Přejít k článku

Přejít na obsah

Mohla by to pro tebe být ta nejlepší životní dráha?

Mohla by to pro tebe být ta nejlepší životní dráha?

Mohla by to pro tebe být ta nejlepší životní dráha?

JESTLIŽE jsi pokřtěným křesťanem, pak tě láska k Bohu bezpochyby podněcuje k tomu, abys činil Boží vůli. A služba Bohu má jistě být tvým ‚povoláním‘. Vždyť Ježíš Kristus pověřil všechny své následovníky, aby činili učedníky. (Matouš 28:19, 20) Teď možná chodíš do zaměstnání, aby ses uživil. Ale jako následovník Ježíše a jako svědek Jehovův jsi především křesťanským služebníkem — a kázání o Království tedy zaujímá ve tvém životě první místo. (Matouš 24:14)

Je ti snad kolem dvaceti let. Hodně jsi možná přemýšlel o tom, jakou životní dráhu si zvolíš. Když zvažuješ možnosti, které se ti naskýtají, pravděpodobně je pro tebe důležitým činitelem to, abys cítil osobní uspokojení.

Povšimni si například toho, co o svém rozhodnutí říká Jørgen, který žije v Dánsku. Životní dráha, kterou si vybral, je podle jeho slov „ideálním způsobem života a je možné soustředit se při něm na tu nejdůležitější práci, jaká vůbec existuje“. Jednatřicetiletá Eva, která žije v Řecku, říká: „Když srovnávám svůj život se životem mých vrstevníků, vždy docházím k závěru, že můj život je bohatší, plnější a zajímavější.“ Která životní dráha přináší takové uspokojení? Jak můžeš tohoto způsobu života dosáhnout?

Ukazuje snad cestu Bůh?

Vybrat si životní dráhu může být dost obtížné. Někteří lidé by si možná přáli, aby jim Bůh přesně ukázal, co mají udělat.

Když byl Mojžíš v Midianu, Jehova mu dal pokyn, aby se vrátil do Egypta a vyvedl Izraelity z otroctví. (2. Mojžíšova 3:1–10) Boží anděl se objevil Gideonovi a povolal ho k tomu, aby zbavil Izrael útlaku. (Soudci 6:11–14) David se staral o ovce, když Bůh řekl Samuelovi, aby ho pomazal za příštího krále Izraele. (1. Samuelova 16:1–13) My dnes takovým způsobem vedeni nejsme. Musíme věci zvážit a rozhodnout se, jak budeme používat své schopnosti, které nám Bůh dal.

V dnešní době Bůh otevřel pro mladé křesťany „velké dveře, které vedou k činnosti“. (1. Korinťanům 16:9) Jak? V minulém desetiletí vzrostl počet zvěstovatelů Království o více než 2 125 000, takže jich je na celém světě přes 6 000 000. Kdo pomůže opatřit miliony Biblí, knih, brožur, časopisů a traktátů, kterých je třeba pro duchovní výživu a pro celosvětové dílo, při němž se káže dobrá zpráva? Tuto požehnanou výsadu mají členové celosvětové rodiny betel.

Život, který přináší uspokojení

Betel znamená „Boží dům“, a domovy betel jsou místa, kde jsou ubytováni křesťané, kteří slouží jako dobrovolní pracovníci v ústředí a v odbočkách Watch Tower Society. (1. Mojžíšova 28:19, poznámka pod čarou) Dnešní rodiny betel je možno přirovnat k dobře organizovaným ‚domácnostem, které jsou vybudovány moudrostí‘ a založeny na lásce k Jehovovi. (Přísloví 24:3)

Co však můžeme říci o rodinné atmosféře v betelu? Jedna pětadvacetiletá členka rodiny betel v Estonsku říká: „Raduji se z toho, že jsem pořád mezi Jehovovými přáteli. Toho si v betelu stále cením nejvíce.“ (Žalm 15:1, 2)

