1., 2. a) Jaký by byl život bez Bible? b) V jakém případě můžeme mít užitek z toho, co se píše v Bibli?

UMÍŠ si představit, jaký by byl tvůj život, kdybys neměl Bibli? Neměl bys kde hledat spolehlivé rady pro každodenní situace. Neznal bys uspokojivé odpovědi na otázky týkající se Boha, života a budoucnosti. A nevěděl bys, jak Jehova jednal s lidmi v minulosti.

² Naštěstí v tak žalostné situaci nejsme. Jehova nám dal své Slovo, Bibli. A slíbil, že její poselství potrvá navždy, jak to čteme u Izajáše 40:8. Tento slib citoval apoštol Petr a týká se Jehovových výroků neboli toho, co chce Bůh sdělit lidem, a v širším uplatnění ho můžeme vztáhnout na Bibli. (Přečti 1. Petra 1:24, 25.) Samozřejmě že užitek z toho, co se v ní píše, můžeme mít především tehdy, když ji čteme v jazyce, kterému dobře rozumíme. Ti, kdo Boží Slovo milují, si tuto skutečnost vždycky uvědomovali. Během staletí někteří tvrdě pracovali na překládání Bible a na tom, aby se dostala mezi lidi, i když se setkávali s velkým odporem a problémy. Měli stejnou touhu jako Jehova,  který si přeje, aby „lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy“. (1. Tim. 2:3, 4)

3. Co si rozebereme v tomto článku? (Viz úvodní obrázek.)

³ Při rozboru tohoto článku si ukážeme, jak Boží Slovo přestálo 1. vývoj jazyka, 2. změny na politické scéně, které ovlivňovaly linguu francu neboli běžně rozšířený jazyk, a 3. odpor proti jeho překládání. K čemu dobrému nám takové informace budou? Budeme za Bibli ještě vděčnější a budeme ještě víc milovat jejího autora, který ji pro nás nechal zapsat. (Mich. 4:2; Řím. 15:4)

4. a) Jak se jazyk v průběhu doby mění? b) Jak víme, že Bůh žádný jazyk neupřednostňuje, a jak to na tebe působí?

⁴ V průběhu času se jazyk mění. Po nějaké době můžou slova a slovní spojení znamenat něco úplně jiného než dřív. Asi tě napadá nějaký příklad toho, jak se změnila tvá mateřština. Stejné je to i s hebrejštinou a řečtinou, tedy s jazyky, ve kterých byla napsána většina Bible. Od těch se moderní hebrejština a řečtina dost liší. Takže vlastně každý, kdo chce Božímu Slovu rozumět, musí číst nějaký jeho překlad. Platí to i o lidech, kteří rozumí moderní hebrejštině nebo řečtině. Někteří si myslí, že by se měli naučit starověkou hebrejštinu a řečtinu, aby si přečetli Bibli v původním jazyce. Zas tak užitečné jim to ale být nemusí. * Jsme vděční za to, že Bible nebo její části jsou dnes přeložené do víc než 3 200 jazyků. Jasně z toho vidíme, že Bůh chce, aby jeho Slovo pomáhalo co možná nejvíce lidem bez ohledu na to, z jakého jsou národa nebo kmene nebo jakým mluví jazykem. (Přečti Zjevení 14:6.) Jak na tebe působí to, že máme tak laskavého a nestranného Boha? (Sk. 10:34)

5. Díky čemu byla Bible krále Jakuba tak významná?

⁵ To, že se jazyk vyvíjí, platí i v případě jazyků, do kterých se překládá Bible. Překlad Bible, který byl dřív snadno srozumitelný, se časem může stát zastaralým. Uveďme si třeba Bibli krále Jakuba, která byla přeložena do angličtiny poprvé v roce 1611. Stala se z ní nejrozšířenější anglická Bible a významně ovlivnila angličtinu. Stojí za zmínku, že Bible krále Jakuba uvádí Boží jméno Jehova jenom na několika místech. Na většině míst v Hebrejských písmech, kde bylo v původním textu Boží jméno, je velkými písmeny uvedeno „PÁN“. V pozdějších vydáních použili překladatelé slovo „PÁN“ i v některých verších Křesťanských řeckých písem. Svým způsobem uznali, že Boží jméno má v takzvaném Novém zákoně právoplatné místo.

