Mějme víru v Boží prorocké slovo!

„Máme prorocké slovo ještě jistější.“ (2. PETRA 1:19)

1, 2. Co bylo prvním proroctvím, které kdy bylo zaznamenáno, a jak zní jedna z otázek, jež ve spojitosti s ním vznikly?

PŮVODCEM prvního proroctví, které kdy bylo zaznamenáno, byl Jehova. Když Adam s Evou zhřešili, řekl Bůh hadovi: „Položím nepřátelství mezi tebe a ženu a mezi tvé semeno a její semeno. On ti zhmoždí hlavu a ty mu zhmoždíš patu.“ (1. Mojžíšova 3:1–7, 14, 15) Těmto prorockým slovům se plně porozumělo teprve po mnoha stoletích.

² Toto první proroctví poskytlo hříšnému lidstvu skutečnou naději. V Písmu bylo později ukázáno, že ‚prahadem‘ je Satan Ďábel. (Zjevení 12:9) Kdo však měl být Božím slíbeným Semenem?

Pátrání po Semenu

3. Jak Abel projevoval víru v první proroctví?

³ Zbožný Abel na rozdíl od svého otce v toto první proroctví věřil. Abel si zřejmě uvědomoval, že k pokrytí hříchu bude muset být vylita krev. Víra ho tedy podnítila k tomu, aby obětoval zvířecí oběť, která byla Bohu přijatelná. (1. Mojžíšova 4:2–4) Totožnost slíbeného Semene však zůstala záhadou.

4. Jaký slib dal Bůh Abrahamovi a co bylo z tohoto slibu patrné, pokud jde o slíbené Semeno?

⁴ Asi 2 000 let po době Abelově dal Jehova patriarchovi Abrahamovi tento prorocký slib: „Jistě ti požehnám a jistě rozmnožím tvé semeno jako nebeské hvězdy . . . A prostřednictvím tvého semene si budou určitě žehnat všechny národy země.“ (1. Mojžíšova 22:17, 18) Tato slova ukázala, že Abraham má něco společného se splněním prvního proroctví. Je z nich patrné, že Semeno, jehož prostřednictvím budou zmařena Satanova díla, přijde z Abrahamova rodu. (1. Jana 3:8) „Kvůli Božímu slibu [Abraham] nezakolísal v nedostatku víry“ a nezakolísali ani jiní Jehovovi předkřesťanští svědkové, kteří „nezažili splnění toho slibu“. (Římanům 4:20, 21; Hebrejcům 11:39) Víru v Boží prorocké slovo si naopak zachovali.

5. Na kom se splnil Boží slib o Semenu a proč tak odpovídáte?

⁵ Totožnost Božího slíbeného Semene ukázal apoštol Pavel, když napsal: „Sliby byly proneseny k Abrahamovi a jeho semenu. Neříká: ‚A semenům‘, jako v případě mnoha takových, ale jako v případě jednoho: ‚A tvému semenu‘, jímž je Kristus.“ (Galaťanům 3:16) K Semenu, jehož prostřednictvím si měly žehnat národy, nepatřilo celé Abrahamovo potomstvo. Požehnání lidstvu nepřišlo skrze potomky Abrahamova syna Išmaela  ani skrze potomky synů, které měl s Keturou. Semeno určené k požehnání přišlo prostřednictvím jeho syna Izáka a jeho vnuka Jákoba. (1. Mojžíšova 21:12; 25:23, 31–34; 27:18–29, 37; 28:14) Jákob ukázal, že ten, koho budou poslouchat národy, bude Šilo z kmene Juda, ale později bylo ukázáno, že Semeno přijde výslovně z rodu Davidova. (1. Mojžíšova 49:10; 2. Samuelova 7:12–16) Židé v prvním století očekávali jednu osobu, která měla přijít jako Mesiáš neboli Kristus. (Jan 7:41, 42) A Boží proroctví o Semenu se splnilo na Božím Synovi, Ježíši Kristu.

Objevuje se Mesiáš!