Výsadu sloužit v betelu má dnes na celém světě asi 19 500 osob. (Žalm 110:3) Ve Spojených státech je z těch, kdo slouží v betelu, 46 procent ve věku mezi 19 a 29 lety. Řekli podobně jako Izajáš: „Tady jsem! Pošli mě.“ (Izajáš 6:8) Izajáš již byl zasvěcen Jehovovi, ale dobrovolně se přihlásil, aby mohl dostat ještě další služební výsadu. Patrně to znamenalo, že se musel zříci nějakých osobních výhod. Ti, kdo slouží v betelu, opouštějí své domácí prostředí a místa, která jim jsou blízká, a opouštějí také svou matku, otce, bratry, sestry a přátele. Tyto oběti přinášejí dobrovolně „kvůli dobré zprávě“. (Marek 10:29, 30)

Ale dostávají za to opravdu bohaté duchovní požehnání! Jedna mladá členka rodiny betel v Rusku o tom říká: „Jestliže jsme obětaví, můžeme se naučit mnoho věcí, které nám pomohou žít v novém světě. Pokud jde o mě, mohu říci, že Jehovovo požehnání je daleko větší než moje oběti.“ (Malachiáš 3:10)

Život v betelu

Jak vypadá život v betelu? Členové rodiny betel se shodují na tom, že je zdravý, přináší uspokojení, a je dokonce vzrušující. Jens, kterému je 43 let, slouží v betelu rád. Proč? Říká: „Kvůli tomu pocitu, že máme podíl na velkolepém projektu, jímž má být splněn důležitý úkol. Mohu vnímat rozsah a význam Jehovova díla.“

Od pondělka do soboty začíná v betelu každý den ranním uctíváním. Je to biblická rozprava, které předsedá zkušený starší. Každé pondělí večer je věnována jedna hodina rodinnému studiu Bible za pomoci Strážné věže a po něm občas následuje proslov na některé biblické téma, které je obzvlášť vhodné pro rodinu betel.

Co se stane, když někdo nastoupí do betelu jako nový pracovník? Aby se noví členové seznámili se životem v betelu, zralí bratři z této rodiny mají přednášky, které se zaměřují na různé stránky služby v betelu. V průběhu prvního roku se nový člen rodiny betel účastní několikatýdenního vynikajícího školení, které se koná jednou za týden a které má těmto novým členům pomoci, aby se rozšířilo jejich porozumění Písmu. Noví pracovníci mají užitek také ze zvláštního programu čtení Bible. Během prvního roku své služby v betelu přečtou noví členové rodiny celou Bibli.

K čemu vede všechno toto školení? Joshua, třiatřicetiletý člen rodiny betel v Hongkongu, odpovídá: „Betel opravdu prohloubil mou vděčnost Jehovovi. Mohu se stýkat s mnoha zkušenými bratry, kteří strávili většinu svého života ve službě Jehovovi. Obzvláštní potěšení mám z duchovních programů, jako je ranní uctívání a rodinné studium Strážné věže. A také se mi líbí uspořádaný a jednoduchý způsob života. Díky tomu si nemusím dělat zbytečné starosti. Také se učím dělat věci křesťanským způsobem, a to je vždycky užitečné.“

Členové rodiny betel věnují většinu času a úsilí práci, ke které se dali dobrovolně k dispozici. To znamená, že svých tělesných a duševních schopností využívají především k tomu, aby plnili úkol, který v betelu dostali. Je třeba dělat velmi mnoho různých věcí. Někteří pracují na tiskových strojích nebo ve vazárně při výrobě knih, které se rozesílají mnoha sborům. Jiní slouží v kuchyni, v jídelně nebo v prádelně. K pracovním přidělením patří také úklid, práce na farmě, stavební práce a podobné činnosti. Někteří mají na starosti údržbu zařízení pro tato oddělení. Jiní poskytují zdravotní péči nebo pracují v kanceláři. Každé pracovní přidělení v betelu je spojeno s podnětnými úkoly a přináší podivuhodnou radost. Uspokojení, které práce v betelu přináší, vyplývá především z toho, že tato práce podporuje zájmy Království a je vykonávána z lásky k Bohu.

