Křesťané a dnešní lidská společnost

„Budete předmětem nenávisti všech národů kvůli mému jménu.“ — MATOUŠ 24:9.

1. Co mělo být příznačným rysem křesťanství?

PŘÍZNAČNÝM rysem prvních křesťanů byla jejich oddělenost od světa. Kristus v modlitbě ke svému nebeskému Otci, Jehovovi, o svých učednících řekl: „Dal jsem jim tvé slovo, ale svět je nenávidí, protože nejsou částí světa, stejně jako já nejsem částí světa.“ (Jan 17:14) Když byl Ježíš předveden před Pontského Piláta, řekl: „Mé království není částí tohoto světa.“ (Jan 18:36) O skutečnosti, že prvotní křesťané byli odděleni od světa, svědčí Křesťanská řecká písma i historikové.

2. a) Mělo postupem času dojít k nějaké změně ve vztahu mezi Ježíšovými následovníky a světem? b) Mělo Ježíšovo Království přijít tak, že by se národy obrátily na víru?

² Odhalil snad Ježíš později, že vztah jeho následovníků ke světu se má změnit a že jeho Království má přijít tak, že se svět obrátí na křesťanství? Nikoli. Nic z toho, co Ježíšovi následovníci po jeho smrti pod inspirací napsali, takovou věc ani nenaznačovalo. (Jakub 4:4 [psáno krátce  před rokem 62 n. l.]; 1. Jana 2:15–17; 5:19 [psáno asi roku 98 n. l.] ) Bible naopak spojuje Ježíšovu „přítomnost“ a Ježíšův následný „příchod“ v moci Království se „závěrem systému věcí“, který vyvrcholí jeho „koncem“ neboli zničením. (Matouš 24:3, 14, 29, 30; Daniel 2:44; 7:13, 14) Ježíš dal znamení o své parúsii neboli přítomnosti a řekl v něm o svých pravých následovnících: „Pak vás vydají do soužení a budou vás zabíjet a budete předmětem nenávisti všech národů kvůli mému jménu.“ — Matouš 24:9.

Praví křesťané dnes

3, 4. a) Jak jedna katolická encyklopedie popisuje první křesťany? b) Jakými podobnými výrazy jsou popisováni svědkové Jehovovi a první křesťané?

³ Jaká náboženská skupina si v dnešní době získala pověst, že zachovává věrnost křesťanským zásadám a že je oddělena od tohoto světa, přičemž její členové jsou nenáviděni a pronásledováni? Která celosvětová křesťanská organizace odpovídá v každém ohledu historickému popisu prvních křesťanů? New Catholic Encyclopedia v tomto ohledu uvádí: „Prvotní křesťanská obec, která byla sice nejprve považována pouze za další sektu v rámci židovství, se přesto prokázala jako jedinečná ve svém teologickém učení a ještě výrazněji v horlivosti svých členů, kteří sloužili Kristu jako svědkové ‚v celé Judeji a Samařsku a až do končin země‘ (Skutky 1.8).“ — 3. svazek, strana 694.

⁴ Povšimněme si vyjádření: „považována pouze za další sektu“, ‚jedinečná ve svém. . . učení‘, ‚horlivost. . . jako svědkové‘. A nyní sledujme, jak tatáž encyklopedie popisuje svědky Jehovovy: „Sekta. . . Svědkové jsou hluboce přesvědčeni, že konec světa nadejde během několika málo let. Tato živá víra je patrně tou nejsilnější hnací silou jejich neúnavné horlivosti. . . Základní povinností každého člena této sekty je vydávat svědectví o Jehovovi tím, že oznamuje jeho blížící se Království. . . Bibli považují za svůj jediný zdroj víry a pravidla chování. . . Jestliže chce člověk být opravdovým svědkem, musí nějakým způsobem účinně kázat.“ — 7. svazek, strany 864–865.

5. a) V jakých ohledech je učení svědků Jehovových jedinečné? b) Uveď příklady, z nichž je vidět, že nauky svědků Jehovových jsou v souladu s Písmem.

