„Duchovní smýšlení znamená život a pokoj“
„Ti, kdo jsou ve shodě s duchem, [zaměřují svou mysl] na věci ducha.“ (ŘÍM. 8:5)
1., 2. Proč 8. kapitola Římanům zajímá zvlášť pomazané křesťany?
V OBDOBÍ Památné slavnosti, kdy si každý rok připomínáme Ježíšovu smrt, jsi už nejspíš četl verše v Římanům 8:15–17. Tato důležitá pasáž vysvětluje, jak křesťané vědí, že jsou pomazaní – svatý duch vydává svědectví s jejich duchem. A v prvním verši této kapitoly se píše o těch, kdo jsou „ve spojení s Kristem Ježíšem“. Vztahuje se ale 8. kapitola Římanům jenom na pomazané? Nebo z ní můžou mít užitek i křesťané s pozemskou nadějí?
2 Osmá kapitola Římanům byla napsána hlavně pro pomazané. Dostávají „ducha“ a čekají „na přijetí za syny, na propuštění ze svých těl“. (Řím. 8:23) V budoucnosti se v nebi stanou Božími syny. Je to možné díky tomu, že se dali pokřtít a Bůh na ně uplatnil hodnotu výkupného, odpustil jim hříchy a prohlásil je za spravedlivé. (Řím. 3:23–26; 4:25; 8:30)
3. Proč by 8. kapitola Římanům měla zajímat i křesťany s pozemskou nadějí?
3 To, co se píše v 8. kapitole Římanům, ale zajímá také křesťany, kteří mají pozemskou naději. Bůh totiž i je v určitém smyslu považuje za spravedlivé. Poznáváme to z toho, co Pavel v dopise Římanům napsal dřív. Ve 4. kapitole rozebírá příklad Abrahama. Tento muž, který měl pevnou víru v Jehovu, žil před tím, než Izraelité dostali Zákon, a dávno před tím, než Ježíš zemřel za naše hříchy. Přesto si Jehova Abrahamovy výjimečné víry povšiml a pokládal ho za spravedlivého. (Přečti Římanům 4:20–22.) Podobně může Jehova považovat za spravedlivé i dnešní křesťany, kteří v něj projevují víru a mají naději na život v pozemském ráji. Z rad, které jsou v 8. kapitole Římanům, tedy můžou mít užitek i oni.
4. Jakou otázku bychom si měli položit v souvislosti s Římanům 8:21?
4 V Římanům 8:21 je záruka, že nový svět určitě přijde. Čteme tam slib, že „i tvorstvo bude osvobozeno ze zotročení porušeností a bude mít slavnou svobodu Božích dětí“. Otázkou ale je, jestli v novém světě budeme, jestli tuto odměnu dostaneme. Jsi o tom přesvědčený? Osmá kapitola Římanům obsahuje rady, které ti pomůžou žít tak, abys takovou jistotu měl.
CO ZNAMENÁ ZAMĚŘOVAT „MYSL NA VĚCI TĚLA“
5. O jaké vážné situaci psal Pavel v Římanům 8:4–13?
5 Přečti Římanům 8:4–13. Osmá kapitola Římanům mluví o těch, kdo chodí „ve shodě s tělem“, v protikladu k těm, kdo chodí „ve shodě s duchem“. Někteří si můžou myslet, že se jedná o rozdíl mezi těmi, kdo jsou křesťany a kdo ne. Pavel ale psal „těm, kdo jsou v Římě jako Boží milovaní, povolaní, aby byli svatí“. (Řím. 1:7) Porovnával tedy křesťany, kteří chodí ve shodě s tělem, s křesťany, kteří chodí ve shodě s duchem. Jak se tento rozdíl projevoval?
6., 7. a) V jakých významech je v Bibli použito slovo „tělo“? b) V jakém smyslu použil Pavel slovo „tělo“ v Římanům 8:4–13?
6 Slovo „tělo“ má v Bibli víc významů. Někdy se vztahuje na naše doslovné tělo. (Řím. 2:28; 1. Kor. 15:39, 50) Může také označovat pokrevní příbuznost. Například o Ježíšovi Bible říká, že „podle těla pocházel z Davidova semene“, a Pavel mluvil o Židech jako o svých „příbuzných podle těla“. (Řím. 1:3; 9:3)
7 Co měl Pavel na mysli, když výraz „tělo“ použil v Římanům 8:4–13? Napoví nám 7. kapitola. Myšlenku, že někteří křesťané dřív žili „ve shodě s tělem“, tam spojil s „hříšnými vášněmi“, které tehdy „působily v [jejich] údech“. (Řím. 7:5) Pavel vysvětlil, že těmi, kdo žijí „ve shodě s tělem“, jsou lidé, kteří se zaměřují na svoje hříšné touhy a podvolují se jim. Nechávají se ovládat svými pudy a vášněmi, ať už jde o sex, nebo něco jiného.
