1., 2. Jak je z příkladu Tonyho vidět, že se člověk může změnit?

TONY vyrůstal bez táty. Byl na střední škole, ale o učení se moc nezajímal. Vlastně přemýšlel, že studium ukončí. O víkendech trávil čas v kině nebo s kamarády. Neměl rád násilí ani nebral drogy, ale zkrátka neměl hlubší smysl života. A pochyboval, že existuje Bůh. Jednou potkal manžele, kteří byli svědky Jehovovými, a řekl jim o svých pochybnostech a otázkách. Dali mu brožury Vznik života – Pět otázek, které stojí za odpověď a Byl život stvořen?

² Když se k němu ti manželé vrátili, Tony byl jak vyměněný. Brožury si pročetl tak důkladně, že měly oslí uši a byly pomačkané. „Nějaký Bůh musí existovat,“ řekl jim. Začal studovat Bibli a postupně se jeho názor na život změnil. Ze studenta, který málem propadal, se stal jeden z nejlepších ve škole. I ředitel nad tím žasnul. Řekl mu: „Udělal jsi obrovské změny ve svém přístupu a zlepšil sis známky. Je to díky tomu, že se vídáš se svědky Jehovovými?“ Tony mu řekl, že ano, a začal si s ním o Bibli povídat. Školu dokončil a dnes je pravidelným průkopníkem a služebním pomocníkem. Je  šťastný, protože má milujícího Otce, Jehovu. (Žalm 68:5)

3. Co Jehova radí mladým lidem?

³ To, co zažil Tony, nám připomíná, že Jehova se o vás, mladí, velmi zajímá. Chce, abyste byli šťastní a spokojení, a tak vám radí, abyste v mládí pamatovali na svého Stvořitele. (Kaz. 12:1) To není v dnešním světě vždycky jednoduché, ale není to nemožné. S Boží pomocí můžete zvládat různé situace už teď a také později v dospělosti. Ukažme si to na dvou příkladech – na tom, jak Izraelité dobyli Zaslíbenou zemi, a na střetnutí Davida s Goliášem.

4., 5. Co se učíme z toho, jak Izraelité dobyli Kanaán a jak David porazil Goliáše? (Viz úvodní obrázky.)

⁴ Když se Izraelité blížili k Zaslíbené zemi, jaké jim dal Jehova pokyny? Řekl jim, aby se cvičili v boji? Ne. (5. Mojž. 28:1, 2) Řekl jim, aby poslouchali jeho přikázání a důvěřovali mu. (Jozue 1:7–9) Z lidského pohledu se tato rada zdála být nesmyslná. Byla to ale ta nejlepší rada, jakou mohli dostat, protože Jehova jim pomohl vítězit nad Kananejci v jedné bitvě za druhou. (Jozue 24:11–13) K tomu, abychom poslouchali Boha, je sice zapotřebí víra, ale ta vždycky přináší dobré výsledky. Platilo to v minulosti a platí to i dnes.

⁵ Goliáš byl silný válečník. Byl skoro tři metry vysoký a měl skvělou výzbroj. (1. Sam. 17:4–7) David měl naproti tomu jenom dvě věci: prak a víru ve svého Boha Jehovu. Člověk, který Bohu nedůvěřuje, by si mohl myslet, že David byl blázen, když chtěl bojovat s Goliášem. Ve skutečnosti byl ale tím bláznem Goliáš. (1. Sam. 17:48–51)

6. Na co se teď podíváme?

⁶ V minulém článku jsme rozebírali čtyři věci, díky kterým můžeme být šťastnější a spokojenější. Dozvěděli jsme se, že musíme uspokojovat svoje duchovní potřeby, mít kamarády, kteří milují Boha, dávat si smysluplné cíle a vážit si svobody, kterou máme od Boha. Podívejme se teď na tyto věci blíž a uvažujme o některých myšlenkách z 16. žalmu.

