Co víte o čarodějnictví?

ČARODĚJNICTVÍ! Co se vám při tomto slově vybaví v mysli?

Pro mnoho lidí je jádrem pověr a nerealistických představ, které není třeba brát vážně. Podle nich čarodějnictví existuje pouze v říši fantazie — staré ježibaby oblečené do pláště s kapucí, které do bublajícího kotle házejí netopýří křídla, proměňují lidi v žáby, poletují po noční obloze na koštěti a zlomyslně se přitom chechtají.

Pro jiné lidi není čarodějnictví ničím směšným. Podle některých výzkumníků více než polovina světové populace věří, že čarodějnice jsou skutečné a mohou ovlivňovat život jiných lidí. Miliony lidí jsou přesvědčeny, že čarodějnictví je zlé a nebezpečné a že bychom z něj měli mít velký strach. V jedné knize o africkém náboženství je například uvedeno: „V životě Afričanů je hluboce zakořeněna víra, že zlá magie, kouzelnictví a čarodějnictví fungují a jsou nebezpečné. . . . Čarodějnice a kouzelníci patří ve své obci k těm, koho lidé nejvíc nenávidí. Dodnes existují místa, kde je v souvislosti s nějakou událostí ostatní lidé z obce ubijí k smrti.“

V západních zemích si však čarodějnictví nasadilo novou masku úctyhodnosti. Knihy, televizní pořady a filmy značně přispěly k tomu, že lidé se dnes čarodějnictví bojí méně. David Davis, který se zabývá analýzou zábavy, říká: „Čarodějnice jsou najednou mladší a roztomilejší, o hodně roztomilejší. Tyto trendy umí Hollywood dobře využít. . . . Tím, že čarodějnice jsou roztomilejší a přitažlivější, mohou zaujmout více diváků včetně žen a menších dětí.“ Hollywood umí každý trend proměnit ve výnosnou záležitost.

Někteří lidé říkají, že ve Spojených státech patří čarodějnictví k nejrychleji rostoucím duchovním hnutím. Stále více lidí v rozvinutých zemích je inspirováno feministickým hnutím a rozčarováno tradičními náboženstvími, a tak hledá duchovní uspokojení v různých formách čarodějnictví. Forem čarodějnictví je ve skutečnosti tak mnoho, že lidé se neshodují ani v tom, jaký je význam slova „čarodějnice“. Ženy, které o sobě tvrdí, že jsou čarodějnice, se často hlásí ke kultu Wicca. Tento kult je v jednom slovníku definován jako „pohanské přírodní náboženství, jež má původ v předkřesťanské západní Evropě a jež se ve 20. století znovu šíří“. * Mnozí tito lidé  se proto také označují za pohany nebo novopohany.

V průběhu celých dějin byly čarodějnice nenáviděny, pronásledovány, mučeny, a dokonce zabíjeny. Není tedy divu, že novodobé provozovatelky čarodějnictví se usilovně snaží vytvořit si lepší image. V jednom průzkumu dostaly desítky čarodějnic otázku, jaké poselství si nejvíc přejí sdělit veřejnosti. Výzkumná pracovnice Margot Adlerová shrnula jejich odpovědi takto: „Nejsme zlé. Neuctíváme Ďábla. Neškodíme lidem ani je nenavádíme ke špatnému. Nejsme nebezpečné. Jsme obyčejní lidé jako vy. Máme rodinu, zaměstnání, naděje a sny. Nejsme nějaký kult. Nejsme podivínky. . . . Nemusíte se nás bát. . . . Podobáme se vám daleko víc, než si myslíte.“

Toto poselství přijímá stále více lidí. Znamená to tedy, že nás provozování čarodějnictví nemusí znepokojovat? Podívejme se na tuto otázku v následujícím článku.

[Poznámka pod čarou]