1. Proč jsou Jehovovi služebníci šťastní lidé? (Viz úvodní obrázek.)

SVĚDKOVÉ JEHOVOVI jsou nepochybně šťastní lidé. Pro jejich shromáždění, sjezdy nebo jiná setkání je typické, že si lidé v příjemné atmosféře povídají a smějí se. Proč jsou svědkové tak šťastní? Hlavní důvod je, že znají „šťastného Boha“ Jehovu, slouží mu a snaží se být jako on. (1. Tim. 1:11; Žalm 16:11) Jehova, samotný zdroj štěstí, si přeje, abychom byli šťastní, a dává nám k tomu mnoho důvodů. (5. Mojž. 12:7; Kaz. 3:12, 13)

2., 3. a) Co je štěstí? b) Proč je v dnešním světě těžké být šťastný?

² A co ty osobně? Jsi šťastný? Štěstí se dá definovat jako „stav pohody, pro nějž jsou typické relativní trvalost, emoce sahající od pouhé spokojenosti po hlubokou, intenzívní radost ze života a přirozená touha, aby takový stav pokračoval“. Bible ukazuje, že skutečně šťastný může být jenom ten, komu Bůh žehná. I tak ale může být těžké zůstat v dnešním světě šťastný. Proč?

³ O štěstí nás můžou připravit různé stresující situace – třeba když nám někdo blízký zemře nebo je vyloučený,  rozvádíme se nebo přijdeme o práci. Je těžké být šťastný, když je doma dusno nebo neustálé hádky, když se nám posmívají kolegové nebo spolužáci anebo když zažíváme náboženské pronásledování nebo jsme ve vězení. O štěstí nás může obrat i to, když se nám zhoršuje zdraví, jsme chronicky nemocní nebo trpíme depresí. Ale nezapomeň, že Ježíš Kristus, „šťastný a jediný Vladař“, je moc rád, když může lidi utěšit a rozradostnit. (1. Tim. 6:15; Mat. 11:28–30) Ve svém Kázání na hoře vyjmenoval řadu vlastností, které můžou přispět k našemu štěstí, přestože v Satanově světě zažíváme těžkosti.

4., 5. Co můžeme dělat pro to, abychom byli šťastní?

⁴ První věc, kterou Ježíš zmínil, je zvlášť důležitá: „Šťastní jsou ti, kdo si uvědomují svou duchovní potřebu, protože jim patří nebeské království.“ (Mat. 5:3) Co to znamená být si vědom svých duchovních potřeb? Znamená to uvědomovat si, že potřebujeme znát Boha a že se neobejdeme bez jeho pomoci a rad. Jak duchovní potřeby uspokojujeme? Tím, že studujeme Bibli, posloucháme Boha a naší prioritou je uctívat ho. Když to děláme, jsme šťastnější, posilujeme svoji víru v to, že se Boží sliby brzy splní, a čerpáme sílu z nádherné naděje, o které v Bibli čteme. (Tit. 2:13)

⁵ Pokud chceme být šťastní bez ohledu na to, co se v našem životě stane, musíme stále posilovat svůj vztah s Jehovou. Apoštol Pavel napsal: „Vždy se radujte v Jehovovi. Ještě jednou řeknu: Radujte se!“ (Fil. 4:4, ppč.) Abychom s Jehovou měli blízký vztah, musíme od něj čerpat moudrost. Boží Slovo říká: „Šťastný je člověk, který nalezl moudrost, a člověk, který získává rozlišovací schopnost. Je stromem života pro ty, kdo se jí chopí, a ti, kdo se jí stále pevně drží, mají být nazváni šťastnými.“ (Přísl. 3:13, 18)

6. Co dalšího musíme dělat, abychom zůstali šťastní?

⁶ Abychom ale šťastní zůstali, je velmi důležité řídit se tím, co se z Bible dozvídáme. Ježíš to potvrdil slovy: „Jestliže to víte, jste šťastní, děláte-li to.“ (Jan 13:17; přečti Jakuba 1:25) Bez toho nemůžeme uspokojovat své duchovní potřeby a být dlouhodobě šťastní. Ale jak můžeme být šťastní, když je tolik věcí, které nás o štěstí můžou obrat? Podívejme se, co v Kázání na hoře Ježíš řekl dál.

