1., 2. a) Jaký důležitý úkol Šalomoun dostal? b) Co dělalo Davidovi starosti?

ŠALOMOUN dostal na starost jeden z nejdůležitějších stavebních projektů v historii – stavbu chrámu v Jeruzalémě. Chrám měl být „vynikajícím způsobem velkolepý“ a ve všech zemích měl být známý svou krásou. A co bylo ještě důležitější, měl to být „dům Jehovy, pravého Boha“. Jehova určil, že Šalomoun bude tento projekt řídit. (1. Par. 22:1, 5, 9–11)

² Král David si byl jistý, že Bůh Šalomounovi pomůže. Zároveň si ale uvědomoval, že Šalomoun je ještě mladý a nezkušený. Bude mít dost odvahy, aby takový úkol přijal, nebo se toho zalekne? Jestli to měl zvládnout, potřeboval být odvážný a pustit se do práce.

3. Co se mohl Šalomoun o odvaze naučit od svého otce?

³ Šalomoun se mohl o odvaze hodně naučit od svého otce Davida. Ten v mládí bojoval s dravými zvířaty, která odnesla ovce z otcova stáda. (1. Sam. 17:34, 35) A projevil obrovskou odvahu, když se postavil ostřílenému válečníkovi, obru  Goliatovi. Bůh Davidovi pomohl, aby ho pouhým kamenem srazil. (1. Sam. 17:45, 49, 50)

4. Proč Šalomoun potřeboval odvahu?

⁴ Je vidět, že David byl ten pravý, kdo mohl Šalomouna povzbudit, aby byl odvážný a pustil se do stavby chrámu. (Přečti 1. Paralipomenon 28:20.) Kdyby Šalomoun odvahu neměl, mohl by ho strach ochromit natolik, že by s prací ani nezačal. A to by bylo horší, než kdyby při plnění úkolu nějak selhal.

5. Proč potřebujeme odvahu?

⁵ Stejně jako Šalomoun i my potřebujeme pomoc od Jehovy, abychom byli odvážní a dokázali plnit úkoly, které nám dává. Proto se zamyslíme nad příkladem několika odvážných lidí z minulosti. Potom si ukážeme, jak i my můžeme být odvážní a jednat.

6. Co tě zaujalo na tom, jak byl Josef odvážný?

⁶ Vzpomeň si, jakou odvahu projevil Josef, když se ho Potifarova manželka snažila svést. Musel vědět, že když ji odmítne, může to mít vážné následky. Přesto nepodlehl pokušení, ale jednal odvážně a rozhodně. (1. Mojž. 39:10, 12)

7. Jak odvahu projevila Raab? (Viz úvodní obrázek.)

⁷ Dalším příkladem odvahy je Raab. Když do jejího domu v Jerichu přišli izraelští zvědové, mohla podlehnout strachu a poslat je pryč. Ona ale důvěřovala Jehovovi, ty dva zvědy schovala a pomohla jim dostat se do bezpečí. (Jozue 2:4, 5, 9, 12–16) Raab věřila, že Jehova je pravý Bůh a že zemi dá Izraelitům. Nedovolila, aby ji ochromil strach z lidí, a to ani z jerišského krále a jeho mužů. Místo toho odvážně jednala a díky tomu zachránila sebe i svoji rodinu. (Jozue 6:22, 23)

8. Jaký vliv měla na apoštoly Ježíšova odvaha?

⁸ Velkou odvahu měli i Ježíšovi věrní apoštolové. Mohli pozorovat, jak tuto vlastnost dával najevo Ježíš. (Mat. 8:28–32; Jan 2:13–17; 18:3–5) Jeho příklad jim pomohl, aby byli také takoví. Když jim později saduceové zakázali šířit Ježíšovo učení, neposlechli je. (Sk. 5:17, 18, 27–29)

9. Kdo je podle 2. Timoteovi 1:7 hlavním zdrojem odvahy?

⁹ Josef, Raab, Ježíš a apoštolové byli pevně rozhodnutí dělat, co je správné. Jejich odvaha nevycházela z přehnaného sebevědomí. Byli odvážní proto, že se spoléhali na Jehovu. I my se dostáváme do situací, ve kterých potřebujeme odvahu. V takových chvílích se musíme spoléhat na Jehovu, ne na sebe. (Přečti 2. Timoteovi 1:7.) Zamyslíme se teď nad dvěma oblastmi života, ve kterých je odvaha zapotřebí: v rodině a ve sboru.

