8. STUDIJNÍ ČLÁNEK
PÍSEŇ Č. 123 Věrně se podřizujme teokracii
Nech se vést Jehovou
„Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, který tě … vede.“ (IZ. 48:17)
HLAVNÍ MYŠLENKA
V tomhle článku uvidíme, jak dnes Jehova svůj lid vede a co nám to přináší, když se jím vést necháme.
1. Na přirovnání ukaž, proč bychom se měli nechat vést Jehovou.
PŘEDSTAV SI, že ses ztratil v džungli. Všude kolem tebe číhá nebezpečí – divoká zvířata, infikovaný hmyz, jedovaté rostliny a náročný terén. Určitě bys byl rád, kdybys měl s sebou nějakého zkušeného průvodce, který ví, kde se nebezpečí skrývá a jak se mu vyhnout. Takové džungli se podobá tenhle svět. Taky je plný nebezpečí, které nás ohrožuje, a to hlavně duchovně. Máme ale dokonalého průvodce, Jehovu. Pomáhá nám, abychom se nebezpečí vyhýbali, a vede nás k našemu cíli – věčnému životu v novém světě.
2. Jak nás Jehova vede?
2 Jak nás Jehova vede? Hlavně pomocí svého Slova, Bible. Taky k tomu ale používá lidi, kteří ho na zemi zastupují. Má tady třeba „věrného a rozvážného otroka“, aby nám dával duchovní jídlo, které nám pomáhá dobře se rozhodovat. (Mat. 24:45) A používá i další schopné muže. Například krajští starší a sboroví starší nás povzbuzují a dávají nám pokyny a díky tomu dokážeme zvládat těžké situace. Jsme moc vděční, že nás Jehova v těchhle posledních dnech tak skvěle vede! Pomáhá nám to, abychom byli dál jeho přáteli a měli hezký život teď i navěky.
3. Na co se podíváme v tomhle článku?
3 Někdy ale nemusí být jednoduché nechat se Jehovou vést, zvlášť když nám jeho pokyny předávají nedokonalí muži. Proč? Možná máme prostě jiný názor a nelíbí se nám to. Nebo nám ten pokyn nepřijde rozumný, a tak si říkáme, že nemůže být od Jehovy. V takových chvílích si víc než kdy jindy potřebujeme být jistí, že je to Jehova, kdo svůj lid vede, a že když ho budeme poslouchat, bude se nám dobře dařit. A právě v tom nám pomůže tenhle článek. Podíváme se v něm na to, 1. jak Jehova vedl svůj lid v biblických dobách, 2. jak nás vede dneska a 3. co nám to přináší, když se jím vést necháme.
JAK JEHOVA VEDL IZRAELSKÝ NÁROD
4., 5. Jak Jehova Izraelitům ukazoval, že je vede prostřednictvím Mojžíše? (Viz obrázek.)
4 Jehova vybral Mojžíše, aby Izraelity vyvedl z Egypta. A dával jim viditelné důkazy, že je to on, kdo je prostřednictvím Mojžíše vede. Například vytvořil oblačný sloup, který mohli vidět ve dne, a ohnivý sloup, který jim svítil v noci. (2. Mojž. 13:21) Mojžíš za tím sloupem šel a ten jeho a Izraelity dovedl k Rudému moři. Když lidé viděli, že jsou uvěznění mezi mořem a rozzuřenou egyptskou armádou, začali panikařit. Došli k závěru, že když je tam Mojžíš dovedl, udělal chybu. Žádná chyba to ale nebyla. Jehova je tam prostřednictvím Mojžíše dovedl záměrně. (2. Mojž. 14:2) A zanedlouho je úchvatným způsobem zachránil. (2. Mojž. 14:26–28)
5 Když Izraelité dalších 40 let putovali pustinou, Mojžíš se oblačným sloupem dál s důvěrou nechával vést. a Na nějakou dobu ho Jehova dokonce umístil nad Mojžíšův stan, kde ho všichni mohli vidět. (2. Mojž. 33:7, 9, 10) Odtamtud s Mojžíšem mluvil a ten pak jeho pokyny předával ostatním lidem. (Žalm 99:7) Izraelité měli jasné důkazy, že Jehova je opravdu vede prostřednictvím Mojžíše.
