1. Jak se Jehova představil Mojžíšovi a proč je to pozoruhodné?

PŘI jedné příležitosti Bůh mluvil s Mojžíšem a řekl mu svoje jméno a jaké má vlastnosti. První, které zmínil, byly milosrdenství a soucit. Řekl: „Jehova, Jehova, Bůh milosrdný a soucitný, pomalý k hněvu a plný věrné lásky a pravdy.“ (2. Mojž. 34:5–7, NWT *) Mohl vyzdvihnout svoji moc nebo moudrost. Mojžíš ale potřeboval ujistit, že ho Bůh bude podporovat, a tak Jehova zdůraznil vlastnosti, které podtrhují jeho ochotu pomáhat svým služebníkům. (2. Mojž. 33:13) Jak na tebe působí, že Bůh nejdřív zmínil milosrdenství a soucit a až pak další svoje vlastnosti? V tomto článku budeme přemýšlet o soucitu, což je pochopení pro někoho, kdo trpí, a touha jeho utrpení zmírnit.

2., 3. a) Proč můžeme říct, že pro lidi je přirozené být soucitní? b) Proč by nás mělo zajímat, co se o soucitu píše v Bibli?

² Bůh stvořil lidi ke svému obrazu. A protože je soucitný, je pro ně přirozené zajímat se o dobro druhých. Soucitní  jsou často i lidé, kteří Jehovu neznají. (1. Mojž. 1:27) V Bibli je hodně příběhů, ve kterých tato vlastnost vyniká. Vzpomeň si na ten o dvou prostitutkách, které se před Šalomounem dohadovaly, která z nich je matkou novorozeněte. Když je Šalomoun vyzkoušel tím, že nařídil, aby bylo dítě rozseknuto vejpůl, začala skutečná matka okamžitě jednat, protože s ním hluboce soucítila. Udělala to i za cenu toho, že by dítě dostala ta druhá žena. (1. Král. 3:23–27) Nebo si vzpomeň na faraonovu dceru, která zachránila malého Mojžíše. I když zjistila, že nalezené dítě je Hebrejec – a proto by neměl zůstat naživu – pocítila k němu soucit a rozhodla se, že ho vychová jako vlastního syna. (2. Mojž. 2:5, 6)

³ Proč by nás otázka soucitu měla zajímat? Protože Jehova chce, abychom ho napodobovali. (Ef. 5:1) I když jsme byli stvořeni tak, abychom byli soucitní, kvůli nedokonalosti máme sklon k sobectví. Někdy pro nás možná není snadné rozhodnout se, jestli pomůžeme druhým, nebo uděláme něco pro sebe. Jak se můžeš naučit být soucitnější? Zaprvé, věnuj čas tomu, abys prozkoumal, jak soucit projevuje Jehova a jak lidé. Zadruhé, zamysli se nad tím, jak můžeš Jehovův příklad napodobovat a co dobrého ti to přinese.

4. a) Proč Jehova poslal anděly do Sodomy? b) Co se učíme z příběhu o Lotovi a jeho rodině?

⁴ V Bibli je popsáno mnoho situací, kdy Jehova projevil soucit. Přemýšlej například o tom, co udělal pro Lota. Tento dobrý muž byl „značně stísněn“ kvůli otřesnému chování obyvatel Sodomy a Gomory. Neměli žádnou úctu k Bohu, a tak Jehova rozhodl, že si zaslouží zemřít. (2. Petra 2:7, 8) Poslal anděly, aby Lotovi řekli, že Sodoma a Gomora budou zničeny a že musí utéct. V Bibli čteme: „Když stále otálel, pak [andělé], protože Jehova s ním měl soucit, uchopili jeho ruku i ruku jeho manželky a ruce jeho dvou dcer a přistoupili k tomu, aby ho vyvedli ven a aby ho postavili za městem.“ (1. Mojž. 19:16) Z tohoto příkladu je vidět, že Jehova dobře věděl, v jaké je Lot situaci. Můžeme si tedy být jistí, že dobře ví, jakými těžkostmi procházíme my. (Iz. 63:7–9; Jak. 5:11, ppč.; 2. Petra 2:9)

5. Jak nás Boží Slovo, například verš v 1. Jana 3:17, učí být soucitní?

⁵ Jehova nejenom soucit projevuje, ale učí to i svoje služebníky. Uveďme si jeden ze zákonů, které dal izraelskému národu. Když někdo někomu půjčil peníze, mohl si vzít od dlužníka oděv jako zástavu, aby si byl jistý, že mu dluh splatí. (Přečti 2. Mojžíšovu 22:26, 27.) Musel ale dlužníkovi oděv vrátit do západu slunce, aby se měl v noci čím přikrýt. Pokud postrádal soucit, možná se mu ho vrátit nechtělo. Jehova ale svoje služebníky učil být soucitní a jednat citlivě. Co vyplývá ze zásady, která je v tomto zákoně obsažená? Nikdy bychom neměli přehlížet potřeby našich bratrů a sester. Když jsou v těžké situaci a my jim můžeme pomoct, měli bychom udělat, co je v našich silách. (Kol. 3:12; Jak. 2:15, 16; přečti 1. Jana 3:17)

