1. Jak bychom měli pohlížet na víru?

VÍRA je vzácná vlastnost. Nemá ji každý. (2. Tes. 3:2) Jehova ale určitou „míru víry“ dává všem svým služebníkům. (Řím. 12:3; Gal. 5:22) Každý, kdo ji má, by za ni měl být vděčný.

2., 3. a) Co dobrého nám přináší víra? b) Na které otázky si odpovíme?

² Ježíš řekl, že jeho nebeský Otec k sobě přitahuje lidi prostřednictvím svého Syna. (Jan 6:44, 65) Když člověk v Ježíše uvěří, můžou mu být odpuštěny hříchy. A díky tomu má naději, že jeho přátelství s Jehovou nebude muset nikdy skončit. (Řím. 6:23) Co jsme udělali pro to, abychom si něco tak úžasného zasloužili? Protože jsme hříšní, to jediné, co si zasloužíme, je smrt. (Žalm 103:10) Jehova v nás ale viděl něco dobrého. Díky jeho nezasloužené laskavosti jsme uvěřili dobré  zprávě, začali projevovat víru v Ježíše a získali vyhlídku na věčný život. (Přečti 1. Jana 4:9, 10.)

³ Co ale víra přesně je? Stačí jen chápat, co pro nás Bůh udělal a co pro nás udělá v budoucnosti? A jakými způsoby bychom měli víru projevovat?

4. Co znamená mít víru?

⁴ Mít víru znamená mnohem víc než jen chápat, co pro nás Jehova a Ježíš udělali a co pro nás ještě udělají. Víra nás motivuje k tomu, abychom žili v souladu s Boží vůlí. A rádi pomáháme druhým, aby se o Jehovovi a Ježíšovi dozvěděli i oni. Apoštol Pavel řekl: „Jestliže totiž veřejně prohlašuješ ono ‚slovo ve svých vlastních ústech‘, že Ježíš je Pán, a projevuješ ve svém srdci víru, že ho Bůh vzbudil z mrtvých, budeš zachráněn. Vždyť srdcem se projevuje víra ke spravedlnosti, ale ústy se činí veřejné prohlášení k záchraně.“ (Řím. 10:9, 10; 2. Kor. 4:13)

5. Proč je víra tak důležitá a jak si ji můžeme udržovat pevnou?

⁵ Na tom, jestli máme víru a udržujeme si ji pevnou, závisí naše vyhlídka na věčný život v Božím novém světě. Víru můžeme přirovnat ke květině. Aby byla květina zdravá a rostla, musíme ji zalévat. Kdybychom ji nezalévali, vadla by, až by uschla. Podobně musíme dbát na to, aby naše víra zůstávala živá a my byli „zdraví ve víře“. (Tit. 2:2; Luk. 22:32; 2. Tes. 1:3; Hebr. 3:12)

6. Kterých dvou druhů věcí se v Hebrejcům 11:1 týká slovo „víra“?

⁶ Biblickou definici víry najdeme v Hebrejcům 11:1. (Přečti.) Víra se týká dvou druhů věcí, které nemůžeme vidět. Za prvé jsou to věci, „na něž je naděje“. Patří k nim slíbené budoucí události, například odstranění všeho zla a příchod nového světa. Za druhé jsou to skutečnosti, které „nelze spatřit“. Řecké slovo, které je zde přeloženo jako „zřejmý projev“, také znamená „přesvědčivý důkaz“ o neviditelných skutečnostech, například o existenci Boha Jehovy, Ježíše Krista a andělů a o působení nebeského království. (Hebr. 11:3) Jak můžeme dokázat, že naše naděje je živá a že věříme ve skutečnosti, které nemůžeme vidět a o kterých se píše v Bibli? Svými slovy a skutky, bez kterých by naše víra nebyla úplná.