6. (a) Jak máme rozumět proroctví o sedmdesáti týdnech? (b) Kdy a jak Ježíš ‚skoncoval s hříchem‘?

⁶ Velmi důležité proroctví o Mesiášovi zaznamenal prorok Daniel. V prvním roce Dareia Médského si uvědomil, že sedmdesátileté období zpustošení Jeruzaléma se chýlí ke konci. (Jeremjáš 29:10; Daniel 9:1–4) Zatímco se Daniel modlil, přišel anděl Gabriel a zjevil mu, že ‚bylo určeno sedmdesát týdnů, aby se skoncovalo s hříchem‘. Uprostřed sedmdesátého týdne měl být Mesiáš odříznut. „Sedmdesát týdnů let“ začalo v roce 455 př. n. l., kdy od perského krále Artaxerxa I. ‚vyšlo slovo o vybudování Jeruzaléma‘. (Daniel 9:20–27; Ekumenický překlad; Nehemjáš 2:1–8) Mesiáš měl přijít po sedmi týdnech a šedesáti dvou týdnech. Těchto 483 let probíhalo od roku 455 př. n. l. do roku 29 n. l., kdy byl Ježíš pokřtěn a Bůh ho pomazal jakožto Mesiáše neboli Krista. (Lukáš 3:21, 22) Ježíš ‚skoncoval s hříchem‘, když v roce 33 n. l. dal svůj život jako výkupné. (Marek 10:45) To jsou skutečně pádné důvody k tomu, abychom měli víru v Boží prorocké slovo! *

7. Na základě biblických textů ukažte, jak se na Ježíšovi splnila proroctví o Mesiášovi.

⁷ Víra v Boží prorocké slovo nám umožňuje zjistit totožnost Mesiáše. V Hebrejských písmech je zaznamenáno mnoho proroctví o Mesiášovi a pisatelé Křesťanských řeckých písem uplatnili celou řadu z nich přímo na Ježíše. Uveďme si některé příklady: Ježíš se narodil z panny, a to v Betlémě. (Izajáš 7:14; Micheáš 5:2; Matouš 1:18–23; Lukáš 2:4–11) Byl povolán z Egypta a po jeho narození byly pobity malé děti. (Jeremjáš 31:15; Ozeáš 11:1; Matouš 2:13–18) Ježíš nesl naše nemoci. (Izajáš 53:4; Matouš 8:16, 17) Podle předpovědi vjel do Jeruzaléma na oslátku. (Zecharjáš 9:9; Jan 12:12–15) Žalmistova slova se splnila, když si potom, co byl Ježíš přibit na kůl, vojáci rozdělili jeho oblečení a metali los o jeho spodní oděv. (Žalm 22:18; Jan 19:23, 24) Proroctví se splnilo také tím, že Ježíšovi nebyly zlámány kosti a že byl probodnut. (Žalm 34:20; Zecharjáš 12:10; Jan 19:33–37) To je pouze několik příkladů proroctví, která se vztahovala na Mesiáše a která pisatelé Bible na základě inspirace od Boha uplatnili na Ježíše. *

Sláva mesiášskému Králi!

8. Kdo je Prastarý na dny a jak se splnilo proroctví zaznamenané u Daniela 7:9–14?

⁸ V prvním roce vlády babylónského krále Belšacara dal Jehova svému proroku Danielovi sen a několik pozoruhodných vidění. Prorok viděl nejdříve čtyři obrovská zvířata. Boží anděl o nich řekl, že to jsou „čtyři králové“, a tím ukázal, že symbolizují čtyři po sobě jdoucí světové mocnosti. (Daniel 7:1–8, 17) Potom Daniel spatřil Jehovu, ‚Prastarého na dny‘, jak sedí ve své slávě na trůnu. Vynesl nepříznivý rozsudek nad zvířaty, odňal jim jejich panství a čtvrté zvíře zničil. Trvalé panství nad všemi ‚národy, národnostními skupinami a jazyky‘ bylo pak svěřeno ‚někomu podobnému synu člověka‘. (Daniel 7:9–14) To je skutečně podivuhodné proroctví o dosazení ‚Syna člověka‘,  Ježíše Krista, na nebeský trůn v roce 1914. (Matouš 16:13)

9, 10. (a) Na co poukazovaly jednotlivé části sochy, která byla spatřena ve snu? (b) Jak byste vysvětlili splnění slov u Daniela 2:44?

