Jehova je silný v moci

„Kvůli hojnosti dynamické energie, a protože je také silný v moci, ani jedna z nich nechybí.“ (IZAJÁŠ 40:26)

1, 2. (a) Na jakém doslovném zdroji energie jsme všichni závislí? (b) Vysvětlete, proč Jehova je hlavním Zdrojem veškeré energie.

ENERGIE je něco, co mnozí bereme jako samozřejmost. Málokdy například přemýšlíme o elektrické energii, díky níž máme světlo a teplo, nebo o tom, jak pohodlné je zapojit do sítě některý z našich elektrických přístrojů. Jedině nečekaný výpadek proudu nás donutí uvědomit si, že bez elektrické energie by se ve městech prakticky zastavil život. Většina elektřiny, na níž jsme závislí, nepřímo pochází z nejspolehlivějšího zdroje energie pro zemi — ze slunce. * Tento sluneční reaktor, který k zemi vyzařuje energii, jež udržuje život, spotřebuje každou vteřinu 5 milionů tun jaderného paliva.

² Odkud ale všechna sluneční energie pochází? Kdo vystavěl tuto nebeskou elektrárnu? Byl to Jehova Bůh. V Žalmu 74:16 se o něm píše: „Sám jsi připravil světelné těleso, ano slunce.“ Jehova je hlavním Zdrojem veškeré energie a je také Zdrojem veškerého života. (Žalm 36:9) Jeho moc bychom nikdy neměli považovat za samozřejmost. Prostřednictvím proroka Izajáše nás Jehova vybízí, abychom se zadívali na nebeská tělesa, například na slunce a hvězdy, a rozjímali, jak vznikla. „Vysoko pozvedněte oči a vizte. Kdo stvořil tyto věci? Je to Ten, kdo vyvádí jejich vojsko dokonce podle počtu, všechny je dokonce nazývá jménem. Kvůli hojnosti dynamické energie, a protože je také silný v moci, ani jedna z nich nechybí.“ (Izajáš 40:26; Jeremjáš 32:17)

3. Jaký užitek máme z projevů Jehovovy moci?

³ Jehova je silný v moci, a proto můžeme mít jistotu, že slunce nám bude stále dávat  světlo a teplo, na kterých závisí náš život. Na Boží moci jsme však závislí nejen kvůli našim základním tělesným potřebám, ale z mnohem závažnějšího důvodu. S projevy Boží moci je totiž neoddělitelně spjato naše vyplacení z hříchu a smrti, naše naděje do budoucnosti a naše důvěra v Jehovu. (Žalm 28:6–9; Izajáš 50:2) Nespočet příkladů, které dokládají, že Jehova má moc tvořit a vyplatit, moc zachránit svůj lid a zničit jeho nepřátele, je uvedeno v Bibli.

Boží moc je patrná ve stvoření

4. (a) Jak na Davida působilo, když pozoroval noční oblohu? (b) Co nám nebeská tělesa zjevují o Boží moci?

⁴ Apoštol Pavel vysvětlil, že ‚věčnou moc našeho Stvořitele můžeme jasně pochopit z učiněných věcí‘. (Římanům 1:20) O staletí dříve si žalmista David, který se jako pastýř jistě často díval na noční oblohu, uvědomoval majestátnost vesmíru a moc Toho, kdo vesmír vytvořil. Žalmista napsal: „Když vidím tvá nebesa, díla tvých prstů, měsíc a hvězdy, které jsi připravil, co je smrtelný člověk, že ho chováš v mysli, a syn pozemského člověka, že se o něho staráš?“ (Žalm 8:3, 4) David měl o nebeských tělesech sice jen omezené znalosti, ale přesto chápal, že ve srovnání se Stvořitelem našeho nekonečného vesmíru je on sám velmi nevýznamný. Dnes toho o nezměrnosti vesmíru a o energii, která ho stále udržuje v existenci, vědí astronomové mnohem víc. Informují nás například o tom, že naše slunce vyzáří každou vteřinu takové množství energie, jaké vznikne při výbuchu sto miliard megatun trinitrotoluenu. * Této energie se na zemi sice dostane jen nepatrný zlomek, ale stačí k udržení veškerého života na naší planetě. Naše slunce však zdaleka není tou nejvýkonnější hvězdou v nebesích. Některé hvězdy totiž vyzáří  za jedinou vteřinu tolik energie, kolik slunce vyzáří za celý den. Představte si tedy, jakou energií disponuje Ten, kdo tato nebeská tělesa stvořil. Elihu právem zvolal: „Pokud jde o Všemohoucího, toho jsme nenašli; je vyvýšen v moci.“ (Job 37:23)