8. Proč bylo namístě, že Pavel varoval před „tělesným smýšlením“ dokonce i pomazané křesťany?
8 Možná si říkáš, proč Pavel varoval před „tělesným smýšlením“ pomazané křesťany. A mohli by se v podobném nebezpečí ocitnout i dnešní křesťané, které Bůh považuje za svoje přátele a dívá se na ně jako na spravedlivé? Je smutné, že začít žít v souladu se svým hříšným tělem by mohl kterýkoli křesťan. Pavel například napsal, že někteří bratři v Římě byli otroky „svého vlastního břicha“, což mohly být sexuální touhy nebo touhy po jiných věcech, třeba jídle a pití. Někteří z nich „[sváděli] srdce bezelstných“. (Řím. 16:17, 18; Fil. 3:18, 19; Juda 4, 8, 12) Vzpomeň si také, že jeden bratr v Korintu žil nějakou dobu s manželkou svého otce. (1. Kor. 5:1) Je tedy pochopitelné, proč Jehova prostřednictvím Pavla křesťany varoval před „tělesným smýšlením“. (Řím. 8:5, 6)
9. Na co se nevztahuje Pavlovo varování v Římanům 8:6?
9 Toto varování je dnes stejně důležité jako tehdy. I po letech služby Bohu by se křesťanovi mohlo stát, že by svoji mysl začal zaměřovat „na věci těla“. Nemluvíme teď o někom, kdo občas přemýšlí o jídle, zaměstnání, zábavě nebo romantických chvílích s partnerem. Tyto věci patří k životu. I Ježíš měl rád dobré jídlo a sytil druhé. A věděl, že je potřeba si odpočinout. Pavel zase psal o tom, že sex je důležitou součástí manželského života.
Je z toho, o čem si s druhými povídáš, vidět, že smýšlíš duchovně, nebo tělesně? (10. a 11. odstavec)
10. Co znamená výraz „tělesné smýšlení“ z Římanům 8:5, 6?
10 Co měl tedy Pavel na mysli, když mluvil o „tělesném smýšlení“? Řecké slovo, které použil, znamená „zaměřit na něco svou mysl nebo srdce, zapojit schopnost promyšleně plánovat“. Lidé, kteří žijí „ve shodě s tělem“, se ve svém životě v podstatě nechávají ovládat svou hříšnou lidskou přirozeností. Jeden odborník říká, co toto slovo v Římanům 8:5 znamená: „Zaměřují svou mysl na věci týkající se těla – jsou do nich hluboce zabráni, stále o nich mluví, zabývají se jimi a vychutnávají si je.“
11. Jaké věci by se pro nás mohly stát až příliš důležité?
11 Bylo zapotřebí, aby se křesťané v Římě zamysleli nad tím, na co se zaměřují. Mohlo to být tak, že se jejich život točil kolem „věcí těla“? I my se musíme zamyslet nad tím, co je pro nás v životě nejdůležitější. O čem rádi mluvíme? Čemu se rádi každý den věnujeme? Někteří možná zjistí, že se zaměřují na degustování různých druhů vína, zkrášlování svého domova, investování, hledání nového stylu oblékání, plánování dovolených a tak dále. Tyto věci nejsou samy o sobě špatné, protože patří k životu. Ježíš při jedné příležitosti opatřil víno a Pavel Timoteovi radil, aby si dával „trochu vína“. (1. Tim. 5:23; Jan 2:3–11) Ale bylo to tak, že by Ježíš a Pavel o víně pořád mluvili, zabývali se jím a vychutnávali si ho? Byla to jejich vášeň? Ne. A jak jsme na tom my? Co je pro nás v životě nejdůležitější?
12., 13. Proč bychom si měli dávat pozor, na co zaměřujeme svoji mysl?
