Proč překonat perfekcionismus?
Proč překonat perfekcionismus?
Snažíte se dělat vždycky všechno co nejlépe? To může být samozřejmě v mnoha směrech prospěšné jak pro vás samotné, tak i pro ty, kdo jsou ve vašem okolí. Někdo však takový sklon přežene do extrému a stane se perfekcionistou. Co to znamená?
JEDNÍM z významů slova „perfekcionismus“ je „sklon považovat za nepřijatelné všechno, co není dokonalé“. S lidmi, kteří mají takovou povahu, jste se už pravděpodobně setkali. Všimli jste si možná, že takoví lidé mají vůči druhým tak extrémně vysoké požadavky, že může vzniknout mnoho problémů a s nimi ovzduší nespokojenosti a sklíčenosti. Vyrovnaní lidé většinou uznávají, že perfekcionismus ve smyslu extrémních a nerozumných požadavků ve všech sférách života skutečně není žádoucí. Je to něco, co je nutno překonat. Problém však je v tom, že sami u sebe svůj postoj nebo sklon k perfekcionismu možná těžko rozpoznáme, a proto je obtížné jej překonat.
Nelson má velkou odpovědnost a musí řešit mnoho problémů. Pravidelně analyzuje statistiky, a na prvním místě je u něho produkce. Na trhu práce panuje konkurence, a proto je perfekcionismus často považován za nepostradatelnou podmínku úspěchu. Nelson sice může být uznáván kvůli své výkonnosti, ale jeho perfekcionismus mu působí tělesné obtíže, například bolesti hlavy a pocit napětí. Máte s Nelsonem něco společného?
Perfekcionismus postihuje i mladé lidi. Rita, která žila v Riu de Janeiro, jako dítě chodila ráda do školy. Snažila se nevyvolávat dojem, že je ctižádostivá, ale když nedostala ty nejlepší známky, byla zdrcená. Rita říká: „Od dětství jsem se srovnávala s jinými dětmi, které měly spoustu času, zatímco já jsem byla stále v napětí a honila jsem se z jednoho do druhého. Měla jsem pocit, že si nikdy nemohu odpočinout, protože se pořád muselo něco dělat.“
Maria ještě jako malá holčička často plakala lítostí, že neumí kreslit tak dobře jako jiné děti. Později se snažila dosáhnout
umělecké dokonalosti v hudbě, ale místo aby se radovala z toho, jak hraje a zpívá, často pociťovala stres a nespokojenost. Jiná brazilská dívka, Tânia, která se snažila jednat rozvážně a vyhýbat se konkurenci, připustila, že si přesto pro svůj život doma i ve škole určovala měřítka, která pro ni byla příliš vysoká. Myslela si, že když nebude pracovat dokonale, nebudou ji mít lidé příliš rádi. Tânia navíc někdy očekávala velmi mnoho od druhých, a potom byla zklamaná a smutná.Odborná způsobilost, píle a osobní uspokojení jsou sice důležité, ale jakmile si lidé kladou cíle, které jsou nedosažitelné, mohou u nich vzniknout různé negativní pocity, jako je například obava z neúspěchu. Pokud jde o práci ve škole nebo o sport, může se stát, že rodiče nebo jiné osoby stanoví takové měřítko dokonalosti, jakého mladí lidé dosahují jen velmi obtížně. Velké nároky například měla Ricardova matka. Přála si, aby se Ricardo stal lékařem, aby hrál na piano a mluvil několika jazyky. Není z toho snad jasně vidět, že když se v takových požadavcích zajde příliš daleko, vznikají problémy nebo dochází ke zklamání?
Proč bychom se měli perfekcionismu vyvarovat?
Práce vrcholné kvality, jež odpovídá vysokým měřítkům přesnosti a vynikající jakosti, je velmi žádoucí. Na trhu práce tedy lidé mezi sebou musí soutěžit. Jiným důvodem, proč mnozí neustále stupňují své úsilí, je strach, že přijdou o zdroj obživy. Někteří lidé se při své práci podobají atletovi, který přináší nesmírné oběti, jen aby dosáhl nového rekordu. Když potom musí čelit tvrdé konkurenci, má možná pocit, že musí trénovat ještě intenzivněji a snad i užívat nějaké chemické látky, aby dosáhl lepších výsledků a aby — jak doufá — zvítězil. Místo zdravého úsilí o znamenité výsledky se projeví perfekcionismus, a lidé pak jsou „podněcováni strachem z neúspěchu“ nebo „se ženou za tím, aby byli ve všem první“. (The Feeling Good Handbook, Příručka k dosažení spokojenosti)
Někdo má samozřejmě dojem, že to, co dělá v oblasti umění nebo sportu, se dá stále zlepšovat. Podle dr. Roberta S. Eliota však „perfekcionismus je očekávání něčeho, co se nikdy neuskuteční“. Tento autor dodává: „Spojuje se v něm pocit viny, obranný postoj a strach z posměchu.“ Skutečně se tedy potvrzují slova moudrého krále Šalomouna. „Viděl jsem všechnu tu tvrdou práci a všechnu tu dovednost v práci, že to znamená vzájemné soupeření; i to je marnost a honba za větrem.“ (Kazatel 4:4)
Co můžete dělat, máte-li sklon k perfekcionismu? Je pravda, že čím víc se snažíte, tím víc zklamání vás čeká? Chtěli byste být méně nároční a žít ve větší pohodě? Co znamená být dokonalý? Toužíte po tom, abyste mohli v maximální míře využívat své schopnosti, a abyste se přesto vyvarovali perfekcionismu? Jestliže mohou nedokonalí lidé díky svým schopnostem, jež dostali od Boha, objevovat věci, které druhým lidem slouží k užitku, představte si, čeho by jen lidstvo mohlo dosáhnout v dokonalých podmínkách a pod Božím vedením!
[Obrázek na straně 4]
Rodiče nebo jiní lidé možná vyžadují dokonalost, které děti nemohou dosáhnout