⁵ V jakých ohledech je učení svědků Jehovových jedinečné? New Catholic Encyclopedia se o několika z nich zmiňuje: „[Svědkové Jehovovi] zavrhují Trojici jako pohanské modlářství. . . Ježíše považují za největšího ze svědků Jehovových, za ‚boha‘ (tak totiž překládají Jana 1.1), za toho, kdo není podřízen nikomu kromě Jehovy. . . Zemřel jako člověk a byl vzkříšen jako nesmrtelný duchovní Syn. Jeho Umučení a smrt byly cenou, již zaplatil za to, aby pro lidstvo získal zpět právo žít věčně na zemi. Skutečně ‚velký zástup‘ (Ap 7.9) pravých svědků chová naději na život v pozemském ráji; pouze 144 000 věrných (Ap 7.4; 14.1, 4) se může těšit z nebeské slávy s Kristem. Ničemné postihne úplné zničení. . . Křest — který svědkové provádějí ponořením — [je] vnějším symbolem jejich oddanosti službě Jehovovi Bohu. . . Svědkové Jehovovi upoutali zájem veřejnosti tím, že odmítají transfúze krve. . . Jejich manželská a sexuální morálka je velmi přísná.“ Svědkové Jehovovi jsou snad v těchto ohledech jedineční, ale jejich postoj se ve všech těchto jednotlivostech pevně zakládá na Bibli. — Žalm 37:29; Matouš 3:16; 6:10; Skutky 15:28, 29; Římanům 6:23; 1. Korinťanům 6:9, 10; 8:6; Zjevení 1:5.

6. Jaký postoj si svědkové Jehovovi zachovali? Proč?

 ⁶ Toto římskokatolické dílo dodává, že v roce 1965 (což je patrně rok, kdy byla tato jeho část napsána) „se svědkové ještě nedomnívali, že náleží ke společnosti, v níž žijí“. Autor si patrně myslel, že jak bude svědků Jehovových s postupem času početně přibývat a jak budou přijímat „stále více rysů, které jsou na rozdíl od sekty charakteristické pro církev“, stanou se přitom částí tohoto světa. To se však nepotvrdilo. Svědků Jehovových je dnes čtyřikrát více než v roce 1965, a přitom důsledně zachovávají svůj postoj k tomuto světu. „Nejsou částí světa“, stejně jako nebyl „částí světa“ Ježíš. — Jan 17:16.

Odděleni, ale ne nepřátelští

7, 8. Co je dnes možné po pravdě říci o svědcích Jehovových, a to podobně jako o prvních křesťanech?

⁷ V knize Early Christianity and Society (Rané křesťanství a společnost) citoval Robert M. Grant obhajobu prvních křesťanů od Justina Mučedníka, apologety ze druhého století: „Kdyby křesťané byli revolucionáři, zůstali by ve skrytu, aby dosáhli svého cíle. . . Jsou císařovými nejlepšími spojenci ve věci pokoje a dobrého pořádku.“ Podobně jsou dnes svědkové Jehovovi na celém světě známi jako pokojní a spořádaní občané. Všechny druhy vlád vědí, že od svědků Jehovových se nemusí ničeho obávat.

⁸ Jeden severoamerický žurnalista napsal: „Člověk musí mít bigotní a paranoidní fantazii, aby věřil tomu, že svědkové Jehovovi představují pro jakékoli politické zřízení nějakou hrozbu; jejich činnost je tak vzdálena jakéhokoli rozvratnictví a jsou tak mírumilovní, jak jen nějaká náboženská společnost vůbec může být.“ Jean–Pierre Cattelain ve své knize L’objection de conscience (Odmítání vojenské služby z důvodu svědomí) píše: „Svědkové se naprosto podřizují úředním mocem a všeobecně poslouchají zákony; platí daně a nesnaží se vlády zpochybňovat, měnit nebo ničit; záležitostmi tohoto světa se totiž nezabývají.“ Cattelain dále dodává, že svědkové Jehovovi odmítají poslušnost pouze tehdy, když si stát přivlastňuje nárok na jejich život, který plně oddali Bohu. V tom se úzce podobají prvním křesťanům. — Marek 12:17; Skutky 5:29.

