‚Jehovovo slovo dále rostlo‘
‚Jehovovo slovo dále rostlo‘
„Posílá svou řeč na zem; jeho slovo běží rychle.“ (ŽALM 147:15)
1, 2. Jaké pověření dal Ježíš svým učedníkům a co zahrnovalo?
JEDNO z nejúžasnějších biblických proroctví je možné najít ve Skutcích 1:8. Krátce před tím, než Ježíš vystoupil do nebe, řekl svým věrným následovníkům: „Přijmete moc, až na vás přijde svatý duch, a budete mi svědky ... do nejvzdálenější části země.“ To mělo být opravdu ohromné dílo.
2 Ohlašovat Boží slovo po celé zemi — to muselo hrstce učedníků, kteří dostali toto pověření, připadat jako nesmírně náročný úkol. Uvažujme o tom, co to znamenalo. Měli pomáhat lidem porozumět dobré zprávě o Božím Království. (Matouš 24:14) Vydávání svědectví o Ježíšovi také vyžadovalo dělit se s druhými o Ježíšovo působivé učení a vysvětlovat Ježíšovu úlohu v Jehovově záměru. Toto dílo navíc znamenalo činit z lidí učedníky a potom je křtít. A to se mělo konat po celém světě. (Matouš 28:19, 20)
3. O čem Ježíš ujistil své následovníky a jak se postavili k dílu, které jim dal?
3 Ježíš však své následovníky ujistil, že při vykonávání díla, jímž je pověřil, s nimi bude svatý duch. A tak navzdory rozsahu tohoto úkolu a přes vytrvalé násilné snahy odpůrců umlčet první křesťany, tito Ježíšovi učedníci úspěšně vykonali, co jim Ježíš přikázal. To je historická skutečnost, kterou nelze popřít.
4. Jak se v pověření kázat druhým a vyučovat je projevila Boží láska?
4 Celosvětová kazatelská a vyučovací kampaň byla vyjádřením Boží lásky k těm, kdo Boha neznali. Poskytla jim příležitost přiblížit se k Jehovovi a přijmout odpuštění hříchů. (Skutky 26:18) Pověření kázat a vyučovat dokazovalo Boží lásku také k těm, kdo toto poselství oznamovali, protože jim umožnilo projevit svou oddanost Jehovovi a dát najevo svou lásku k bližním. (Matouš 22:37–39) Apoštol Pavel si křesťanské služby vážil natolik, že ji označil za „poklad“. (2. Korinťanům 4:7)
5. (a) Kde nacházíme nejspolehlivější zprávu o prvních křesťanech a jaký vzrůst je v ní popsán? (b) Proč je kniha Skutky významná pro dnešní Boží služebníky?
5 Nejspolehlivější zprávu o kazatelské činnosti prvních křesťanů nacházíme v inspirované knize Skutky, kterou napsal učedník Lukáš. Je to záznam o úžasném a prudkém vzrůstu. Tento vzrůst poznání Božího slova nám připomíná Žalm 147:15, kde se píše: „[Jehova] posílá svou řeč na zem; jeho slovo běží rychle.“ Zpráva o prvních křesťanech, které posiloval svatý duch, je pro nás dnes jednak vzrušující a jednak má velký význam. Vždyť svědkové Jehovovi se účastní téhož díla kázání a činění učedníků; jen v mnohem větším měřítku. Také čelíme podobným problémům jako křesťané v prvním století. Když uvažujeme o tom, jak Jehova těmto prvním křesťanům žehnal a jak je posiloval, upevňuje to naši víru v to, že bude podporovat i nás.
Vzrůst v počtu učedníků
6. Jaké slovní spojení týkající se vzrůstu se třikrát objevuje v knize Skutky a na co se vztahuje?
6 Jedním ze způsobů, jak můžeme prozkoumat splnění proroctví uvedeného ve Skutcích 1:8, je uvažovat o vyjádření ‚Jehovovo slovo dále rostlo‘, což je slovní spojení, které se s drobnými obměnami objevuje v Bibli pouze třikrát, a to pokaždé v knize Skutky. (Skutky 6:7; 12:24; 19:20) Vyjádření „Jehovovo slovo“ nebo „Boží slovo“ se na těchto místech vztahují na dobrou zprávu — na burcující poselství Boží pravdy, živé a mocné poselství, které měnilo život těch, kdo je přijali. (Hebrejcům 4:12)
