1., 2. a) Jak víme, že se lidé můžou stát Božími přáteli? b) O čem budeme uvažovat v tomto článku?

TÍM, co celý život potřebujeme nejvíc, je láska. Toužíme nejen po romantické lásce, ale také po pravém přátelství. Jeden druh lásky však potřebujeme víc než jakýkoli jiný. Je to Jehovova láska. Mnozí lidé si umí jen těžko představit, že by mezi nimi a neviditelným všemohoucím Bohem mohlo být přátelské pouto. My o tom ale nepochybujeme.

² V Bibli se píše o nedokonalých lidech, kteří se Božími přáteli stali. O jejich příkladu je dobré přemýšlet. Proč? Protože přátelství s Bohem je to nejcennější, o co můžeme v životě usilovat. Vynikajícím příkladem muže, který přátelství s Jehovou rozvíjel, byl Abraham. (Přečti Jakuba 2:23.) Díky čemu měl s Jehovou tak blízký vztah? Klíčovou roli v tom hrála jeho víra. Bible dokonce říká, že Abraham byl „otcem všech těch, kdo mají víru“. (Řím. 4:11) Až budeme v tomto  článku uvažovat o jeho příkladu, bude užitečné, když se zamyslíme: Jak můžu napodobovat Abrahamovu víru a prohlubovat přátelství s Jehovou?

3., 4. a) Popiš situaci, která zřejmě nejvíc prověřila Abrahamovu víru. b) Proč byl Abraham ochotný obětovat Izáka?

³ Představ si Abrahama, jak pomalu stoupá po horském svahu. ^[1] Za ním jde s nákladem dřeva jeho syn Izák, kterému může být okolo 25 let. Abraham nese nůž a nástroje k rozdělání ohně. Je to zřejmě ta nejnáročnější cesta, jakou kdy absolvoval. Příčinou ale není jeho věk. I když mu možná je kolem 125 let, je pořád plný sil. Tíží ho pomyšlení na to, co ho čeká. Jehova ho totiž požádal, aby obětoval svého syna. (1. Mojž. 22:1–8)

⁴ Abraham stál zřejmě před tou největší zkouškou své víry. Někteří lidé říkají, že žádat po Abrahamovi něco takového bylo od Boha kruté. Domnívají se také, že Abraham poslechl Boha slepě a že svého syna nemiloval. Myslí si to proto, že nemají víru ani nerozumí tomu, jak se víra projevuje. (1. Kor. 2:14–16) Abraham Boha neposlouchal slepě. Naopak ho poslouchal proto, že viděl. Očima víry viděl svého nebeského Otce Jehovu jako někoho, kdo od svých věrných služebníků nikdy nežádá nic, co by jim trvale uškodilo. Abraham si byl jistý, že když poslechne, Jehova za to jemu i jeho milovanému synovi požehná. Díky čemu měl tak pevnou víru? Díky tomu, jaké měl o Jehovovi poznání a co s ním zažil.

5. Jak se možná Abraham dozvěděl o Jehovovi a jak to na něj zapůsobilo?

⁵ Poznání. Abraham Jehovu poznal i přesto, že vyrůstal v chaldejském městě Ur, kde bujelo modlářství. I Abrahamův otec Terach uctíval modly. (Jozue 24:2) Bible sice neříká, jak konkrétně se Abraham o Jehovovi dozvěděl, ale ukazuje, že patřil k deváté generaci potomků Sema, jednoho z Noemových synů. Sem zemřel až v době, kdy bylo Abrahamovi kolem 150 let. Nevíme, jestli se Abraham dozvěděl o Jehovovi právě od něj. Protože ale Sem měl pevnou víru, dá se předpokládat, že se členy své rodiny o Jehovovi mluvil. Ať už se tyto informace dostaly k Abrahamovi jakkoli, hluboce na něj zapůsobily. Díky tomu, co se dozvěděl, si Boha zamiloval a vybudoval si pevnou víru.

6., 7. Jaké zážitky posílily Abrahamovu víru a díky čemu je získal?

⁶ Zážitky s Jehovou. Díky čemu Abraham získal zážitky, které posílily jeho víru v Jehovu? Říká se, že myšlenky vedou k pocitům a pocity vedou k jednání. To, co se Abraham dozvěděl, v něm vyvolalo zdravou bázeň a hlubokou úctu k „Nejvyššímu Bohu Jehovovi, Původci nebe a země“. (1. Mojž. 14:22) Tento postoj, který Bible označuje jako „zbožnou bázeň“, je pro přátelství s Bohem nezbytný. (Hebr. 5:7; Žalm 25:14) Právě zbožná bázeň motivovala Abrahama k tomu, aby Jehovu poslouchal.

