1. Jak se člověk cítí, když je někdo, koho má moc rád, vyloučen ze sboru?

BYL někdo, koho máš moc rád, vyloučen ze sboru? Něco takového může hodně bolet. Sestra, která se jmenuje Hilda, * říká: „Když mi po 41 letech společného života zemřel manžel, myslela jsem si, že nic horšího mě už nemůže potkat. Ale když můj syn odešel ze sboru a opustil manželku a děti, bylo to daleko horší.“

2., 3. Jak se Jehova cítí, když ho jeho služebníci opustí? (Žalm 78:40, 41)

² Umíš si představit, jak to muselo být pro Jehovu těžké, když se k němu někteří členové jeho nebeské rodiny otočili zády? (Juda 6) Nebo jak mu ubližovalo, když se proti němu Izraelité, národ, který miloval, znovu a znovu bouřili? (Přečti Žalm 78:40, 41.) Můžeš si být jistý, že našeho milujícího Otce bolí i to, když ho opustí někdo z tvých blízkých. Chápe, co prožíváš. Ví, že potřebuješ povzbudit a utěšit, a bude tě podporovat.

³ V tomto článku si ukážeme, jakou pomoc nám Jehova v takové situaci nabízí a jak ji můžeme získat. Taky budeme mluvit o tom, jak můžeme pomoct bratrům a sestrám, které něco takového potkalo. Ale nejdřív se podíváme na to, jakým myšlenkám bychom se měli vyhnout.

4. Jak se cítí hodně rodičů, když jejich syn nebo dcera opustí Jehovu?

⁴ Když milovaný syn nebo dcera opustí Jehovu, rodiče si často říkají, jestli udělali všechno, co bylo v jejich  silách, aby jim pomohli zůstat v pravdě. Zažil to i bratr, který se jmenuje Luke. Potom co byl jeho syn vyloučen, řekl: „Dával jsem si to za vinu. Měl jsem z toho noční můry. Někdy jsem brečel a bylo mi hodně úzko.“ Elizabeth, která byla ve stejné situaci, s bolestí vzpomíná: „Co jsem udělala špatně? Měla jsem pocit, že jsem jako máma selhala a nevštípila jsem synovi pravdu do srdce.“

5. Když někdo opustí Jehovu, kdo je za to zodpovědný?

⁵ Nesmíme zapomenout, že Jehova dal každému z nás svobodnou vůli. To znamená, že si můžeme vybrat, jestli ho budeme poslouchat nebo ne. Někteří mladí zdaleka neměli ideální výchovu, ale přesto se rozhodli Jehovovi sloužit a jsou mu věrní. Jiní měli rodiče, kteří se je ze všech sil snažili vychovávat podle biblických zásad, ale když vyrostli, šli si vlastní cestou. Každý z nás se nakonec musí rozhodnout sám, jestli bude Jehovovi sloužit. (Jozue 24:15) Rodiče, pokud vaše dítě od Jehovy odešlo, bojujte se sklonem myslet si, že to musela být vaše chyba!

6. Jak může na mladého člověka působit, když jeho rodič opustí Jehovu?

⁶ Někdy opustí pravdu, a dokonce rodinu, někdo z rodičů. (Žalm 27:10) Pro děti, které k nim vzhlížely, to může být velká rána. Esther vypráví, co prožívala, když byl vyloučen její táta. Říká: „Často jsem plakala. Nešlo o to, že by se od pravdy jenom trochu vzdaloval, ale o to, že se sám rozhodl, že Jehovu úplně opustí. Mám tatínka moc ráda, takže když byl vyloučený, hodně jsem se o něj bála. Dokonce jsem mívala záchvaty paniky.“

7. Co Jehova cítí k mladým lidem, kteří mají vyloučeného rodiče?

⁷ Mladí, pokud máte vyloučeného tátu nebo mámu, je nám to opravdu líto. Buďte si jistí, že Jehova moc dobře ví, jak je to pro vás těžké. Miluje vás a váží si toho, že jste mu věrní. A my, vaši bratři a sestry, to cítíme stejně. Pamatujte taky, že za to, jak se rozhodli vaši rodiče, nejste zodpovědní vy. Jak už jsme si řekli, Jehova dal každému člověku na výběr. A všichni, kdo se mu zasvětí a dají se pokřtít, mají „vlastní odpovědnost“. (Gal. 6:5, ppč.)