Nepochopeni vládnoucími třídami

9. Jaký významný rozdíl lze vidět mezi prvními křesťany a novodobými katolíky, pokud jde o oddělenost od světa?

⁹ Většina římských císařů první křesťany nechápala a pronásledovala je. Na důvod poukazuje Epištola Diognetovi, již někteří zařazují do druhého století n. l. Prohlašuje se v ní: „Křesťané přebývají ve světě, ale nejsou částí světa a nemají s ním nic společného.“ Na Druhém vatikánském koncilu bylo naproti tomu v dokumentu Lumen Gentium uvedeno, že katolíci by měli „hledat království Boží tím, že se budou angažovat ve světských záležitostech“, a tím, že budou „pracovat pro posvěcení světa zevnitř“.

10. a) Jak na první křesťany pohlížely vládnoucí třídy? b) Jaký náhled na svědky Jehovovy je častý a jak na to svědkové reagují?

¹⁰ Historik E. G. Hardy uvádí, že římští císařové považovali první křesťany za „poněkud opovrženíhodné nadšence“. Francouzský historik Étienne Trocmé mluví o „opovržení, které vzdělaní řečtí a římští úředníci chovali k tomu, co pokládali za velmi podivnou orientální sektu [tedy ke křesťanům] “. Z korespondence mezi Pliniem Mladším, římským správcem Bithýnie, a císařem Traianem je vidět, že vládnoucí třídy všeobecně neznaly pravou podstatu křesťanství. Podobně i dnes vládnoucí třídy světa často svědky Jehovovy  nechápou, a dokonce jimi opovrhují. Svědky Jehovovy to však nepřekvapuje ani neohromuje. — Skutky 4:13; 1. Petra 4:12, 13.

‚Všude se mluví proti ní‘

11. a) Co se říkalo o prvních křesťanech a co se říká o svědcích Jehovových? b) Proč se svědkové Jehovovi neúčastní politického dění?

¹¹ O prvních křesťanech bylo řečeno: „Pokud jde o tuto sektu, je nám známo, že se všude mluví proti ní.“ (Skutky 28:22) Ve druhém století n. l. pohan Celsus tvrdil, že křesťanství přitahovalo pouze spodinu lidské společnosti. Podobně se o svědcích Jehovových říká, že „jsou většinou získáváni z těch, jimž v naší společnosti něco chybí“. Církevní historik Augustus Neander popisoval, že „o křesťanech se mluvilo jako o lidech mrtvých vůči tomuto světu a nepoužitelných pro žádnou záležitost života;. . . a zaznívala otázka: Co by to bylo za život, kdyby všichni byli jako oni?“ Svědkové Jehovovi se neúčastní politického dění, a proto jsou často obviňováni z toho, že jsou pro lidskou společnost přítěží. Ale jak by mohli být politicky činní a zároveň hlásat, že Boží Království je jedinou nadějí lidstva? Svědkové Jehovovi si berou k srdci slova apoštola Pavla: „Snášej se mnou všechno zlé jako řádný voják Krista Ježíše. Kdo se dá na vojnu, nezaplétá se do záležitostí obyčejného života; chce obstát před tím, kdo mu velí.“ — 2. Timoteovi 2:3, 4, Ekumenický překlad.

12. V jakém důležitém ohledu se svědkové Jehovovi podobají prvním křesťanům, pokud jde o oddělenost od světa?

¹² Profesor K. S. Latourette v knize A History of Christianity (Dějiny křesťanství) píše: „Jednou ze sporných otázek, v nichž první křesťané nebyli ve shodě s řecko-římským světem, byla účast na válčení. Žádný křesťanský spis z prvních tří století, který se zachoval až dodnes, neomlouval účast křesťana na válčení.“ V díle Edwarda Gibbona The History of the Decline and Fall of the Roman Empire (Dějiny úpadku a pádu římské říše) se uvádí: „Bylo nemožné, aby křesťané přijali postavení vojáků, soudních úředníků či vladařů, aniž by se přitom zřekli služby mnohem posvátnější.“ Svědkové Jehovovi podobně zaujímají postoj přísné neutrality a řídí se zásadami vyjádřenými v Izajášovi 2:2–4 a v Matoušovi 26:52.