⁹ Daniel věděl, že Bůh „odstraňuje krále a dosazuje krále“. (Daniel 2:21) S vírou v Jehovu, ‚Zjevovatele tajemství‘, prorok odhalil význam snu, v němž se babylónskému králi Nebukadnecarovi zdálo o obrovské soše. Její jednotlivé části poukazovaly na vzestup a pád takových světových mocností, jako byly Babylón, Médo-Persie, Řecko a Řím. Bůh použil Daniela také k tomu, aby nastínil vývoj světových událostí až do naší doby a ještě dál. (Daniel 2:24–30)

¹⁰ „Za dnů těch králů,“ říkalo se v proroctví, „zřídí nebeský Bůh království, které nebude nikdy zničeno. A království nebude přeneseno na žádný jiný lid. Rozdrtí a ukončí všechna tato království a samo bude stát na neurčité časy.“ (Daniel 2:44) Když v roce 1914 skončily „ustanovené časy národů“, Bůh zřídil nebeské Království pod vládou Krista. (Lukáš 21:24; Zjevení 12:1–5) Z „hory“ Boží neomezené svrchovanosti byl tehdy božskou mocí vysekán „kámen“ mesiášského Království. V Armagedonu tento kámen udeří do sochy a rozdrtí ji na prach. Mesiášské Království jako vládní hora, která bude mít vliv na „celou zemi“, pak bude stát navždy. (Daniel 2:35, 45; Zjevení 16:14, 16) *

11. Na kterou událost byl dán předběžný pohled Ježíšovým proměněním a jak toto vidění zapůsobilo na Petra?

¹¹ Ježíš měl na mysli panství svého Království, když svým učedníkům řekl: „Někteří z těch, kteří zde stojí, vůbec neokusí smrt, dokud nejprve neuvidí Syna člověka přicházet v jeho království.“ (Matouš 16:28) O šest dnů později vzal Ježíš Petra, Jakuba a Jana na vysokou horu, kde byl před nimi proměněn. Když apoštoly zakryl jasný oblak, Bůh prohlásil: „To je můj Syn, milovaný, jehož jsem schválil; naslouchejte mu.“ (Matouš 17:1–9; Marek 9:1–9) To je skutečně působivý předběžný pohled na slávu Kristova Království! Není divu, že Petr poukázal na toto oslnivé vidění a řekl: „Proto máme prorocké slovo ještě jistější.“ (2. Petra 1:16–19) *

12. Proč je právě nyní čas k tomu, abychom dali najevo, že máme víru v Boží prorocké slovo?

¹² „Prorocké slovo“ zjevně zahrnuje nejen proroctví o Mesiášovi obsažená v Hebrejských písmech, ale také Ježíšovo prohlášení, že přijde „s mocí a velkou slávou“. (Matouš 24:30) Proměněním bylo potvrzeno prorocké slovo o Kristově slavném příchodu s královskou mocí. Až dojde ke Kristovu zjevení ve slávě, a to přijde velmi brzy, povede to ke zničení nevěřících a k požehnání těch, kdo projevují víru. (2. Tesaloničanům 1:6–10) Splňování biblického proroctví dokazuje, že nyní žijeme „v posledních dnech“. (2. Timoteovi 3:1–5, 16, 17; Matouš 24:3–14) Michael, jímž je Ježíš Kristus, je jakožto Jehovův hlavní Vykonavatel rozsudku připraven k tomu, aby ve ‚velkém soužení‘ skoncoval s tímto ničemným systémem věcí. (Matouš 24:21; Daniel 12:1) Nyní je tedy jistě čas, abychom dali najevo, že máme víru v Boží prorocké slovo.

