Otázky čtenářů

Jak by se měli praví křesťané dívat na to, že jednotlivci běžně předávají druhým kopie komerčních softwarových počítačových programů?

Někteří jednotlivci se mohou snažit mylně toto jednání omlouvat a odvolávají se přitom na Ježíšova slova: „Zdarma jste dostali, zdarma dávejte.“ Ježíš zde ovšem nemluvil o bezplatném rozdávání kopií literatury nebo počítačových programů (softwaru), jež jsou chráněny autorskými právy a jejichž používání je omezeno zákonem. Ježíš mluvil o dávání v rámci služby. Řekl svým apoštolům, kteří odcházeli do různých měst a vesnic, že mají kázat o Království, léčit nemocné a vyhánět démony. Apoštolové si za to neměli nic účtovat, ale měli ‚dávat zdarma‘. (Matouš 10:7, 8)

Se vzrůstajícím počtem osobních i firemních počítačů vzrůstá potřeba programového vybavení. To se obvykle musí koupit. Je pravda, že někteří jednotlivci vytvářejí programy, které dávají k dispozici zdarma a na kterých uvádějí, že tyto programy smějí být kopírovány a předávány dalším uživatelům. Ale většina počítačových programů se prodává. Očekává se, že uživatelé takových programů si je koupí, že tedy za ně zaplatí, bez ohledu na to, zda jsou určeny pro jejich soukromou potřebu doma, nebo zda jsou určeny pro účely firemní. Kdyby si někdo vzal nebo okopíroval balík počítačových programů, aniž za ně zaplatil, bylo by to nezákonné, stejně  jako by bylo nezákonné hromadné kopírování knih, i kdyby tyto knihy pak byly rozdávány bezplatně.

Většina počítačových programů (včetně her) je chráněna licencí a od jejich majitelů nebo uživatelů se vyžaduje dodržování výslovných podmínek a omezení, jež jsou licencí stanoveny. Mnohé takové licence uvádějí, že program smí instalovat a používat pouze jedna osoba a že program smí být instalován pouze na jednom počítači, buď na počítači domácím, nebo firemním či školním. Některé licence uvádějí, že uživatel sám může mít rezervní kopii, ale že nesmí dělat kopie pro nikoho jiného. Jestliže majitel chce předat celý program (včetně licence a dokumentace) někomu jinému, může to udělat. Tím ovšem končí jeho vlastní uživatelské právo. Licence se mohou lišit, takže ten, kdo kupuje nějaký program nebo komu je nějaký program nabídnut, má zjistit, jaké podmínky konkrétní licence určuje.

Mnohé státy jsou účastníky dohod o autorských právech, které chrání „duševní vlastnictví“ — k němuž patří i počítačové programy —, a tyto státy se snaží prosazovat zákony o autorských právech. Například v listu The New York Times ze 14. ledna 2000 byla uveřejněna zpráva, že „němečtí a dánští policisté zatkli členy skupiny, kterou označili jako rozsáhlý gang zabývající se softwarovým pirátstvím“, protože tato skupina kopírovala a rozšiřovala počítačové programy a hry, a některé z nich dokonce prodávala přes internet.

Jaký postoj k této věci zaujímá křesťanský sbor? Ježíš řekl: „Splácejte césarovy věci césarovi, ale Boží věci Bohu.“ (Marek 12:17) Křesťané proto mají poslouchat zákony své země, pokud nejsou v rozporu se zákonem Božím. O vládách apoštol Pavel napsal: „Každá duše ať se podřizuje nadřazeným autoritám... Ten, kdo se staví proti autoritě, zaujal postoj proti Božímu uspořádání; ti, kdo zaujali postoj proti němu, obdrží svůj rozsudek.“ (Římanům 13:1, 2)

Odpovědností starších v křesťanském sboru není kontrolovat něčí počítače, jako kdyby starší měli oprávnění vysvětlovat zákony o autorských právech a prosazovat jejich uplatňování. Jsou však přesvědčeni, a také to učí, že křesťané si nemají brát, co jim nepatří, a že se mají snažit respektovat zákony. Tak jsou křesťané chráněni před tím, aby nebyli trestáni za porušování zákona, a mohou si proto zachovat dobré svědomí před Bohem. Pavel napsal: „Je tedy naléhavý důvod, proč se máte podřizovat, nejen kvůli té zlobě, ale také kvůli svému svědomí.“ (Římanům 13:5) Podobně Pavel také vyjádřil touhu pravých křesťanů slovy: „Důvěřujeme, že máme poctivé svědomí, protože si přejeme chovat se ve všem poctivě.“ (Hebrejcům 13:18)

[Rámeček na straně 29]

Některé firmy a školy si kupují licence pro větší počet uživatelů a tyto licence určují maximální počet uživatelů, kteří smějí program používat. V roce 1995 byl ve sborech svědků Jehovových rozebírán článek obsahující tuto radu:

„Většina společností, které připravují a prodávají počítačové programy, má na tyto programy autorská práva a vydává licenci, která určuje, jak lze tyto programy zákonně používat. Licence obvykle uvádí, že vlastník programu nesmí nikomu dávat jeho kopie; mezinárodní zákon o autorských právech vlastně kopírování programů staví mimo zákon. ... Některé velké firmy prodávají počítače, ve kterých jsou již programy nainstalovány a je na ně poskytnuta licence. Některé obchody s počítači však licence neposkytují, protože programy, které do počítačů instalují, jsou nezákonně vytvořené kopie. To znamená, že ten, kdo si počítač koupí, používáním těchto programů porušuje zákon. Vzhledem k tomu by křesťané neměli do elektronických počítačových databank vkládat ani z nich přenášet žádný materiál, který je chráněn autorskými právy (jako jsou publikace Společnosti) a který je kopírován bez zákonného povolení vlastníků.“