8. Co můžou členové rodiny dělat, než se jejich blízký vrátí k Jehovovi? (Viz také rámeček „ Vrať se k Jehovovi“.)

⁸ Když někdo z tvých blízkých Jehovu opustí, určitě doufáš, že se k němu jednoho dne vrátí. Co do té doby můžeš dělat? Udržuj si pevnou víru. Budeš tím dávat dobrý příklad ostatním členům rodiny a možná i vyloučenému. Taky ti to dodá potřebnou sílu, abys to citově zvládal. Podívejme se teď na pár konkrétních věcí, které ti můžou pomoct.

9. Jak můžeš od Jehovy získat sílu? (Viz také rámeček „ Verše, které ti pomůžou, když tvůj blízký opustil Jehovu“.)

⁹ Věnuj se duchovním činnostem. Je hodně důležité, abys duchovně posiloval sebe i zbytek rodiny. Jak? Pravidelně si čti Bibli a přemýšlej o tom. A choď na shromáždění. Díky tomu od Jehovy získáš sílu. Joanna, která má vyloučeného tátu a sestru, říká: „Když si v Bibli čtu o takových lidech, jako byli Abigail, Ester, Job, Josef a Ježíš, uklidňuje mě to. Jejich příklad mi dodává sílu a pomáhá mi být pozitivní. Hodně mě povzbuzují taky písničky z broadcastingu.“

10. Co můžeš podle Žalmu 32:6–8 dělat, když tě přepadne smutek?

¹⁰ Říkej Jehovovi o všem, co tě trápí. Když tě přepadne smutek, nepřestávej se modlit. Pros našeho milujícího Boha, aby ti pomohl dívat se na situaci jeho očima a aby ti dal pochopení a ukázal ti cestu, po které bys měl jít. (Přečti Žalm 32:6–8.) Říct Jehovovi, jak se cítíš, samozřejmě nemusí být vůbec snadné. Ale pamatuj, že naprosto rozumí tomu, co prožíváš. Má tě moc rád a přeje si, abys mu vyléval své srdce. (2. Mojž. 34:6; Žalm 62:7, 8)

11. Proč bychom podle Hebrejcům 12:11 měli důvěřovat tomu, jak Jehova někoho ukázňuje? (Viz také rámeček „ Vyloučení – způsob, jak Jehova někoho láskyplně ukázňuje“.)

¹¹ Podporuj rozhodnutí starších. Vyloučení je způsob, jak Jehova někdy věci řeší. To, že takhle někoho laskavě ukázní, je v nejlepším zájmu všech, včetně toho, kdo se provinil. (Přečti  Hebrejcům 12:11.) Někteří ze sboru se možná negativně vyjadřují k tomu, jak starší rozhodli. Často už ale nezmíní informace, které by mohly provinilce stavět do špatného světla. Prostě neznáme všechna fakta. Je proto moudré důvěřovat starším, kteří to řešili, že udělali všechno pro to, aby se řídili biblickými zásadami a soudili „ve jménu Jehovy“. (2. Par. 19:6)

12. Co dobrého některým přineslo, když podpořili Jehovův způsob ukáznění?

¹² Když podpoříš rozhodnutí starších vyloučit někoho z tvých blízkých, vlastně mu tím můžeš pomoct, aby se k Jehovovi vrátil. „Přerušit kontakt s naším dospělým synem bylo hrozně těžké,“ přiznává Elizabeth, o které jsme už mluvili. „Ale když se k Jehovovi vrátil, uznal, že si zasloužil být vyloučený. Později řekl, že ho to naučilo spoustu věcí a že je za to vděčný. Pochopila jsem, že když Jehova někoho ukázňuje, je to vždycky správné.“ Její manžel Mark dodává: „Mnohem později mi syn řekl, že jeden z důvodů, proč se chtěl vrátit, bylo, že jsme dělali přesně to, co jsme měli. Jsem moc rád, že nám Jehova pomohl, abychom byli poslušní.“

13. Co ti může pomoct zvládat negativní emoce?

¹³ Svěřuj se přátelům, kteří chápou, jak se cítíš. Snaž se trávit čas s duchovně zralými křesťany, kteří ti můžou pomoct, abys zůstal pozitivní. (Přísl. 12:25; 17:17) Joanna, o které už byla řeč, vzpomíná: „Cítila jsem se strašně osamělá, ale pomáhalo mi, když jsem si povídala s dobrými přáteli.“ Co když ale někdo ze sboru říká věci, kvůli kterým se cítíš hůř?