5. Jaké doklady o Jehovově síle nacházíme v jeho dílech?

⁵ Jestliže budeme ‚pátrat po Božích dílech‘, jako to dělal David, uvidíme doklady jeho moci všude — ve větru a vlnách, ve hřmění a v blescích, v mohutných řekách a majestátních horách. (Žalm 111:2; Job 26:12–14) Jehova připomněl Jobovi, že o jeho síle svědčí i zvířata. K nim patří behemot neboli hroch. Jehova Jobovi řekl: „Jeho síla je v jeho bocích. . . . Jeho silné kosti jsou jako pruty z tepaného železa.“ (Job 40:15–18) V biblických dobách bylo také dobře známo, jakou obrovskou sílu má divoký býk. David se modlil, aby byl zachráněn ze „lví tlamy, a před rohy divokých býků“. (Žalm 22:21; Job 39:9–11)

6. Co v Písmu symbolizuje býk a proč? (Viz poznámku pod čarou.)

⁶ Býk je kvůli své síle používán v Bibli jako  symbol Jehovovy moci. * Ve vidění Jehovova trůnu, které měl apoštol Jan, jsou popsáni čtyři živí tvorové, z nichž jeden měl obličej jako býk. (Zjevení 4:6, 7) Z toho je zřejmé, že moc je jednou ze čtyř základních Jehovových vlastností, které jsou těmito cherubíny znázorněny. Dalšími vlastnostmi jsou láska, moudrost a smysl pro právo. Moc je tedy opravdu důležitou stránkou Boží osobnosti. Když jasně porozumíme tomu, jak Jehova svou moc používá, přiblíží nás to k němu a pomůže nám to napodobovat jeho příklad tím, že veškeré své síly budeme využívat správným způsobem. (Efezanům 5:1)

‚Jehova vojsk, Mocný‘

7. Proč můžeme mít jistotu, že dobro zvítězí nad zlem?

⁷ V Písmu je Jehova nazýván „Všemohoucí Bůh“. Tento titul nám připomíná, že bychom neměli podceňovat jeho moc, ani bychom neměli pochybovat o jeho schopnosti přemoci své nepřátele. (1. Mojžíšova 17:1; 2. Mojžíšova 6:3) Může se sice zdát, že Satanův ničemný systém věcí je důkladně opevněný, ale v Jehovových očích jsou „národy . . . jako krůpěj z vědra; a jsou považovány za povlak prachu na miskách vah“. (Izajáš 40:15) Díky tomu, že Boží moc je tak velká, dobro bezpochyby zvítězí nad zlem. V době, kdy je tak rozšířena ničemnost, nás může těšit vědomí, že ‚Jehova vojsk, Izraelův Mocný‘, odstraní zlo navždy. (Izajáš 1:24; Žalm 37:9, 10)

8. Jakým nebeským vojskům velí Jehova a jaké doklady o jejich moci máme?

⁸ Slovní spojení ‚Jehova vojsk‘, které se v Bibli vyskytuje 285krát, je další připomínkou Boží moci. ‚Vojska‘, o kterých se zde mluví, jsou zástupy duchovních tvorů, jimž Jehova velí. (Žalm 103:20, 21; 148:2) Jediný z těchto andělů pobil během jedné noci 185 000 asyrských vojáků, kteří ohrožovali Jeruzalém. (2. Královská 19:35) Jestliže si uvědomujeme moc Jehovova nebeského vojska, pak nás odpůrci tak snadno nezastraší. Když byl prorok Eliša obklíčen celým vojskem, které ho hledalo, nebyl kvůli tomu znepokojen. Na rozdíl od svého sluhy totiž očima víry viděl obrovské množství nebeských sil, které ho podporovaly. (2. Královská 6:15–17)

9. Proč bychom jako Ježíš měli mít důvěru v to, že nás Bůh ochrání?

⁹ Také Ježíš si byl vědom podpory andělů, když před ním v zahradě Getsemane stál dav ozbrojený meči a kyji. Ježíš řekl Petrovi, aby vrátil svůj meč zpátky na jeho místo, a potom mu pověděl, že kdyby to bylo nutné, mohl by svého Otce požádat o „více než dvanáct legií andělů“. (Matouš 26:47, 52, 53) Jestliže podobně pohlížíme na nebeská vojska, která má Bůh k dispozici, budeme také bezvýhradně důvěřovat v Boží pomoc. Apoštol Pavel napsal: „Co tedy k tomu řekneme? Je-li Bůh při nás, kdo bude proti nám?“ (Římanům 8:31)