⁷ Bůh dal Abrahamovi a Sáře pokyn, aby se z Uru odstěhovali. Nebyli už nejmladší a po zbytek svého života měli bydlet ve stanech v cizí zemi, což s sebou neslo různá nebezpečí. Svojí  poslušností ale Abraham Jehovovi umožnil, aby ho podporoval a chránil. Například když faraon a později gerarský král Abimelek nechali odvést jeho krásnou manželku a sám Abraham byl v ohrožení života, Jehova zasáhl a Abrahama a Sáru zázračně ochránil. (1. Mojž. 12:10–20; 20:2–7, 10–12, 17, 18) Tyto zážitky určitě posílily Abrahamovu víru.

8. Jak můžeme získat poznání a zážitky, které posílí naše přátelství s Jehovou?

⁸ Můžeme si přátelství s Jehovou vytvořit i my? Určitě. I my máme možnost Jehovu poznávat a něco s ním zažít. Abraham věděl jen zlomek toho, co dnes díky Bibli víme my. (Dan. 12:4; Řím. 11:33) Boží Slovo je plné duchovních pokladů, které můžou prohloubit naše poznání o „Původci nebe a země“. Díky tomu, co se dozvídáme, roste naše úcta a láska k němu. Úcta a láska nás zase motivují, abychom Boha poslouchali. A když Boha posloucháme, získáváme cenné zážitky, které nás ujišťují o tom, že poslušnost se vyplácí. Vnímáme, jak nám Jehova pomáhá a podporuje nás a jak nás jeho rady chrání. A zjišťujeme, že když mu sloužíme naplno, přináší nám to vnitřní klid, radost a pocit uspokojení. (Žalm 34:8; Přísl. 10:22) Čím víc se toho o Jehovovi dozvídáme a čím víc zažíváme jeho podporu, tím pevnější je naše přátelství s ním.

9., 10. a) Co je potřeba k tomu, aby se přátelství prohlubovalo? b) Jak Abraham ukázal, že si přátelství s Jehovou váží a chce ho posilovat?

⁹ Pevné přátelství je něco velmi cenného. (Přečti Přísloví 17:17.) Není ale jako nějaká drahá váza, kterou prostě někam postavíme a necháme na ni sedat prach. Spíš se podobá krásné květině, která k tomu, aby se jí dobře dařilo, potřebuje vodu a živiny. Abraham si přátelství s Jehovou vážil a posiloval ho. Jak to dělal?

¹⁰ Nikdy si neřekl, že už svoji zbožnou bázeň a poslušnost projevil dostatečně. Když se svou početnou domácností cestoval do Kanaánu, podřizoval se v malých i velkých věcech Jehovovu vedení. Rok před narozením Izáka, když bylo Abrahamovi 99 let, dostal od Jehovy pokyn, aby nechal obřezat všechny muže a chlapce ve své domácnosti. Měl Abraham proti tomuto pokynu nějaké námitky? Snažil se najít nějakou výmluvu, aby ho nemusel splnit? Ne. Důvěřoval  Bohu a poslechl ho „hned v ten den“. (1. Mojž. 17:10–14, 23)

11. Proč měl Abraham obavy o to, co se stane se Sodomou a Gomorou, a jak mu Jehova pomohl?

¹¹ Protože měl Abraham ve zvyku poslouchat Jehovu i ve zdánlivých maličkostech, jejich přátelství se stále upevňovalo. Abraham si byl jistý, že může s Jehovou upřímně mluvit o všem, co cítí a co ho trápí. Když se například dozvěděl, že Bůh chce zničit Sodomu a Gomoru, měl obavy, že by společně se špatnými lidmi mohli být zničeni i ti spravedliví. Možná se bál o svého synovce Lota a členy jeho rodiny, kteří v Sodomě bydleli. Abraham měl v Jehovu, „Soudce celé země“, velkou důvěru, a proto s ním o svých obavách pokorně mluvil. Jehova svému příteli trpělivě pomohl pochopit, jak je milosrdný, a že i když se rozhodne vykonat rozsudek, pátrá po dobrých lidech a zachraňuje je. (1. Mojž. 18:22–33)

12., 13. a) Jak Abrahamovi pomohlo to, co o Jehovovi věděl a co s ním zažil? b) Jak dal Abraham najevo důvěru v Jehovu?

¹² To všechno, co Abraham o Jehovovi věděl a co s ním zažil, posilovalo jejich přátelství. Když ho tedy Jehova později požádal, aby obětoval svého syna Izáka, Abraham nepřestal mít na paměti, jaký Jehova je. Znovu se teď přenesme do chvíle, kdy Abraham stoupá na horu v zemi Moria. Myslí si snad, že se Jehova najednou změnil a stal se z něj krutý a nemilosrdný Bůh? Něco takového by Abrahama ani nenapadlo. Jak to víme?