7. S čím je vzrůst Božího slova spojen ve Skutcích 6:7 a co se stalo o Letnicích roku 33 n. l.?
7 První zmínka o vzrůstu Božího slova se objevuje ve Skutcích 6:7. Tam čteme: „Boží slovo tudíž dále rostlo, a v Jeruzalémě se velmi množil počet učedníků; a velký zástup kněží začal být poslušný víry.“ Vzrůst Božího slova je zde spojen se vzrůstem počtu učedníků. Dříve, o Letnicích roku 33 n. l., byl na 120 učedníků shromážděných v jedné horní místnosti vylit Boží svatý duch. Apoštol Petr tehdy přednesl burcující proslov, a výsledkem bylo, že asi 3 000 lidí, kteří mu naslouchali, se toho dne stalo věřícími. To jistě vyvolalo velký rozruch, když tisíce lidí šly k rybníku či rybníkům v Jeruzalémě a okolí, aby byli pokřtěni ve jménu Ježíše, muže, který byl asi o 50 dní dříve přibit na kůl jako zločinec. (Skutky 2:41)
8. Jak během let po Letnicích roku 33 n. l. vzrůstal počet učedníků?
8 To byl ale jen začátek. Marné bylo vytrvalé úsilí židovských náboženských vůdců potlačit kazatelskou činnost. Ke zklamání těchto vůdců „Jehova dále denně [k učedníkům] připojoval ty, kdo byli zachraňováni“. (Skutky 2:47) Brzy „počet mužů dosáhl asi pěti tisíc“. Potom „se stále přidávali [další] věřící v Pána, množství mužů i žen“. (Skutky 4:4; 5:14) O pozdějším období dále čteme: „Sbor po celé Judeji, Galileji a Samaří opravdu vstoupil do pokojného období a byl budován; a protože chodil v bázni před Jehovou a v útěše svatým duchem, stále se počtem množil.“ (Skutky 9:31) O několik let později, snad někdy kolem roku 58 n. l., bylo ‚věřících již mnoho tisíc‘. (Skutky 21:20) Také nežidovských věřících bylo v té době mnoho.
9. Jak byste charakterizovali první křesťany?
9 Tento početní vzrůst byl z velké části výsledkem náboženské konverze. Křesťanství bylo sice novým, ale dynamickým náboženstvím. Učedníci zdaleka nebyli jen pasivními členy církve; byli plně oddáni Jehovovi a jeho Slovu a někdy poznali pravdu od těch, kdo byli prudce pronásledováni. (Skutky 16:23, 26–33) Ti, kdo křesťanství přijali, tak učinili na základě rozumového, střízlivého rozhodnutí. (Římanům 12:1) Byli poučováni o Božím způsobu jednání a pravdu měli v mysli i v srdci. (Hebrejcům 8:10, 11) Za to, v co věřili, byli ochotni zemřít. (Skutky 7:51–60)
10. Jakou odpovědnost přijali první křesťané a jakou obdobu dnes v tomto ohledu nacházíme?
10 Ti, kdo přijali křesťanské učení, si uvědomovali svou odpovědnost dělit se o pravdu s druhými lidmi. To přímo přispívalo k dalšímu početnímu vzrůstu. Jeden znalec Bible napsal: „Sdílení víry se nepovažovalo za něco, co je vyhrazeno jen velmi horlivému nebo oficiálně jmenovanému evangelistovi. Oznamování evangelia bylo výsadním právem a povinností každého člena církve. ... Tato spontánní snaha celého křesťanského společenství byla od samého počátku ohromnou hnací silou tohoto hnutí.“ A dále napsal: „Oznamování evangelia bylo pro první křesťany životní nezbytností.“ Totéž platí o pravých křesťanech i dnes.
Územní rozmach
11. Jaký vzrůst je popsán ve Skutcích 12:24 a jak k němu došlo?
11 Druhou zmínku o vzrůstu Božího slova nacházíme ve Skutcích 12:24, kde se píše: „Jehovovo slovo ... rostlo a šířilo se.“ Toto vyjádření je zde spojeno s územním rozmachem. I přes odpor vlád dílo dále úspěšně pokračovalo. Svatý duch byl vylit nejprve v Jeruzalémě a odtud se slovo rychle šířilo. Pronásledování, k němuž v Jeruzalémě došlo, vedlo k tomu, že se učedníci rozptýlili po krajích Judeje a Samaří. A jaký byl výsledek? „Ti, kdo byli rozptýleni, procházeli zemí a oznamovali dobrou zprávu slova.“ (Skutky 8:1, 4) Filip byl poslán vydat svědectví muži, který pak po svém křtu přinesl toto poselství do Etiopie. (Skutky 8:26–28, 38, 39) Pravda brzy zapustila kořeny v Lyddě, na pláni Šaron a v Joppe. (Skutky 9:35, 42) Apoštol Pavel později cestoval po moři i po souši tisíce kilometrů a zakládal sbory v mnoha středomořských zemích. Apoštol Petr odešel do Babylónu. (1. Petra 5:13) Po třiceti letech od vylití svatého ducha o Letnicích Pavel napsal, že dobrá zpráva byla „kázána v celém stvoření, jež je pod nebem“, čímž zřejmě myslel tehdy známou část světa. (Kolosanům 1:23)
