48. STUDIJNÍ ČLÁNEK
PÍSEŇ Č. 97 Náš život závisí na Božím Slovu
Co se učíme z Ježíšova zázraku s chlebem
„Já jsem chléb života. Kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět.“ (JAN 6:35)
HLAVNÍ MYŠLENKA
Prozkoumáme Ježíšův zázrak z 6. kapitoly Jana, při kterém se z pěti chlebů a dvou ryb najedly tisíce lidí, a ukážeme si, co se z toho můžeme naučit.
1. Jak důležitý byl chleba v biblických dobách?
CHLEBA byl v biblických dobách základní potravina. (1. Mojž. 14:18; Luk. 4:4) Byl pro lidi tak důležitý, že když se v Bibli mluví o chlebu, někdy se tím myslí jídlo obecně. (Mat. 6:11) Chleba hrál hlavní roli i v Ježíšových dvou známých zázracích. (Mat. 16:9, 10) O jednom se píše v 6. kapitole Jana. Na tenhle zázrak se teď podíváme zblízka a budeme přemýšlet, co se z něj můžeme naučit.
2. V jaké situaci potřebovaly tisíce lidí jídlo?
2 Když se apoštolové vrátili z jedné kazatelské výpravy, Ježíš jim navrhl, aby si trochu odpočinuli. (Mar. 6:7, 30–32; Luk. 9:10) Vzal je na loď a odplul s nimi po Galilejském moři na jedno osamělé místo u Betsaidy. Hodně lidí je ale vidělo odplouvat a další se to nějak dozvěděli. Společně běželi podél pobřeží, a když člun přirazil ke břehu, už tam na Ježíše čekaly tisíce lidí. Jak reagoval? Neignoroval je a laskavě se jim věnoval. Začal je učit o Božím království a léčit nemocné. Navečer začali učedníci přemýšlet, co budou ti lidé jíst. Někteří možná měli trochu jídla, ale většina by musela odejít do okolních vesnic a tam si nějaké koupit. (Mat. 14:15; Jan 6:4, 5) Co udělal Ježíš?
ZÁZRAK S CHLEBEM
3. Co Ježíš apoštolům řekl, aby pro lidi udělali? (Viz taky obrázek.)
3 Ježíš apoštolům řekl: „Nemusí odcházet. Dejte jim najíst vy.“ (Mat. 14:16) To ale nebylo zas tak jednoduché, protože tam bylo asi 5 000 mužů. S ženami a dětmi tam mohlo být dohromady 15 000 lidí. (Mat. 14:21) Ondřej Ježíšovi řekl: „Je tu chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě malé ryby. Ale co je to pro tolik lidí?“ (Jan 6:9) Ječný chleba lidé jedli naprosto běžně. A ty ryby byly zřejmě nasolené a usušené. Z pěti chlebů a dvou ryb se přece tolik lidí nemohlo najíst! Nebo snad mohlo?
4. Co se můžeme naučit z příběhu v Janovi 6:11–13? (Viz taky obrázky.)
4 Ježíš chtěl být pohostinný, a tak lidem řekl, ať se po skupinkách posadí na trávu. (Mar. 6:39, 40; přečti Jana 6:11–13) Pak čteme, že za ty chleby a ryby poděkoval svému Otci. A bylo to tak správně, protože jídlo máme od Jehovy. Je to pro nás skvělá připomínka, že se máme před jídlem modlit, ať už jsme sami, nebo jsou kolem nás lidé. Ježíš pak chleby a ryby rozdělil mezi lidi a oni se dosyta najedli. Dokonce zůstaly zbytky. Ježíš nechtěl plýtvat, a tak je nechal posbírat, možná proto, aby se použily později. Učíme se z toho, že bychom měli s tím, co máme, dobře hospodařit. Jestli máš děti, co kdybyste si spolu ten příběh přečetli? Můžete si pak popovídat, co se z toho můžou naučit o modlitbě, pohostinnosti a štědrosti.
5. Co chtěli lidé udělat po Ježíšově zázraku a jak na to zareagoval?
5 Když lidé viděli, jak skvělý je Ježíš učitel a jaké udělal zázraky, hodně to na ně zapůsobilo. Věděli, co slíbil Mojžíš – že Bůh má povolat mimořádného proroka. A tak si možná říkali: Nemohl by to být Ježíš? (5. Mojž. 18:15–18) Kdyby to tak bylo, byl by to skvělý vládce a možná by dokázal zajistit jídlo pro celý národ. Chtěli se ho proto zmocnit, „aby ho udělali králem“. (Jan 6:14, 15) Kdyby jim to dovolil, zapletl by se do politických záležitostí Židů, kteří tehdy byli pod římskou nadvládou. Jak zareagoval? Jednal rázně. Čteme, že „odešel sám na horu“. Takže Ježíš se nenechal zatáhnout do politiky, i když na něj druzí tlačili. Dal nám tím skvělý příklad!
