Přejít k článku

Přejít na obsah

Křesťanští pastýři, ‚otevřete dokořán své srdce‘!

Křesťanští pastýři, ‚otevřete dokořán své srdce‘!

Křesťanští pastýři, ‚otevřete dokořán své srdce‘!

„JEHOVA je můj Pastýř. V ničem nebudu mít nedostatek.“ Těmito slovy David vyjádřil, že svému Bohu naprosto důvěřuje. Jehova ho vodil — v duchovním smyslu — po „travnatých pastvinách“ a „u dobře zavlažovaných míst odpočinku“ a vedl ho „ve stopách spravedlnosti“. Když byl David obklopen odpůrci, dostával podporu a povzbuzení, a proto Jehovovi řekl: „Nebojím se ničeho špatného, vždyť jsi se mnou.“ Protože měl takového nejvyššího Pastýře, byl David rozhodnut „bydlet v Jehovově domě do délky dnů“. (Žalm 23:1–6)

Boží jediný zplozený Syn také pociťoval Jehovovu láskyplnou péči, a tím, jak sám během svého života na zemi jednal se svými učedníky, dokonale tuto Jehovovu péči napodoboval. V Písmu je proto označován jako „znamenitý pastýř“, ‚velký pastýř‘ a jako „hlavní pastýř“. (Jan 10:11; Hebrejcům 13:20; 1. Petra 5:2–4)

Jehova a Ježíš Kristus dále působí jako pastýři těch, kdo je milují. Jejich pastýřská činnost se projevuje mimo jiné tím, že se láskyplně starají o to, aby sbory měly nižší pastýře. Těmto nižším pastýřům byla určena Pavlova slova: „Dávejte pozor na sebe a na celé stádo, v němž vás svatý duch ustanovil jako dozorce, abyste pásli Boží sbor, který vyplatil krví svého vlastního Syna.“ (Skutky 20:28)

Pást stádo podle vzoru Jehovy a Ježíše Krista není snadný úkol, ale je to dnes důležitější než kdy dříve. Pamatujme na to, že v posledních třech letech bylo pokřtěno přes milion svědků! Tito noví křesťané nemají duchovní zázemí, které vzniká díky mnohaleté činnosti. Také mějme na mysli, že celá řada svědků Jehovových jsou ještě děti nebo dospívající mladí lidé. Je třeba, aby jim věnovali pozornost nejen jejich rodiče, ale také nižší pastýři ve sboru.

Vnějším tlakům, včetně tlaku vrstevníků, je ve skutečnosti vystaven každý křesťan. Všichni musí bojovat, aby odolali silnému vlivu, který by je mohl strhnout na světskou cestu požitkářství. V některých zemích mohou být zvěstovatelé Království sklíčeni, protože lidé jejich poselství nepřijímají. Mnozí zvěstovatelé mají vážné zdravotní problémy. Jiní mají finanční starosti, které je připravují o odhodlanost hledat nejprve Království. Vlastně my všichni — i ti, kdo jsou v pravdě dlouho — potřebujeme pomoc láskyplných pastýřů a zasloužíme si ji.

Správná pohnutka

Křesťanům v prvním století byla adresována vybídka: ‚Otevřete dokořán své srdce‘! (2. Korinťanům 6:11–13) Křesťanští starší jednají dobře, jestliže se při plnění svých pastýřských povinností touto radou řídí. Jak to mohou dělat? A jak to platí pro služební pomocníky, z nichž mnozí se jednou stanou pastýři?

Jestliže křesťanští starší mají být pro stádo požehnáním, je třeba, aby smysl pro povinnost nebyl tím jediným, co je podněcuje k činnosti. Mají jednat podle rady: „Paste Boží stádo, které je ve vaší péči, ne z donucení, ale ochotně; ani ne z lásky k nečestnému zisku, ale dychtivě.“ (1. Petra 5:2) Předpokladem pro úspěšnou pastýřskou činnost je tedy mimo jiné ochota a dychtivost sloužit druhým. (Jan 21:15–17) Znamená to vidět potřeby ovcí a pohotově na ně reagovat. Znamená to při jednání s druhými projevovat znamenité křesťanské vlastnosti známé jako ovoce Božího ducha. (Galaťanům 5:22, 23)

K pastýřské činnosti někdy patří navštěvovat bratry u nich doma. * Ale pastýři, kteří ‚otevírají dokořán své srdce‘, jsou ochotni se nasazovat. Nespokojí se tedy jen s tím, že by vykonávali občasné pastýřské návštěvy. K tomu, aby členům stáda sloužili jako pastýři, využívají každou příležitost.

Pro pastýřskou činnost je třeba školit další muže

Každý bratr, který bez ohledu na svůj věk „usiluje o úřad dozorce, touží po znamenité práci“. (1. Timoteovi 3:1) Mnozí služební pomocníci projevili ochotu ujmout se dalších výsad. Takovým ochotným bratrům proto starší rádi pomáhají, aby učinili významný krok a ‚usilovali o úřad dozorce‘. Znamená to, že je školí, aby byli schopnými pastýři.