10. Ve prospěch koho používá Jehova svou moc?

¹⁰ Máme tedy pádné důvody k tomu, abychom důvěřovali, že nás Jehova ochrání. Svou moc vždy používá k dobrým účelům a v souladu se svými dalšími vlastnostmi — smyslem pro právo, moudrostí a láskou. (Job 37:23; Jeremjáš 10:12) Mocní lidé kvůli sobeckému zisku často utlačují chudé a ponížené, ale Jehova „pozvedá poníženého až z prachu“ a „oplývá mocí zachraňovat“. (Žalm 113:5–7; Izajáš 63:1) Marie, skromná a nenáročná Ježíšova matka, chápala, že „Ten mocný“ nesobecky projevuje svou moc ve prospěch těch, kdo se ho bojí, že pokořuje povýšené a vyvyšuje ponížené. (Lukáš 1:46–53)

 Jehova dává svou moc najevo svým služebníkům

11. Jakých dokladů Boží moci byli svědky Izraelité v roce 1513 př. n. l.?

¹¹ Při některých příležitostech Jehova svou moc projevil svým služebníkům. Jedna z takových situací nastala roku 1513 př. n. l. u hory Sinaj. V průběhu toho roku Izraelité už zažili některé působivé doklady Boží moci. Deset ničivých ran ukázalo, jak silná je Jehovova ruka a jak neschopní jsou egyptští bohové. Dalším dokladem Boží síly bylo nedlouho potom přejití Rudého moře a zničení faraónova vojska. O tři měsíce později na úpatí hory Sinaj vyzval Jehova Izraelity, aby se stali jeho „zvláštním majetkem ze všech ostatních národů“. Oni potom slíbili: „Všechno, co Jehova mluvil, jsme ochotni dělat.“ (2. Mojžíšova 19:5, 8) Jehova pak velmi působivě projevil svou moc. Za hřmění a blesků a hlasitého zvuku rohu se z hory Sinaj kouřilo a celá hora se chvěla. Lidé, kteří stáli v určité vzdálenosti, byli vyděšeni. Mojžíš jim však řekl, že tento zážitek by je měl naučit zbožné bázni, která je bude podněcovat, aby poslouchali svého všemocného a jediného pravého Boha, Jehovu. (2. Mojžíšova 19:16–19; 20:18–20)

12, 13. Jaké okolnosti vedly Elijáše k tomu, že opustil svůj svěřený úkol, ale jak ho Jehova posílil?

¹² O několik století později, v době, kdy žil Elijáš, byla hora Sinaj svědkem dalšího projevu Boží moci. Prorok Elijáš už zažil působení Boží moci. Kvůli odpadlictví izraelského národa Bůh na tři a půl roku ‚zavřel nebesa‘. (2. Paralipomenon 7:13) V důsledku toho nastalo období sucha, během něhož Elijáše v říčním údolí Kerit sytili krkavci. Později byla jedné vdově zázračným způsobem doplňována skromná zásoba mouky a oleje, aby tato žena mohla Elijášovi poskytovat jídlo. Jehova dal Elijášovi dokonce moc vzkřísit jejího syna. Nakonec, při dramatické zkoušce Božství, která se odehrála na hoře Karmel, spadl z nebe oheň a strávil Elijášovu oběť. (1. Královská 17:4–24; 18:36–40) Nedlouho potom však Elijáš dostal strach a ztratil odvahu, když Jezábel vyhrožovala, že ho zabije. (1. Královská 19:1–4) Elijáš prchl ze země, protože si myslel, že jeho působení v postavení proroka skončilo. Jehova ho chtěl uklidnit a posílit, a proto mu laskavě dal osobně najevo svou moc.

¹³ Zatímco byl Elijáš ukryt v jeskyni, uviděl, jak Jehova bázeň vzbuzujícím způsobem použil tři ze sil, které ovládá: silný vítr, zemětřesení a nakonec oheň. Když ale promlouval k Elijášovi, mluvil ‚klidným, tlumeným hlasem‘. Dal Elijášovi další práci a sdělil mu, že v zemi žije ještě 7 000 Jehovových věrných ctitelů. (1. Královská 19:9–18) Pokud se podobně jako Elijáš cítíme někdy sklíčení, protože se nám ve službě příliš nedaří, můžeme prosit Jehovu o „moc, která je nad to, co je normální“ — o moc, která nás může posílit, abychom bez ustání dál kázali dobrou zprávu. (2. Korinťanům 4:7)

