Pevně se zastávejme Božího učení

„Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění. Všímej si ho na všech svých cestách, a sám napřímí tvé stezky.“ (PŘÍSLOVÍ 3:5, 6)

1. Jak dochází k tomu, že jsme v nebývalé míře vystaveni informacím o lidských poznatcích?

NA CELÉM světě se v současné době vydává asi 9 000 deníků. Jen v samotných Spojených státech se každoročně vydá asi 200 000 nových knih. Na Internetu bylo podle jednoho odhadu do března 1998 asi 275 milionů webových stránek. K tomuto počtu údajně přibývá 20 milionů stránek měsíčně. Informace o jakémkoli námětu jsou dnes lidem dostupné v nebývalém rozsahu. Tato situace má své kladné stránky, ale taková přemíra informací s sebou zároveň přináší problémy.

2. Jaké problémy mohou vzniknout, jestliže máme přístup k nadměrnému množství informací?

² Někteří jednotlivci si vypěstovali chorobnou závislost na informacích, neustále se snaží svou neukojitelnou žádostivost po nejnovějších zprávách uspokojovat, a přitom zanedbávají důležitější věci. Jiní získávají částečné informace o rozsáhlých oblastech vědění, a potom se považují za experty. Na základě svého porozumění, které je pouze omezené, možná činí závažná rozhodnutí, jimiž mohou uškodit sami sobě nebo druhým. A stále hrozí nebezpečí, že informace, kterým jsme vystaveni, jsou nepravdivé nebo nepřesné. Často neexistuje žádný spolehlivý způsob, jak si ověřit, že zprávy, jimiž jsme zaplavováni, jsou přesné a vyrovnané.

3. Jak Bible varuje před honbou za lidskou moudrostí?

³ Zvědavost je lidskou vlastností již odedávna. O tom, že sháněním nepotřebných, nebo dokonce škodlivých informací se promarní příliš mnoho času, se vědělo už v době krále Šalomouna. Ten řekl: „Přijmi výstrahu: Dělání mnoha knih není konec, a mnoho se jim oddávat je únavné pro tělo.“ (Kazatel 12:12) O staletí později napsal apoštol Pavel Timoteovi: „Střež, co je ti s důvěrou svěřeno, a odvracej se od prázdných řečí, které porušují, co je svaté, a od rozporů falešně zvaného ‚poznání‘. Tím, že někteří předváděli takové poznání, odchýlili se totiž od víry.“ (1. Timoteovi 6:20, 21) Ano, v dnešní době musí křesťané dávat pozor, aby se zbytečně nevystavovali škodlivým názorům.

4. Co je jedním ze způsobů, jak můžeme projevit svou důvěru v Jehovu a v jeho učení?

⁴ Ti, kdo patří k Jehovovu lidu, také činí dobře, jestliže se řídí slovy zapsanými v Příslovích 3:5, 6: „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění. Všímej si ho na všech svých cestách, a sám napřímí tvé stezky.“ Důvěřovat v Jehovu znamená mimo jiné zavrhnout každou myšlenku, která odporuje Božímu slovu — bez ohledu na to, zda jsme k ní přišli svým vlastním uvažováním, nebo zda na ni přišel někdo jiný. Jestliže chceme chránit své duchovní smýšlení, musíme cvičit svou vnímavost, abychom dokázali rozpoznat škodlivé informace a vyhýbat se jim. (Hebrejcům 5:14) Prozkoumejme nyní některé zdroje takových informací.