6. Jak můžeme Ježíše napodobovat? (Viz taky obrázek.)
6 Dneska po nás lidé asi nebudou chtít, abychom někomu zázračně zajistili jídlo nebo ho uzdravili. Ani z nás asi nebudou chtít udělat krále nebo vůdce národa. Ale možná nás budou chtít přesvědčit, abychom se zapojili do politiky – třeba abychom volili někoho, o kom si myslí, že změní věci k lepšímu, nebo mu nějak vyjádřili svoji podporu. Ježíšův příklad je ale jasný – do politiky se nenechal nijak zatáhnout. Později dokonce řekl: „Moje království není částí tohoto světa.“ (Jan 17:14; 18:36) Měli bychom se snažit myslet a jednat stejně jako on. Chceme podporovat jenom Boží království, mluvit o něm s druhými a modlit se o něj. (Mat. 6:10) Teď se ale vraťme k Ježíšovu zázraku s chlebem. Ukážeme si, co dalšího se můžeme naučit.
„NEPOCHOPILI, JAK TO BYLO S TĚMI CHLEBY“
7. Co udělal Ježíš a jak na to reagovali apoštolové? (Jan 6:16–20)
7 Když se lidé najedli, řekl Ježíš apoštolům, aby odpluli zpátky do Kafarnaum. Jak už jsme si řekli, on sám odešel na horu, protože nechtěl, aby ho lidé udělali králem. (Přečti Jana 6:16–20.) Když byli apoštolové na moři, zastihla je prudká bouře. Foukal silný vítr a lodí zmítaly vlny. Najednou uviděli, jak k nim Ježíš přichází po vodě. Dokonce řekl Petrovi, aby to zkusil taky. (Mat. 14:22–31) Když Ježíš nastoupil do člunu, moře se uklidnilo. Apoštoly to ohromilo a říkali: „Ty jsi opravdu Boží Syn!“ a (Mat. 14:33) Je zajímavé, že to řekli až teď, a ne už po zázraku s chlebem. Marek k tomu přidává tenhle detail: „Byli tím naprosto ohromeni, protože nepochopili, jak to bylo s těmi chleby. Jejich srdce totiž bylo ještě pořád otupělé.“ (Mar. 6:50–52) Vůbec jim nedocházelo, jak obrovskou moc Jehova Ježíšovi dal. Ale Ježíš se k zázraku s chlebem brzo vrátil. Chtěl nás naučit ještě něco dalšího.
8., 9. Proč lidé hledali Ježíše? (Jan 6:26, 27)
8 Další den se lidé vrátili na místo, kde jim dal Ježíš najíst. Ale Ježíš a apoštolové už tam nebyli. Lidé proto nastoupili na lodě a odpluli ho hledat do Kafarnaum. (Jan 6:22–24) Proč to udělali? Chtěli se dozvědět víc o Božím království? Ne. Šlo jim hlavně o jídlo. Jak to víme?
9 Všimni si, co se stalo, když lidé našli Ježíše u Kafarnaum. Otevřeně jim řekl, že přišli jenom proto, aby se mohli zase najíst. Upozornil je, že i když se při tom zázraku „dosyta najedli chleba“, byl to „pokrm, který pomíjí“. A vybídl je, aby se snažili získat „pokrm, který je trvalý a dává věčný život“. (Přečti Jana 6:26, 27.) Ježíš jim řekl, že takový pokrm jim nabízí jeho Otec. Představa, že by se dal jídlem získat věčný život, je musela překvapit. Co to bylo za jídlo a jak ho mohli získat?
10. Díky jakému „skutku“ mohli lidé získat věčný život?
10 Ježíšovi posluchači chtěli vědět, co mají dělat, aby ten pokrm mohli získat. Možná si mysleli, že jim v tom pomůžou skutky, které předepisoval Mojžíšův zákon. Ježíš jim ale řekl: „To je skutek, který Bůh schvaluje: Věřit v toho, kterého poslal.“ (Jan 6:28, 29) Takže věčný život člověk může získat díky tomu, že věří v Ježíše, který tady na zemi Jehovu zastupoval. Nebyla to nová myšlenka, Ježíš už o tom mluvil. (Jan 3:16–18, 36) A později o tom tématu řekl ještě něco dalšího. (Jan 17:3)
11. Z čeho bylo vidět, že Židům šlo pořád jenom o doslovné jídlo? (Žalm 78:24, 25)
11 Ale myšlenku, že by měli uvěřit v Ježíše, ti Židé nepřijali. Místo toho se ho zeptali: „Jaký zázrak nám ukážeš, abychom ti uvěřili?“ (Jan 6:30) Řekli mu, že v Mojžíšově době dostávali Izraelité každý den manu, která pro ně byla jako takový chleba. (Neh. 9:15; přečti Žalm 78:24, 25; Jan 6:31) Bylo z toho vidět, že jim pořád šlo jenom o doslovné jídlo. Když pak Ježíš začal mluvit o „pravém chlebu z nebe“, který jim na rozdíl od many mohl zajistit věčný život, ani se ho nezeptali, co tím myslí. (Jan 6:32) Byli tak zaměření na svoje fyzické potřeby, že vůbec nevnímali duchovní pravdy, které se jim snažil předat. Jaké poučení si z toho můžeme vzít?