7. Jak nám Noemův příklad pomáhá pochopit, co to znamená mít víru? (Viz úvodní obrázek.)

⁷ V Hebrejcům 11:7 je vyzdvižena víra Noema, který „potom, co dostal božskou výstrahu před tím, co ještě nebylo spatřeno, projevil zbožnou bázeň a postavil archu k záchraně své domácnosti“. Noe projevil víru tím, že postavil ohromnou archu. Lidé v okolí se ho určitě ptali, proč se pustil do takové obrovské stavby. Byl Noe zticha nebo jim řekl, ať se starají o sebe? V žádném případě. Víra ho podnítila k tomu, aby odvážně kázal a varoval lidi před přicházejícím Božím rozsudkem. Nejspíš  jim opakoval slova, která mu předtím řekl Jehova: „Konec všeho těla přišel přede mne, protože je země plná násilí kvůli nim . . . Přivedu na zemi potopu vod, abych zničil všechno tělo pod nebesy, v němž je životní síla činná. Všechno, co je na zemi, vydechne naposled.“ Noe jim bezpochyby také vysvětlil, že jediný způsob, jak se zachránit, je poslechnout Boží pokyn a vejít do archy. Projevoval tedy víru i tím, že byl „kazatelem spravedlnosti“. (1. Mojž. 6:13, 17, 18; 2. Petra 2:5)

8. Co napsal o víře Jakub?

⁸ O víře psal i Jakub. Bylo to zřejmě krátce po tom, co Pavel napsal dopis Hebrejcům. Podobně jako on i Jakub vysvětlil, že pravá křesťanská víra zahrnuje také skutky. Napsal: „Ukaž mi svou víru odděleně od skutků a já ti ukážu svou víru svými skutky.“ (Jak. 2:18) Jakub dále vysvětlil, že je rozdíl mezi tím, když někdo víru jenom má, a tím, když ji projevuje. I démoni věří, že Bůh existuje, ale pravou víru nemají. Vlastně se snaží zabránit uskutečnění Božích záměrů.  (Jak. 2:19, 20) Naproti tomu člověk, který má víru, ji dá najevo skutky, tedy bude dělat to, co se líbí Bohu. Takový byl například Abraham. Jakub o něm napsal: „Nebyl Abraham, náš otec, prohlášen za spravedlivého skutky potom, co obětoval svého syna Izáka na oltáři? Vidíš, že jeho víra působila spolu s jeho skutky a jeho víra byla jeho skutky zdokonalena.“ Jakub pak ještě zdůraznil, že víra bez skutků je k ničemu, když řekl: „Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je i víra bez skutků mrtvá.“ (Jak. 2:21–23, 26)

9., 10. Jak nám apoštol Jan pomáhá chápat, proč je tak důležité projevovat víru?

⁹ Asi o třicet let později napsal evangelium a tři dopisy apoštol Jan. Tak jako další pisatelé Bible i on dobře chápal, co je to víra. Ve svých dopisech mnohokrát použil řecké slovo, které se někdy překládá jako „projevovat víru“.

¹⁰ Například napsal: „Kdo projevuje víru v Syna, má věčný život; kdo neposlouchá Syna, neuvidí život, ale zůstává na něm Boží zloba.“ (Jan 3:36) Ke křesťanské víře patří poslouchat Ježíšova přikázání. Jan často citoval Ježíšova slova, ze kterých je vidět, že víru musíme projevovat stále. (Jan 3:16; 6:29, 40; 11:25, 26; 14:1, 12)

11. Jak můžeme dát najevo vděčnost za to, že známe pravdu?

¹¹ Měli bychom být vděční za to, že Jehova nám prostřednictvím svatého ducha pomohl poznat pravdu o sobě a o svém Synu a projevovat v ně víru. (Přečti Lukáše 10:21.) Nikdy bychom mu neměli přestat děkovat za to, že nás k sobě přitáhl prostřednictvím svého Syna, „Hlavního zprostředkovatele a Zdokonalovatele naší víry“. (Hebr. 12:2) Vděčnost za tuto nezaslouženou laskavost bychom měli dávat najevo tím, že budeme svoji víru posilovat modlitbou a studiem Bible. (Ef. 6:18; 1. Petra 2:2)

12. Jakými způsoby bychom měli projevovat víru?

¹² Měli bychom dál projevovat víru v Jehovovy sliby, a to způsoby, které druzí jasně uvidí. Například s lidmi mluvíme o Božím království a pomáháme jim do hloubky poznat Bibli. Také se snažíme konat „dobro všem, zejména . . . těm, kdo jsou nám příbuzní ve víře“. (Gal. 6:10) A ze všech sil pracujeme na tom, abychom svlékli „starou osobnost s jejími zvyklostmi“ a dávali si pozor na cokoli, co by nás mohlo duchovně oslabit. (Kol. 3:5, 8–10)