6. Jak Izraelité reagovali na to, jak je Jehova vede? (4. Mojžíšova 14:2, 10, 11)
6 Většina Izraelitů bohužel ignorovala jasné důkazy, že Jehova Mojžíše používá jako svého zástupce. (Přečti 4. Mojžíšovu 14:2, 10, 11.) Opakovaně to odmítali uznat. Výsledkem bylo, že Jehova té generaci nedovolil vejít do Zaslíbené země. (4. Mojž. 14:30)
7. Uveď příklady těch, kdo se Jehovou nechali vést. (4. Mojžíšova 14:24; viz taky obrázek)
7 Někteří Izraelité z té generace se ale Jehovou nechali vést. Třeba o Kalebovi Jehova řekl: „Celým srdcem mě následoval.“ (Přečti 4. Mojžíšovu 14:24.) A taky ho za to odměnil. Dokonce mu dal v Kanaánu území, které si sám vybral. (Jozue 14:12–14) Další generace Izraelitů byla taky hezkým příkladem toho, jak se Jehovou nechat vést. Když Jehova jako Mojžíšova nástupce vybral Jozua, oni si ho „po všechny dny jeho života hluboce vážili“. (Jozue 4:14) Jehova jim za to žehnal a dovedl je do země, kterou jim slíbil. (Jozue 21:43, 44)
8. Vysvětli, jak Jehova vedl svůj lid v období králů. (Viz taky obrázek.)
8 Po letech dal Jehova svému národu soudce, aby ho vedli. Později, v období králů, je vedl prostřednictvím proroků. Králové, kteří chtěli Jehovu poslouchat, si od proroků nechali poradit. Třeba král David si pokorně vzal k srdci napomenutí od proroka Natana. (2. Sam. 12:7, 13; 1. Par. 17:3, 4) Král Jehošafat důvěřoval pokynům od proroka Jachaziela a vybídl obyvatele Judska: „Věřte [Božím] prorokům.“ (2. Par. 20:14, 15, 20) Když byl v těžké situaci král Ezekjáš, obrátil se na proroka Izajáše. (Iz. 37:1–6) Pokaždé když se nechali králové Jehovou vést, odměnil je za to a národ ochránil. (2. Par. 20:29, 30; 32:22) Všem mělo být jasné, že k tomu, aby vedl svůj lid, Jehova používá proroky. I tak je ale většina králů a ostatních lidí neposlouchala. (Jer. 35:12–15)
JAK JEHOVA VEDL PRVNÍ KŘESŤANY
9. Koho Jehova používal, aby vedl křesťany v prvním století? (Viz taky obrázek.)
9 V prvním století n. l. Jehova založil křesťanský sbor. Jak první křesťany vedl? Jako hlavu křesťanského sboru vybral Ježíše. (Ef. 5:23) Ten ale neříkal každému učedníkovi osobně, co má dělat. K tomu, aby vedl sbory, používal apoštoly a starší v Jeruzalémě. (Sk. 15:1, 2) A pomáhali s tím i starší, kteří byli jmenováni v jednotlivých sborech. (1. Tes. 5:12; Tit. 1:5)
10. a) Jak většina křesťanů v prvním století reagovala na pokyny, které dostávali? (Skutky 15:30, 31) b) Proč někteří v biblických dobách nerespektovali ty, kdo zastupovali Jehovu? (Viz rámeček „ Proč někteří ignorovali jasné důkazy“.)
10 Jak křesťané v prvním století na pokyny reagovali? Většina z nich za ně byla ráda a poslouchala je. Bible říká, že se „zaradovali … z povzbuzení, které dostali“. (Přečti Skutky 15:30, 31.) Jak ale Jehova vede svůj lid v naší době?