CO MÁME MÍT NA PRVNÍM MÍSTĚ
12. Jak Ježíš ukázal, co je nejdůležitější?
12 Co je to hlavní, co si máme z 6. kapitoly Jana odnést? Že bychom se v životě měli zaměřovat hlavně na naše duchovní potřeby. Ježíš to už předtím jasně ukázal v situaci, kdy ho pokoušel Satan. (Mat. 4:3, 4) A o tom, že bychom měli mít vztah s Bohem na prvním místě, mluvil i v Kázání na hoře. (Mat. 5:3) Každý z nás by se proto měl zeptat sám sebe: Je z mého života vidět, že vztah s Jehovou je pro mě důležitější než moje vlastní touhy a přání?
13. a) Proč není špatné vychutnávat si dobré jídlo? b) Na co si musíme dát pozor? (1. Kor. 10:6, 7, 11)
13 Znamená to, že je špatné modlit se o věci, které potřebujeme, a užívat si je? Vůbec ne! (Luk. 11:3) Bible říká, že pro člověka je dobré, „aby jedl a pil a měl radost ze své tvrdé práce. … I to je z ruky pravého Boha“. (Kaz. 2:24; 8:15; Jak. 1:17) Je ale důležité dát hmotným věcem správné místo. Přesně to zdůraznil apoštol Pavel, když psal křesťanům v prvním století. Připomněl jim, jak se Izraelité chovali, když putovali pustinou, včetně toho, co udělali u hory Sinaj. Varoval je, aby „netoužili po špatných věcech, jako po nich toužili oni“. (Přečti 1. Korinťanům 10:6, 7, 11.) Jehova Izraelitům zázračně opatřil jídlo. Ale oni byli tak chamtiví a tolik po něm toužili, že z tohohle daru, z téhle dobré věci, udělali „špatnou věc“. (4. Mojž. 11:4–6, 31–34) A když uctívali zlaté tele, ukázali, že poslouchat Jehovu pro ně není zas tak důležité. Šlo jim hlavně o to, aby se dobře najedli, napili a pobavili. (2. Mojž. 32:4–6) Pavel to psal křesťanům, kteří žili před koncem židovského systému v roce 70 n. l., a chtěl, aby se z těchhle událostí poučili. I my žijeme před koncem dnešního světa, a tak bychom si měli dát pozor, abychom neudělali stejnou chybu jako Izraelité.
14. Co Bible říká o jídle v novém světě?
14 Když Ježíš řekl, abychom se modlili o „chléb na dnešní den“, řekl taky, že se máme modlit, aby se děla „[Boží] vůle, jako v nebi, tak i na zemi“. (Mat. 6:9–11) Jak to pak podle tebe bude tady na zemi vypadat? Z Bible je vidět, že mimo jiné tady bude spousta dobrého jídla. Krásně to popisuje Izajáš . 25:6–8Žalm 72:16 zase předpovídá, že „na zemi bude spousta obilí, i na vrcholcích hor ho bude nadbytek“. Těšíš se, až z toho obilí upečeš svůj oblíbený chleba? Nebo až vyzkoušíš nějaký nový recept? Představuješ si, že si zasadíš vinici a z jejích hroznů si vyrobíš dobré víno? (Iz. 65:21, 22) Z těchhle věcí se budou radovat všichni lidé na zemi.
15. Co se vzkříšení budou učit? (Jan 6:35)
15 Přečti Jana 6:35. Vraťme se k lidem, které Ježíš zázračně nasytil chlebem a rybami. Co je čeká? I když v něj mnozí z nich asi neuvěřili, možná je Jehova vzkřísí a ty se s nimi setkáš. (Jan 5:28, 29) Budou muset pochopit, co Ježíš myslel, když řekl: „Já jsem chléb života. Kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět.“ Bude potřeba, aby uvěřili, že za ně Ježíš dal svůj život. Pro vzkříšené a pro děti, které se v ráji možná narodí, bude připravený vzdělávací program. A my se do toho programu budeme moct zapojit. Učit je o Jehovovi a jeho záměru bude krásné! Budeme si to užívat ještě víc než jakékoli jídlo, které tam bude. Celý náš život se bude točit kolem duchovních věcí.
16. O čem bude další článek?
16 V tomhle článku jsme probírali některé myšlenky z 6. kapitoly Jana. Ale Ježíš toho o věčném životě řekl ještě mnohem víc. Jeho posluchači v prvním století tomu měli věnovat pozornost a o jeho slova bychom se měli zajímat i my. O 6. kapitole Jana proto budeme mluvit i v dalším článku.
PÍSEŇ Č. 20 Dal jsi za nás svého Syna
a Další detaily o tomhle úžasném zázraku najdeš v knize Ježíš – cesta, pravda a život na straně 131 a v knize Napodobuj jejich víru na straně 185.