10. Proč odvahu potřebují mladí lidé?

¹⁰ Mladí, kteří chtějí být věrní Jehovovi, se dostávají do mnoha situací, ve kterých musí být odvážní. Můžou se učit od Šalomouna, který odvážně dělal moudrá rozhodnutí při stavbě chrámu. Je pravda, že mladí by měli poslouchat rady rodičů, ale v některých důležitých věcech se musí rozhodnout sami. (Přísl. 27:11) Patří k tomu třeba to, s kým se budou kamarádit, co budou dělat ve volném čase, čemu se budou vyhýbat,  aby zůstali morálně čistí, nebo kdy se dají pokřtít. Ke všem těmto rozhodnutím je zapotřebí odvaha. Mladí totiž dělají přesný opak toho, co si přeje Satan, který se vysmívá Bohu a jeho morálním zásadám.

11., 12. a) Proč je pěkným příkladem odvahy Mojžíš? b) Jak můžou mladí Mojžíše napodobovat?

¹¹ Jedno z důležitých rozhodnutí, jaké musí mladí udělat, se týká toho, čemu se v životě budou věnovat. V některých zemích jsou pod tlakem, aby vystudovali vysokou školu a našli si dobře placenou práci. V jiných zemích je náročná ekonomická situace, a tak můžou mít pocit, že musí finančně pomáhat rodině. Jestli je něco z toho tvůj případ, zamysli se nad Mojžíšem. Vychovávala ho faraonova dcera, takže si dost dobře mohl dát za cíl, že bude bohatý a získá vysoké postavení. Představ si, jaký nátlak na něj musela vyvíjet jeho egyptská rodina, učitelé a rádci. Mojžíš tomu ale nepodlehl. Odvážně se rozhodl, že bude sloužit Jehovovi. Potom co za sebou nechal bohatství Egypta, se na Jehovu s odvahou spolehl. (Hebr. 11:24–26) Jehova ho za to odměnil a ještě větší odměna ho čeká v budoucnosti.

¹² Když si mladí odvážně stanoví duchovní cíle a budou v životě dávat na první místo službu Jehovovi, určitě je za to odmění. Pomůže jim, aby se dokázali postarat o svoji rodinu. Timoteus, který žil v prvním století, se zaměřoval na duchovní cíle a ty můžeš dělat to samé. * (Přečti Filipanům 2:19–22.)

13. Proč odvahu potřebovala jedna mladá sestra?

¹³ Odvahu dát si duchovní cíle potřebovala jedna sestra z Alabamy ve Spojených státech. Napsala: „Už odmalička jsem byla hodně stydlivá. Skoro jsem si nedokázala povídat s bratry a sestrami v sále Království a ještě těžší bylo mluvit s cizími lidmi ve službě.“ Přesto si dala za cíl stát se pravidelnou průkopnicí a s pomocí rodičů a sboru toho dosáhla. Říká: „Satanův svět propaguje názor, že vyšší vzdělání, sláva, peníze a velký majetek jsou dobré cíle. Člověk jich ale stejně často nedosáhne a honit se za nimi působí jenom stres a bolest. Díky službě Jehovovi jsem opravdu šťastná a z toho, co dělám, mám skvělý pocit.“

14. Například kdy odvahu potřebují rodiče?

¹⁴ Odvahu potřebují i rodiče. Zaměstnavatel vás možná často žádá, abyste o večerech a víkendech pracovali přesčas. To ale může být doba, kterou jste si vyhradili na rodinné uctívání, službu nebo shromáždění. Chce to odvahu, abyste takové požadavky odmítali a dávali dětem dobrý příklad. Nebo se stává, že někteří rodiče ve sboru dovolují svým dětem věci, které vy dětem nedovolujete. Takoví rodiče se vás možná zeptají na důvod. Budete odvážní a taktně jim svůj postoj vysvětlíte?

15. Jak může rodičům pomoct Žalm 37:25 a Hebrejcům 13:5?

¹⁵ Když rodiče dětem pomáhají dávat si duchovní cíle a dosahovat jich, ukazují, že jsou odvážní. Některým rodičům se nechce povzbuzovat děti k tomu, aby se staly průkopníky, sloužily tam, kde je to víc potřeba, pracovaly v betelu nebo pomáhaly na stavebních projektech. Možná se bojí, že děti  se jednou nebudou schopné o ně nebo o sebe postarat. Moudří rodiče jsou ale odvážní a důvěřují, že Jehova dodrží svoje sliby. (Přečti Žalm 37:25; Hebrejcům 13:5.) Takoví rodiče pomáhají dětem, aby získaly stejný postoj. (1. Sam. 1:27, 28; 2. Tim. 3:14, 15)