12. Jak odpůrci křesťanství potvrdili územní rozmach Božího slova?
12 To, že Boží slovo zapustilo kořeny po celé Římské říši, potvrdili i odpůrci křesťanství. Ve Skutcích 17:6 se například uvádí, že v Tesalonice v severním Řecku odpůrci křičeli: „Ti muži, kteří převrátili obydlenou zemi, jsou také zde.“ Na začátku druhého století si na křesťanství stěžoval Plinius Mladší, když z Bithýnie psal římskému císaři Traianovi. O tomto náboženství uvedl: „Neomezuje se jen na města, ale šíří svou nákazu i do menších obcí a na venkov.“
13. Jak se v územním rozmachu Božího slova zrcadlí Boží láska k lidstvu?
13 Tento územní rozmach byl dokladem Jehovovy hluboké lásky k lidem, které je možné vyplatit. Když Petr viděl, jak se na pohanském důstojníku Kornéliovi projevil svatý duch, řekl: „S určitostí si uvědomuji, že Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost.“ (Skutky 10:34, 35) Ano, dobrá zpráva byla a stále je poselstvím pro všechny národy a lidé po celém světě mají díky územnímu rozmachu Božího slova příležitost zareagovat na Boží lásku. Ve 21. století je Boží slovo rozšířeno již doslova do všech částí země.
Vzrůst, který získával převahu
14. Jaký vzrůst je popsán ve Skutcích 19:20 a nad čím získávalo Boží slovo převahu?
14 Třetí zmínka o vzrůstu Božího slova se objevuje ve Skutcích 19:20, kde čteme: „Jehovovo slovo ... mocně rostlo a získávalo převahu.“ Původní řecké slovo přeložené jako ‚získávat převahu‘ v sobě nese myšlenku ‚vynakládání síly‘. Předchozí verše uvádějí, že mnoho lidí v Efezu se stalo věřícími a řada těch, kdo provozovali magická umění, spálila přede všemi své knihy. Boží slovo tedy získávalo převahu nad falešnými náboženskými názory. Dobrá zpráva získávala převahu také nad dalšími překážkami, například nad pronásledováním. Nic ji nemohlo zastavit. V tom opět nacházíme nápadnou podobnost s dnešním pravým křesťanstvím.
15. (a) Co napsal o prvních křesťanech jeden znalec Bible? (b) Komu učedníci připisovali zásluhu za svůj úspěch?
15 Apoštolové a další první křesťané ohlašovali Boží slovo horlivě. Jeden historik a znalec Bible o nich napsal: „Když lidé opravdu chtějí mluvit o svém Pánu, pak nacházejí mnoho způsobů, jak to dělat. A právě motivace těchto mužů a žen je to, co na nás působí více než jejich metody.“ Tito první křesťané si však uvědomovali, že úspěch jejich služby nezávisí jen na jejich úsilí. Vykonáváním tohoto díla je pověřil Bůh a byl to on, kdo jim poskytoval podporu, aby je dovršili. Duchovní vzrůst působí Bůh. Apoštol Pavel to ve svém dopise korintskému sboru potvrdil. Napsal: „Já jsem sázel, Apollos zaléval, ale Bůh působil vzrůst. Jsme totiž Boží spolupracovníci.“ (1. Korinťanům 3:6, 9)
