Zůstaňte mimo nebezpečnou zónu!

ÚKOLEM vulkanologů je provádět pozorování, zvažovat fakta, a pak varovat před blížícími se sopečnými výbuchy. (Jakmile sopka Fugen vybuchla, v přístupu do nebezpečné zóny měla lidem bránit policie.) Badatelé Bible podobně pozorují znamení „závěru systému věcí“ a upozorňují lidi na hrozící nebezpečí. (Matouš 24:3)

V téže kapitole, v níž Bible varuje před blížící se celosvětovou katastrofou, čteme popis událostí, které tomu budou předcházet: „Povstane . . . národ proti národu a království proti království a bude nedostatek potravy a zemětřesení na jednom místě za druhým . . . Povstane mnoho falešných proroků a zavedou na scestí mnohé; a protože vzroste nezákonnost, ochladne láska většího množství. . . . A tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ (Matouš 24:7–14)

Nemusíme se ani hlouběji zabývat publicistikou, a přece můžeme rozpoznat, že se v dnešní době toto proroctví splňuje. Prožíváme to zejména od roku 1914. V tomto století vypukly dvě světové války, zuřilo mnoho válek občanských, mnoho místních bojů a mnoho rasových a náboženských konfliktů. V důsledku válek trpí lidstvo nedostatkem potravin, a tím se ještě zvětšuje strádání, které s sebou nesou přírodní katastrofy. Mnoho životů pohltila zemětřesení. Objevily se různé kulty se svými pochybnými vůdci a fanatickými stoupenci. ‚Vzrůstající nezákonnost‘ vede lidi k tomu, že přestávají projevovat lásku, a pokud jde o přívětivost, ta už vůbec není normou.

Celosvětové kazatelské dílo — další rys znamení — se rozhodně vykonává. Stačí podívat se na obálku tohoto časopisu a uvidíte, že část jeho titulu zní „hlásající Jehovovo Království“. Strážná věž vychází ve 132 jazycích v nákladu více než 22 milionů výtisků a pro ty, kdo po celé obydlené zemi oznamují ‚tuto dobrou zprávu o království‘, je důležitým nástrojem.  Dobrá zpráva obsahuje sdělení, že Stvořitel vesmíru, Jehova Bůh, zřídil nebeské Království, které odstraní ničemný systém věcí a vytvoří na zemi ráj. Ano, znamení toho, že Bůh brzy zasáhne, lze dnes opravdu vidět a svědčí o tom, že život lidí v tomto systému věcí je ohrožen. (Srovnej 2. Timoteovi 3:1–5; 2. Petra 3:3, 4; Zjevení 6:1–8.)

Bázeň vzbuzující Jehovův den

Co se stane, až přijde čas k tomu, aby Jehova vykonal svůj soud? Poslyšme, jak sám Jehova názorně popisuje, k čemu v té době dojde: „A dám předzvěsti v nebesích a na zemi, krev a oheň a sloupy dýmu. Slunce se změní v tmu a měsíc v krev před příchodem velkého a bázeň vzbuzujícího Jehovova dne.“ (Joel 2:30, 31)

Ten den, daleko děsivější a ničivější než kterýkoli místní sopečný výbuch nebo kterékoli zemětřesení, je neodvratný. Prorok Sefanjáš říká: „Jehovův velký den je blízko. Je blízko a velice spěchá. . . . Ohněm jeho horlivosti bude pohlcena celá země, protože provede vyhubení, opravdu strašné, všech obyvatel země.“ Je sice pravda, že „ani jejich stříbro, ani jejich zlato je nebude moci osvobodit v den Jehovova rozlícení“, ale přesto existuje způsob, jak přežít tento den, který vzbuzuje bázeň. (Sefanjáš 1:14–18)

Sefanjáš tento způsob ukazuje, když říká: „Než na vás přijde Jehovův hořící hněv, než na vás přijde den Jehovova hněvu, hledejte Jehovu, všichni mírní země  . . . Hledejte spravedlnost, hledejte mírnost. Pravděpodobně se budete moci skrýt v den Jehovova hněvu.“ (Sefanjáš 2:2, 3) Útočiště můžeme najít v případě, že ‚hledáme Jehovu, hledáme spravedlnost a hledáme mírnost‘. Kdo dnes hledá Jehovu?