Členové rodiny betel jsou přidělováni do sborů, a právě tam se mohou osobně přesvědčit o tom, jak je jejich práce prospěšná. S radostí se účastní sborových shromáždění a podílejí se na kazatelské službě. Díky tomu vznikají pevná pouta mezi členy rodiny betel a bratry a sestrami v místních sborech. (Marek 10:29, 30)

Rita, členka rodiny betel ve Velké Británii, říká: „Jsem tak vděčná za sbor! Když jsem na shromáždění a ve službě a vidím zde své milované bratry, sestry, děti i ty, kdo už jsou v pokročilejším věku, velice to posiluje mou víru. Jsou přítomni, ať se děje cokoli. To mi velmi pomáhá, abych v betelu sloužila ještě horlivěji.“

Život v betelu se neskládá jen z práce, shromáždění, kazatelské služby a studia. Rodina také mívá chvíle odpočinku. Čas od času bývají pořádány zábavné a duchovně obohacující programy nazývané „Rodinný večer“. Při těchto příležitostech mají mnozí členové rodiny možnost uplatnit svůj talent k potěšení druhých a je možno dozvědět se spoustu povzbuzujících podrobností ze života jiných členů rodiny betel. Příjemné a užitečné jsou také vzájemné společenské návštěvy. V některých betelech jsou k dispozici určitá rekreační zařízení a také knihovny, v nichž je možné soukromě si číst a bádat. A nesmíme zapomenout na příjemné rozhovory u stolu v době jídla.

Tom, člen rodiny betel v Estonsku, říká: „Za sousedním blokem domů je moře, a v blízkosti je krásný les, do kterého s manželkou rádi chodíme na krátké procházky. S přáteli, které mám ve sboru i v betelu, si také občas zahraji golf, hokej a tenis. A za příznivého počasí se někdy projedeme na kole.“

Co můžeš dělat, abys splňoval požadavky?

Betel je však především místem, kde zralí křesťané vykonávají posvátnou službu Jehovovi a pracují ve prospěch svých spoluvěřících po celém světě. K tomu, aby se někdo mohl stát členem rodiny betel, musí splňovat určité požadavky. Co můžeš dělat ty, abys byl pro službu v betelu způsobilý?

Ti, kdo jsou přijímáni pro službu v betelu, musí mít ve sboru dobrou pověst, podobně jako ji měl Timoteus, který sloužil s apoštolem Pavlem. (1. Timoteovi 1:1) O Timoteovi ‚podávali dobrou zprávu bratři v Lystře a Ikoniu‘. (Skutky 16:2) Timoteus sice byl mladý, ale znal Písmo a pevně stál v pravdě. (2. Timoteovi 3:14, 15) Podobně i od těch, kdo jsou přijímáni ke službě v betelu, se očekává, že znají Bibli.

Členové rodiny betel musí být obětaví. Timoteus takový byl a ochotně stavěl zájmy Království před své vlastní zájmy. To se prokazovalo tak zřetelně, že o něm Pavel mohl říci: „Nemám nikoho jiného s takovou povahou, jakou má on, kdo se bude opravdově starat o to, co se vás týká. Všichni ostatní totiž hledají své vlastní zájmy, ne zájmy Krista Ježíše. Ale vy znáte důkaz, který o sobě dal, že se mnou jako dítě s otcem sloužil jako otrok při podpoře dobré zprávy.“ (Filipanům 2:20–22)

Muži a ženy, kteří slouží v betelu, musí mít duchovní smýšlení. Pro členy rodiny betel jsou učiněna opatření, aby mohli duchovně růst díky studiu Bible, pravidelné účasti na křesťanských shromážděních a kazatelské službě a společenství se zralými křesťany. Ti, kdo jsou v betelu, tak dostávají pomoc, aby se mohli řídit Pavlovou radou: „Choďte dále ve spojení s [Kristem Ježíšem], zakořeněni a na něm vybudováni a upevněni ve víře, právě jak jste byli vyučováni, a překypujte vírou při díkůvzdání.“ (Kolosanům 2:6, 7)

Povaha práce v betelu je taková, že ti, komu je umožněna tato služební výsada, musí být tělesně silní a musí mít dobré zdraví. Jestliže splňuješ požadavky, které zde byly uvedeny, jestliže ti je nejméně 19 let a jsi pokřtěn nejméně rok, povzbuzujeme tě, abys o službě v betelu uvažoval.

