Ostrov Robinson Crusoe  je místem záchrany

ROBINSON CRUSOE je jedním ze tří ostrovů, z nichž se skládá tichomořské souostroví Juan Fernández, které leží asi 640 kilometrů od chilského pobřeží. * Ostrov má plochu 93 čtverečních kilometrů a byl pojmenován podle slavného románu Robinson Crusoe od anglického spisovatele Daniela Defoea, který ho napsal v 18. století. Tento román byl údajně volným zpracováním dobrodružství jednoho Skota, který se jmenoval Alexander Selkirk a žil na tomto ostrově osamocen asi čtyři roky.

Na ostrově je umístěn dřevěný štít s nápisem, na němž je mimo jiné uvedeno: „Z tohoto místa skotský námořník Alexander Selkirk den co den po více než čtyři roky toužebně vyhlížel, zda se na obzoru objeví loď, která by ho zachránila a vysvobodila z jeho osamocení.“ Selkirk byl nakonec zachráněn. Po čase prožitém v jeho malém ráji se vrátil zpět do vlasti, do světa, který mu však už neposkytoval spokojenost. Později Selkirk údajně prohlásil: „Můj drahý ostrove! Kéž bych tě byl nikdy neopustil!“

Během doby začal být ostrov používán jako trestanecká kolonie, v níž žili někteří z těch, kdo se dopustili „zločinů proti náboženství“, totiž proti katolické církvi. Jak velice se změnil ten rajský ostrov, který kdysi znal Selkirk! Dnešní obyvatelé ostrova však žijí v poklidném prostředí, jaké už je na světě jen málokde. Lidé zde žijí beze spěchu, což je typické pro mnoho ostrovních kultur, a proto je snadné dát se do hovoru v podstatě s každým.

Podle úřední statistiky má Robinson Crusoe asi 500 obyvatel, ale po větší část roku je zde jen asi 400 lidí. Jeden z důvodů je ten, že během školního roku žijí některé matky s dětmi na pevnině v Chile a na ostrov se vracejí jen na prázdninové měsíce, a tehdy tráví čas s ostatními členy své rodiny.

Ostrov Robinson Crusoe je jako krásná zahrada, a přece zde někteří ostrované mají pocit duchovní prázdnoty a hledají odpovědi na své otázky. Jiní cítili, že potřebují duchovní záchranu.

Duchovní záchrana

Práce související s duchovní záchranou začala kolem roku 1979. Jedna žena, která studovala Bibli se svědky Jehovovými v Chile ve městě Santiago, se přestěhovala na tento ostrov a začala lidi učit tomu, co sama poznala. Za nějaký čas jeden sborový starší přijel na tento ostrov ve spojitosti se svým zaměstnáním, a ke svému překvapení zde našel skupinku badatelů Bible, kteří s pomocí této ženy dělali duchovní  pokroky. Tento starší navštívil ostrov znovu asi za tři měsíce, a tehdy již byla připravena ke křtu nejen ta žena, která na tomto odlehlém místě vedla biblická studia, ale připraveny byly i dvě ženy, s nimiž studovala. Starší se tedy postaral o to, aby mohly být pokřtěny. Jedna z těchto nově pokřtěných křesťanek se později vdala a společně s manželem hledali další lidi, kteří potřebovali duchovní záchranu. Její manžel vedl výstavbu jednoduchého sálu Království, který malé skupině na tomto ostrově slouží až dodnes. Tito manželé později z ekonomických důvodů ostrov Robinson Crusoe opustili a odstěhovali se do střední části Chile, kde v místním sboru dále horlivě slouží Jehovovi.

Z falešného náboženství byli zachraňováni i další lidé, a malá skupina na ostrově postupně rostla. Středoškolské vzdělání však je možné získat jen na pevnině, a protože se tam studenti museli odstěhovat, skupina se zmenšila. Nyní se skládá jen ze dvou pokřtěných sester a jedné dívenky. O prázdninách skupina roste, protože se některé matky vracejí na ostrov. Pro ty tři křesťanky, které zůstávají na tomto odlehlém místě po celý rok, to je oživením. Díky jejich pilné práci jsou svědkové Jehovovi na ostrově Robinson Crusoe dobře známi. Je pravda, že někteří ostrované se postavili proti jejich dílu a snaží se druhé odrazovat od naslouchání poselství o Království. Ovšem semena biblické pravdy zasetá do srdce upřímných lidí klíčí dál.

Ti, kdo byli zachráněni, dostávají povzbuzení

Jednou za rok navštěvuje ostrov cestující dozorce. Jak vypadá taková návštěva u hrstky svědků na odlehlém ostrově? Svou první návštěvu na ostrově Robinson Crusoe popsal jeden krajský dozorce takto:

„Tato cesta byla jako z pohádky. Začala v sedm hodin ráno, kdy jsme opustili Valparaíso a vydali jsme se autem k santiagskému letišti Cerrillos. Nasedli jsme do malého letadla pro sedm cestujících. Za dvě a tři čtvrtě hodiny letu jsme v dálce zahlédli horský vrcholek vyčnívající nad mraky. Když jsme se přiblížili, spatřili jsme ostrov — majestátní skalní masiv uprostřed  oceánu. Vypadal, jako by plul po rozlehlé vodní hladině, jako loď ztracená v moři.