Slovo „Jehova“ si pravděpodobně uvedete do spojitosti se svědky Jehovovými, a to díky jejich kazatelskému dílu. Je možné, že tento časopis jste dostali od jednoho z nich. Je o nich známo, že to jsou občané, kteří dodržují mravní zásady a žijí bezúhonným životem. Snaží se oblékat si „novou osobnost“, a s tím je spojeno také to, že pěstují mírnost. (Kolosanům 3:8–10) Uvědomují si, že to je důsledek vzdělávání, které jim poskytuje Jehovova viditelná organizace, a tu po celé zemi představují místní sbory svědků Jehovových. Ano, společně s ‚celým společenstvím bratrů‘ můžete i vy najít útočiště mezi svědky Jehovovými kdekoli na světě. (1. Petra 5:9)

Vyhledejte útočiště nyní

Chceme-li najít útočiště tím, že hledáme Jehovu, musíme být Jehovovými přáteli. Co to znamená? Bible nám dává odpověď: „Nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdokoli tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Boha.“ (Jakub 4:4) Chceme-li být přáteli Boha, musíme se oprostit od veškerých citových vazeb k současnému ničemnému světu, jehož charakteristickým rysem je vzpurný postoj vůči Bohu.

Bible nás vybízí: „Nemilujte svět ani věci ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska, protože všechno ve světě — touha těla a touha očí a okázalé vystavování prostředků, které má někdo k životu — nepochází od Otce, ale pochází ze světa. Mimoto svět pomíjí a rovněž jeho touha, ale ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“ (1. Jana 2:15–17) Většina lidí se dnes nechává vést tělesnými žádostmi — neovládaným sexuálním pudem, chamtivou touhou po penězích a zneužíváním moci. Chceme-li však být na Jehovově straně, musíme takové žádosti překonávat. (Kolosanům 3:5–8)

Je možné, že jste občas tento časopis četli a že snad souhlasíte s tím, jak v něm jsou vysvětlována biblická proroctví. Ale pokud jde o další krok — totiž připojit se ke svědkům Jehovovým —, s tím možná váháte. Ovšem jestliže hrozí katastrofa, stačí jen si vyslechnout výstrahu? Z toho, co se stalo při výbuchu sopky Fugen, je vidět, že je třeba podle výstrahy také jednat. Vzpomeňme si, že přišlo o život  nejméně 15 reportérů a kameramanů, kteří se snažili získat materiál pro exkluzivní zprávu. Jeden z těch fotografů dokonce držel prst na spoušti svého fotoaparátu ještě v okamžiku své smrti. A jeden vulkanolog — který kdysi prohlásil: „Jestliže mám jednou zemřít, chci zemřít na okraji kráteru“ — přišel o život právě tak, jak si přál. Všichni byli oddáni své práci a svým cílům. Stálo je to však život — takovou cenu museli zaplatit za to, že přehlíželi výstrahu.

Zprávu o tom, že Bůh uskuteční své rozhodnutí odstranit tento ničemný systém věcí, dnes slyší mnoho lidí, a tito lidé do jisté míry chápou, že výstraha je opodstatněná. Snad si říkají: ‚Možná, že k tomu nakonec dojde, ale dnes se to ještě nestane.‘ Pohodlně Jehovův den odkládají na pozdější dobu, aby je nic neodvádělo od toho, co se jim právě teď zdá důležitější.

Takový problém měl kdysi Baruk. Byl tajemníkem starověkého proroka Jeremjáše a statečně varoval Izraelity před nadcházející zkázou Jeruzaléma. Při jedné příležitosti se však kvůli svému poslání cítil unaven. Jehova ho tehdy pokáral: „Pokud jde o tebe, ty pro sebe stále hledáš velké věci. Dále nehledej.“ Mohlo to být bohatství, významné postavení nebo hmotné zabezpečení, ale ‚hledat velké věci‘ pro sebe Baruk neměl. Měl se zajímat jen o jednu věc: podle Boží vůle měl lidem pomáhat, aby se postavili na Boží stranu. Pro něho to mělo znamenat, že dostane ‚svou duši jako kořist‘. (Jeremjáš 45:1–5) Podobně bychom ani my neměli ‚pro sebe hledat velké věci‘, ale měli bychom hledat Jehovu, a to může vést k záchraně našeho života.

Při výbuchu sopky Fugen bylo přes deset policistů a dobrovolných hasičů právě ve službě, když je zasáhl přehřátý vulkanický proud. Snažili se pomáhat ohroženým lidem a chránit je. Podobali se mužům a ženám, kteří mají dobré úmysly a snaží se zlepšit tento svět. Jejich pohnutky sice mohou být vznešené, ale „co je pokřivené, to se nedá narovnat“. (Kazatel 1:15) Pokřivený systém věcí se nedá narovnat. Je snad rozumné stát se „přítelem světa“ tím, že bychom se snažili zachránit celosvětový systém, který se Bůh rozhodl odstranit?