Zachovejme si víru v Boží prorocké slovo

13. Co nám může pomoci, abychom si zachovali lásku k Bohu a aby naše víra v jeho slovo zůstala živá?

¹³ Když jsme poprvé slyšeli o tom, jak se Boží prorocké slovo splňuje, jistě jsme byli nadšeni. Nezeslábla však od té doby naše víra a neochladla naše láska? Ať nikdy nejsme jako ti křesťané v Efezu, kteří ‚opustili lásku, kterou měli zprvu‘. (Zjevení 2:1–4) Jestliže se neřídíme vybídkou, abychom ‚neustále hledali nejprve Boží království a jeho spravedlnost‘ a tak abychom si střádali poklady v nebi, pak můžeme takovou ztrátu utrpět i my, bez ohledu na  to, jak dlouho už Jehovovi sloužíme. (Matouš 6:19–21, 31–33) Svědomité studium Bible, pravidelná účast na křesťanských shromážděních a horlivost při kázání o Království nám pomohou zachovat si lásku k Jehovovi, k jeho Synu a k Písmu. (Žalm 119:105; Marek 13:10; Hebrejcům 10:24, 25) Tak si zachováme živou víru v Boží slovo. (Žalm 106:12)

14. Jakou odměnu za svou víru v Jehovovo prorocké slovo dostávají pomazaní křesťané?

¹⁴ V minulosti se Boží prorocké slovo splnilo, a proto můžeme s vírou očekávat, že se splní i to, co předpovídá do budoucnosti. Nyní je například Kristova přítomnost v královské slávě skutečností a pomazaným křesťanům, kteří byli věrní až do smrti, se již splnil prorocký slib: „Tomu, kdo zvítězí, dopřeji, aby jedl ze stromu života, který je v Božím ráji.“ (Zjevení 2:7, 10; 1. Tesaloničanům 4:14–17) Těm, kdo zvítězili, Ježíš uděluje výsadu ‚jíst ze stromu života‘ v nebeském „Božím ráji“. Při svém vzkříšení — a prostřednictvím Ježíše Krista — přijímají podíl na nesmrtelnosti a neporušenosti, jež jim uděluje Jehova, ‚Král věčnosti, neporušitelný, neviditelný, jediný Bůh‘. (1. Timoteovi 1:17; 1. Korinťanům 15:50–54; 2. Timoteovi 1:10) To je opravdu nádherná odměna za to, že svou lásku k Bohu nenechali pohasnout a že si zachovali neochvějnou víru v jeho prorocké slovo.

15. V kom byl položen základ ‚nové země‘ a kdo se k těmto osobám připojuje?

¹⁵ Krátce po vzkříšení věrných pomazaných do nebeského ‚Božího ráje‘ byl ostatek duchovního Izraele na zemi osvobozen z ‚Velkého Babylónu‘, ze světové říše falešného náboženství. (Zjevení 14:8; Galaťanům 6:16) V tomto ostatku byl položen základ ‚nové země‘. (Zjevení 21:1) Tak byla zrozena „země“ a byl z ní vybudován duchovní ráj, který dnes vzkvétá po celé zemi. (Izajáš 66:8) Právě dnes, „v konečné části dnů“, do ní proudí velké množství lidí, kteří se podobají ovcím a jsou společníky duchovního Izraele. (Izajáš 2:2–4; Zecharjáš 8:23; Jan 10:16; Zjevení 7:9)

Boží prorocké slovo předpovídá budoucnost lidstva

16. Co čeká ty, kdo věrně a oddaně podporují pomazané?

¹⁶ Co čeká ty, kdo věrně a oddaně podporují pomazané? Také tito křesťané mají víru  v Boží prorocké slovo, a doufají, že vejdou do pozemského ráje. (Lukáš 23:39–43) V něm budou pít z ‚řeky vody života‘, která udržuje život, a „listy stromů“ zasazených podél této řeky jim přinesou uzdravení. (Zjevení 22:1, 2) Jestliže máte tuto nádhernou naději, stále projevujte hlubokou lásku k Jehovovi Bohu a víru v jeho prorocké slovo. Kéž jste mezi těmi lidmi, kteří se budou bezmezně radovat z věčného života v pozemském ráji.