JAK NÁS JEHOVA VEDE DNESKA
11. Na příkladu ukaž, jak Jehova vedl upřímné křesťanské muže na přelomu 19. a 20. století.
11 I dneska Jehova vede svůj lid. Dělá to prostřednictvím svého Slova a svého Syna, který je hlavou sboru. Máme nějaké důkazy, že k tomu, aby nás vedl, dál používá i lidi? Ano. Vezmi si třeba, co se stalo koncem 19. století. Charles Taze Russell a jeho přátelé začali rozpoznávat, že rok 1914 bude hrát zásadní roli ve vzniku Božího království. (Dan. 4:25, 26) Přišli na to díky tomu, že zkoumali biblická proroctví. Vedl je při tom Jehova? Rozhodně ano. To, co se od roku 1914 dělo ve světě, potvrdilo, že Boží království začalo vládnout. Vypukla první světová válka a po ní přišly epidemie, zemětřesení a nedostatek jídla. (Luk. 21:10, 11) Nebylo pochyb, že Jehova tyhle upřímné křesťanské muže používá, aby pomáhal svému lidu.
12., 13. Co bratři během druhé světové války udělali pro to, aby se naplno rozjela kazatelská činnost?
12 Dalším příkladem by mohlo být to, co se stalo během druhé světové války. Odpovědní bratři ve světovém ústředí studovali Zjevení 17:8 a poznali z něj, že válka nepovede k Armagedonu, ale k období relativního míru, kdy bude možné víc rozjet kazatelskou činnost. Takže i když to tehdy nevypadalo prakticky, Jehovova organizace založila biblickou školu Strážné věže Gilead. Jejím cílem bylo školit misionáře, aby mohli kázat a vyučovat v různých zemích po celém světě. Misionáři byli posíláni do jiných zemí dokonce během války. A věrný otrok založil ještě další školu. Byl to kurz v teokratické službě, b který probíhal ve všech sborech a měl zvěstovatelům pomoct, aby se i oni zlepšovali v kázání a vyučování. Jehova tím svoje služebníky připravoval na práci, která byla před nimi.
13 Když se ohlédneme zpátky, je jasně vidět, že Jehova svůj lid v té těžké době vedl. Od druhé světové války je v mnoha zemích relativní klid a svoboda, takže se svědkové můžou věnovat kazatelské činnosti. Tahle činnost dnes běží na plné obrátky.
14. Proč můžeme důvěřovat pokynům, které dostáváme od Jehovovy organizace a jmenovaných starších? (Zjevení 2:1; viz taky obrázek)
14 I dneska se bratři z vedoucího sboru chtějí nechat vést Kristem. Chtějí, aby pokyny, které bratrům dávají, odrážely to, co si myslí Jehova a Ježíš. Krajští starší a starší ve sborech pak tyhle pokyny předávají bratrům a sestrám. c Pomazané starší a v širším smyslu i všechny ostatní starší Kristus „drží v pravé ruce“. (Přečti Zjevení 2:1.) Jsou samozřejmě nedokonalí a dělají chyby. Stávalo se to i Mojžíšovi a Jozuovi nebo apoštolům. (4. Mojž. 20:12; Jozue 9:14, 15; Řím. 3:23) I tak si ale Ježíš dává záležet na tom, aby věrného otroka a starší jmenované svatým duchem vedl. A bude to dělat „po všechny dny až do závěru tohoto systému“. (Mat. 28:20) Máme proto všechny důvody důvěřovat tomu, jak nás Ježíš prostřednictvím těchhle bratrů vede.
CO NÁM TO PŘINÁŠÍ, KDYŽ SE JEHOVOU NECHÁME VÉST
15., 16. Co se učíš z příběhů těch, kdo se nechali vést Jehovou?