Kdo jednou uprchl, ať se nevrací

Uprchnout z ohroženého systému je jedna věc, ale docela něco jiného je zůstat v ochranné péči ‚celého společenství bratrů‘. (1. Petra 2:17) Nezapomeňme na farmáře, kteří sice byli evakuováni, ale pak se do blízkosti sopky Fugen vrátili, aby dohlédli na svá pole. Pravděpodobně si velmi přáli vrátit se ke svému dřívějšímu „normálnímu“ životu. Vy si však uvědomujete, že jejich rozhodnutí vrátit se zpět nebylo moudré. Je možné, že to nebylo poprvé, kdy překročili stanovenou hranici. Snad vstoupili do nebezpečné oblasti jen na chvíli, a nic se nestalo. Podruhé tam možná zůstali o něco déle, a opět se nic nestalo. Je možné, že si brzy na překračování ochranné hranice zvykli a že se odvažovali pobývat v ohrožené oblasti déle.

Ježíš Kristus se zmínil o tom, že něco podobného se bude dít v době „závěru systému věcí“. Řekl: „Jako . . . byli v těch dnech před potopou, kdy jedli a pili, muži se ženili a ženy se vdávaly, až do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a nepovšimli si, dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla, taková bude přítomnost Syna člověka.“ (Matouš 24:3, 38, 39)

Zamysleme se nad Ježíšovou zmínkou o tom, že jedli, pili a vstupovali do manželství. Nic z toho samo o sobě není v Jehovových očích nesprávné. Co tedy bylo nesprávné? Lidé v Noemově době ‚si nepovšimli‘ a ve svém životě se soustřeďovali jen na to, nač byli zvyklí. Za mimořádně nebezpečných okolností však není možné žít „normálním“ životem. Jestliže jste již z nynějšího světa odsouzeného k záhubě uprchli, neboli jste se od něj oddělili, musíte bojovat proti každému sklonu vrátit se do něj a vytěžit z něj,  co se dá. (1. Korinťanům 7:31) Podaří se vám možná z oblasti duchovního bezpečí vyjít a bez následků se pak do ní nepozorovaně vrátit. To vám však pravděpodobně dodá odvahu, abyste se znovu vrátili do světa a pobyli v něm trochu déle. Zanedlouho se vám může zdát, že „dnes ještě konec nepřijde“.

Vzpomeňme si také na ty tři taxikáře, kteří přišli o život, když čekali na reportéry a kameramany ve chvíli, kdy se po svahu valil lávový proud. Někdo snad dnes jen doprovází jiné lidi, kteří se odvážili vrátit se do světa. Ať už je důvod jakýkoli, je jasné, že nechat se přemluvit k návratu do nebezpečného prostoru znamená riziko, které se nevyplatí.

Všichni lidé, kteří přišli při výbuchu sopky Fugen o život, překročili bezpečnou hranici a vstoupili do nebezpečné zóny. Očekávali sice, že sopka jednoho dne vybuchne, ale že by se to mohlo stát právě toho dne — to si nikdo z nich nemyslel. Mnozí lidé pozorují znamení závěru systému věcí a očekávají, že Jehovův den jednou přijde, ale domnívají se, že to pravděpodobně nebude brzy. Někdo si dokonce myslí, že to „dnes“ nepřijde nikdy. Takový názor je opravdu riskantní.

„Jehovův den přijde jako zloděj,“ varoval apoštol Petr. Musíme být ve střehu a ‚očekávat a pevně chovat v mysli přítomnost Jehovova dne‘ a musíme se ‚vynasnažit, abychom jím nakonec byli shledáni neposkvrnění a bezvadní a v pokoji‘. (2. Petra 3:10–14) Po odstranění nynějšího ničemného systému věcí bude pod vládou Božího Království zřízen pozemský ráj. Nedejme se nikdy svést k tomu, abychom se odvážili vstoupit do nebezpečné zóny z jakéhokoli důvodu, kterým bychom si své jednání omlouvali. Ten den, ve kterém bychom překročili hranici zpět do světa, by totiž mohl být dnem Jehovovým.

Vyhledejte útočiště společně s Jehovovým lidem, a s tímto lidem zůstaňte.

[Obrázky na straně 7]

Vyhledejte útočiště společně s Jehovovým lidem, a s tímto lidem zůstaňte

[Podpisek obrázku na straně 4]

Iwasa/Sipa Press