6. Jaké poučení si můžeme vzít z Jehovova soucitného jednání s Izraelity?

 ⁶ Jehova jednal s Izraelity soucitně, i když opakovaně hřešili. V Bibli čteme: „Jehova, Bůh jejich praotců, jim stále posílal výstrahy prostřednictvím svých poslů, znovu a znovu posílal, protože pociťoval soucit se svým lidem a se svým obydlím.“ (2. Par. 36:15) Podobně i my bychom měli soucítit s těmi, kdo Jehovu zatím neznají, ale pořád ještě můžou svoje špatné jednání napravit a stát se jeho přáteli. Jehova nechce, aby v blížícím se soudu byl někdo zničen. (2. Petra 3:9) Takže dokud je ještě čas, chceme říct jeho varovné poselství co nejvíc lidem a pomoct jim, aby z Božího soucitu měli užitek.

7., 8. Proč je jedna rodina přesvědčená, že Jehova s nimi měl soucit?

⁷ To, že je Jehova soucitný, může potvrdit řada bratrů a sester. Uveďme si, co stalo jedné rodině v době etnického konfliktu, který začátkem 90. let vypukl v zemích bývalé Jugoslávie. Se svým 12letým synem Milanem a jeho bratrem cestovali rodiče s dalšími svědky autobusem z Bosny do Srbska. Jeli na oblastní sjezd, na kterém se Milanovi rodiče chtěli dát pokřtít. Na hranicích ale vojáci rodinu nechali vystoupit, protože si všimli, že patří k jinému etniku. Ostatní bratři mohli v cestě pokračovat. Rodinu dva dny drželi na hranicích a pak velicí důstojník zavolal svému nadřízenému, aby se ho zeptal, co s nimi má udělat. Telefonoval přímo před nimi, a tak všichni čtyři slyšeli odpověď: „Prostě je vezměte ven a zastřelte.“

⁸ Když se spolu vojáci bavili, přišli k rodině dva muži. Pošeptali jim, že jsou také svědkové a že se od bratrů z autobusu dozvěděli, co se stalo. Milanovi a jeho bratrovi řekli, aby nasedli do jejich auta a přes hranice přejeli s nimi, protože doklady dětí vojáci nekontrolovali. Rodičům řekli, aby obešli budovu a setkali se s nimi na druhé straně hranice. Milan byl v takovém stresu, že nevěděl, jestli se má smát nebo brečet. Rodiče se ptali: „Myslíte si, že nás prostě nechají odejít?“ Ale jak šli pryč, vypadalo to, jako by je vojáci vůbec neviděli. Milan a jeho bratr se s rodiči za hranicemi setkali a společně odjeli na sjezd. Byli přesvědčení, že Jehova odpověděl na jejich modlitby. Z Bible víme, že ne vždycky Jehova svoje služebníky ochrání přímo. (Sk. 7:58–60) Ale tehdy to tak mohlo být. Milan říká: „Připadalo mi, jako by andělé vojáky oslepili a Jehova nás zachránil.“ (Žalm 97:10)

9. Co Ježíš cítil k lidem, kteří za ním přicházeli? (Viz úvodní obrázek.)

⁹ Skvělým příkladem soucitu je i Ježíš. Soucítil s lidmi, kteří byli „sedření a ... zmítáni sem a tam jako ovce bez pastýře“. Jak na jejich žalostný stav reagoval? „Začal je vyučovat mnoha věcem.“ (Mat. 9:36; přečti Marka 6:34) Jednal úplně jinak než farizeové, kteří neměli nejmenší chuť běžným lidem pomáhat. (Mat. 12:9–14; 23:4; Jan 7:49) Toužíš i ty podobně jako Ježíš lidem pomáhat a učit je o Jehovovi?

10., 11. Je soucit vždycky namístě? Vysvětli to.

¹⁰ To ale neznamená, že bychom měli být soucitní vždycky. Boží soucit byl namístě v případech zapsaných v Bibli,  o kterých jsme se zmínili. Ale například král Saul Boha neposlechl, přestože si myslel, že jedná soucitně. Ušetřil život Agaga, nepřítele Božího lidu, a také nejlepší kusy z bravu a dobytka. Proto ho Jehova jako izraelského krále zavrhl. (1. Sam. 15:3, 9, 15) Jehova je spravedlivý soudce. Dokáže číst v srdci lidí, a tak ví, kdy soucit není opodstatněný. (Nář. 2:17; Ezek. 5:11) Blíží se doba, kdy vykoná rozsudek nad všemi, kdo ho odmítají poslouchat. (2. Tes. 1:6–10) Pak nebude namístě být soucitný s těmi, které posoudil jako špatné. To, že je zničí, bude soucitné vzhledem k dobrým lidem, které zachová naživu.

