Království může přinést požehnání také vám

KŘESŤANSKÝ apoštol Pavel dobře mluvil několika tehdejšími významnými jazyky. Jeho vzdělání se rovnalo dnešnímu vzdělání na univerzitě. Měl všechny výsady a práva římského občana. (Skutky 21:37–40; 22:3, 28) Díky těmto výhodným okolnostem mohl zbohatnout a stát se slavným. Řekl však: „Co pro mne bylo ziskem, jsem považoval za ztrátu kvůli Kristu ... a považuji to za množství smetí, abych získal Krista.“ (Filipanům 3:7, 8) Proč to Pavel řekl?

Pavel byl předtím znám jako Saul z Tarsu a jako pronásledovatel těch ‚kdo patřili k té Cestě‘, ale později se stal věřícím, když dostal vidění vzkříšeného a oslaveného Ježíše. (Skutky 9:1–19) Tento zážitek, který měl Pavel na cestě do Damašku, byl pro něho naprosto nepopíratelným důkazem toho, že Ježíš je slíbeným Mesiášem neboli Kristem, budoucím panovníkem slíbeného Království. Toto vidění také způsobilo dramatickou změnu v Pavlově životě, což Pavel ukázal výše uvedeným výstižným výrokem. Jinými slovy, Pavel byl upřímný a čestný, a proto činil pokání. (Galaťanům 1:13–16)

Slovesná vazba „činit pokání“ je v Bibli často přeložena z řeckého slova, které doslova znamená  „vědět potom“ na rozdíl od „vědět předem“. K pokání tedy patří změna smýšlení, postoje nebo záměru, zavržení dřívějšího způsobu jednání jako neuspokojujícího. (Skutky 3:19; Zjevení 2:5) Pavel nepřipustil, aby ta významná událost, k níž došlo na cestě do Damašku, pro něj zůstala jen citovým nebo takzvaně duchovním zážitkem. Pro něj to byl okamžik, kdy si uvědomil, že jeho dřívější způsob života, bez poznání o Kristu, byl nicotný. Uvědomil si také, že k tomu, aby měl ze svého nově získaného poznání užitek, musí on sám nějakým způsobem upravit svůj způsob života. (Římanům 2:4; Efezanům 4:24)

Změna, která vedla k požehnání

Pavel byl předtím členem sekty farizeů a většinu svých znalostí o Bohu převzal právě od této sekty. K náboženským názorům farizeů patřilo mnoho lidských filozofických názorů a tradic. Náboženské předsudky vedly k tomu, že Pavel zaměřoval svou horlivost a své úsilí nesprávným směrem. Domníval se sice, že slouží Bohu, ale ve skutečnosti proti Bohu bojoval. (Filipanům 3:5, 6)

Když Pavel obdržel přesné poznání o Kristu a o jeho úloze v Božím záměru, pochopil, že se bude muset rozhodnout: Zůstane farizeem a zachová si své společenské postavení a vážnost, nebo změní svou životní dráhu a začne dělat to, co je třeba, aby získal Boží schválení? Pavel se rozhodl správně; řekl totiž: „Nestydím se ... za dobrou zprávu; je vskutku Boží mocí k záchraně pro každého, kdo má víru, nejprve pro Žida, a také pro Řeka.“ (Římanům 1:16) Pavel se stal horlivým kazatelem dobré zprávy o Kristu a o Království.

O mnoho let později řekl svým spolukřesťanům: „Ještě se nepovažuji za toho, který to uchopil. Jde však o jedno: Zapomínám na věci za sebou a napřahuji se po věcech před sebou, usiluji o cíl, o cenu Božího povolání vzhůru prostřednictvím Krista Ježíše.“ (Filipanům 3:13, 14) Pavel měl z dobré zprávy užitek, protože ochotně opustil to, co ho předtím odvádělo od Boha, a celým srdcem sledoval cíle, které odpovídaly Božímu záměru.

Co budete dělat vy?