7. Jak můžou být ti, kdo truchlí, šťastní?

⁷ „Šťastní jsou ti, kdo truchlí, protože budou utěšeni.“ (Mat. 5:4) Někoho ale možná napadne: Jak může člověk, který truchlí, být šťastný? Ježíš neměl na mysli každého, kdo z nějakého důvodu truchlí. Vždyť i hodně špatných lidí si stěžuje na velké problémy, které jsou charakteristické pro poslední dny. (2. Tim. 3:1) Oni ale myslí jenom sami na sebe, ne na Jehovu, což je k Bohu nepřiblíží, a nemůžou být tedy šťastní. Lidé, o kterých Ježíš mluvil, si jsou vědomi  svých duchovních potřeb, truchlí nad tím, že se tolik lidí staví k Bohu zády nebo nežije tak, jak si to Bůh přeje. Také si uvědomují, že dělají chyby a že ve světě se dějí hrozné věci. Lidí, kteří upřímně truchlí, si Jehova všímá, utěšuje je prostřednictvím svého Slova, pomáhá jim, aby byli šťastní, a dává jim naději na věčný život. (Přečti Ezekiela 5:11; 9:4.)

8. Vysvětli, jak ke štěstí přispívá mírná povaha.

⁸ „Šťastní jsou lidé mírné povahy, protože zdědí zemi.“ (Mat. 5:5) Jak může ke štěstí přispívat mírná povaha? Když lidé poznají biblickou pravdu, změní se. Kdysi byl někdo možná surový, hádavý a vznětlivý. Ale pak si oblékl „novou osobnost“ a projevuje „něžnou náklonnost soucitu, laskavost, poníženost mysli, mírnost a trpělivost“. (Kol. 3:9–12) Výsledkem je, že má vnitřní pokoj a dobré vztahy s druhými a že je šťastný. Kromě toho Boží Slovo slibuje, že takoví lidé „zdědí zemi“. (Žalm 37:8–10, 29)

9. a) V jakém smyslu lidé mírné povahy „zdědí zemi“? b) Proč můžou být šťastní ti, kdo „hladovějí a žízní po spravedlnosti“?

⁹ V jakém smyslu lidé mírné povahy „zdědí zemi“? Ježíšovi duchem pomazaní učedníci zdědí zemi, až nad ní budou vládnout jako králové a kněží. (Zjev. 20:6) Miliony dalších, kteří nemají nebeskou naději, zdědí zemi v tom smyslu, že na ní budou moct věčně žít v dokonalém zdraví, pokojných podmínkách a štěstí. Pomazaní i lidé s pozemskou nadějí jsou šťastní, protože „hladovějí a žízní po spravedlnosti“. (Mat. 5:6) Jejich duchovní hlad a žízeň budou naprosto uspokojeny v novém světě, až Jehova odstraní všechno zlo. (2. Petra 3:13) Ti, kdo jednají správně, budou šťastní a už nikdy nebudou truchlit kvůli špatným věcem, které působí zlí lidé. (Žalm 37:17)

10. Co znamená být milosrdný?

¹⁰ „Šťastní jsou milosrdní, protože jim bude projeveno milosrdenství.“ (Mat. 5:7) Hebrejské sloveso příbuzné slovu „milosrdný“ znamená „planout, pociťovat vřelý něžný cit, být soucitný“. Podobně i řecké sloveso v sobě nese myšlenku soucitu k nějakému člověku. Milosrdenství ale není jenom pocit. Bible nás učí, že je to aktivní projev lítosti vyjádřený milosrdným skutkem.