15 Když se Jehovou necháváme vést, už teď nám to hodně přináší. Tak třeba Andy a Robyn zareagovali na vybídku, abychom si nekomplikovali život. (Hebr. 13:5) Díky tomu mohli sloužit jako dobrovolníci na našich stavbách. Robyn vypráví: „Byty, ve kterých jsme bydleli, byly někdy hodně malé. Často tam ani nebyla kuchyň. A musela jsem prodat spoustu vybavení na focení, i když to byl koníček, který jsem milovala. Když jsem to dávala pryč, měla jsem slzy v očích. Ale tak jako Abrahamova žena Sára jsem byla rozhodnutá dívat se před sebe a neohlížet se zpátky.“ (Hebr. 11:15) Jak teď svoje rozhodnutí vnímají? Robyn říká: „Je to krásný pocit, když víme, že dáváme Jehovovi všechno, co máme. Když pracujeme na úkolech od Jehovovy organizace, je to pro nás ochutnávka toho, jaký bude život v novém světě.“ Andy souhlasí a dodává: „Díky tomu, že věnujeme všechen čas a energii práci pro Království, jsme opravdu šťastní.“
16 Tady je další příklad toho, že když se necháváme vést Jehovou, je to pro nás to nejlepší. Když Marcia dokončila střední školu, vzala si k srdci doporučení, abychom se v životě zaměřovali hlavně na službu pro Jehovu. (Mat. 6:33; Řím. 12:11) Říká: „Nabídli mi čtyřleté stipendium na vysoké škole. Ale já jsem toho chtěla dělat co nejvíc pro Jehovu. A tak jsem šla na školu s technickým zaměřením, kde jsem se naučila něco praktického, co mě uživí při službě. Bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké jsem kdy udělala. Teď si užívám pravidelnou průkopnickou a díky pružné pracovní době můžu chodit pomáhat do betelu a dělat pro Jehovu i další úžasné věci.“
17. Co dalšího nám to přináší, když se necháváme Jehovou vést? (Izajáš 48:17, 18)
17 Někdy dostáváme od Jehovovy organizace rady, které nás chrání. Třeba nám pomáhají, abychom nezačali milovat peníze nebo abychom nedělali věci, které by nás mohly dovést k tomu, že porušíme Boží zákony. Když se i v těchhle oblastech necháváme Jehovou vést, je to pro naše dobro. Máme čisté svědomí a ušetříme si zbytečné problémy. (1. Tim. 6:9, 10) Díky tomu můžeme sloužit Jehovovi celým srdcem. Nic jiného nám nemůže přinášet větší radost, vnitřní klid a spokojenost. (Přečti Izajáše 48:17, 18.)
18. Proč se chceš nechat Jehovou vést?
18 Není pochyb, že Jehova nás bude prostřednictvím lidí vést i během velkého soužení a tisícileté vlády. (Žalm 45:16) Budeme poslouchat pokyny, které dostaneme, i kdyby to znamenalo, že budeme muset něco udělat jinak, než by se nám líbilo? Hodně to záleží na tom, jak na Jehovovo vedení reagujeme už teď. Proto se nech Jehovou vždycky vést a poslouchej pokyny od mužů, kteří mají za úkol se o nás starat. (Iz. 32:1, 2; Hebr. 13:17) Jehova je ten nejlepší průvodce, jakého bychom si mohli v tomhle světě přát. A máme všechny důvody mu důvěřovat. Chrání nás před duchovním nebezpečím a vede nás k našemu cíli – věčnému životu v novém světě.
JAK BYS ODPOVĚDĚL?
-
Jak Jehova vedl izraelský národ?
-
Jak Jehova vedl první křesťany?
-
Co nám to přináší, když se Jehovou necháváme vést?
PÍSEŇ Č. 48 Choďme s Jehovou každý den
a Jehova dal taky za úkol jednomu andělovi, aby „šel před Izraelity“ a vedl je do Zaslíbené země. Očividně to byl Michael – Ježíš předtím, než se stal člověkem. (2. Mojž. 14:19; 32:34)
b Později se tomu začalo říkat teokratická škola. Dnes jsou tyhle cvičné úkoly součástí shromáždění v týdnu.
c Viz rámeček „Úloha vedoucího sboru“ ve Strážné věži z února 2021 na straně 18.