Je možné, že jste dobrou zprávu o Království slyšeli teprve nedávno. Líbilo by se vám žít navždy v dokonalém ráji? Bylo by to docela přirozené, protože všichni máme vrozenou touhu žít a radovat se ze života v míru a bezpečí. Bible říká, že Bůh vložil do našeho srdce „neurčitý čas“. (Kazatel 3:11) Je tedy přirozené doufat, že přijde doba, kdy lidé budou moci žít navždy v míru a ve štěstí. A právě tuto naději předkládá dobrá zpráva o Království.

Jestliže se však tato naděje má pro vás stát něčím reálným, je zapotřebí, abyste dobrou zprávu prozkoumali a zjistili, o čem pojednává. Apoštol Pavel nabádal: ‚Sami si ověřte, co je dobrá a přijatelná a dokonalá Boží vůle.‘ (Římanům 12:2) Až tedy získáte poznání a porozumění, bude na vás, abyste se rozhodli, podobně jako se rozhodoval Pavel.

Možná, že již určité náboženské představy o své budoucnosti máte. Vzpomeňte si, že i Saul, předtím než se stal apoštolem Pavlem, měl své představy o Boží vůli. Ale místo abyste očekávali od Boha nějaké zázračné zjevení, mohli byste se podívat na celou věc realisticky. Mohli byste si položit otázku: Vím skutečně, jaká je Boží vůle s lidstvem a se zemí? Jakými důkazy mohu své náboženské názory odůvodnit? Obstojí mé důkazy, jestliže budou zkoumány ve světle Božího slova, Bible? Budete-li tímto způsobem zkoumat své náboženské názory, nemůžete přitom nic ztratit. Dokonce byste je měli chtít zkoumat, protože Bible nás vybízí: „Přesvědčte se o všem; pevně se držte toho, co je znamenité.“ (1. Tesaloničanům 5:21) A není nakonec rozhodující to, co schvaluje Bůh? (Jan 17:3; 1. Timoteovi 2:3, 4)

 Náboženští představitelé nám mohou slibovat věčnou budoucnost. Jestliže však takový slib není založen na biblickém učení, pak nám k tomu, abychom získali požehnání Božího Království, nijak nepomůže. Ježíš ve svém slavném Kázání na hoře důrazně varoval: „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, vstoupí do nebeského království, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích.“ (Matouš 7:21)

Povšimněme si, jak důrazně Ježíš poukázal na to, že činění vůle jeho Otce je měřítkem, podle něhož se bude rozhodovat, zda někomu bude poskytnuto požehnání spojené s Božím Královstvím. Jinými slovy, nějaké jednání se sice může zdát zbožné, ale Boží schválení přitom mít nemusí. Ježíš totiž dále řekl: „Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme neprorokovali v tvém jménu a v tvém jménu nevyháněli démony a v tvém jménu neprováděli mnoho mocných skutků?‘ A přece jim pak vyznám: Nikdy jsem vás neznal! Jděte ode mne, vy, kdo se dopouštíte nezákonnosti.“ (Matouš 7:22, 23) Je tedy zjevně důležité, abychom se ujistili, že přesně rozumíme tomu, co dobrá zpráva o Království skutečně obsahuje, a abychom pak v souladu s tím jednali. (Matouš 7:24, 25)

Pomoc je dostupná

Svědkové Jehovovi káží dobrou zprávu o Božím Království již více než sto let. Tištěným i mluveným slovem pomáhají lidem po celém světě získat přesné poznání o tom, co je toto Království, jaké přinese požehnání a co je třeba dělat, abychom takové požehnání získali.

Chtěli bychom vás povzbudit, abyste na poselství, které svědkové Jehovovi káží, zareagovali příznivě. Jestliže dobrou zprávu přijmete a budete podle ní jednat, můžete získat nádherné požehnání nejen nyní, ale i v budoucnosti, až bude Boží Království panovat nad celou zemí. (1. Timoteovi 4:8)

Jednejte nyní, protože požehnání, které přinese Boží Království, je nablízku!

[Obrázky na straně 7]

Tištěným i mluveným slovem rozšiřují svědkové Jehovovi dobrou zprávu o Božím Království