Přistáli jsme a lodí jsme se dostali do vesnice. Místy vyčnívala z moře skaliska tvořící malé ostrůvky, na kterých odpočívají juanfernandézští lachtani. Jsou chráněným druhem, protože byli loveni kvůli kožešině a jejich počet se velice snížil. Náhle kolem lodi něco proletělo a opět to zmizelo v moři. Byla to ryba letoun, jejíž ploutve mají drobné záhyby a vypadají jako křídla. Zdálo se, že jí působí potěšení vyskakovat z vody a chytat hmyz. I zde však platí: Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Skoky letouna totiž mohou upoutat pozornost jiných dravců, a ti jsou připraveni ho pohltit, jakmile se ponoří zpátky do vody.

Nakonec jsme dorazili do vesnice San Juan Bautista (Sv. Jan Křtitel). V přístavišti postávalo poměrně dost ostrovanů, kteří buď čekali na své hosty, nebo zkrátka byli zvědaví, kdo asi tentokrát přijede. Nádherné panorama na nás silně zapůsobilo — majestátní, rozeklaná hora jménem El Yunque (Kovadlina), pokrytá jakoby tmavozeleným sametem, a v pozadí jasně modrá obloha lemovaná bílými oblaky.

Brzy jsme v přístavišti zahlédli skupinu našich křesťanských sester a jejich dětí, jak na nás čekají. Byly prázdniny, a skupina proto byla větší než obvykle. Vřele jsme se s nimi pozdravili a pak nás odvedly do pěkné chaty, která měla být po celý týden naším domovem.

Byl to mimořádný týden a my jsme si uvědomovali, že uběhne rychle. Potřebovali jsme dobře využít svůj čas. Ještě téhož dne hned po obědě jsme navštívili jednu ženu, s níž bylo vedeno domácí biblické studium. Měla se brzy stát naší duchovní sestrou a těšit se z Božího duchovního ráje. Zářila radostí a zároveň byla také trochu rozrušená. Blížila se ke svému cíli, totiž ke křtu, na který se dlouho těšila. Rozebrali jsme s ní několik otázek, což bylo nutné, aby se mohla stát zvěstovatelkou dobré zprávy. Následující den se poprvé účastnila kazatelské služby. Třetí den jsme s ní začali rozebírat požadavky ke křtu. Koncem týdne byla pokřtěna.

Na shromážděních, která se konala během týdne, byla vysoká účast, nejvyšší počet přítomných byl 14. Každý den jsme měli na programu kazatelskou službu, opětovné návštěvy, biblická studia a pastýřské návštěvy. Pro sestry, které vykonávají svou činnost po celý rok úplně samy, to bylo opravdu povzbuzením.“

Pro muže, kteří žijí na tomto ostrově, je obtížnější přijmout pravdu, a to možná proto, že mají velice náročné zaměstnání. Jejich hlavní prací je lov humrů, a této činnosti musí věnovat mnoho času. Mnozí reagují negativně také kvůli předsudkům. Doufáme však, že v budoucnosti bude příznivě nakloněno ještě více ostrovanů, mužů i žen.

Na tomto ostrově dosud poznalo pravdu a záměry Jehovy Boha deset osob, a tak byly zachráněny. Někteří z těchto lidí od té doby z různých důvodů ostrov opustili. Ale ať již zde zůstali, nebo ne, jejich duchovní záchrana je daleko důležitější než záchrana, které se kdysi dočkal Alexander Selkirk. Tito lidé se nyní těší z duchovního ráje, bez ohledu na to, kde žijí. Sestry, jež jsou se svými dětmi na tomto ostrově až dosud, žijí sice jakoby uprostřed zahrady, ale mají navíc ještě naději, že budou žít v době, kdy bude celá země skutečným rájem v pravém smyslu toho slova.

Záchranné práce pokračují

Tato malá skupina svědků Jehovových, kteří žijí na ostrově Robinson Crusoe, je z hlediska zeměpisného od svých duchovních bratrů a sester velmi vzdálená. Ale na rozdíl od skotského námořníka Selkirka se necítí opuštění. Pravidelně jim přichází teokratická literatura, třikrát za rok dostávají od chilské odbočky Watch Tower Society videozáznamy z krajských a oblastních sjezdů a jednou za rok je navštěvuje krajský dozorce, takže s Jehovovou organizací zůstávají v úzkém kontaktu. Jsou tedy neustále aktivně zapojeni do ‚celého společenství bratrů na světě‘. (1. Petra 5:9)

[Poznámka pod čarou]

[Mapa a obrázek na straně 9]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Santiago

CHILE

TICHÝ OCEÁN

OSTROV ROBINSON CRUSOE

San Juan Bautista

El Yunque

OSTROV SANTA CLARA

[Obrázek]

Když se objeví ostrov, vypadá jako majestátní skalní masiv uprostřed oceánu

[Podpisek]

Mapa Chile: Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.

[Obrázek na straně 8 a 9]

Majestátní rozeklaná hora El Yunque (Kovadlina)

[Obrázek na straně 9]

Vesnice San Juan Bautista (Sv. Jan Křtitel)

[Obrázek na straně 9]

Na ostrůvcích odpočívají lachtani

[Obrázek na straně 10]

Letěli jsme malým letadlem ze Santiaga v Chile

[Obrázek na straně 10]

Skalnaté pobřeží ostrova Robinson Crusoe

[Obrázek na straně 10]

Jednoduchý sál Království na ostrově