LOĎ rozráží hladinu mořské zátoky Belfast Lough a pozornost malé skupiny pasažérů na palubě upoutají zelené kopce zalité brzkým ranním světlem. Píše se květen 1910. Uprostřed skupiny stojí Charles Taze Russell a je na své páté cestě do Irska. Před ním se tyčí dva rozestavěné zaoceánské parníky – osudný Titanic a jeho sesterská loď Olympic. * V přístavu čeká na Russella 12 badatelů Bible.

Když bratr Russell asi o 20 let dříve přemýšlel, jak co nejlépe dobrou zprávu rozšířit po celém světě, rozhodl se, že podnikne několik cest mimo Ameriku. Při své první cestě, která začala v červenci 1891, navštívil nejprve Irsko. Jak se loď City of Chicago blížila k pobřeží Queenstownu, stál na palubě a pozoroval západ slunce. Možná vzpomínal, jak mu rodiče vyprávěli o své rodné zemi. Když pak s účastníky této cesty procházel upravenými městy a krásnou venkovskou krajinou, uvědomili si, že jsou tam „připravená pole a čekají na žeň“.

Russell navštívil Irsko celkem sedmkrát. Jeho první návštěva vzbudila takový zájem, že si ho v dalších letech přišly poslechnout stovky, někdy dokonce tisíce lidí. Když v květnu 1903 přijel podruhé, byly jeho přednášky pro veřejnost v Belfastu a Dublinu inzerovány v místních novinách. Russell vyprávěl, že „posluchači věnovali velkou pozornost“ námětu „Přísežný slib“, který pojednával o Abrahamově víře a budoucím požehnání pro lidstvo.

Vzhledem k tomu, s jak velkou odezvou se Russell v Irsku setkal, přijel tam i v rámci své třetí cesty po Evropě. Když jednoho dubnového rána roku 1908 vystoupil v přístavu v Belfastu, přivítalo ho pět bratrů. Ten večer se konala předem avizovaná přednáška pro veřejnost nazvaná „Svržení Satanovy říše“, na kterou přišlo „asi 300 bystrých posluchačů“. Jeden odpůrce v jejich středu byl okamžitě umlčen tím, jak Russell obratně používal Písmo. V Dublinu se jiný, odhodlanější odpůrce – pan O’Connor, sekretář Křesťanského sdružení mladých mužů (YMCA) – pokusil proti badatelům Bible obrátit více než 1 000 posluchačů. Co se tam stalo?

Vraťme se v čase a představme si, co se tehdy mohlo odehrát. Muž, který hledá biblickou pravdu, se rozhodne, že půjde na přednášku pro veřejnost inzerovanou v The Irish Times. V přeplněném sále sotva nachází místo. Zaujatě naslouchá řečníkovi s bílými vlasy a vousy oblečenému v černém fraku. Když přednáší, přechází z jedné strany pódia na druhou, živě gestikuluje, systematicky vysvětluje biblické verše na základě jiných  a pomáhá lidem pochopit biblickou pravdu. Jeho hlas se i bez ozvučení nese do všech koutů sálu. Dokáže udržet pozornost posluchačů celou hodinu a půl. Potom během diskuze čelí O’Connorovi a jeho přátelům. Nicméně pomocí Bible obratně argumentuje a posluchači mu nadšeně tleskají. Jakmile se situace uklidní, ten muž, který hledá biblickou pravdu, přichází za bratry, protože se chce dozvědět více. Podle zpráv očitých svědků poznalo tímto způsobem biblickou pravdu mnoho lidí.

V květnu 1909 bratr Russell vyrazil z New Yorku na lodi Mauretania na svou čtvrtou cestu. Vzal s sebou bratra Huntsingera, který ovládal těsnopis, aby mu během cesty přes oceán diktoval články do Strážné věže. Na přednášku pro veřejnost, kterou měl Russell v Belfastu, přišlo 450 místních lidí. Asi 100 z nich muselo stát, protože si neměli kam sednout.

Pátá cesta, o které jsme se zmínili už na začátku, proběhla velmi podobně. Na přednášku pro veřejnost v Dublinu přišel i O’Connor spolu s jedním věhlasným teologem. Po jejím skončení teolog kladl otázky, na které Russell dokázal odpovědět na základě Písma, z čehož měli posluchači radost. Příští den cestovatelé nastoupili na poštovní loď do Liverpoolu a pak se nalodili na slavný parník Lusitania, který mířil do New Yorku. *

Přednášky pro veřejnost byly předem avizovány také v případě šesté a sedmé cesty bratra Russella, které uskutečnil v roce 1911. Na jaře přivítala skupina 20 badatelů Bible v Belfastu 2 000 posluchačů, kteří přišli na přednášku „Posmrtný život“. V Dublinu vznesli O’Connor s jedním pastorem otázky, na které znovu dostali odpovědi z Písma. Publikum tleskalo! Na podzim toho roku bratr Russell navštívil další města a opět si ho přišlo poslechnout mnoho lidí. Setkání v Dublinu se ještě jednou pokusili narušit O’Connor se stovkou výtržníků, ale posluchači nadšeně podpořili řečníka.

I když v té době přednášel zejména bratr Russell, řekl, že „žádný člověk není nepostradatelný“, protože „to dílo není lidské, ale Boží“. Díky předem inzerovaným přednáškám pro veřejnost se mnoho lidí seznámilo s pravdami z Bible. K čemu to vedlo? Dobrá zpráva se šířila a po celém Irsku v různých městech vznikal jeden sbor za druhým. (Z našeho archivu v Británii)