13. Jak důležitá je víra v Boha a proč?

¹³ Bible říká: „Bez víry je nadto nemožné líbit se mu, neboť ten, kdo se přibližuje k Bohu, musí věřit, že je a že se stává dárcem odměny těm, kdo ho s opravdovostí hledají.“ (Hebr. 11:6) Také ukazuje, že víra v Boha je jedním z hlavních předpokladů toho, aby se člověk stal pravým křesťanem a zůstal jím. A pokud si chce blízké přátelství s Jehovou udržet, musí k tomuto „základu“  přidat další důležité vlastnosti. (Hebr. 6:1; Juda 20, 21; přečti 2. Petra 1:5–7)

14., 15. Jak je ve srovnání s vírou důležitá láska?

¹⁴ Bibličtí pisatelé vyzdvihovali důležitost víry tím, že se o ní zmínili na stovkách míst. O žádné jiné křesťanské vlastnosti se v Bibli nepíše tolikrát. Znamená to tedy, že víra je nejdůležitější vlastnost?

¹⁵ Pavel porovnal víru s láskou, když napsal: „Jestliže mám všechnu víru, abych přesazoval hory, ale nemám lásku, nejsem nic.“ (1. Kor. 13:2) To, jak je důležité milovat Boha, Ježíš ukázal v odpovědi na otázku: „Které je největší přikázání v Zákoně?“ (Mat. 22:35–40) Láska nám pomáhá projevovat další důležité křesťanské vlastnosti, včetně víry. Bible říká, že láska „všemu věří“. Díky lásce tedy věříme všemu, co Bůh nechal zapsat ve svém Slově. (1. Kor. 13:4, 7)

16., 17. a) Co říká Bible o víře a lásce? b) Která z těchto vlastností je důležitější a proč?

¹⁶ Víra i láska jsou velmi důležité vlastnosti, a tak je bibličtí pisatelé často zmínili obě v jedné větě nebo slovním spojení. Pavel křesťany vybídl, aby měli „na sobě pancíř víry a lásky“. (1. Tes. 5:8) Petr napsal: „Ačkoli jste [Ježíše] nikdy neviděli, milujete ho. Ačkoli na něj nyní nehledíte, přece v něj projevujete víru.“ (1. Petra 1:8) Jakub položil pomazaným křesťanům tuto otázku: „Cožpak Bůh nevyvolil ty, kdo jsou chudí vzhledem ke světu, aby byli bohatí ve víře a dědici království, jež slíbil těm, kdo ho milují?“ (Jak. 2:5) A Jan uvedl: „To je [Boží] přikázání, abychom měli víru ve jméno jeho Syna Ježíše Krista a milovali jeden druhého.“ (1. Jana 3:23)

¹⁷ I když víra je důležitá, v budoucnosti už nebudeme muset věřit Božím slibům ohledně nového světa, protože to bude realita. Pořád ale budeme muset rozvíjet lásku k Bohu a lidem. Pavel proto napsal: „Nyní však zůstává víra, naděje, láska, ty tři; ale největší z nich je láska.“ (1. Kor. 13:13)

18., 19. Jaký úžasný projev víry vidíme dnes a komu za to patří zásluha?

¹⁸ Jehovův lid dnes projevuje víru v Boží království a podporuje ho. Výsledkem je rozrůstající se duchovní ráj, ve kterém žije po celém světě přes osm milionů lidí, kteří se mají rádi. Všichni se totiž nechávají vést Božím duchem. (Gal. 5:22, 23) Je jasné, že víra a láska mají obrovskou moc.

¹⁹ Zásluha za duchovní ráj nepatří žádnému člověku. Chválu si zaslouží jedině náš Bůh. (Iz. 55:13) Jsme mu opravdu vděční, že nám umožnil, abychom byli „zachráněni . . . prostřednictvím víry“. (Ef. 2:8) Náš duchovní ráj se bude rozšiřovat a bude prosperovat, dokud nebude celá země naplněna dokonalými a šťastnými lidmi, kteří budou poslouchat Boha a věčně chválit jeho jméno. Projevujme proto víru v Jehovovy nádherné sliby!