11. Co se učíme z podobenství o milosrdném Samaritánovi?

¹¹ Přečti Lukáše 10:30–37. To, jak se milosrdenství projevuje, Ježíš živě vykreslil v podobenství o milosrdném Samaritánovi. Samaritán pocítil hluboký soucit a lítost, což ho přimělo, aby trpícímu muži pomohl. Potom co Ježíš to podobenství dovyprávěl, řekl: „Jdi a sám jednej stejně.“ Můžeme si proto položit otázky: Jednám stejně? Jsem jako ten milosrdný Samaritán? Když vidím někoho ztrápeného, jsem iniciativní a chci pro něj něco udělat? Mohl bych prakticky pomoct starším bratrům a sestrám, vdovám nebo těm, kdo jsou v duchovním ohledu sirotky? Můžu utěšit někoho, kdo je nešťastný? (1. Tes. 5:14; Jak. 1:27)

12. Jak ke štěstí přispívá to, že jsme milosrdní?

 ¹² Proč jsou milosrdní lidé šťastní? Když jsme k druhým milosrdní, cítíme štěstí, které vyplývá z dávání. Kromě toho víme, že to Jehovu těší. (Sk. 20:35; přečti Hebrejcům 13:16) O člověku, který jedná ohleduplně, král David řekl: „Jehova sám ho bude střežit a zachová ho naživu. Bude prohlášen za šťastného na zemi.“ (Žalm 41:1, 2) Pokud jsme k druhým milosrdní a soucitní, bude Jehova milosrdný k nám, a díky tomu budeme šťastní po celou věčnost. (Jak. 2:13)

13., 14. Jak spolu souvisí štěstí a čisté srdce?

¹³ Ježíš řekl: „Šťastní jsou čistí v srdci, protože uvidí Boha.“ (Mat. 5:8) Aby naše srdce bylo čisté, musíme se stále snažit mít čisté myšlenky a touhy. Je to velmi důležité proto, aby Jehova naše uctívání přijímal. (Přečti 2. Korinťanům 4:2; 1. Tim. 1:5)

¹⁴ Ti, kdo jsou čistí v srdci, můžou mít dobrý vztah s Jehovou. Ten řekl: „Šťastní jsou ti, kdo perou svá roucha.“ (Zjev. 22:14) Co znamená, že „perou svá roucha“? Pro pomazané křesťany to znamená, že jsou v Jehovových očích čistí, dostanou od něj nesmrtelný život v nebi a budou šťastní navždy. Členům velkého zástupu, který má naději na život na zemi, Jehova dovoluje být jeho přáteli, protože se řídí jeho měřítky. Dokonce už dnes perou svá roucha a bílí je v Beránkově krvi. (Zjev. 7:9, 13, 14)

15., 16. Jak můžou čistí v srdci „vidět“ Boha?

¹⁵ Jak ale můžou čistí v srdci vidět Boha, když ho „žádný člověk ... nemůže vidět, a přesto žít“? (2. Mojž. 33:20) Řecké slovo přeložené jako „vidět“ může také znamenat „chápat, vnímat, vědět“. Ti, kdo „vidí“ Boha, tedy rozumí tomu, jakou má osobnost, a váží si toho, jaké má vlastnosti. (Ef. 1:18) Boží vlastnosti dokonale napodoboval Ježíš, a tak mohl říct: „Kdo viděl mne, viděl také Otce.“ (Jan 14:7–9)

¹⁶ Praví Boží služebníci můžou „vidět“ Boha i tak, že si všímají, jak jedná v jejich prospěch. (Job 42:5) Můžou se také zaměřovat na nádhernou odměnu, kterou Bůh slíbil těm, kdo se snaží zůstat čistí a věrně mu sloužit. Vzkříšení pomazaní samozřejmě uvidí Jehovu v doslovném smyslu, když obdrží svoji nebeskou odměnu. (1. Jana 3:2)