14. Proč musíme snášet jeden druhého a velkoryse si odpouštět?

¹⁴ Měj se svými bratry a sestrami trpělivost. Nemůžeme čekat, že všichni budou vždycky reagovat správně. (Jak. 3:2) Jsme nedokonalí, takže by nás nemělo překvapovat, když někdo neví, co říct, nebo dokonce nechtěně řekne něco, co nám ublíží. Pamatuj, k čemu nás vybízel apoštol Pavel: „Snášejte jeden druhého a velkoryse si odpouštějte, i když máte důvod si na někoho stěžovat.“ (Kol. 3:13) Sestra, která měla vyloučeného syna, říká: „Jehova mi pomohl odpustit bratrům a sestrám, kteří se snažili udělat správnou věc nedokonalým způsobem.“ Jak může věrným členům rodiny pomoct sbor?

15. Co může pomoct rodinám, kde byl někdo nedávno vyloučen?

¹⁵ K věrným členům rodiny buďte přátelští a laskaví. Sestra, která se jmenuje Miriam, říká, že když měla jít na  shromáždění po tom, co byl její bratr vyloučen, byla nervózní. „Bála jsem se, co budou lidi říkat, ale čekali tam na mě skvělí přátelé. Chápali, jak mě to vzalo, a o mém vyloučeném bratrovi neřekli nic špatného. Díky nim jsem na svůj smutek nebyla sama.“ Další sestra vypráví: „Když byl vyloučen náš syn, přišli za námi bratři a sestry a utěšili nás. Někteří přiznali, že nevědí, co říct, jiní se mnou plakali a další mi napsali pár hezkých slov. Hrozně mi to pomohlo!“

16. Jak může sbor dál podporovat věrné členy rodiny?

¹⁶ Věrné členy rodiny nepřestávejte podporovat. Vaši lásku a povzbuzení potřebují víc než kdy dřív. (Hebr. 10:24, 25) Členové rodiny, kde je někdo vyloučený, si občas všímají, že někteří ze sboru se k nim chovají, jako by byli vyloučení taky. Nedopusťte, aby se něco takového dělo! Pochvalu a povzbuzení potřebují zvlášť mladí, kteří mají vyloučeného rodiče. Maria, která zažila, jak byl její manžel vyloučen a opustil rodinu, říká: „Chodili k nám přátelé, uvařili nám a pomohli nám s rodinným uctíváním. Byli empatičtí a plakali se mnou. A když se o mně šířily drby, bránili mě. Díky nim jsem se vždycky cítila líp!“ (Řím. 12:13, 15)

17. Jak můžou starší utěšovat a podporovat ty, kdo jsou zdrcení?

¹⁷ Starší, využijte každou příležitost posílit věrné členy rodiny. Zvlášť vy máte odpovědnost utěšovat spoluvěřící, kteří mají někoho vyloučeného. (1. Tes. 5:14) Buďte iniciativní a povzbuzujte je před shromážděním i po něm. Navštěvujte je a modlete se s nimi. Choďte s nimi do služby a občas je pozvěte na rodinné uctívání. Pastýři musí mít s Jehovovými zdrcenými ovečkami soucit, musí jim dávat najevo lásku a zajímat se o ně. (1. Tes. 2:7, 8)

18. Co podle 2. Petra 3:9 Jehova chce?

¹⁸ Jehova „nechce, aby byl někdo zničen, ale chce, aby všichni dospěli k pokání“. (Přečti 2. Petra 3:9.) I když někdo vážně zhřeší, jeho život je pro Jehovu pořád vzácný. Vezmi si, jak vysokou cenu za hříšníky zaplatil – dal za ně život svého milovaného Syna. Těm, kdo ho opustili, se s láskou snaží pomoct, aby se k němu vrátili. Doufá, že to udělají, jak je to vidět z Ježíšova podobenství o marnotratném synovi. (Luk. 15:11–32) Mnozí se později ke svému milujícímu nebeskému Otci opravdu vrátili. A sbor je přijal s otevřenou náručí. Elizabeth zažila, jak se její syn nakonec vrátil, a měla z toho obrovskou radost. Vzpomíná: „Jsem moc vděčná všem, kdo mě povzbuzovali, ať neztrácím naději.“

19. Proč můžeme Jehovovi důvěřovat?

¹⁹ Jehovovi můžeme vždycky důvěřovat. Nikdy by po nás nechtěl něco, co by nám mohlo ublížit. Je to náš štědrý a soucitný Otec. A hluboce miluje všechny, kdo ho milují a uctívají. Buď si jistý, že když prožíváš něco těžkého, neopustí tě. (Hebr. 13:5, 6) „Jehova nás nikdy neopustil,“ říká Mark. „Když jsme měli náročné období, vždycky nám byl nablízku.“ Jehova ti dál bude dávat mimořádnou sílu. (2. Kor. 4:7) I když někdo, koho máš rád, Jehovu opustí, ty můžeš zůstat věrný a neztrácet naději.