12 Sebezkoumání je důležité. Proč? Pavel napsal: „Tělesné smýšlení . . . znamená smrt.“ (Řím. 8:6) Teď bychom mohli přijít o svůj vztah s Jehovou a v budoucnu ztratit život. Ale ani když někdo začne smýšlet tělesně, nemusí skončit špatně. Může se změnit. Bylo to tak i v případě nemravného muže v Korintu, který podlehl touze těla a musel být vyloučen. Se špatným jednáním ale přestal a vrátil se k čistému způsobu života. (2. Kor. 2:6–8)
13 Pokud se mohl změnit takový člověk, může se změnit jakýkoli křesťan, zvlášť když ve špatném jednání nezašel tak daleko. Pavlovo varování týkající se toho, jak by to nakonec mohlo dopadnout s člověkem, který smýšlí tělesně, by mělo křesťany podnítit, aby ve svém životě udělali veškeré potřebné změny.
„DUCHOVNÍ SMÝŠLENÍ“
14., 15. a) Co je protikladem tělesného smýšlení? b) Co „duchovní smýšlení“ neznamená?
14 Potom co Pavel mluvil o nebezpečí spojeném s „tělesným smýšlením“, řekl tato povzbudivá slova: „Duchovní smýšlení znamená život a pokoj.“ To je úžasná odměna! Jak ji můžeme získat?
15 Smýšlet duchovně neznamená, že člověk musí mít v hlavě jenom duchovní věci. Neznamená to, že nemůže přemýšlet a mluvit o ničem jiném než o Bibli, své lásce k Bohu a naději do budoucna. Pavel a další křesťané v prvním století vedli celkem normální život. Těšili se z jídla a pití a mnozí měli rodinu a pracovali, aby se uživili. (Mar. 6:3; 1. Tes. 2:9)
16. Co bylo pro Pavla nejdůležitější?
16 Tito Boží služebníci ale nedovolili, aby se kolem takových běžných věcí začal točit jejich život. Potom co se dozvídáme, že Pavel pracoval jako výrobce stanů, biblická zpráva uvádí, čemu se věnoval nejvíc: pravidelně kázal a vyučoval. (Přečti Skutky 18:2–4; 20:20, 21, 34, 35.) A vybízel k tomu i bratry a sestry v Římě. Měli si z něj vzít příklad a my bychom to měli udělat také. (Řím. 15:15, 16)
17. Jaký užitek nám přinese to, když budeme smýšlet duchovně?
17 K čemu to povede, když se zaměříme na službu Jehovovi? V Římanům 8:6 čteme: „Duchovní smýšlení znamená život a pokoj.“ K duchovnímu smýšlení patří to, že se necháváme vést svatým duchem a učíme se smýšlet tak, jak smýšlí Jehova. Můžeme si být jistí, že náš život pak bude smysluplný a radostný a nebude muset nikdy skončit.
18. Proč můžeme říct, že „duchovní smýšlení znamená . . . pokoj“?
18 Co měl Pavel na mysli, když řekl, že „duchovní smýšlení znamená . . . pokoj“? Mnozí se marně snaží dosáhnout vnitřního klidu, ale my ho už zažíváme. Také usilujeme o pokojné vztahy s příbuznými a spoluvěřícími. Dobře si uvědomujeme, že jak my, tak naši bratři a sestry jsme nedokonalí. Proto můžou někdy vzniknout problémy, a pokud se to stane, řídíme se Ježíšovou radou „usmiř [se] se svým bratrem“. (Mat. 5:24) Když si připomeneme, že ten druhý také slouží Bohu, „který dává pokoj“, bude to o to snazší. (Řím. 15:33; 16:20)
19. Co výjimečného získáme díky tomu, že smýšlíme duchovně?
19 Díky tomu, že smýšlíme duchovně, se také můžeme těšit z pokojného vztahu s naším Stvořitelem. Izajáš zapsal slova, která platila už v jeho době a která se v ještě větším rozsahu splňují dnes: „Člověka s pevným postojem chráníš dokonalým pokojem, vždyť spoléhá se na tebe.“ (Iz. 26:3, Bible21; přečti Římanům 5:1)
20. Proč jsi vděčný za rady v 8. kapitole Římanům?
20 Ať už se tedy těšíme na věčný život v nebi, nebo na zemi, užitek z rad v 8. kapitole Římanům můžeme mít všichni. Jsme vděční za vybídku, abychom se v životě nezaměřovali „na věci těla“. Uvědomujeme si, jak moudré je pamatovat na to, že „duchovní smýšlení znamená život a pokoj.“ Přinese nám totiž trvalý užitek, o kterém Pavel napsal: „Dar, který dává Bůh, je věčný život skrze Krista Ježíše, našeho Pána.“ (Řím. 6:23)
