Systém věcí — Co se za tímto vyjádřením skrývá?

Slovní spojení „systém věcí“ je v Křesťanských řeckých písmech podle Překladu nového světa použito k vyjádření významu řeckého slova ai·onʹ na více než 30 místech. Proč je toto slovní spojení výstižné? Zamysleme se nad některými důvody.

K významu slova ai·onʹ R. C. Trench uvádí: „Jako [koʹsmos, svět] také [ai·onʹ] má základní, doslovný význam, k němuž je navíc připojen druhotný, etický význam. V základním [významu] označuje čas, jak krátkého, tak dlouhého trvání; . . . ale v podstatě čas jako podmínku, za které existují všechny stvořené věci, a jako vymezení délky jejich existence . . . Jelikož tak označuje čas, označuje v důsledku všechno, co na světě existuje za podmínek v tom čase; . . . a dále, etičtěji vyjádřeno, průběh a postup světových událostí.“

K tomu, abychom lépe porozuměli tomuto významu, si můžeme připomenout určité použití českých slov „věk“, „éra“ a „epocha“. Můžeme mluvit o věku, éře a epoše ve smyslu časového období v dějinách, které bylo příznačné zvláštním vývojem poměrů či řadou mimořádných událostí nebo které se vyznačovalo nějakou významnou osobností či jedním nebo více charakteristickými rysy. Můžeme mluvit o „věku výzkumných cest“ — tímto výrazem je míněna doba, kdy Kolumbus, Magalhăes, Cook a další mořeplavci podnikali výzkumné výpravy — nebo o „období feudalismu“, o době „temného středověku“ o „viktoriánském období“ nebo v novější době o „kosmickém věku“. V každém z těchto případů ono určité časové období samo o sobě není natolik významné jako charakteristický rys nebo charakteristické rysy toho časového období. Tyto rysy jsou určujícími činiteli toho, kdy určité období začalo, jak dlouho trvalo a kdy skončilo. Bez těchto rysů by časové období nebylo žádnou zvláštní epochou, érou či žádným zvláštním věkem, ale byla by to zkrátka doba.

Jako jednu z definic slova ai·onʹ Greek-English Lexicon uvádí: „Jasně určené a označené časové období, epocha, věk.“ A v díle Vine’s Expository Dictionary of Old and New Testament Words je napsáno: „Věk, éra . . . označuje časové období neurčitého trvání nebo dobu, která je posuzována podle toho, co se během ní děje.“

Z toho důvodu v určitém textu, kde mají větší význam rysy jistého období než to období samo o sobě, může být vhodné překládat slovo ai·onʹ výrazy „systém věcí“ nebo „stav“. To, že tento způsob překladu je rozumný, je dobře vidět z Galaťanům 1:4, kde apoštol Pavel píše: „Dal sám sebe za naše hříchy, aby nás osvobodil z nynějšího ničemného systému věcí [tvar slova ai·onʹ] podle vůle našeho Boha a Otce.“ V mnoha překladech je slovo ai·onʹ na tomto místě přeloženo jako „věk“; je však zcela jasné, že Kristova výkupní oběť neosvobodila křesťany z určitého věku neboli časového období, ale že křesťané nadále žili v tomtéž věku jako zbytek lidstva. Byli však osvobozeni ze stavu neboli systému věcí, který existoval právě v tomto časovém období a kterým se toto období vyznačovalo. (Srovnej Titovi 2:11–14.)

Věky, poměry, systémy věcí

Různé systémy věcí neboli různé poměry existovaly a budou existovat. Systémy věcí, které zavedl Bůh prostřednictvím svého Syna, jsou samozřejmě spravedlivé.