 Svět ovládaný Satanem

5. Co je jedním zdrojem škodlivých názorů, a kdo za ním stojí?

⁵ Tento svět je překypujícím zdrojem škodlivých názorů. (1. Korinťanům 3:19) Ježíš Kristus se modlil k Bohu za své učedníky: „Prosím tě, ne abys je vzal ze světa, ale abys nad nimi bděl kvůli tomu ničemnému.“ (Jan 17:15) Z Ježíšovy prosby, aby jeho učedníci byli chráněni před ‚tím ničemným‘, je patrné, že si Ježíš byl vědom toho, jak Satan ovlivňuje svět. To, že jsme křesťané, nás samo o sobě před špatnými vlivy tohoto světa nechrání. Jan napsal: „Víme, že pocházíme z Boha, ale celý svět leží v moci toho ničemného.“ (1. Jana 5:19) Dá se očekávat, že zejména v tomto závěrečném období posledních dnů bude Satan se svými démony sytit svět škodlivými informacemi.

6. Jak může svět zábavy způsobit, že člověk morálně znecitliví?

⁶ Dá se také očekávat, že některé z těchto škodlivých informací budou vypadat neškodně. (2. Korinťanům 11:14) Podívejme se například na svět zábavy s jeho televizními pořady, filmy, hudbou a tiskem. Mnozí lidé se shodují na tom, že je stále více případů, kdy se určitými formami zábavy podporuje zkaženost například v podobě nemravnosti, násilí a zneužívání drog. Když se diváci poprvé setkají s nějakou nebývale nemorální zábavou, pociťují to možná jako šok. Ale opakováním takových zážitků se člověk může stát nevnímavým. Zábavu, která podporuje škodlivé názory, bychom nikdy neměli považovat za přijatelnou nebo neškodnou. (Žalm 119:37)

7. Jaký druh lidské moudrosti může oslabit naši důvěru v Bibli?

⁷ Podívejme se na další zdroj, z něhož mohou přicházet škodlivé informace — totiž na příval názorů obsažených v publikacích některých vědců a odborníků, kteří zpochybňují věrohodnost Bible. (Srovnej Jakuba 3:15.) Takový materiál se často objevuje v nejrozšířenějších časopisech a populárních knihách a může oslabovat důvěru v Bibli. Někteří jednotlivci si zakládají na tom, že nekonečnými spekulacemi oslabují autoritu Božího slova. Podobné nebezpečí existovalo i v apoštolské době, což vyplývá ze slov apoštola Pavla: „Dávejte pozor: Možná, že existuje někdo, kdo vás bude odvádět jako svou kořist prostřednictvím filozofie a prázdného podvodu podle lidské tradice, podle základních věcí světa, a ne podle Krista.“ (Kolosanům 2:8)

Nepřátelé pravdy

8, 9. Jak se dnes projevuje odpadlictví?

⁸ Naše duchovní smýšlení by také mohli ohrožovat odpadlíci. Apoštol Pavel předpověděl, že mezi těmi, kdo se hlásí ke křesťanství, se odpadlictví objeví. (Skutky 20:29, 30; 2. Tesaloničanům 2:3) Jeho slova se splnila, a rozsáhlé odpadlictví, k němuž došlo po smrti apoštolů, vedlo ke vzniku křesťanstva. Mezi dnešním Božím lidem k žádnému rozsáhlému odpadlictví nedochází. Ale jednotlivci naše řady opustili, a někteří z nich se zaměřují na pomlouvání svědků Jehovových tím, že rozšiřují lži a nesprávné informace. Někteří takoví lidé spolupracují s jinými skupinami v organizovaném odporu proti čistému uctívání. Takovým  jednáním vyjadřují, že jsou na straně prvního odpadlíka, Satana.

⁹ K šíření nepravdivých informací o svědcích Jehovových někteří odpadlíci stále častěji používají různé sdělovací prostředky včetně Internetu. Proto se může stát, že když upřímní lidé zkoumají naše náboženské názory, narazí na odpadlickou propagandu. Působení takového škodlivého materiálu se nevědomky vystavili i někteří svědkové Jehovovi. Odpadlíci se někdy také účastní televizních nebo rozhlasových programů. Jaký způsob jednání je tedy vzhledem k této skutečnosti moudrý?