Jehovova moc je zárukou splnění Božích slibů

14. Co ukazuje Jehovovo osobní jméno a jaká souvislost je mezi ním a Jehovovou mocí?

¹⁴ Moc, kterou Jehova má, je také úzce spjata s jeho jménem a s vykonáním jeho vůle. Jedinečné jméno Jehova má význam „působí, že se stane“. Ukazuje, že Jehova působí, aby se stal Splnitelem slibů. Nic a nikdo nemůže Bohu zabránit v uskutečnění jeho záměrů, i když si přehnaní skeptikové možná myslí, že může. Ježíš však svým apoštolům kdysi řekl: „U Boha je možné všechno.“ (Matouš 19:26)

15. Jak bylo Abrahamovi a Sáře připomenuto, že pro Jehovu nic není příliš mimořádné?

¹⁵ Uveďme si příklad. Jehova kdysi slíbil Abrahamovi a Sáře, že z jejich potomků učiní velký národ. Mnoho let však neměli žádné děti. Když jim Jehova řekl, že nastal čas, aby se tento slib splnil, byli oba velmi letití. Sára se smála. Anděl jí na to řekl: „Je něco  pro Jehovu příliš mimořádné?“ (1. Mojžíšova 12:1–3; 17:4–8; 18:10–14) Když o čtyři století později Mojžíš naposledy shromáždil na Moabských pláních Abrahamovy potomky, kteří nyní byli velkým národem, připomněl jim, že Bůh svůj slib splnil. Mojžíš řekl: „Dále žiješ, protože [Jehova] miloval tvé praotce, takže vyvolil jejich semeno po nich a vyvedl tě před svým zrakem z Egypta svou velkou mocí, aby před tebou zahnal národy větší a mocnější než ty, aby tě uvedl, aby ti dal jejich zemi za dědictví jako v tento den.“ (5. Mojžíšova 4:37, 38)

16. Proč se saduceové dopustili té chyby, že odmítli věřit ve vzkříšení mrtvých?

¹⁶ O staletí později Ježíš káral saducey, kteří nevěřili ve vzkříšení. Proč nechtěli věřit Božímu slibu, že Bůh přivede mrtvé zpět k životu? Ježíš jim řekl: „Neznáte ani Písma, ani Boží moc.“ (Matouš 22:29) Písmo nás ujišťuje, že ‚ti všichni v pamětních hrobkách uslyší hlas Syna člověka a vyjdou‘. (Jan 5:27–29) Jestliže víme, co Bible říká o vzkříšení, naše důvěra v Boží moc nás přesvědčí, že mrtví budou vzkříšeni. Bůh „opravdu navždy pohltí smrt, . . . neboť tak mluvil sám Jehova“. (Izajáš 25:8)

17. V jakém přicházejícím dnu bude obzvláště důležité důvěřovat v Jehovu?

¹⁷ V blízké budoucnosti přijde doba, kdy každý z nás bude muset obzvláště důvěřovat v to, že Bůh má moc nás zachránit. Satan Ďábel zahájí útok na Boží lid, který se bude zdát nechráněn. (Ezekiel 38:14–16) Bůh potom projeví svou velkou moc v náš prospěch a každý bude muset poznat, že On je Jehova. (Ezekiel 38:21–23) Nyní je čas posilovat svou víru a důvěru ve Všemohoucího Boha, abychom v kritické chvíli nezakolísali.

18. (a) Jaký užitek můžeme mít z toho, že rozjímáme o Jehovově moci? (b) O jaké otázce bude pojednávat následující článek?

¹⁸ Je mnoho důvodů, proč bychom měli rozjímat o Jehovově moci. Když přemýšlíme o Jehovových dílech, vede nás to k pokoře a k tomu, abychom našeho Vznešeného Stvořitele chválili a děkovali mu, že svou moc používá tak moudrým a láskyplným způsobem. Budeme-li důvěřovat v Jehovu vojsk, pak nás nikdy nic nezastraší. Naše víra v jeho sliby bude neochvějná. Pamatujme však, že jsme byli stvořeni k Božímu obrazu. I my tedy máme určitou moc, přestože jen v omezené míře. Jak ve využívání své moci můžeme napodobovat našeho Stvořitele? O tom bude pojednávat následující článek.

[Poznámky pod čarou]

Umíte odpovědět na tyto otázky?

• Jak stvoření potvrzuje Jehovovu moc?

• Jakými vojsky může Jehova podpořit svůj lid?

• Uveďte některé situace, kdy Jehova projevil svou moc.

• Co je zárukou toho, že Jehova splní své sliby?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 10]

„Vysoko pozvedněte oči a vizte. Kdo stvořil tyto věci?“

[Podpisek]

Foto: Malin, © IAC/RGO 1991

[Obrázky na straně 13]

Rozjímáním o projevech Jehovovy moci posilujeme víru v Boží sliby