17. Co bude patřit k projevům požehnání, které budou prožívat obyvatelé pozemského ráje?

¹⁷ Nedokonalí lidé nejsou schopni plně popsat život v budoucím pozemském ráji, ale Boží prorocké slovo nám dává možnost hlouběji se zamyslet nad projevy požehnání, které je připraveno pro poslušné lidstvo. Až bude Boží Království panovat a nikdo mu už nebude odporovat, a až se bude Boží vůle dít na zemi, stejně jako se děje v nebi, pak už zlí lidé — a dokonce ani zvířata — nebudou „nijak škodit ani působit zkázu“. (Izajáš 11:9; Matouš 6:9, 10) Zemi budou obývat mírní lidé a „vskutku naleznou své největší potěšení v hojnosti pokoje“. (Žalm 37:11) Nebudou zde hladovějící masy lidí, protože „na zemi bude spousta obilí; na vrcholku hor bude nadbytek“. (Žalm 72:16) Nebudou už prolévány slzy ze zármutku. Přestanou existovat nemoci, a dokonce již nebude smrt. (Izajáš 33:24; Zjevení 21:4) Umíte si to asi představit — nebude třeba lékařů, léků, nemocnic, psychiatrických ústavů ani pohřbů. To je skutečně nádherná vyhlídka!

18. (a) Jaké ujištění dostal Daniel? (b) Co bude Danielovým ‚losem‘?

¹⁸ Bude vyprázdněn i všeobecný hrob lidstva a místo umírání budou lidé přiváděni opět k životu prostřednictvím vzkříšení. Tuto naději měl spravedlivý muž Job. (Job 14:14, 15) Měl ji také prorok Daniel, protože Jehovův anděl mu dal potěšující ujištění: „Pokud jde o tebe, ty jdi ke konci; a budeš odpočívat, ale vstaneš ke svému losu na konci dnů.“ (Daniel 12:13) Daniel věrně sloužil Bohu až do konce svého života. Nyní odpočívá ve smrti, ale během Kristovy tisícileté vlády ‚vstane‘ při „vzkříšení spravedlivých“. (Lukáš 14:14) Co bude Danielovým ‚losem‘? Ezekielovo proroctví naznačuje, že až dojde ke splnění tohoto proroctví v ráji, budou mít všichni členové Jehovova lidu své místo, a že jim dokonce bude spravedlivě a řádně přidělena země. (Ezekiel 47:13–48:35) Daniel tedy bude mít své místo v ráji, ale jeho los tam bude zahrnovat víc než jen půdu. Bude se vztahovat i na jeho místo v Jehovově záměru.

19. Co musíme dělat, abychom mohli žít v pozemském ráji?

¹⁹ A jak je to s vámi a s vaším losem? Máte-li víru v Boží slovo, Bibli, velmi pravděpodobně toužíte po tom, abyste v pozemském ráji mohli žít. Snad si dokonce představujete, že v něm jste, že se těšíte z mnoha projevů požehnání, pečujete o zemi a radostně vítáte vzkříšené. Vždyť lidstvo přece patří do ráje. Právě to je místo, kde měli žít první dva lidé, když je Bůh stvořil. (1. Mojžíšova 2:7–9) A Bůh si přeje, aby poslušní lidé žili v ráji navždy. Budete jednat v souladu s Písmem, abyste mohli být mezi těmi miliardami lidí, kteří budou nakonec žít v pozemském ráji? Můžete mezi nimi být, jestliže skutečně milujete našeho nebeského Otce Jehovu a vytrvale projevujete víru v Boží prorocké slovo.

[Poznámky pod čarou]

Jak byste odpověděli?

• Čeho se týkalo první proroctví a kdo byl slíbeným Semenem?

• Například která proroctví o Mesiášovi se splnila na Ježíšovi?

• Jak se splní proroctví zapsané u Daniela 2:44, 45?

• Co říká Boží prorocké slovo o budoucnosti, která čeká poslušné lidstvo?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 18]

Doufáte, že budete žít v pozemském ráji?