10. Jak projevíme moudrost, setkáme-li se s odpadlickou propagandou?

¹⁰ Apoštol Jan dal křesťanům pokyn, aby odpadlíky nepřijímali do svých domovů. Napsal: „Jestliže k vám někdo přichází a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho nikdy do svých domovů ani ho nezdravte. Kdo ho totiž zdraví, je podílníkem na jeho ničemných skutcích.“ (2. Jana 10, 11) Jestliže se vyvarujeme veškerých styků s těmito odpůrci, budeme chráněni před jejich zkaženým uvažováním. Vystavovat se odpadlickým naukám, které rozšiřují různé dnešní sdělovací prostředky, je stejně nebezpečné jako přijímat odpadlíka k sobě domů. Nikdy bychom neměli dovolit, aby nás zvědavost vtáhla na takovou zhoubnou dráhu! (Přísloví 22:3)

Uvnitř sboru

11, 12. (a) Odkud přicházely do sboru škodlivé názory v prvním století? (b) Jak se stalo, že někteří křesťané nezůstali pevnými zastánci Božích nauk?

¹¹ Podívejme se ještě na další možný zdroj škodlivých myšlenek. Může se stát, že křesťan, který se zasvětil Bohu, sice nemá v úmyslu učit nějaké nepravdy, ale zvykne si mluvit bezmyšlenkovitě. (Přísloví 12:18) Jsme nedokonalí, a proto se každý někdy svým jazykem dopustí nějakého přestupku. (Přísloví 10:19; Jakub 3:8) Je zřejmé, že v době apoštola Pavla někteří členové sboru neovládali svůj jazyk a zabředli do hašteřivých debat o slovech. (1. Timoteovi 2:8) Jiní si zase příliš zakládali na svých názorech, a zašli dokonce tak daleko, že zpochybňovali Pavlovu autoritu. (2. Korinťanům 10:10–12) Takový duch vedl ke zbytečným sporům.

¹² Tyto neshody se někdy vystupňovaly, takže z nich vznikly „prudké spory o maličkosti“, a tím se narušil pokoj ve sboru. (1. Timoteovi 6:5; Galaťanům 5:15) O těch, kdo působili takové hádky, Pavel napsal: „Jestliže někdo vyučuje jiné nauce a nesouhlasí se zdravými slovy, která jsou od našeho Pána Ježíše Krista, ani s učením, které se shoduje se zbožnou oddaností, je nadutý pýchou, ničemu nerozumí, je však duševně chorý dotazováním a debatami o slovech. Z toho pramení závist, rozepře, utrhačné řeči, ničemná podezření.“ (1. Timoteovi 6:3, 4)

13. Jak se v prvním století chovala většina křesťanů?

 ¹³ V apoštolských dobách však většina křesťanů byla věrná, a tito křesťané zůstali soustředění na dílo, při němž oznamovali dobrou zprávu o Božím Království. Horlivě se starali „o sirotky a vdovy v jejich soužení“, zachovávali se „bez poskvrny od světa“ a nemarnili čas nicotnými debatami o slovech. (Jakub 1:27) I uvnitř křesťanského sboru se vyhýbali ‚špatným společenstvím‘, aby chránili své duchovní smýšlení. (1. Korinťanům 15:33; 2. Timoteovi 2:20, 21)

14. Jak se může běžná výměna myšlenek zvrhnout ve škodlivé hádky, jestliže si nedáme pozor?

¹⁴ Podobně ani pro dnešní sbory svědků Jehovových nejsou situace popsané v 11. odstavci typické. Je však dobré si uvědomit, že takové nicotné debaty mohou vzniknout. Je samozřejmě normální, jestliže rozmlouváme o nějakých biblických zprávách nebo uvažujeme o některých otázkách, které se týkají slíbeného nového světa a dosud nebyly odhaleny. A není nic špatného na tom, jestliže si vyměňujeme názory na osobní věci, jako je oblékání, vnější vzhled nebo volba zábavy. Kdybychom však začali být ve svých názorech dogmatičtí a kdybychom se cítili dotčeni, jestliže s námi druzí nesouhlasí, mohlo by nakonec kvůli nezávažným otázkám dojít ve sboru k rozdělení. To, co začne jako neškodný, nezávazný rozhovor, se nakonec může stát něčím opravdu škodlivým.

