Přejít k článku

Přejít na obsah

Poslušnost — Je důležité naučit se jí v dětství?

Poslušnost — Je důležité naučit se jí v dětství?

Poslušnost — Je důležité naučit se jí v dětství?

„RODIČE chtějí osobnosti, ne poslušné děti.“ Tak zněl jeden novinový titulek. Noticka, která byla uvedena těmito slovy, se týkala výsledků jednoho průzkumu, který byl proveden na Novém Zélandu. Vyšlo při něm najevo, že pouze „22 procent dotázaných zastává názor, že by se děti měly učit poslušnosti doma“. Při tomto průzkumu se také zjistilo, že podle názoru dnešních rodičů je daleko důležitější učit děti takovým věcem, jako je dobré chování, samostatnost a odpovědnost.

V tomto věku individualismu a sledování vlastních zájmů není nic překvapujícího na tom, že se na poslušnost a na to, že by se jí děti měly učit, většina lidí dívá skepticky. Má se však myšlenka, že se děti mají učit poslušnosti, jednoduše zavrhnout jako nemoderní a zastaralá? Nebo patří poslušnost k důležitým věcem, které se děti mohou naučit a ze kterých mohou mít užitek? Ještě důležitější však jsou otázky, jak se na poslušnost, kterou je třeba projevovat rodičům, dívá Jehova Bůh, Původce rodinného uspořádání, a jaké dobré výsledky může taková poslušnost přinést. (Skutky 17:28; Efezanům 3:14, 15)

‚Je to spravedlivé‘

Křesťanskému sboru, který byl v prvním století v Efezu, apoštol Pavel napsal: „Děti, poslouchejte své rodiče ve spojení s Pánem, protože toto je spravedlivé.“ (Efezanům 6:1) První důvod pro poslušnost tedy je, že poslušnost odpovídá božskému měřítku toho, co je správné. Podle Pavlových slov „toto je spravedlivé“.

Vidíme, že v souladu s tím je rodičovské ukázňování poskytované s láskou přirovnáno v Božím slovu k něčemu krásnému, je zde řečeno, že je ‚přitažlivým věncem pro tvou hlavu a znamenitým náhrdelníkem pro tvé hrdlo‘ a že je „příjemné v Pánu“. (Přísloví 1:8, 9; Kolosanům 3:20) V příkrém protikladu k tomu neposlušnost vůči rodičům Bůh odsuzuje. (Římanům 1:30, 32)

„Aby se ti dobře vedlo“

Pavel poukázal ještě na další důvod, proč je poslušnost důležitá. Napsal totiž: „‚Cti svého otce a svou matku‘, což je první příkaz se slibem: ‚Aby se ti dobře vedlo a abys vytrval dlouho na zemi.‘“ (Efezanům 6:2, 3; 2. Mojžíšova 20:12) Proč se může tomu, kdo poslouchá rodiče, dobře vést?

První důvod je, že rodiče díky svému věku a zkušenostem vědí víc. Může se sice zdát, že nemají ty nejnovější vědomosti o počítačích nebo že některé předměty, jež se vyučují ve škole, jim toho moc neříkají, ale rozhodně vědí mnoho o životě a o tom, jak se vypořádávat se životními problémy. Mladým lidem naproti tomu chybí vyrovnané uvažování, které přichází se zralostí. Mají tedy sklon rozhodovat se ukvapeně a často podléhají nezdravému vlivu vrstevníků, takže si velmi škodí. Bible realisticky říká: „Pošetilost je svázána se srdcem chlapce.“ Co proti tomu dělat? „Prut ukázňování je to, co ji vzdálí daleko od něho.“ (Přísloví 22:15)

Dobré výsledky poslušnosti daleko přesahují vztah mezi rodiči a dítětem. Jestliže má lidská společnost fungovat hladce a produktivně, musí zde být spolupráce, a ta vyžaduje jistou míru poslušnosti. Například v manželství se pokojné atmosféry, souladu a štěstí nedosáhne náročností a nerespektováním práv a pocitů partnera, ale naopak ochotou ustoupit. Na pracovišti je podřízenost zaměstnanců nezbytnou podmínkou úspěchu při jakémkoli podnikání či úsilí. Tomu, kdo poslouchá státní zákony a předpisy, nejen že nehrozí trest, ale takovému člověku to také přináší alespoň jistou míru bezpečí a ochrany. (Římanům 13:1–7; Efezanům 5:21–25; 6:5–8)

Mladí lidé, kteří neposlouchají autoritu, se často nedovedou zařadit do společnosti. Jestliže se naopak v dětství naučíme poslušnosti, může nám to být prospěšné po celý život. Naučit se poslušnosti v dětství je opravdu velká výhoda!

Poslušnost přinese velkolepou odměnu

Poslušnost vede nejen k příjemným vztahům v rodině a k jiným dobrým výsledkům, které blahodárně ovlivní celý život, ale tvoří také základ, na němž lze budovat ten nejdůležitější ze všech vztahů — vztah mezi člověkem a jeho Stvořitelem. Jehova Bůh je ‚Vznešený Stvořitel‘, u něhož je „zdroj života“, a proto je právem hoden naší naprosté poslušnosti. (Kazatel 12:1; Žalm 36:9)

Slovo „poslouchat“ se v různých obměnách vyskytuje v Bibli více než sto šedesátkrát. Kromě toho v ní jsou stovky odkazů na Boží zákony, nařízení, přikázání, soudcovská rozhodnutí a předpisy, a s tím vším souvisí podřízenost. Je nepochybné, že Bůh považuje poslušnost za podmínku k tomu, abychom měli jeho schválení. Ano, poslušnost je nezbytným předpokladem, chceme-li si vytvořit vztah k Jehovovi. (1. Samuelova 15:22) Smutné je, že člověk má přirozeně spíše sklon neposlouchat než poslouchat. „Sklon lidského srdce je špatný od jeho mládí,“ říká Bible. (1. Mojžíšova 8:21) Proto je třeba učit se poslušnosti nejen v dětství, ale po celý život. Kdo to dělá, získá velkolepou odměnu.

Připomeňme si, že podle slov apoštola Pavla je příkaz poslouchat rodiče spojen s dvojím slibem, totiž „aby se ti dobře vedlo abys vytrval dlouho na zemi“. Potvrzení tohoto slibu najdeme v knize Přísloví 3:1, 2: „Můj synu, nezapomeň můj zákon, a ať tvé srdce zachovává má přikázání, protože ti bude přidána délka dnů a léta života a pokoj.“ Velkolepou odměnou pro ty, kdo poslouchají, je osobní vztah k Jehovovi již dnes, a v pokojném novém světě to bude věčný život. (Zjevení 21:3, 4)

[Obrázky na straně 30 a 31]

Poslušnost přináší příjemné vztahy v rodině i na pracovišti a obšťastňující vztah k Jehovovi