13. Z čeho jsou obviňováni svědkové Jehovovi, ale co ukazují fakta?

¹³ Nepřátelé obviňují svědky Jehovovy z rozvracení rodin. Je pravda, že jsou případy, kdy v rodinách dojde k rozdělení, když se jeden nebo více rodinných příslušníků stanou svědky Jehovovými. Ježíš předpověděl, že k tomu bude docházet. (Lukáš 12:51–53) Ze statistik je však vidět, že manželství, která se rozpadají z tohoto důvodu, jsou výjimkou. Například mezi svědky Jehovovými ve Francii je v každém třetím manželství jeden manželský partner, který není svědek. A přesto rozvodovost u těchto nábožensky smíšených manželských párů není vyšší než celostátní průměr. Proč? Křesťanům žijícím v manželství s nevěřícím partnerem dali totiž apoštolové Pavel a Petr moudré inspirované rady, a svědkové Jehovovi se snaží řídit se jejich slovy. (1. Korinťanům 7:12–16) Jestliže se smíšené manželství rozpadne, je to téměř vždy z iniciativy partnera, který není svědek. Mnoho tisíc manželství bylo naproti tomu zachráněno, protože se oba manželé stali svědky Jehovovými a začali ve svém životě uplatňovat biblické zásady.

Křesťané, a ne zastánci trojice

14. Jaké obvinění bylo vznášeno proti prvním křesťanům a proč je to ironie?

¹⁴ Je ironií, že jedním z obvinění vznášených proti prvním křesťanům v římské říši  bylo to, že jsou ateisté. Doktor Augustus Neander píše: „Ti, kdo neuznávají bohy, ateisté. . . , to bylo běžné jméno, jímž lidé křesťany označovali.“ Je skutečně podivné, že křesťané, kteří uctívali živého Stvořitele, a nikoli četné bohy, by měli být nazýváni ateisty, a to od pohanů uctívajících bohy, kteří „nebyli žádní bohové, ale zpracování lidských rukou, dřevo a kámen“. — Izajáš 37:19.

15, 16. a) Co někteří stoupenci náboženství řekli o svědcích Jehovových, ale jakou otázku to vyvolává? b) Z čeho je vidět, že svědkové Jehovovi jsou opravdoví křesťané?

¹⁵ Stejně ironické je to, jak dnes někteří představitelé křesťanstva popírají, že svědkové Jehovovi jsou křesťané. Proč? Svědkové Jehovovi totiž zavrhují trojici. Podle tendenční definice křesťanstva „jsou křesťané ti, kdo Krista přijímají jako Boha“. Jeden moderní slovník naproti tomu definuje podstatné jméno „křesťan“ slovy: „osoba, která věří v Ježíše Krista a která následuje jeho učení“. A „křesťanství“ definuje jako „náboženství založené na učení Ježíše Krista a na víře, že byl synem Božím“. Jaká skupina odpovídá této definici lépe?

¹⁶ Svědkové Jehovovi přijímají Ježíšovo vlastní svědectví o tom, kdo je. Ježíš řekl: „Jsem Boží Syn“, nikoli „jsem Bůh Syn“. (Jan 10:36; srovnej Jana 20:31.) Svědkové přijímají inspirovaný výrok apoštola Pavla o Kristu: „Existoval sice v podobě Boha, ale rovnost s Bohem nepovažoval za něco, čeho by se chtěl zmocnit.“ * (Filipanům 2:6, The New Jerusalem Bible) V knize The Paganism in Our Christianity (Pohanství v našem křesťanství) se uvádí: „Ježíš Kristus se nikdy o takovém jevu [o trojici rovnocenných osob] nezmiňoval a slovo ‚trojice‘ se neobjevuje nikde v Novém zákoně. Tuto myšlenku přijala církev tři sta let po smrti našeho Pána; a původ té představy je naprosto pohanský.“ Svědkové Jehovovi přijímají to, co o Kristu učí Bible. Jsou křesťané, a ne zastánci trojice.