16. Jak někteří rodiče pomáhali dětem zaměřovat se na duchovní cíle a co to přineslo?

¹⁶ Jedni rodiče ze Spojených států pomáhali svým dětem, aby si dávaly duchovní cíle. Manžel vysvětluje: „Ještě než vůbec děti uměly chodit a mluvit, vyprávěli jsme jim, jak je krásné být průkopníkem a pracovat pro sbor. A přesně o to se teď snaží. To, že mají duchovní cíle a pracují na nich, jim pomáhá odolávat tlaku Satanova světa a zaměřovat se na to, co je opravdu důležité – na službu Jehovovi.“ Jeden bratr, který má dvě děti, napsal: „Hodně rodičů věnuje dost úsilí a peněz tomu, aby dětem pomohli dosahovat různých cílů, například ve vzdělání, sportu a jiných zájmech. Je ale mnohem rozumnější vynakládat úsilí a peníze na to, abychom dětem pomáhali dosahovat cílů, díky kterým budou mít dobrý vztah s Jehovou. Je skvělé nejenom sledovat, jak naše děti svých cílů dosahují, ale taky u toho s nimi být.“ Rodiče, můžete si být jistí, že když dětem pomáháte zaměřovat se na duchovní cíle, Bůh vás bude podporovat.

17. Uveď příklady, kdy je odvaha potřebná ve sboru.

¹⁷ Odvaha je potřebná i ve sboru. Například starší musí být odvážní, když řeší vážné provinění nějakého křesťana nebo když pomáhají těm, kdo jsou v kritickém zdravotním stavu. Někteří starší chodí do vězení, kde studují se zájemci nebo vedou shromáždění. A co svobodné sestry? V dnešní době mají spoustu příležitostí projevit odvahu a sloužit Jehovovi ve větší  míře. Můžou být průkopnice, přestěhovat se tam, kde je málo zvěstovatelů, spolupracovat s místním projekčním a stavebním oddělením nebo podat si přihlášku do školy pro zvěstovatele Království. Některé dokonce můžou studovat školu Gilead.

18. Jak můžou odvahu projevovat starší sestry?

¹⁸ Jsme moc rádi, že máme ve sboru naše milé starší sestry. Některé už toho možná nemůžou ve službě dělat tolik co dřív, ale pořád můžou projevovat odvahu a jednat. (Přečti Titovi 2:3–5.) Odvahu potřebuje sestra třeba ve chvíli, kdy ji sboroví starší požádají, aby si s nějakou mladší sestrou popovídala o jejím stylu oblékání. Nebude jí vyčítat, jak špatně si vybírá oblečení, ale laskavě jí pomůže zamyslet se, jaký vliv její oblečení může mít na druhé. (1. Tim. 2:9, 10) Když starší sestry dávají takovým způsobem najevo lásku, posilují tím sbor.

19. a) Proč potřebují odvahu bratři? b) Jak může Filipanům 2:13 a 4:13 pomoct bratrům, aby získali odvahu?

¹⁹ Další, kdo by měl být odvážný a pustit se do práce, jsou bratři. Pokud jsou ochotní sloužit jako služební pomocníci a starší, je to pro sbor velká pomoc. (1. Tim. 3:1) Někteří se ale možná drží zpátky. Bratr třeba v minulosti udělal nějaké chyby a teď má pocit, že není hodný toho, aby byl služební pomocník nebo starší. Jiný bratr může mít dojem, že na něco takového nestačí. Jestli je to i tvůj případ, Jehova ti může dodat odvahu. (Přečti Filipanům 2:13; 4:13.) Vzpomeň si, že i Mojžíš si jednou myslel, že nezvládne to, co po něm Jehova chce. (2. Mojž. 3:11) Jehova mu ale pomohl a Mojžíš časem potřebnou odvahu získal. Podobnou odvahu může získat i bratr, který není jmenovaný – a to tak, že se upřímně modlí k Jehovovi o pomoc a denně si čte Bibli. Může také přemýšlet o odvážných lidech, o kterých se v ní píše. A může pokorně poprosit starší, aby ho školili, a nabídnout se, že bude pomáhat s jakoukoli prací. Vybízíme všechny bratry, aby byli odvážní a namáhali se pro sbor!

20., 21. a) O čem David ujistil Šalomouna? b) Čím si můžeme být jistí?

²⁰ Král David připomněl Šalomounovi, že Jehova bude po celou dobu stavby chrámu s ním. (1. Par. 28:20) Šalomoun o tom určitě přemýšlel a nedovolil, aby mu to, že je mladý a nemá moc zkušeností, ve splnění úkolu zabránilo. Projevil velkou odvahu, pustil se do práce a s Jehovovou pomocí velkolepý chrám za sedm a půl roku dokončil.

²¹ Stejně jako Šalomounovi i nám Jehova může pomáhat, abychom byli odvážní a dělali, co si přeje, a to jak v rodině, tak ve sboru. (Iz. 41:10, 13) Když budeme Jehovovi sloužit s odvahou, můžeme si být jistí, že nás bude podporovat dnes i v budoucnosti. Proto buď odvážný a jednej!