Hlasatelé Království vyprávějí

Šťastný rodinný život přitahuje druhé lidi k Bohu

JEHOVA požehnal Josefovi tím, že mu dal značnou moudrost a rozlišovací schopnost. (Skutky 7:10) Díky tomu se Josefovo pochopení ‚prokázalo být dobré v očích faraóna a všech jeho sluhů‘. (1. Mojžíšova 41:37)

Podobně i dnes Jehova dává svým služebníkům prostřednictvím jejich studia Bible pochopení a rozlišovací schopnost. (2. Timoteovi 3:16, 17) Jestliže jsou rady založené na Bibli uplatňovány, přináší tato moudrost a rozlišovací schopnost dobré ovoce. Když se Boží služebníci chovají znamenitým způsobem, často se to ‚prokazuje být dobré v očích těch, kdo si toho povšimnou‘, jak to dokládají následující zkušenosti ze Zimbabwe.

• Jedna žena měla sousedy, kteří byli svědky Jehovovými. Ačkoli svědky neměla ráda, obdivovala jejich chování a zvláště jejich rodinný život. Všimla si, že manžel a manželka mají mezi sebou velmi pěkný vztah a že jejich děti jsou poslušné. Zejména ji zaujalo, že manžel svou manželku velice miluje.

V některých afrických kulturách existuje běžný názor, že když nějaký manžel miluje svou manželku, znamená to, že manželka určitě používá nějaká kouzla, aby jej „zkrotila“. Dotyčná žena tedy přišla za manželkou, která je svědkyní Jehovovou, a požádala ji: „Prozradila byste mi prosím, jaké kouzlo používáte na svého manžela? Chtěla bych, aby mě můj manžel miloval stejně, jako ten váš miluje vás.“ „Ovšem, zajdu za vámi zítra odpoledne,“ odpověděla svědkyně.

Následující den sestra navštívila svou sousedku, aby jí předvedla své „kouzlo“. Jaké „kouzlo“ to bylo? Byla to Bible a také kniha Poznání, které vede k věčnému životu. Obě ženy nejprve společně uvažovaly o myšlenkách uvedených v knize Poznání v kapitole nazvané „Jak vybudovat rodinu, která ctí Boha“ a potom sestra té paní řekla: „Toto je to ‚kouzlo‘, které s manželem používáme, abychom se vzájemně ‚krotili‘, a proto tak velmi milujeme jeden druhého.“ Bylo zahájeno biblické studium a ta žena dělala rychlé pokroky, takže své zasvěcení Jehovovi brzy symbolizovala ponořením do vody.

• Dva zvláštní průkopníci, kteří byli přiděleni do jednoho malého sboru blízko severovýchodní hranice mezi Zimbabwe a Mosambikem, dva týdny nevycházeli do služby dům od domu. Proč? Protože lidé za nimi sami přicházeli, aby si poslechli, co říkají. Jeden z průkopníků vypráví, jak k tomu došlo: „Každý týden jsme cestovali patnáct kilometrů, abychom s jedním zájemcem vedli domácí biblické studium. Nebylo však pro nás snadné dostat se do té oblasti. Museli jsme se brodit bahnem a rozvodněnými řekami, v nichž nám voda sahala až ke krku. To znamenalo, že jsme museli držet své šaty a boty nad hlavou, přejít řeku a potom se na druhé straně opět obléci.

Naše horlivost silně zapůsobila na sousedy našeho zájemce. K těm, kdo si nás všimli, patřil i přední představitel jedné místní náboženské organizace. Ten svým přívržencům řekl: ‚Nechtěli byste být stejně horliví jako ti dva mladí muži, kteří jsou svědky Jehovovými?‘ Příští den k nám přišlo mnoho jeho přívrženců, aby zjistili, proč jsme tak vytrvalí. Navíc v průběhu následujících dvou týdnů jsme měli tolik návštěvníků, že jsme neměli čas ani připravit si nějaké jídlo.“

Jedním z těch, kdo během tohoto období dvou týdnů průkopníky navštívili, byl i onen náboženský představitel. Asi si umíte představit, jakou měli průkopníci radost, když přijal nabídku domácího biblického studia.