¹¹ Je jasné, že není na nás posuzovat, jestli by někdo měl být zničen, nebo zůstat naživu. Spíš bychom teď měli dělat všechno, co je v našich silách, abychom lidem soucitně pomáhali. Jakými praktickými způsoby to můžeme dělat? Nad některými se zamyslíme.

12. Například jak můžeš druhým projevit soucit?

¹² Pomáhej druhým s běžnými věcmi. To, aby byl křesťan ke svým bližním a bratrům i sestrám soucitný, je jeden ze základních Jehovových požadavků. (Jan 13:34, 35; 1. Petra 3:8) Soucítit mimo jiné znamená „trpět spolu s někým“. Soucitný člověk chce trápení druhých lidí zmírnit, možná tak, že jim pomůže s něčím, co je pro ně těžké. Všímej si toho, co druzí potřebují. Mohl bys například někomu nabídnout, že mu s něčím pomůžeš, třeba že za něj něco vyřídíš? (Mat. 7:12)

13. Čím jsou svědkové Jehovovi známí?

¹³ Zapoj se do humanitární pomoci. Když vidíme, jak lidé trpí následkem přírodních katastrof, chceme jim dát najevo, že s nimi soucítíme. Svědkové Jehovovi jsou známí tím, že v takových situacích druhým pomáhají. (1. Petra 2:17) Jedna sestra z Japonska žila  v místě, které bylo v roce 2011 zasaženo silným zemětřesením a vlnou tsunami. Řekla, že ji moc povzbudilo a utěšilo, když viděla, jak přijíždějí dobrovolníci z různých částí Japonska i jiných zemí, aby pomohli opravit domy a sály Království. Napsala: „Díky tomu jsem si uvědomila, že o nás Jehova pečuje. Pečujeme také jeden o druhého. A hodně bratrů a sester po celém světě se za nás modlí.“

14. Jak můžeš pomáhat nemocným a starším lidem?

¹⁴ Pomáhej nemocným a starším lidem. Soucítíme i s těmi, kdo jsou nemocní nebo už mají svůj věk. Těšíme se na dobu, kdy nemoci a stáří budou věcí minulosti, a proto se modlíme o příchod Božího království. Než k tomu dojde, děláme, co můžeme, abychom takovým lidem pomáhali. Jeden spisovatel popsal, co se stalo, když si jeho maminka, která trpěla Alzheimerovou chorobou, jednoho dne zašpinila šaty. Ve chvíli, kdy se je pokoušela vyčistit, někdo zazvonil. Byly to dvě sestry, které ji pravidelně navštěvovaly. Zeptaly se, jestli jí můžou nějak pomoct. Žena řekla: „Je to trapné, ale ano.“ Sestry jí to pomohly vyčistit, pak jí uvařily čaj a zdržely se, aby si s paní popovídaly. Její syn jim byl vděčný a napsal: „Klobouk dolů před svědky. Dělají to, co kážou.“ Motivuje tě tvůj soucit s nemocnými a staršími lidmi k tomu, abys jim pomáhal, jak jenom můžeš? (Fil. 2:3, 4)

15. Jak naší službou pomáháme druhým?

¹⁵ Pomáhej druhým poznat Jehovu. Ten nejlepší způsob, jak můžeme lidem pomáhat, je učit je o Bohu a jeho království. Také jim můžeme ukázat, proč je pro ně dobré řídit se Jehovovými měřítky. (Iz. 48:17, 18) Kazatelská služba je úžasný způsob, jak ctít Jehovu a být k druhým soucitní. Mohl bys sloužit víc? (1. Tim. 2:3, 4)

16. Co dobrého nám přináší to, že jsme soucitní?

¹⁶ Odborníci na duševní zdraví říkají, že lidé, kteří jednají soucitně, jsou zdravější, spokojenější a mají kvalitnější vztahy. Když budeš pomáhat těm, kdo nějak trpí, budeš šťastnější a optimističtější, nebudeš se cítit osaměle ani nebudeš mít sklon zabývat se negativními myšlenkami. Vidíš, co dobrého ti to přinese? (Ef. 4:31, 32) Jestliže s láskou pomáháme druhým, máme dobré svědomí, protože víme, že děláme to, co si Jehova přeje. Díky tomu, že jednáme soucitně, jsme také lepšími rodiči, manželskými partnery a přáteli. Těm, kdo neváhají projevit soucit, druzí ochotněji pomůžou, když to sami budou potřebovat. (Přečti Matouše 5:7; Lukáše 6:38.)

17. Proč chceme být soucitnější?

¹⁷ Jak jsme si řekli, když jsme soucitní, prospívá to i nám. Mělo by to být ale hlavním důvodem, proč se v tom chceme zlepšovat? Ne. Tím by měla být naše touha napodobovat a chválit Jehovu, který je nejlepším příkladem lásky a soucitu. (Přísl. 14:31) Snažme se proto být jako on a přispívat tak k vřelým vztahům s bratry a sestrami a k dobrým vztahům s ostatními lidmi. (Gal. 6:10; 1. Jana 4:16)