7. a) Jak bys popsal duchovně smýšlejícího člověka? b) Co bylo Davidovým „podílem“ a jaký to na něj mělo vliv?

⁷ Duchovní člověk důvěřuje Bohu a snaží se vidět věci tak jako on. Rady pro život hledá u Jehovy a je rozhodnutý ho poslouchat. (1. Kor. 2:12, 13) Příkladem takového duchovně smýšlejícího člověka je David. Zpíval: „Jehova je můj podíl a můj pohár.“ (Žalm 16:5, NWT *) David byl vděčný za svůj „podíl“, tedy za svůj blízký vztah s Bohem, a hledal u něj úkryt. (Žalm 16:1) K čemu to vedlo? Napsal: „Mé srdce [se] opravdu raduje.“ Nic Davidovi nepřinášelo větší radost než důvěrné přátelství s Bohem. (Přečti Žalm 16:9, 11.)

8. Co přispívá k opravdové spokojenosti?

⁸ Takovou radost, jakou měl David, nemůžou mít lidé, kteří se zaměřují na peníze a zábavu. (1. Tim. 6:9, 10) Jeden bratr z Kanady říká: „Opravdovou spokojenost nepřináší to, co člověk od života získá, ale to, co dává dárci každého dobrého daru, Bohu Jehovovi.“ (Jak. 1:17) Když  posiluješ svoji víru v Jehovu a sloužíš mu, tvůj život bude mít smysl a budeš spokojený. Ale jak víru v Jehovu posilovat? Musíš s Jehovou trávit čas, a to tím, že budeš číst Bibli, pozorovat krásné věci, které stvořil, a přemýšlet o jeho vlastnostech, ke kterým patří i láska k tobě. (Řím. 1:20; 5:8)

9. Jak tě Boží Slovo může tvarovat podobně jako Davida?

⁹ Bůh nám svoji lásku někdy dává najevo tak, že nás usměrňuje jako milující otec. David si toho vážil a řekl: „Budu žehnat Jehovovi, který mi dal radu. Skutečně, během nocí mě napravují mé nejvnitřnější city.“ (Žalm 16:7, ppč.) David uvažoval o Božích myšlenkách, přijal je za své a dovolil, aby ho tvarovaly. Když ho napodobíš, budeš Boha ještě víc milovat a budeš mu chtít dělat ještě větší radost. Výsledkem bude, že budeš duchovně zralým křesťanem. Sestra, která se jmenuje Christin, říká: „Když si k nějakému námětu vyhledám informace a o tom, co jsem si přečetla, přemýšlím, mám pocit, že to Jehova nechal napsat přímo pro mě.“

10. Jaké výhody má podle Izajáše 26:3 to, když se člověk dívá na věci jako Bůh?

¹⁰ Když budeš duchovně smýšlejícím člověkem, budeš vidět svět a jeho budoucnost tak jako Bůh. Vědět o takových věcech a chápat je, je něco mimořádného. Proč tě to Jehova učí? Protože chce, abys věděl, co je v životě důležité, dělal správná rozhodnutí a nebál se toho, co přinese budoucnost. Prorok Izajáš řekl, že Jehova bude chránit ty, kdo mu důvěřují, a že budou pokojně žít. (Přečti Izajáše 26:3.) Joshua, který žije ve Spojených státech, říká: „Když je člověk blízko Jehovovi, vidí všechno ze správné perspektivy.“ A to je další věc, která přispívá ke spokojenosti.

11. Koho si David vybíral za přátele?

¹¹ Přečti Žalm 16:3. David věděl, jak si najít dobré přátele. Vybral si takové, kteří milovali Jehovu, a byl s nimi moc rád. O svých přátelích řekl, že jsou „svatí“, protože se snažili řídit se Jehovovými vysokými morálními měřítky. Jiný žalmista to cítil stejně a napsal: „Jsem společníkem všech, kdo se tě opravdu bojí, a těch, kdo dodržují tvá nařízení.“ (Žalm 119:63) Jak jsme se dozvěděli z předchozího článku, i ty můžeš najít spoustu dobrých kamarádů mezi těmi, kdo milují Jehovu a poslouchají ho. A samozřejmě mezi nimi můžou být lidé různého věku.