6. Proč jsme vděční za Překlad nového světa?

⁶ Když Bible krále Jakuba poprvé vyšla v angličtině, byla napsaná moderním jazykem. Některá slova se ale časem stala zastaralými a dnes už jsou jen těžko srozumitelná. To samé platilo o Biblích v jiných jazycích, které tehdy vyšly, například o Kralické bibli  v češtině. Jsme proto opravdu vděční za Překlad nového světa, který je napsaný současným jazykem. Celý nebo zčásti je k dispozici ve víc než 150 jazycích, takže ho může číst většina světové populace. Díky tomu, že je srozumitelný, může Boží Slovo působit na srdce lidí. (Žalm 119:97) Je ale výjimečný hlavně tím, že uvádí Boží jméno tam, kde původně bylo.

7., 8. a) Proč hodně Židů ve třetím století př. n. l. nerozumělo Hebrejským písmům? b) Co je Septuaginta?

⁷ To, jaký jazyk byl nejrozšířenější, neboli co bylo linguou francou, často ovlivňoval vývoj na politické scéně. Jak tedy Jehova zajistil, aby i přes politické změny měli lidé jeho Slovo v jazyce, kterému budou rozumět? Abychom si na tuto otázku odpověděli, pomůže nám jeden příklad z minulosti. Prvních 39 biblických knih napsali Izraelité neboli Židé. Právě jim byla původně „svěřena Boží posvátná prohlášení“. (Řím. 3:1, 2) Ve třetím století př. n. l. už ale hodně Židů hebrejsky neumělo. Proč? Protože velkou část světa tehdy dobyl řecký vojevůdce Alexandr Veliký. (Dan. 8:5–7, 20, 21) S tím, jak se Řecká říše rozrůstala, se řečtina stala běžným jazykem mnoha jejích obyvatel, včetně Židů, kteří byli rozeseti na obrovském území. Pro většinu Židů tedy bylo časem těžké rozumět Hebrejským písmům. Co s tím?

⁸ Asi v polovině třetího století př. n. l. bylo prvních pět biblických knih přeloženo z hebrejštiny do řečtiny. Ostatní knihy Hebrejských písem byly přeloženy ve druhém století př. n. l. Výsledná sbírka těchto biblických knih začala být známá jako Septuaginta. Je to vlastně první překlad celých Hebrejských písem.

9. a) Jak Septuaginta a další překlady Bible působily na ty, kdo je četli? b) Jaká je tvá nejoblíbenější část Hebrejských písem?

⁹ Díky Septuagintě mohli Hebrejská písma číst řecky mluvící Židé i lidé z jiných národů. Umíš si představit, jak byli nadšení, když mohli Boží Slovo slyšet nebo číst ve své mateřštině? Časem byly části Bible přeloženy do dalších rozšířených jazyků, jako byla syrština, gótština a latina. Čím víc lidé Boží Slovo četli a rozuměli mu, tím víc ho milovali. A měli také své oblíbené verše nebo pasáže, tak jako my dnes. (Přečti Žalm 119:162–165.) Boží Slovo tedy přetrvalo navzdory tomu, že se měnil jazyk, který byl mezi lidmi nejrozšířenější.