Působení svatého ducha
16. Z čeho je patrné, že svatý duch posiloval učedníky, aby mluvili se smělostí?
16 Připomeňme si, že Ježíš své učedníky ujistil, že při vzrůstu Božího slova bude určitou roli hrát svatý duch. Ten měl posilovat učedníky v jejich kazatelské činnosti. (Skutky 1:8) Jak? Nedlouho potom, co byl o Letnicích svatý duch vylit na učedníky, byli Petr a Jan předvoláni před židovský Sanhedrin, nejvyšší soud v zemi, jehož soudci nesli odpovědnost za popravu Ježíše Krista. Roztřásli se snad apoštolové strachy před tímto velkolepým a nepřátelským shromážděním? Vůbec ne. Svatý duch totiž Petra a Jana posílil, aby mluvili s takovou smělostí, že jejich odpůrci byli udiveni a „začali na nich poznávat, že bývali s Ježíšem“. (Skutky 4:8, 13) Také Štěpána svatý duch přiměl, aby směle vydal svědectví Sanhedrinu. (Skutky 6:12; 7:55, 56) O něco dříve svatý duch podnítil ke smělému kázání učedníky. Lukáš podává zprávu: „Když úpěnlivě poprosili, zatřáslo se místo, na kterém byli shromážděni; a všichni do jednoho byli naplněni svatým duchem a mluvili Boží slovo se smělostí.“ (Skutky 4:31)
17. Jakými dalšími způsoby pomáhal svatý duch učedníkům v jejich službě?
17 Jehova spolu se vzkříšeným Ježíšem řídil kazatelskou činnost prostřednictvím svého mocného svatého ducha. (Jan 14:28; 15:26) Když byl tento duch vylit na Kornélia, jeho příbuzné a blízké přátele, apoštol Petr si uvědomil, že i neobřezaní pohané mohou splňovat požadavky ke křtu ve jménu Ježíše Krista. (Skutky 10:24, 44–48) Později sehrál tento duch klíčovou úlohu při tom, když byli Barnabáš a Saul (apoštol Pavel) jmenováni, aby se ujali misionářské činnosti, a také při jejich vedení, kam by měli a kam by neměli jít. (Skutky 13:2, 4; 16:6, 7) Řídil rozhodování apoštolů a starších mužů v Jeruzalémě. (Skutky 15:23, 28, 29) Svatý duch řídil rovněž jmenování dozorců v křesťanském sboru. (Skutky 20:28)
18. Jak dávali první křesťané najevo svou lásku?
18 Svatý duch se kromě toho projevoval na křesťanech samotných tím, že v nich vytvářel bohulibé vlastnosti, například lásku. (Galaťanům 5:22, 23) Láska učedníky podněcovala, aby se vzájemně dělili o své prostředky. Po Letnicích roku 33 n. l. byl například založen společný fond, který sloužil k zajištění toho, co učedníci v Jeruzalémě v hmotném ohledu potřebovali. Biblická zpráva říká: „Ani jeden z nich neměl nouzi; všichni totiž, kdo vlastnili pole nebo domy, je prodávali a přinášeli hodnotu za prodané věci a skládali ji k nohám apoštolů. Rozdělovalo se zase každému, právě jakou kdo měl potřebu.“ (Skutky 4:34, 35) Tato láska se neomezovala jen na spoluvěřící, nýbrž se rozšířila také na další lidi, a projevovala se jak tím, že se učedníci dělili o dobrou zprávu, tak i jinými laskavými činy. (Skutky 28:8, 9) Ježíš řekl, že obětavá láska bude poznávacím znakem jeho následovníků. (Jan 13:34, 35) Je jisté, že láska, která je nezbytnou vlastností pravých Ježíšových následovníků, přitahovala v prvním století lidi k Bohu a přispívala ke vzrůstu, a totéž platí i dnes. (Matouš 5:14, 16)
19. (a) V jakých třech ohledech rostlo Jehovovo slovo v prvním století? (b) Co prozkoumáme v příštím článku?
19 Výraz „svatý duch“ se v knize Skutky vyskytuje celkem 41krát. Je zřejmé, že rozmach pravého křesťanství v prvním století byl úzce spojen s mocí a vedením svatého ducha. Vzrůstal počet učedníků, Boží slovo se šířilo široko daleko a získávalo převahu nad tehdejšími náboženstvími a filozofiemi. Tento vzrůst, k němuž došlo v prvním století, nachází svou obdobu v dnešním díle svědků Jehovových. V následujícím článku proto prozkoumáme neméně dramatický vzrůst Božího slova, k němuž dochází v dnešní době.
Vzpomínáte si?
• Jak vzrůstal počet prvních učedníků?
• Jak se Boží slovo šířilo do dalších oblastí?
• Jak získávalo Boží slovo v prvním století převahu?
• Jakou roli sehrál při vzrůstu Božího slova svatý duch?
[Studijní otázky]
[Obrázek na straně 12]
Filip kázal Etiopovi a tak se dobrá zpráva rozšířila do dalších oblastí
[Obrázek na straně 13]
Svatý duch vedl apoštoly a starší muže v Jeruzalémě
[Podpisek obrázku na straně 10]
V pravém horním rohu: Model Jeruzaléma v době druhého chrámu umístěný na pozemku hotelu Holyland, Jeruzalém