¹³ Než se Abraham rozloučil se svými sloužícími, řekl jim: „Zůstaňte tady s oslem, ale já a chlapec chceme jít tamhle a uctívat, a vrátíme se k vám.“ (1. Mojž. 22:5) Jak to myslel? Lhal jim, když říkal, že se vrátí společně, přestože se chystal Izáka obětovat? Ne. Jak ukazuje Bible, Abraham věděl, že Jehova je schopen Izáka vzkřísit. (Přečti Hebrejcům 11:19.) Nezapomněl, že Jehova jemu a Sáře zázračně umožnil mít dítě, i když už byli oba v pokročilém věku. (Hebr. 11:11, 12, 18) Uvědomoval si tedy, že pro Jehovu není nic nemožné. Nevěděl, co všechno se ten den stane. Byl si ale jistý, že pokud by jeho milovaný syn zemřel, Jehova ho vzkřísí, aby se mohly splnit všechny jeho sliby. Není divu, že Abraham byl nazván „otcem všech těch, kdo mají víru“.

14. Která stránka křesťanského života je pro tebe náročná a jak ti může pomoct Abrahamův příklad?

¹⁴ A co my? Je pravda, že Bůh od nás  dnes nic takového nežádá. Ale některým jeho pokynům možná plně nerozumíme nebo pro nás může být náročné se jimi řídit. Napadá tě nějaký konkrétní příklad? Pro některé z nás to může být pokyn chodit do služby. Možná jsme nesmělí, takže je pro nás těžké oslovovat cizí lidi. Nebo pro nás není lehké se lišit, třeba ve škole nebo v práci. (2. Mojž. 23:2; 1. Tes. 2:2) Máš někdy pocit, že podobně jako Abraham šplháš na horu v zemi Moria? Připadá ti, že na některé úkoly prostě nestačíš? Pokud to tak je, může ti Abrahamův příklad dodat odvahu. Když přemýšlíme o věrných Božích služebnících z minulosti, motivuje nás to, abychom je napodobovali a posilovali své přátelství s Jehovou. (Hebr. 12:1, 2)

15. Jak víme, že Abraham svého způsobu života nikdy nelitoval?

¹⁵ Co myslíš? Litoval Abraham někdy toho, že věrně poslouchal Jehovu? Bible říká: „Abraham vydechl naposled a zemřel v dobrém stáří, starý a spokojený.“ (1. Mojž. 25:8) Když mu bylo 175 let a blížil se konec jeho života, mohl se za tím, co prožil, ohlédnout s pocitem uspokojení. Celý život se zaměřoval na svoje přátelství s Jehovou. To, že byl „starý a spokojený“, ale rozhodně neznamená, že už ho život nebavil a že netoužil po tom, aby jednou mohl žít znovu.

16. Z čeho se Abraham bude moct v ráji radovat?

¹⁶ V Bibli o Abrahamovi čteme: „Očekával . . . město, které má skutečné základy a jehož stavitelem a původcem je Bůh.“ (Hebr. 11:10) Abraham věřil, že jednoho dne uvidí, jak toto město – Boží království – vládne nad celou zemí. A jeho naděje se opravdu splní. Umíš si představit, jakou bude mít radost z toho, že může žít v ráji a dál upevňovat svoje přátelství s Jehovou? Určitě bude šťastný, až se dozví, že jeho víra pomáhala Jehovovým služebníkům i tisíce let po jeho smrti. V ráji se také dozví, že způsob, jak mu byl Izák navrácen, byl předobrazem něčeho ještě významnějšího. (Hebr. 11:19) A zjistí, že bolest, kterou prožíval, když se chystal Izáka obětovat, pomohla milionům lidí představit si, jakou bolest prožíval Jehova, když dal svého Syna, Ježíše Krista, jako výkupné. (Jan 3:16) Abrahamův příklad pomáhá nám všem, abychom si tohoto největšího projevu lásky ještě víc vážili.

17. K čemu jsi rozhodnutý a o čem budeme uvažovat v následujícím článku?

¹⁷ Buďme rozhodnuti Abrahamovu víru napodobovat. Když Jehovu poznáváme a posloucháme ho, sami na sobě zažíváme, jak nás podporuje a chrání. (Přečti Hebrejcům 6:10–12.) Kéž Jehova nikdy nepřestane být naším přítelem! V následujícím článku budeme uvažovat o třech dalších lidech, kteří se stali Božími blízkými přáteli.