Například prostřednictvím smlouvy Zákona Bůh zahájil takzvanou izraelskou neboli židovskou epochu. Toto období dějin (z hlediska Božího vztahu k lidstvu) se však opět vyznačovalo určitými poměry a charakteristickými rysy, jež byly spojeny se smlouvou Zákona. K těmto rysům patřilo kněžstvo; systém obětí a stravovacích předpisů a také způsob uctívání ve svatostánku a v chrámu spojený se svátky a sabaty — to vše vytvářelo prorocké předobrazy; a také státní  systém, do něhož byl nakonec zahrnut i lidský král. Když však Bůh předpověděl novou smlouvu (Jeremjáš 31:31–34), stará smlouva se v určitém smyslu stala zastaralou, i když Bůh dovolil, aby zůstala v platnosti ještě několik století. (Hebrejcům 8:13) V roce 33 n. l. pak Bůh ukončil platnost smlouvy Zákona tím, že tuto smlouvu přibil na mučednický kůl svého Syna. (Kolosanům 2:13–17)

Nepochybně z toho důvodu je v Hebrejcům 9:26 o Kristu řečeno, že se „zjevil jednou provždy, při závěru systémů věcí, aby odstranil hřích tím, že obětoval sám sebe“. Charakteristické rysy té doby neboli toho věku se však úplně vytratily teprve v roce 70 n. l., kdy Jeruzalém a jeho chrám byly zničeny a židovský lid byl rozptýlen. Tato katastrofa natrvalo ukončila působení židovského kněžstva, předkládání obětí a uctívání v chrámu, jak to bylo předepsáno v Zákoně, i když poslední judskou pevnost (Masadu) Římané dobyli teprve o tři roky později, v roce 73 n. l.; tehdejší katastrofou také skončilo to uspořádání židovského státu, jež vytvořil Bůh. Bezpochyby právě proto mohl apoštol Pavel mnoho let po Kristově smrti, ale před tím, než Římané zpustošili Jeruzalém, vyprávět určité události z dějin Izraelitů a pak říci: „To je postihovalo jako příklady a ty byly napsány pro výstrahu nám, na které přišly konce systémů věcí.“ (1. Korinťanům 10:11; srovnej Matouše 24:3; 1. Petra 4:7.)

Na základě Ježíšovy výkupní oběti a nové smlouvy, jež byla touto obětí uvedena v platnost, Bůh použil Ježíše Krista k tomu, aby zavedl jiný systém věcí, který se v první řadě vztahoval na sbor pomazaných křesťanů. (Hebrejcům 8:7–13) Tím byla zahájena nová epocha, jejíž charakteristické rysy byly předstíněny smlouvou Zákona. S touto epochou začala služba smíření, zesílilo působení Božího svatého ducha a bylo zavedeno uctívání prostřednictvím duchovního chrámu s duchovními oběťmi (1. Petra 2:5) — místo uctívání v doslovném chrámu a se zvířecími oběťmi; byl zjevován Boží záměr, a ti, kdo byli zahrnuti do nové smlouvy, nyní navázali k Bohu takový vztah, který pro ně znamenal nový způsob života. Všemi těmito rysy se vyznačoval systém věcí, který zavedl Kristus.

Z uvedených příkladů je zřejmé, že slovní spojení „systém věcí“ vhodně překrývá významovou šířku řeckého slova ai·onʹ. V tomto pojednání však nebylo možné rozebrat všechny pasáže, kde se spojení „systém věcí“ vyskytuje. Mohou tedy vzniknout otázky: Jak to Ježíš myslel, když podle Matouše 13:37–43 mluvil o tom, že „žeň je závěr systému věcí“? Nebo jak chápat jeho slova v Matoušovi 12:32, že kdokoli mluví proti svatému duchu, nebude mu odpuštěno „ani v tomto systému věcí, ani v budoucím“? Případně, co je míněno slovy z Hebrejcům 11:3, že „Božím slovem byly uspořádány systémy věcí“? Vřele vám doporučujeme, abyste si vysvětlení přečetli v díle Hlubší pochopení Písma pod heslem „Systém věcí“. *

[Poznámka pod čarou]