Přejít k článku

Přejít na obsah

Otázky čtenářů

Otázky čtenářů

Ve 3. Mojžíšově 19:16 je zapsaný příkaz: „Nebudeš usilovat o život svého bližního.“ Jak máme tento příkaz chápat a co se z něj můžeme naučit?

Jehova od Izraelitů očekával, že budou svatým národem. Proto jim řekl: „Nebudeš chodit mezi svým lidem a šířit pomluvy. Nebudeš usilovat o život svého bližního. Já jsem Jehova.“ (3. Mojž. 19:2, 16)

Původní hebrejský výraz, který je na tomto místě přeložený jako „usilovat o“, se dá přeložit i jako „postavit se proti“. Co to ale znamená? Jedno židovské odborné dílo pojednávající o 3. Mojžíšově uvádí: „Tuto část verše je … těžké vysvětlit, protože není snadné zjistit přesný význam hebrejského idiomu, který doslova zní ‚nepostavit se nad, u, vedle‘.“

Někteří odborníci tento výraz spojují s předchozím veršem, kde se píše: „Když budete soudit, nebudete nespravedliví. Nebudeš nadržovat chudému ani dávat přednost bohatému. Měl bys svého bližního soudit podle práva.“ (3. Mojž. 19:15) Pokud by to tak bylo, potom by příkaz „nepostavíš se proti“ někomu, který je v 16. verši, mohl znamenat, že Izraelité neměli poškodit svého bližního u soudu, v obchodních nebo rodinných záležitostech a neměli překrucovat fakta ve svůj prospěch. Je pravda, že takové věci bychom dělat neměli, ale příkaz z 16. verše se dá vysvětlit ještě logičtěji.

Podívejme se na úvodní část toho verše. Bůh svým služebníkům nařizuje, aby nešířili pomluvy. Pamatujme, že pomluvy jsou víc než jenom prázdné tlachání, i když i to může nadělat hodně škody. (Přísl. 10:19; Kaz. 10:12–14; 1. Tim. 5:11–15; Jak. 3:6) Člověk, který někoho pomlouvá, o něm často záměrně šíří lži, aby poškodil jeho pověst. Může proti němu taky křivě svědčit, i kdyby tím ohrozil jeho život. Vzpomeň si, že dva pomlouvači křivě svědčili proti Nabotovi, a to vedlo k tomu, že byl ukamenován. (1. Král. 21:8–13) Ten, kdo pomlouvá, by tak v podstatě mohl usilovat o život svého bližního, jak se o tom píše v druhé části 3. Mojžíšovy 19:16.

Navíc ten, kdo někoho pomlouvá, to může dělat proto, že toho člověka nenávidí. V 1. Jana 3:15 čteme: „Každý, kdo nenávidí svého bratra, je vrah a víte, že v žádném vrahovi nezůstává věčný život.“ Stojí za zmínku, že za příkazem v 16. verši Bůh říká: „Nebudeš ve svém srdci nenávidět svého bratra.“ (3. Mojž. 19:17)

Příkaz v 3. Mojžíšově 19:16 je tedy pro křesťany důrazným varováním. Musíme si dávat pozor, abychom se na druhé nedívali negativně a nepomlouvali je. Stručně řečeno, pokud bychom někomu obrazně usilovali o život tím, že bychom ho z nelibosti nebo ze závisti pomlouvali, mohlo by to znamenat, že ho nenávidíme. A něco takového jako křesťané nesmíme dopustit. (Mat. 12:36, 37)