10. Proč lidé v době Jana Viklefa vlastně neměli přístup k Bibli?

¹⁰ Čas od času se ti, kdo byli u moci, snažili, aby obyčejní lidé neměli k Bibli přístup. Upřímní jednotlivci se ale proti tomu postavili. Byl jím například teolog ze 14. století Jan Viklef. Byl silně přesvědčen, že z Božího Slova by měl mít užitek každý člověk. Tehdy ale obyvatelé Anglie přístup k Bibli vlastně neměli. Jak to? Většina si ji nemohla dovolit, protože Bible se ručně opisovala a takový opis  byl velmi drahý. Kromě toho většina lidí byla negramotných. Samozřejmě mohli slyšet pasáže, které se četly v kostele, ale jen sotva něčemu rozuměli. Proč? Protože Bible, kterou církev používala a které se říkalo Vulgáta, byla napsaná v latině. Ve středověku byla latina mezi obyčejnými lidmi v podstatě mrtvým jazykem. Jak se k drahocenným pokladům, které v Bibli jsou, ti lidé dostanou? (Přísl. 2:1–5)

11. K čemu vedlo to, že vyšla Viklefova Bible?

¹¹ V roce 1382 vyšel v angličtině překlad, který byl později známý jako Viklefova Bible. Stoupenci Viklefa, známí jako lolardi, si ji rychle oblíbili. Tito kazatelé, kteří po celé Anglii cestovali pěšky z vesnice do vesnice, toužili, aby se Boží Slovo dostalo do mysli a srdce obyčejných lidí. Těm, které potkali, často četli pasáže z Viklefovy Bible a její ručně opsané části jim nechávali. Jejich úsilí přineslo úžasné výsledky, protože lidé se o Boží Slovo zase začali zajímat.

12. Jak se duchovní stavěli k Viklefovi a jeho práci?

¹² Jak na to zareagovali duchovní? Viklefa, jeho Bibli a podporovatele nenáviděli. Pronásledovali lolardy a zničili každou Viklefovu Bibli, kterou našli. Po jeho smrti ho dokonce prohlásili za kacíře. Samozřejmě nebylo možné potrestat někoho, kdo už nežije. Duchovní ale vykopali jeho tělo, kosti spálili a popel hodili do řeky Swift. Zastavit šíření Božího Slova mezi lidmi, kteří toužili číst ho a rozumět mu, se však církvi nepodařilo. V dalších stoletích mnozí v Evropě a v jiných částech světa začali Bibli překládat do běžných jazyků a tisknout ji.

13. K jakému závěru docházíme a jak to posiluje naši víru?

¹³ Bible je inspirovaná Bohem, ale to nemůžeme říct o překladatelské práci na Septuagintě, Viklefově Bibli, Bibli krále Jakuba ani žádném jiném  překladu. Nicméně když si připomeneme něco z historie těchto a mnoha dalších překladů Bible, docházíme k jasnému závěru: přesně jak to Jehova slíbil, jeho Slovo potrvá navždy. Díky tomu máme pevnou víru, že se splní i všechny ostatní jeho sliby. (Jozue 23:14)

14. Jaký vliv na náš vztah k Bohu má to, že se Bible zachovala až dodnes?

¹⁴ Když přemýšlíme o tom, že se Bible zachovala až dodnes, nejenže to posiluje naši víru v Jehovu, ale také to prohlubuje naši lásku k němu. * Co je vlastně tím nejdůležitějším důvodem, proč nám Jehova dal své Slovo? A proč se postaral o to, aby se dochovalo až do dnešní doby? Protože nás miluje a chce, abychom věděli, co je pro naše dobro. (Přečti Izajáše 48:17, 18.) Je naprosto přirozené, že mu jeho lásku chceme oplácet, a to tím, že ho milujeme a posloucháme. (1. Jana 4:19; 5:3)

15. O čem budeme mluvit příští týden?

¹⁵ Je jenom logické, že když si Božího Slova vážíme, chceme z něj pro sebe vytěžit maximum. Jak nám v tom může pomoct čtení Bible? Jak přímo na Bibli obrátit pozornost lidí ve službě? A jak můžou Boží Slovo používat bratři, kteří vyučují z pódia? Na tyto tři otázky si společně odpovíme příští týden.