17. Proč jsou šťastní ti, kdo jsou pokojní?

¹⁷ Ježíš dále řekl: „Šťastní jsou pokojní.“ (Mat. 5:9) Ti, kdo aktivně přispívají k pokoji, mají dobrý důvod být šťastní. Učedník Jakub napsal: „Semeno ovoce spravedlnosti se rozsévá v pokojných podmínkách pro ty, kdo působí pokoj.“ (Jak. 3:18) Když máme s někým ve sboru nebo v rodině napjatý vztah, můžeme prosit Jehovu, aby nám pomohl ho urovnat. Jehova nám potom dá svatého ducha, který nám pomůže jednat správně, a my budeme šťastnější. Ježíš zdůraznil, jak je důležité být v urovnávání vztahů iniciativní. Řekl: „Jestliže tedy přinášíš svůj dar k oltáři a tam si vzpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, zanech svůj dar tam před oltářem a odejdi; nejprve se usmiř se svým bratrem a pak, až se vrátíš, obětuj svůj dar.“ (Mat. 5:23, 24)

18., 19. Proč můžou být křesťané radostní, i když jsou pronásledovaní?

¹⁸ „Šťastní jste, když vás lidé haní a pronásledují vás a lživě proti vám říkají kdejakou ničemnost kvůli mně.“ Co tím Ježíš myslel? Pokračoval: „Radujte se a poskakujte radostí, protože vaše odměna v nebesích je veliká; tak totiž pronásledovali proroky před vámi.“ (Mat. 5:11, 12) Když byli apoštolové zbiti a bylo jim nařízeno, aby s kázáním přestali, „odešli ze Sanhedrinu a radovali se“. Samozřejmě si nelibovali v bolesti způsobené bičováním. Radovali se proto, že „byli uznáni za hodné toho, aby byli zneuctěni pro [Ježíšovo] jméno“. (Sk. 5:41)

¹⁹ I v dnešní době Jehovovi služebníci snášejí s radostí to, když trpí kvůli Ježíšovu jménu nebo když čelí těžkým zkouškám. (Přečti Jakuba 1:2–4.) Podobně jako apoštolové ani my si nelibujeme v nějakém utrpení. Když ale ve zkouškách zůstáváme Jehovovi věrní, pomůže nám je statečně zvládnout. Uveďme si jeden příklad. V srpnu 1944 státní orgány poslaly Henryka Dornika a jeho bratra do koncentračního tábora. Odpůrci však přiznali: „Je nemožné přimět je k čemukoli. Jejich mučednictví jim přináší radost.“ Bratr Dornik to vysvětlil: „Neměl jsem sice ani za mák touhu stát se mučedníkem, ale když jsem kvůli své věrné oddanosti Jehovovi odvážně a s důstojností snášel utrpení, opravdu mi to dělalo radost. ... Díky vroucím modlitbám jsem se přiblížil k Jehovovi a on se mi prokázal jako spolehlivý Pomocník.“

20. Proč jsou ti, kdo slouží šťastnému Bohu, šťastní?

²⁰ Když z nás má náš šťastný Bůh Jehova radost, můžeme být šťastní, přestože jsme pronásledovaní kvůli své víře, čelíme odporu v rodině, jsme nemocní nebo máme pokročilý věk. (1. Tim. 1:11) Jsme šťastní také proto, že jsme si naprosto jistí, že náš Bůh, „který nemůže lhát“, splní spoustu nádherných slibů. (Tit. 1:2) Až to udělá, tak si na problémy, které máme dnes, ani nevzpomeneme. V novém světě, který je už tak blízko, požehnání od Jehovy předčí veškerá naše očekávání. A budeme tak šťastní, jak si ani neumíme přestavit! Budeme se těšit z dokonalého pokoje. (Žalm 37:11)