Podílíme se všichni

Jakožto křesťané chceme jistě všichni stavět zájmy Království na první místo ve svém životě a službu Jehovovi chceme vykonávat celou duší. (Matouš 6:33; Kolosanům 3:23) Můžeme také povzbuzovat ty, kdo už v betelu slouží, aby ve svaté službě na tomto místě pokračovali. A zejména mladým bratrům, kteří splňují požadavky pro službu v betelu, bychom měli naléhavě doporučovat, aby o tuto požehnanou výsadu usilovali.

Služba v betelu je životní cesta, která přináší duchovní uspokojení — a mohla by pro tebe být tou nejlepší životní dráhou. Nick, který v betelu začal sloužit ve dvaceti letech, ji za nejlepší životní dráhu považuje. Po deseti letech služby v betelu říká: „Často Jehovovi v modlitbě děkuji za jeho nezaslouženou laskavost. Co víc bych si mohl přát? Jsme zde mezi věrnými křesťany, kteří se ze všech sil snaží sloužit Jehovovi.“

[Rámeček a obrázek na straně 22]

CO MOHOU DĚLAT STARŠÍ A RODIČE?

Zejména starší a cestující dozorci by měli povzbuzovat mladé muže, aby se ucházeli o službu v betelu. Při jednom průzkumu, který byl nedávno proveden mezi mladšími členy rodiny betel, se ukázalo, že pro 34 procent dotázaných se služba v betelu stala cílem především proto, že je k tomu nabádali křesťanští dozorci. Je pravda, že jejich místní sbory je asi postrádají. Je však dobré si vzpomenout, že i když v Lystře a Ikoniu měl Timoteus bezpochyby na mladé lidi blahodárný vliv, tamější starší ho od služby s Pavlem neodrazovali. Nedomnívali se, že jejich sbor utrpí příliš velkou ztrátu, když bude Timoteus apoštola doprovázet. (1. Timoteovi 4:14)

Především však křesťanští rodiče by se v tomto ohledu měli snažit působit kladným vlivem na své děti. Při průzkumu, o němž zde byla zmínka, 40 procent dotázaných uvedlo, že je ke službě v betelu povzbuzovali hlavně rodiče. Jedna sestra, která slouží v betelu několik let, prohlásila: „Moji rodiče sloužili Jehovovi, a jejich život pro mě byl silným podnětem k tomu, abych vstoupila do služby v betelu. V jejich celodobé službě jsem pro sebe viděla příklad a jednoduše jsem věděla, že to bude ten nejlepší a nejvíce obšťastňující způsob života, jaký si mohu zvolit.“

[Rámeček na straně 24]

VÁŽÍ SI SLUŽBY V BETELU

„Službu v betelu miluji. Když si uvědomím, že jsem sloužila Jehovovi celý den a že budu totéž dělat zítra, pozítří i nadále, pociťuji uspokojení. Poskytuje mi to dobré svědomí a moje mysl se naplňuje pozitivními myšlenkami.“

„Betel je místo, kde je možno bez rozptylování věnovat všechen čas a všechnu sílu službě Jehovovi. To přináší vnitřní radost. Je však také možné vidět Jehovovu organizaci z jiného zorného úhlu. Cítíme, že jsme daleko blíže ke středu této organizace, a to je opravdu vzrušující.“

„Příchod do betelu byl tím nejlepším, co jsem kdy zažila. Vzdělávání zde nikdy nekončí. A zdejší vzdělávání nemá sloužit k dosažení osobního úspěchu, ale je pro Jehovu. Má práce zde nebude nikdy marná.“

„Když mohu používat své schopnosti v betelu, cítím se spokojená a pociťuji klid, protože své schopnosti používám pro Jehovu a pro bratry.“

„Dříve jsem sledoval kariéru, která mi však skutečné uspokojení ani štěstí nepřinášela. Mnoho let jsem snil o tom, abych mohl pracovat se svými bratry a sestrami a také pro ně. Proto jsem přišel do betelu. Zdrojem skutečného uspokojení je pro mě vědomí, že veškeré mé úsilí přinese duchovní užitek druhým a chválu Jehovovi.“