Dobrá zpráva o Království — Co to je?
Dobrá zpráva o Království — Co to je?
V minulém roce o tom po celém světě mluvilo 6 035 564 lidí, mladých i letitých, mluvili o tom ve 235 zemích a této činnosti věnovali 1 171 270 425 hodin. Sdělovali to ústně, a kromě toho lidem dali do rukou více než 700 milionů výtisků různých publikací, které to oznamují a vysvětlují. Také to propagovali pomocí tisíců audiokazet a videokazet. O čem zde mluvíme?
JE TO dobrá zpráva o Božím Království. „Tato dobrá zpráva o království“ skutečně ještě nikdy v lidských dějinách nebyla kázána v takovém rozsahu, jaký vidíme dnes. (Matouš 24:14)
Všichni, kdo se po celém světě věnují této kazatelské a vyučovací činnosti, jsou dobrovolníci. Z občanského stanoviska by se mohlo zdát, že k plnění takového úkolu nemají dostatečnou kvalifikaci. Kde tedy k tomu berou odvahu a jak to, že mají takový úspěch? Důležitým činitelem je zde moc, kterou zpráva o Božím Království má, protože to je zpráva o požehnání, které bude poskytnuto lidstvu. Budou to požehnané poměry, po jakých touží všichni lidé — štěstí, osvobození od ekonomických problémů, dobrá vláda, mír a bezpečí, a ještě něco, nač si většina lidí ani netroufá pomyslet — věčný život! Pro každého, kdo hledá smysl a cíl života, je to opravdu dobrá zpráva. Ano, všechno toto požehnání a ještě více ho můžete zažít i vy, jestliže budete vnímaví a na oznamování dobré zprávy o Království budete reagovat příznivě.
Co je Království?
Co však je to Království, o němž je oznamována dobrá zpráva? Je to Království, o které se modlí miliony lidí známými slovy: „Náš Otče v nebesích, ať je posvěceno tvé jméno. Ať přijde tvé království. Ať se stane tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Matouš 6:9, 10)
Je to Království, o kterém mluvil před dvaceti pěti stoletími hebrejský prorok Daniel. Ten napsal: „Nebeský Bůh [zřídí] království, které nebude nikdy zničeno. A království nebude přeneseno na žádný jiný lid. Rozdrtí a ukončí všechna tato království a samo bude stát na neurčité časy.“ (Daniel 2:44)
Dobrá zpráva tedy pojednává o Božím Království neboli o Boží vládě, a toto Království odstraní veškerou ničemnost a potom bude v míru panovat nad celou zemí. Uskuteční Stvořitelův původní záměr s lidstvem a se zemí. (1. Mojžíšova 1:28)
‚Nebeské království se přiblížilo‘
Dobrou zprávu o Království poprvé veřejně oznamoval téměř před dvěma tisíci lety jeden zasvěcený muž, jehož vzhled a chování vyvolávaly značnou pozornost. Tento muž byl Jan Křtitel, syn židovského kněze Zecharjáše a jeho manželky Alžběty. Podobně jako prorok Elijáš, který jej předstiňoval, nosil i Jan oděv z velbloudí srsti a kolem beder měl kožený pás. Ale tím, co upoutávalo pozornost mnoha lidí, bylo jeho poselství. „Čiňte pokání,“ ohlašoval, „neboť se přiblížilo nebeské království.“ (Matouš 3:1–6)
Janovi posluchači byli Židé, kteří tvrdili, že uctívají pravého Boha Jehovu. Jakožto národ dostali asi o 1 500 let dříve prostřednictvím Mojžíše smlouvu Zákona. V Jeruzalémě dosud stál nádherný chrám, v němž byly podle Zákona přinášeny oběti. Židé si byli jisti, že jejich uctívání je v Božích očích správné.
Když však lidé naslouchali Janovi, někteří z nich si začínali uvědomovat, že jejich náboženství není takové, za jaké je považovali. Do židovského náboženského učení pronikla řecká kultura a filozofie. A tak lidské náboženské názory a tradice způsobily, že Zákon, který Židé dostali od Boha prostřednictvím Mojžíše, byl nyní zfalšován, a dokonce učiněn neplatným. (Matouš 15:6) Náboženští vůdci měli tvrdé srdce a byli nemilosrdní, a většina lidí, kteří jimi byli vedeni nesprávným směrem, už Boha neuctívala přijatelným způsobem. (Jakub 1:27) Hřešili proti Bohu a proti smlouvě Zákona, a bylo proto nutné, aby činili pokání.
Mnozí Židé tehdy očekávali příchod slíbeného Mesiáše neboli Krista, a někteří si kladli otázku ohledně Jana: „Je to snad Kristus?“ Jan to však popřel a jejich pozornost naopak obrátil na někoho jiného, o kom řekl: „Jemu nejsem hoden rozvázat řemínky u sandálů.“ (Lukáš 3:15, 16) Svým učedníkům představil Ježíše slovy: „Podívejte se, Boží Beránek, který snímá hřích světa!“ (Jan 1:29)
To byla opravdu dobrá zpráva. Jan totiž poukazoval všem lidem na cestu k životu a ke štěstí — poukazoval totiž na Ježíše, který „snímá hřích světa“. Jakožto potomci Adama a Evy se všichni lidé rodí pod krutou vládou hříchu a smrti. Slova v Římanům 5:19 to vysvětlují: „Právě jako prostřednictvím neposlušnosti jednoho člověka [Adama] byli mnozí učiněni hříšníky, podobně také prostřednictvím poslušnosti jednoho [Ježíše] budou mnozí učiněni spravedlivými.“ Ježíš jakožto obětní beránek měl ‚sejmout hřích světa‘ a měl způsobit, že nastane obrat a smutné okolnosti lidstva budou změněny. „Mzda, kterou platí hřích, je ... smrt,“ vysvětluje Bible, „ale dar, který dává Bůh, je věčný život skrze Krista Ježíše, našeho Pána.“ (Římanům 6:23)
Marka 1:14, 15 nám říká: „Když byl Jan zatčen, Ježíš šel do Galileje, kázal Boží dobrou zprávu a říkal: ‚Ustanovený čas se naplnil a Boží království se přiblížilo. Čiňte pokání a věřte dobré zprávě.‘“
Jakožto dokonalý člověk — ano jakožto největší člověk, jaký kdy žil — se Ježíš chopil kázání dobré zprávy. Biblická zpráva uTi, kdo reagovali na Ježíšovo poselství a projevovali víru v dobrou zprávu, dostali velké požehnání. U Jana 1:12 čteme: „Všem těm, kdo [Ježíše] přece přijali, dal autoritu stát se Božími dětmi, protože projevovali víru v jeho jméno.“ Protože byli Božími dětmi neboli syny, měli přijmout odměnu v podobě věčného života. (1. Jana 2:25)
Ale výsadu obdržet požehnání spojené s Královstvím neměli obdržet jen lidé v prvním století. Jak zde již bylo uvedeno, dobrá zpráva o Božím Království je dnes oznamována po celé obydlené zemi a všude se o ní lidé mohou učit. Požehnání spojené s Královstvím je tedy stále ještě dostupné. Co byste měli dělat, abyste je mohli obdržet i vy? Tato otázka bude vysvětlena v následujícím článku.