud tenhle svět neskončí, budeme se s nespravedlností nejspíš dál setkávat. Ať už tě potká cokoli, nepřestaň prosit Jehovu o pomoc. Snaž se na nespravedlivé zacházení reagovat stejně jako Ježíš. A dej na rady z Bible. Když to budeš dělat, můžeš si být jistý, že Jehova bude s tebou. (Přečti 1. Petra 3:8, 9.)