1. Které důležité téma Ježíš rozebral se svými učedníky během posledního večera?

BĚHEM posledního večera před svou smrtí se Ježíš zmínil skoro 30krát o lásce. Výslovně řekl, že jeho učedníci mají milovat jeden druhého. (Jan 15:12, 17) Jejich láska měla být tak výjimečná, že ostatní neměli být na pochybách, že to jsou praví Kristovi následovníci. (Jan 13:34, 35) Láska, o které Ježíš mluvil, není jenom emoce. Jde o tu nejvznešenější vlastnost – obětavou lásku. Ježíš řekl: „Nikdo nemá větší lásku než tu, že by se někdo vzdal své duše ve prospěch svých přátel. Jste moji přátelé, jestliže děláte, co vám přikazuji.“ (Jan 15:13, 14)

2. a) Čím je dnes známý Jehovův lid? b) Na jaké otázky si odpovíme?

² Jehovův lid je dnes známý upřímnou, obětavou láskou a opravdovou jednotou. (1. Jana 3:10, 11) Vůbec nezáleží na tom, k jakému národu nebo kmenu patříme, jakým jazykem mluvíme nebo v jakém prostředí jsme vyrostli. Jsme opravdu rádi, že mezi námi převládá láska,  o které mluvil Ježíš. Proč je láska důležitá zvlášť v dnešní době? Jak nás s láskou posilují Jehova a Ježíš? Jak lásku můžeme projevovat my a pomáhat tak ostatním? (1. Kor. 8:1)

3. Jaký vliv mají na lidi kritické časy?

³ Život v kritických časech je plný těžkostí a věcí, jež ubližují. (Žalm 90:10; 2. Tim. 3:1–5) Nespočet lidí v důsledku toho zažívá větší či menší stres. Mnozí mají pocit, že už nemůžou dál. Podle různých odhadů si každý rok vezme život víc než 800 000 lidí – každých 40 vteřin jeden člověk. Je velmi smutné, že takové pocity dohnaly k sebevraždě i některé křesťany.

4. Kteří Boží služebníci v minulosti zažili tak těžké chvíle, že chtěli zemřít?

⁴ I někteří Boží služebníci v minulosti se kvůli tomu, co prožívali, cítili na dně a chtěli zemřít. Například Job tak trpěl, že naříkal: „Má duše rozhodně cítí hnus k mému životu.“ (Job 10:1; 14:13) Jonáš byl tak zklamaný z toho, jak se věci vyvinuly, že řekl: „A teď, prosím, Jehovo, odejmi ode mne mou duši, vždyť zemřít je pro mne lepší než být naživu.“ (Jon. 4:3) A prorok Elijáš v jednu chvíli prožíval takové zoufalství, že si přál zemřít. Prosil: „Už dost! Nyní odejmi mou duši, Jehovo.“ (1. Král. 19:4) Jehova ale tyto věrné služebníky miloval a chtěl, aby žili. Nezlobil se na ně, že se tak cítí. Naopak jim pomohl znovu získat chuť žít a oni mu mohli dál věrně sloužit.

5. Proč bratři a sestry potřebují naši lásku zvlášť v dnešní době?

⁵ I když bratři a sestry možná nemají ty nejčernější myšlenky, stejně musí řešit velmi stresující situace a potřebují cítit naši lásku. Někteří jsou terčem pronásledování a posměchu. O dalších kolují v práci různé pomluvy nebo zažívají šikanu. Jiní jsou naprosto vyčerpaní, protože musí pracovat přesčas nebo stíhat nerealistické termíny. A ještě dalším berou síly problémy doma, protože jim možná jejich nevěřící manželský partner často něco vyčítá. Kvůli takovým i jiným náročným okolnostem se hodně lidí ve sboru cítí naprosto bez energie, a můžou si dokonce začít myslet, že za nic nestojí. Kdo by jim mohl pomoct?

6. Jakým způsobem Jehova dodává sílu svým služebníkům?

⁶ Jehova své služebníky ujišťuje, že je nikdy nepřestane milovat. Představ si, jak muselo věrné Izraelity potěšit, když slyšeli tato jeho slova: „Díky tomu, že jsi byl v mých očích drahocenný, byl jsi považován za hodného cti a sám jsem si tě zamiloval. ... Neboj se, vždyť jsem s tebou.“ (Iz. 43:4, 5) Můžeš si být jistý, že Jehova tě miluje z celého svého srdce. * Bible slibuje: „Jako Silný zachrání. Bude nad tebou jásat s radováním.“ (Sef. 3:16, 17)