Střežme to, co nám bylo svěřeno

15. Jak dalece nám mohou duchovně ublížit ‚démonské nauky‘ a jakou radu nám poskytuje Písmo?

¹⁵ Apoštol Pavel varuje: „Inspirovaný výrok . . . rozhodně říká, že v pozdějších časových obdobích někteří odpadnou od víry, a budou věnovat pozornost zavádějícím inspirovaným výrokům a démonským naukám.“ (1. Timoteovi 4:1) Ano, škodlivé myšlenky nás mohou skutečně ohrozit. Je pochopitelné, proč Pavel snažně prosil svého drahého přítele Timotea: „Timotee, střež, co je ti s důvěrou svěřeno, a odvracej se od prázdných řečí, které porušují, co je svaté, a od rozporů falešně zvaného ‚poznání‘. Tím, že někteří předváděli takové poznání, odchýlili se totiž od víry.“ (1. Timoteovi 6:20, 21)

16, 17. Co nám Bůh svěřil a jak bychom to měli střežit?

¹⁶ Jaký užitek můžeme mít z této láskyplné výstrahy my dnes? Timoteovi bylo něco svěřeno — bylo to něco cenného, o co se měl starat a co měl chránit. Co to bylo? Pavel to vysvětluje: „Stále se drž vzoru zdravých slov, která jsi ode mne slyšel s vírou a láskou, jež jsou ve spojitosti s Kristem Ježíšem. Střež tento znamenitý svěřený majetek prostřednictvím svatého ducha, který v nás přebývá.“ (2. Timoteovi 1:13, 14) Ano, k tomu, co bylo Timoteovi svěřeno, patřila ‚zdravá slova‘, ‚učení, které se shoduje se zbožnou oddaností‘. (1. Timoteovi 6:3) V souladu s těmito slovy jsou dnes křesťané rozhodnuti chránit svou víru a soubor pravdy, který jim byl svěřen.

¹⁷ Máme-li chránit tento svěřený majetek, musíme si pěstovat dobré návyky ve studiu Bible a vytrvalost v modlitbě a přitom konat „dobro všem, zejména však těm, kdo jsou nám příbuzní ve víře“. (Galaťanům 6:10; Římanům 12:11–17) Pavel dále vybízí: „Usiluj . . . o spravedlnost, zbožnou oddanost, víru, lásku, vytrvalost, mírnou povahu. Bojuj znamenitý boj víry, pevně uchop věčný život, pro který jsi byl povolán a o kterém jsi před mnoha svědky předložil znamenité veřejné prohlášení.“ (1. Timoteovi 6:11, 12) Z toho, že Pavel používá taková slovní spojení jako „bojuj znamenitý boj“ a „pevně uchop“, je jasně patrné, že musíme aktivně a rozhodně odolávat vlivům, které by nám mohly duchovně uškodit.

Potřebujeme rozlišovací schopnost

18. Jak můžeme projevovat křesťanskou vyrovnanost ve svém přístupu k informacím ze světských zdrojů?

¹⁸ Jestliže bojujeme znamenitý boj víry, potřebujeme samozřejmě rozlišovací schopnost.  (Přísloví 2:11; Filipanům 1:9) Bylo by například nerozumné, kdybychom na všechny informace ze světských zdrojů pohlíželi s nedůvěrou. (Filipanům 4:5; Jakub 3:17) Ne všechny lidské názory jsou v rozporu s Božím slovem. Ježíš se zmínil o tom, že se nemocní lidé potřebují poradit s kvalifikovaným lékařem — což je občanské povolání. (Lukáš 5:31) V Ježíšově době sice byly léčebné postupy poměrně primitivní, ale Ježíš přesto uznával, že lékařská pomoc může být do jisté míry užitečná. V dnešní době křesťané zaujímají k informacím ze světských zdrojů vyrovnaný postoj, ale nevystavují se působení takových informací, které by jim mohly duchovně uškodit.