12. Díky čemu byli David a Jonatan dobrými přáteli?

¹² David si za přátele nevybíral jenom lidi, kteří byli stejně staří jako on. Vzpomeneš si na někoho z jeho dobrých přátel? Možná tě napadne Jonatan. Jejich přátelství je vlastně jedno z nejkrásnějších, o jakém můžeme číst v Bibli. Ale věděl jsi, že Jonatan byl asi o 30 let starší? Díky čemu bylo jejich přátelství tak pevné? Oba důvěřovali Bohu, vážili si jeden druhého a obdivovali odvahu, kterou každý z nich projevil, když bojoval proti Božím nepřátelům. (1. Sam. 13:3; 14:13; 17:48–50; 18:1)

13. Jak můžeš rozšířit okruh svých přátel? Uveď příklad.

¹³ Podobně jako David a Jonatan i ty můžeš mít velkou radost z toho, že máš kamarády, kteří milují Jehovu a důvěřují mu. Kiera, která slouží Bohu už léta, říká: „Skamarádila jsem se s lidmi z různých částí světa, s lidmi z mnoha kultur  a prostředí.“ Když to uděláš také, sám uvidíš, že díky Bibli a svatému duchu jsme jedna celosvětová rodina.

14. a) Co ti pomůže dát si smysluplné cíle? b) Co si někteří mladí myslí o cílech, které si dali?

¹⁴ Přečti Žalm 16:8. Pro Davida byla služba Bohu tím nejdůležitějším. I ty můžeš mít bohatý život, když budeš mít službu Jehovovi vždycky na prvním místě a podle toho si budeš dávat cíle. Bratr, který se jmenuje Steven, říká: „Je to skvělý pocit, když si člověk dá nějaký cíl, dosáhne ho a pak se podívá zpátky a vidí, v čem se zlepšil.“ Jiný bratr, který je z Německa a slouží teď v cizí zemi, říká: „Až budu starý, nechci se ohlédnout za svým životem a zjistit, že všechno, co jsem dělal, se točilo jenom kolem mě.“ Cítíš to stejně? Pak používej svoje schopnosti a talent k tomu, abys sloužil Bohu a pomáhal druhým. (Gal. 6:10) Dej si ve službě pro Jehovu konkrétní cíle a pros ho, aby ti pomohl jich dosáhnout. Můžeš si být jistý, že tvoje modlitby moc rád vyslyší. (1. Jana 3:22; 5:14, 15)

15. Jaké cíle si můžeš dát? (Viz rámeček „ Některé konkrétní cíle“.)

¹⁵ Na jakých cílech bys mohl pracovat? Co třeba dávat komentáře na shromáždění vlastními slovy? Nemohla by tvým cílem být průkopnická služba nebo služba v betelu? A co kdyby ses naučil nějaký cizí jazyk, abys mohl s ještě víc lidmi mluvit o dobré zprávě? Barak, který je v celodobé službě, říká: „Probudit se každý den s tím, že všechnu svoji sílu dávám Jehovovi, je pocit, který při žádné jiné práci nezažiješ.“

16. Co si David myslel o Jehovových zákonech a zásadách a proč?

¹⁶ Jak jsme se dozvěděli z předchozího článku, když žijeme podle Božích zákonů a zásad, stáváme se skutečně svobodnými. Učíme se milovat, co je dobré, a nenávidět, co je špatné. (Amos 5:15) David Jehovovi řekl: „Jak hojná je tvá dobrota.“ (Žalm 31:19) Dobrota je nádherná  vlastnost, je to ctnost. Jehova je dobrý ve všem, co dělá, a všechno dobré, co máme, pochází od něj. David se upřímně snažil Boha napodobovat a milovat to, co miluje on. Učil se také nenávidět věci, o kterých Bůh říká, že jsou špatné. Patří k nim modlářství neboli uctívání někoho nebo něčeho jiného než Jehovy. Takové jednání snižuje lidskou důstojnost a obírá Jehovu o slávu, která mu patří. (Iz. 2:8, 9; Zjev. 4:11)

17., 18. a) K čemu podle Davida vede uctívání falešných bohů? b) Co je příčinou toho, že lidem dnes „bolesti přibývají“?