7. V čem se Jehovova láska podobá lásce milující maminky? (Viz úvodní obrázek.)

⁷ Jehova slibuje, že bude své služebníky podporovat a utěšovat, ať už  budou zažívat cokoli. „Budete nošeni u boku a budete laskáni na kolenou. Jako [svého syna], kterého stále utěšuje jeho vlastní matka, tak vás sám budu stále utěšovat.“ (Iz. 66:12, 13) To je krásná představa – milující maminka chová svoje děťátko v náruči nebo ho houpe na kolenou. Jehova tím chtěl ukázat, jak moc a s jakou něžností miluje svoje služebníky. Jehova si tě osobně nesmírně váží a znamenáš pro něj hodně. Nikdy o tom nepochybuj! (Jer. 31:3)

8., 9. Jak nám dodává sílu Ježíšova láska?

⁸ Podívejme se na další důkaz, že nás Jehova miluje. „Bůh totiž tak velice miloval svět, že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život.“ (Jan 3:16) Ježíš nás také miluje, vždyť za nás zemřel! A jeho láska je pro nás hnacím motorem. Boží Slovo slibuje, že ani „soužení nebo tíseň“ nás nedokážou „oddělit od Boží lásky, která je v Kristu“. (Řím. 8:35, 38, 39)

⁹ Když se potýkáme se zkouškami, které nás fyzicky nebo citově vysávají anebo nám berou radost ze služby Jehovovi, vzpomeňme si na lásku, jakou k nám má Kristus. Může nám to dát sílu vytrvat. (Přečti 2. Korinťanům 5:14, 15.) Díky Ježíšově lásce budeme mít chuť žít dál a sloužit Jehovovi. Může nám pomoct, abychom to nevzdali, i když zažijeme přírodní katastrofu, pronásledování nebo zklamání anebo nás trápí zničující úzkost.

10., 11. Kdo by měl sklíčené bratry a sestry s láskou posilovat?

¹⁰ Jeden ze způsobů, jak nás Jehova s láskou posiluje, je prostřednictvím sboru. Každý z nás může jeho lásku opětovat tím, že miluje bratry a sestry a posiluje je – a to nejenom po duchovní stránce, ale i po citové.  (1. Jana 4:19–21) Apoštol Pavel křesťany vybídl: „Utěšujte ... jeden druhého a jeden druhého budujte, právě jak to ostatně děláte.“ (1. Tes. 5:11) Všichni ve sboru – nejenom starší – můžou druhé utěšovat a dodávat jim sílu a tak napodobovat Jehovu a Ježíše. (Přečti Římanům 15:1, 2.)

¹¹ Ti, kdo trpí úzkostmi a cítí se na dně, možná potřebují odbornou pomoc a léky. (Luk. 5:31) Starší i ostatní ve sboru si uvědomují, že nejsou psychologové ani psychiatři. Na druhou stranu každý z nás dostal důležitý úkol. Bible nás vybízí: „Mluvte utěšujícím způsobem ke sklíčeným duším, podpírejte slabé, buďte ke všem trpěliví.“ (1. Tes. 5:14) Chceme pochopit, jak se druzí cítí, a tak bychom měli být trpěliví a mluvit s nimi tak, abychom je utěšili. Snažíš se druhé utěšovat a povzbuzovat? Když budeš vědět, jak na to, možná ti to půjde snáz.

12. Uveď příklad někoho, komu s láskou pomáhali bratři a sestry ze sboru.

¹² Jak můžeme svou láskou pomáhat někomu, kdo bojuje s negativními emocemi? Jedna sestra z Evropy říká: „Mívám sebevražedné myšlenky, ale mám kolem sebe přátele, kteří mi umí pomoct. Můj sbor mi zachránil život. Bratři a sestry mě vždycky zahrnou svou láskou a povzbudí mě. Sbor je tady stále pro mě, i když o mé depresi ví jenom pár lidí. Jedni manželé jsou jako moji duchovní rodiče. Starají se o mě a můžu se na ně obrátit doslova 24 hodin denně.“ Je pravda, že ne každý může druhým pomáhat ve stejné míře. Pro člověka, který má nějaké trápení, ale může náš upřímný zájem nebo pomoc znamenat hodně. *

13. Co musíme dělat, abychom druhé mohli povzbudit?

¹³ Dobře naslouchej. (Jak. 1:19) Naslouchat s empatií je projev lásky. Zkus si představit, jak by ses v situaci toho druhého cítil ty. Pokládej taktní a laskavé otázky, které ti pomůžou pochopit jeho pocity. To, že ti na druhém doopravdy záleží, je poznat i z výrazu tvé tváře. Když ti něco vypráví, buď trpělivý a nepřerušuj ho. Pokud budeš umět dobře naslouchat, je mnohem větší pravděpodobnost, že pochopíš, jak se ten druhý skutečně cítí. Díky tomu pro něj bude snazší ti důvěřovat a pak od tebe přijmout povzbuzení. Pokud uvidí, že se o něj upřímně zajímáš, může to pro něj být velkou útěchou.