19, 20. (a) Jak projevují rozlišovací schopnost starší, když pomáhají těm, kdo mluví nemoudře? (b) Jak jedná sbor s těmi, kdo trvají na tom, že budou podporovat falešné nauky?

¹⁹ Rozlišovací schopnost nutně potřebují také starší, když je zapotřebí, aby pomohli těm, kdo mluví nemoudře. (2. Timoteovi 2:7) Někdy se může stát, že se členové sboru zapletou do sporů o maličkosti a do teoretických debat. Starší chrání jednotu sboru, a proto by se měli takovými problémy pohotově zabývat. Dávají však přitom pozor, aby svým bratrům nepřipisovali nesprávné pohnutky a aby je ukvapeně nepovažovali za odpadlíky.

²⁰ Pavel popsal, v jakém duchu má být poskytována pomoc. Řekl: „Bratři, i když člověk udělá nějaký chybný krok, dříve než si to uvědomí, pokuste se vy, kdo jste duchovně způsobilí, usměrnit takového člověka v duchu mírnosti.“ (Galaťanům 6:1) Když Juda napsal: „Nadále také projevujte milosrdenství některým, kteří mají pochybnosti; zachraňujte je tím, že je vychvacujete z ohně“, pojednával zde výslovně o křesťanech, kteří se potýkají s pochybnostmi. (Juda 22, 23) Jestliže ovšem někdo po opakovaných napomenutích trvá na tom, že bude podporovat falešné nauky, musí starší podniknout rozhodné kroky, aby chránili sbor. (1. Timoteovi 1:20; Titovi 3:10, 11)

Naplňujme svou mysl tím, co je chvályhodné

21, 22. Co bychom si měli pečlivě vybírat a čím bychom měli naplňovat svou mysl?

²¹ Křesťanský sbor se vyhýbá škodlivým slovům, která se „rozšíří jako sněť “. (2. Timoteovi 2:16, 17; Titovi 3:9) To platí nejen na slova, v nichž se projevuje klamná světská „moudrost“, ale i na odpadlickou propagandu nebo na bezmyšlenkovité řeči ve sboru. Zdravá touha poznat nové věci může být užitečná, ale kdybychom podlehli nezkrotné zvědavosti, mohli bychom se vystavit vlivu škodlivých názorů. Nejsme v nevědomosti o Satanových záměrech. (2. Korinťanům 2:11) Víme, že Satan se velmi snaží rozptýlit naši pozornost, abychom polevili ve své službě Bohu.

²² Jako znamenití služebníci se pevně zastávejme Božího učení. (1. Timoteovi 4:6) Moudře využívejme svůj čas, a pečlivě si proto vybírejme informace, kterými se chceme zabývat. Budeme-li tak jednat, nedáme se snadno rozkolísat žádnou propagandou, která je inspirována Satanem. Ano, dále uvažujme „o všem, co je pravé, co si zasluhuje vážný zájem, co je spravedlivé, co je cudné, co je hodné lásky, o čem se dobře mluví, o jakékoli ctnosti a o čemkoli chvályhodném“. Budeme-li tím naplňovat svou mysl a své srdce, Bůh pokoje bude s námi. (Filipanům 4:8, 9)

Co jsme se naučili?

• Jak může světská moudrost ohrožovat naše duchovní smýšlení?

• Co můžeme dělat, abychom se chránili před škodlivými odpadlickými informacemi?

• Jakých řečí je třeba se vyvarovat ve sboru?

• Jak se projeví křesťanská vyrovnanost v našem přístupu k dnešnímu nadměrnému množství informací?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 9]

Mnoho populárních časopisů a knih je v rozporu s našimi křesťanskými hodnotami

[Obrázek na straně 10]

Křesťané si mohou vyměňovat názory, aniž při tom jednají dogmaticky