¹⁷ V biblických dobách často patřila k uctívání falešných bohů otřesná sexuální nemravnost. (Oz. 4:13, 14) Hodně lidí uctívání falešných bohů přitahovalo, protože se mohli chovat nemravně. Přineslo jim to ale štěstí? Vůbec ne! „Bolesti přibývají“ těm, kdo uctívají falešné bohy, řekl David. (Žalm 16:4) Tito lidé dokonce falešným bohům obětovali svoje děti. (Iz. 57:5) Jehova jejich kruté jednání nenáviděl. (Jer. 7:31) Kdybys tehdy žil, nebyl bys rád, že tvoji rodiče uctívají Jehovu?

¹⁸ I v dnešní době mnoho církví přivírá oči nad sexuální nemravností, včetně homosexuality. (1. Kor. 6:18, 19) Lidé, kteří takové věci dělají, se možná cítí svobodní, ale ve skutečnosti jim „bolesti přibývají“. Všiml sis toho? Proto naslouchej svému nebeskému Otci. Sám na sobě si ověř, že poslouchat ho je pro tebe to nejlepší. Přemýšlej o následcích, ke kterým nemravné chování vede. Zjistíš, že bolest, kterou způsobuje, je mnohem větší než jakékoli chvilkové potěšení. (Gal. 6:8) Joshua, o kterém jsme se už zmínili, říká: „Svoji svobodu můžeme používat, jak chceme, ale zneužívat ji vede ke zklamání.“

19., 20. Jaká odměna čeká mladé lidi, kteří důvěřují Jehovovi a poslouchají ho?

¹⁹ Ježíš svým následovníkům řekl: „Jestliže zůstanete v mém slovu, jste skutečně moji učedníci a poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“ (Jan 8:31, 32) K této svobodě patří svoboda od falešného náboženství, neznalosti a pověr. Těšíme se na to, až budeme mít v budoucnosti „slavnou svobodu Božích dětí“. (Řím. 8:21) Něco z této svobody můžeš zažívat už teď, když zůstáváš v Kristově slovu neboli učení. Tak poznáš pravdu, to znamená, že budeš nejenom vědět, o čem je, ale také podle ní budeš žít.

²⁰ Mladí, svobody, kterou jste dostali od Boha, si važte. Používejte ji moudře. Pomůže vám dělat rozhodnutí, díky kterým budete mít skvělou budoucnost. Jeden mladý bratr říká: „Když svoji svobodu používáš jako mladý člověk moudře, pomůže ti, až budeš později stát před zásadnějšími rozhodnutími, například až si budeš hledat práci nebo se rozhodovat, jestli si někoho vezmeš nebo zůstaneš nějakou dobu svobodný.“

21. Jak můžeš získat „skutečný život“?

²¹ V tomto starém světě je i takzvaný dobrý život nejistý a krátký. Žádný člověk neví, co bude zítra. (Jak. 4:13, 14) To nejlepší, co můžeš udělat, je rozhodovat se tak, abys získal „skutečný život“, věčný život v Božím nádherném novém světě. (1. Tim. 6:19) Jehova nikoho nenutí, aby mu sloužil. Je na každém z nás, co se rozhodneme udělat. Měj Jehovu jako svůj „podíl“ – každý den posiluj svůj vztah s ním. Važ si všech dobrých věcí, které ti dává. (Žalm 103:5) A buď si jistý, že se díky Jehovovi budeš moct radovat a žít věčně. (Žalm 16:11)