14. Proč bychom sklíčeného člověka nechtěli kritizovat?

¹⁴ Nekritizuj. Když člověk, který je na dně, vycítí, že ho kritizujeme, bude mu ještě hůř. A pro nás pak bude velmi těžké mu pomoct. „Existuje člověk, který mluví neuváženě, jako by bodal mečem, ale jazyk moudrých je uzdravení.“ (Přísl. 12:18) Samozřejmě že bychom svými slovy sklíčeného člověka nebodali naschvál, ale velkou bolest může způsobit i to, když  mluvíme bezmyšlenkovitě. Abychom někomu pomohli, musí si být jistý, že se jeho situaci snažíme pochopit. (Mat. 7:12)

15. Co cenného můžeme použít, abychom druhé povzbudili?

¹⁵ Utěšuj druhé pomocí Bible. (Přečti Římanům 15:4, 5.) Autorem Bible je „Bůh, který poskytuje vytrvalost a útěchu“, a tak je jasné, že to, co si v ní přečteme, nás může velmi utěšit. Kromě toho máme také Index publikací Watch Tower Society a Průvodce publikacemi svědků Jehovových. Díky těmto studijním pomůckám najdeme povzbuzující verše a vhodné publikace, pomocí kterých můžeme naše bratry a sestry utěšit a dodat jim sílu.

16. Které vlastnosti nám pomůžou, když chceme povzbudit křesťana, který bojuje s negativními pocity?

¹⁶ Buď něžný a jemný. Jsou to neocenitelné stránky nesobecké lásky a pomůžou nám, abychom druhým dodali sílu. Sám Jehova je „Otec projevů něžného milosrdenství a Bůh veškeré útěchy“ a se svými služebníky jedná s něžným soucitem. (Přečti 2. Korinťanům 1:3–6; Luk. 1:78; Řím. 15:13) Pavel v tom dal vynikající příklad. Proto mohl říct: „Stali jsme se ... uprostřed vás jemnými, jako když kojící matka něžně chová své vlastní děti. Protože jsme k vám tedy měli něžnou náklonnost, velmi se nám líbilo, že jsme vám předali nejen Boží dobrou zprávu, ale také své vlastní duše, protože jste se stali našimi milovanými.“ (1. Tes. 2:7, 8) Pokud jsme něžní a jemní, můžeme být odpovědí na něčí modlitby.

17. Jak bychom se měli na bratry a sestry dívat, abychom je dokázali povzbudit?

¹⁷ Neočekávej dokonalost. Buď realista. Když budeš od bratrů a sester vyžadovat dokonalost, budeš tak akorát zklamaný. (Kaz. 7:21, 22) Pamatuj, že Jehova je rozumný v tom, co od svých služebníků očekává. Když ho budeme napodobovat, budeme nedokonalost druhých lépe snášet. (Ef. 4:2, 32) Místo abys v druhých vyvolával dojem, že toho nedělají dost, pochval je za to, co dělají. Tím je můžeš povzbudit. Upřímná pochvala druhé posílí a pomůže jim se ze své služby pro Jehovu radovat. Chválit druhé je mnohem lepší než frustrovat je tím, že je s někým srovnáváme. (Gal. 6:4)

18. Proč chceme s láskou posilovat druhé?

¹⁸ Každý z nás je pro Jehovu i pro Ježíše velmi vzácný. (Gal. 2:20) Své bratry a sestry ze srdce milujeme a chceme se o ně něžně a s láskou zajímat. Abychom dokázali druhé povzbuzovat, „usilujme o věci, které působí k pokoji, a o věci, které jsou k vzájemnému budování“. (Řím. 14:19) Moc se těšíme na dobu, až bude ráj a už nikdy nebudeme mít důvod být zoufalí. Nebudou žádné nemoci, války, smrt kvůli zděděnému hříchu, pronásledování, rodinné problémy ani životní zklamání. Až skončí Milénium, lidé budou zase dokonalí. Ti, kdo zvládnou závěrečnou zkoušku, se stanou Jehovovými pozemskými syny a budou mít „slavnou svobodu Božích dětí“. (Řím. 8:21) Všichni proto dál projevujme lásku, která buduje, a pomáhejme jeden druhému získat tuto nádhernou odměnu.