Žádný ekumenismus

17. Proč svědkové Jehovovi nespolupracují s ekumenickým neboli mezicírkevním hnutím?

¹⁷ Proti svědkům Jehovovým jsou vznášeny dvě další stížnosti — totiž že svědkové se odmítají podílet na ekumenickém hnutí a že se zabývají tím, co je označováno jako „agresivní obracení na víru“. Obě tyto výtky byly vznášeny i proti prvním křesťanům. Křesťanstvo — se svými katolickými, pravoslavnými a protestantskými složkami — je nepopiratelně částí tohoto světa. Svědkové Jehovovi, stejně jako Ježíš, „nejsou částí světa“. (Jan 17:14) Jak by se tedy mohli prostřednictvím mezicírkevních hnutí spojovat s náboženskými organizacemi, které podporují nekřesťanské chování a nauky?

18. a) Proč svědkové Jehovovi nemohou být kritizováni za své tvrzení, že jenom oni uskutečňují pravé náboženství? b) Římští katolíci sice věří, že mají pravé náboženství, ale čeho se jim přesto nedostává?

 ¹⁸ Kdo může oprávněně kritizovat svědky Jehovovy za to, že podobně jako první křesťané věří tomu, že uskutečňují jediné náboženství? Dokonce i katolická církev, která pokrytecky tvrdí, že spolupracuje s ekumenickým hnutím, prohlašuje: „Věříme, že toto jediné pravé náboženství nadále existuje v katolické apoštolské církvi, jíž Pán Ježíš svěřil úkol šířit je mezi všemi lidmi, když apoštolům řekl: ‚Jděte proto a čiňte učedníky ze všech národů.‘ “ (II. vatikánský koncil, „Prohlášení o náboženské svobodě“) Taková víra však patrně nepostačuje k tomu, aby katolíky naplnila neúnavnou horlivostí, aby šli a činili učedníky.

19. a) K jaké činnosti jsou svědkové Jehovovi rozhodnuti a jaká pohnutka je vede? b) Co budeme zkoumat v následujícím článku?

¹⁹ Svědkové Jehovovi mají takovou horlivost. Jsou rozhodnuti nadále vydávat svědectví, dokud to Bůh bude od nich chtít. (Matouš 24:14) Při vydávání svědectví jsou horliví, ale nejsou útoční. Jsou podněcováni láskou k bližnímu, a nikoli nenávistí k lidstvu. Doufají, že se zachrání co nejvíce lidí. (1. Timoteovi 4:16) Podobně jako první křesťané vyvíjejí úsilí, aby byli „pokojní vůči všem lidem“. (Římanům 12:18) V následujícím článku budeme rozebírat, jak to dělají.

[Poznámka pod čarou]

K opakování

□ Čím se vyznačovali první křesťané a jak se jim podobají svědkové Jehovovi?

□ V jakých ohledech svědkové Jehovovi ukazují, že jsou dobrými občany?

□ Jak vládnoucí třídy pohlížely na první křesťany a je to dnes jiné?

□ K jakým skutkům podněcuje svědky jejich přesvědčení, že mají pravdu?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 12]

Svědkové Jehovovi jsou rozhodnuti nadále vydávat svědectví, dokud to Bůh bude od nich chtít

[Obrázek na straně 17]

Pilát řekl: „Pohleďte, člověk“ — ten, kdo nebyl částí světa. — Jan 19:5

[Podpisek]

„Ecce Homo“ od A. Ciseriho: Florencie, Galleria d’Arte Moderna / Alinari/Art Resource, N.Y.