Jehovův křesťanský sbor se pevně drží Božích vysokých měřítek, a proto jej neoslabují falešní pastýři podobní mužům, kteří jsou popsáni u Ezekiela 34:2–6. Ti byli v Jehovových očích zavrženíhodní, a to plným právem. Místo aby pásli stádo, pásli sami sebe. Neposilovali nemocné a neuzdravovali churavé, neovazovali polámané a nepřiváděli zpět rozehnané nebo ztracené. Tito pastýři jednali spíše jako vlci, protože utlačovali ovce, a ty byly zanedbané a rozptýlené a potulovaly se bez cíle, protože se o ně nikdo nestaral. (Jeremjáš 23:1, 2; Nahum 3:18; Matouš 9:36)

Na rozdíl od těchto nevěrných pastýřů jednají křesťanští pastýři podle příkladu, který dal Jehova. Pomáhají vést ovce k duchovním ‚travnatým pastvinám‘ a ‚dobře zavlažovaným místům odpočinku‘. Snaží se vést je „ve stopách spravedlnosti“ tím, že jim pomáhají správně rozumět Jehovovu slovu a osobně ho uplatňovat. Mohou to dělat úspěšně, protože jsou ‚způsobilí vyučovat‘. (1. Timoteovi 3:2)

Starší vyučují většinou při programech na sborových shromážděních. Učí však také osobně. Některým z nich se ovšem lépe daří vyučovat druhé individuálně, zatímco jiní mají větší nadání pro přednes veřejných proslovů. Ale to, že snad má někdo v určité oblasti vyučování menší schopnosti, nutně neznamená, že takový muž nemůže být učitelem. Starší vyučují při všech příležitostech, které se jim naskýtají, tedy i při pastýřské činnosti. Do určité míry se pastýřská činnost vykonává plánovaně, například v podobě organizovaných návštěv. Ale ve velké míře se pastýřská činnost může vykonávat také méně formálně, a tento způsob je rovněž velice užitečný.

Pastýřem a učitelem v každé době

Jestliže má lékař vykonávat svou práci, potřebuje mít znalosti a zkušenosti. Jeho pacienti mu však jsou vděční, když projevuje také laskavost, soucit, pochopení a upřímný zájem. Tyto vlastnosti musí patřit k jeho osobnosti. Podobné vlastnosti musí patřit také k osobnosti dobrého učitele a pastýře, musí se projevovat v jeho každodenním životě. Pravý učitel bude připraven kdykoli poskytnout potřebné poučení těm, kdo jsou v jeho okolí. „Jak dobré je slovo v pravý čas!“ říkají Přísloví 15:23. „Pravý čas“ může být tehdy, když takový muž mluví z pódia, když káže dům od domu nebo když s někým rozmlouvá v sále Království nebo telefonicky. Dobrý pastýř se také snaží projevovat znamenité vlastnosti a dávat najevo, že mu na druhých záleží, a to stále, nejen při pastýřských návštěvách. ‚Otevřel dokořán své srdce‘, a proto využije každou příležitost k tomu, aby se ovcím věnoval jako pastýř a aby jim poskytoval péči, kterou právě v té chvíli potřebují. Potom ho ovce budou milovat. (Marek 10:43)

Wolfgang, který je nyní starším, si vzpomíná, jak v jeho rodině byl jednou na společenské návštěvě služební pomocník se svou manželkou. Říká: „Naše děti byly nadšené, protože cítily, že je jim věnována pozornost, a protože ta návštěva byla velice příjemná. Mluví o tom až dodnes.“ Ano, ten služební pomocník dal najevo, že se o ně zajímá; ‚otevíral dokořán své srdce‘.

‚Otevřít dokořán své srdce‘ můžete také tím, že navštěvujete nemocné, napíšete jim krátký povzbuzující dopis nebo jim zatelefonujete — zkrátka dáte nějak najevo, že vám na nich záleží! Pokud je třeba, nabídněte jim pomoc. Chtějí-li si povídat, pozorně naslouchejte. Mluvte o pozitivních, povzbuzujících teokratických činnostech v místním sboru i jinde. Pomozte jim, aby se soustředili na nádhernou budoucnost, která je připravena pro ty, kdo milují Jehovu. (2. Korinťanům 4:16–18)

Nejen pastýřské návštěvy

Jestliže máme na zřeteli účel pastýřské činnosti, vidíme jasně, že plánované pastýřské návštěvy doma u bratrů jsou sice důležité, ale tím pastýřská činnost nekončí. Láskyplný pastýř ‚otevírá dokořán své srdce‘ tím, že je přístupný — vždy a za všech okolností. Pěstuje vřelý vztah ke svým bratrům, a to je pro ně ujištěním, že se v temných dobách nemusí bát ničeho zlého, protože vědí, že jejich láskyplný bratr, křesťanský pastýř, o ně pečuje. (Žalm 23:4)

Ano, vy všichni křesťanští pastýři, ‚otevřete dokořán své srdce‘. Projevujte svým bratrům upřímnou lásku — povzbuzujte je, občerstvujte je a duchovně je budujte, jak jen můžete. Pomáhejte jim, aby byli stálí ve víře. (Kolosanům 1:23) Křesťanští pastýři, kteří ‚otevírají dokořán své srdce‘, jsou pro ovce požehnáním, a tyto ovce nebudou mít v ničem nedostatek. Budou rozhodnuty, stejně jako byl kdysi rozhodnut David, že budou bydlet v Jehovově domě do délky dnů. (Žalm 23:1, 6) Co víc by si mohl láskyplný pastýř přát?

[Poznámka pod čarou]

^ 10. odst. Návrhy pro vykonávání pastýřských návštěv lze najít ve Strážné věži z 15. září 1993, na stranách 20–23, a z 15. března 1996, na stranách 24–27.

[Rámeček na straně 30]

Křesťanští pastýři

• Slouží horlivě a ochotně

• Sytí stádo a opatrují je

• Pomáhají druhým, aby usilovali o to, stát se pastýři

• Navštěvují nemocné a starají se o ně

• Jsou připraveni kdykoli svým bratrům pomáhat

[Obrázky na straně 31]

V kazatelské službě, při shromážděních i při společenských příležitostech je starší stále pastýřem