Přejít k článku

Přejít na obsah

Jak se vyrovnat s negativními pocity

Jak se vyrovnat s negativními pocity

Jak se vyrovnat s negativními pocity

● Asaf si stěžoval: „Jistě je marné, že jsem očistil své srdce a že si myji ruce v nevinnosti. A začal jsem být stíhán ranami po celý den, a každého jitra je mé napravování.“ (Žalm 73:13, 14)

● Baruch vzdychal: „Běda mi nyní, neboť Jehova k mé bolesti přidal zármutek! Unavil jsem se svým vzdycháním a nenašel jsem místo odpočinku.“ (Jeremjáš 45:3)

● Noemi naříkala: „Všemohoucí mi to učinil velmi hořké. Když jsem šla, byla jsem plná, a Jehova mě přiměl k návratu s prázdnýma rukama. Proč byste mne měly nazývat Noemi, jestliže je to Jehova, kdo mne pokořil, a Všemohoucí, kdo mi způsobil neštěstí?“ (Rut 1:20, 21)

BIBLE obsahuje mnoho příkladů Jehovových věrných ctitelů, kteří někdy podlehli pocitům sklíčenosti. Všichni jsme nedokonalí, a proto všichni občas míváme takové pocity. Někteří z nás možná prožili nějaké tragické události, a proto podléhají sklíčenosti, a snad i jisté sebelítosti, snadněji než někdo jiný.

Kdybychom však takové pocity nekontrolovali, mohly by zničit náš vztah k druhým i k Jehovovi Bohu. Jedna křesťanka, která mívá sklon k sebelítosti, o sobě říká: „Odmítla jsem celou řadu pozvání k různým činnostem ve společnosti druhých, protože jsem měla pocit, že si společenství s ostatními členy sboru nezasloužím.“ Takové pocity mohou na lidský život působit opravdu zhoubně! Co proti tomu můžete dělat?

Přibližte se k Jehovovi

Své smíšené pocity upřímně popsal Asaf v 73. žalmu. Když porovnával svůj úděl s úspěšným životem ničemných, začal jim závidět. Povšiml si, že bezbožní lidé jsou domýšliví a dopouštějí se násilí, a zdánlivě jim to prochází. Asaf potom začal pochybovat, zda jeho snaha o bezúhonný způsob života má vůbec nějakou cenu. (Žalm 73:3–9, 13, 14)

Povšimli jste si, podobně jako Asaf, ničemných lidí, kteří jsou zjevně úspěšní, a svými špatnými skutky se dokonce chlubí? Jak Asaf překonal své negativní pocity? Pokračuje: „Stále jsem uvažoval, abych to poznal; byly to v mých očích těžkosti, dokud jsem nepřistoupil k tomu, abych vešel do velkolepé Boží svatyně. Chtěl jsem rozpoznat jejich budoucnost.“ (Žalm 73:16, 17) Asaf podnikl pozitivní kroky, když se obrátil k Jehovovi v modlitbě. Jestliže to vyjádříme slovy, která později použil apoštol Pavel, Asaf v sobě potlačil ‚hmotného člověka‘ tím, že v sobě probudil ‚člověka duchovního‘. Opět viděl věci z duchovního hlediska a pochopil, že Jehova nenávidí špatnost a ničemné lidi časem potrestá. (1. Korinťanům 2:14, 15)

Je opravdu velmi důležité, abychom využili pomoc Bible a zaměřili se na to, jaký je život ve skutečnosti. Jehova nám připomíná, že nezavírá oči před tím, co dělají ničemní lidé. Bible učí: „Nedejte se zavést na scestí: Bohu se nelze posmívat. Vždyť cokoli člověk rozsévá, to také sklidí. ... Nevzdávejme se tedy konání toho, co je znamenité.“ (Galaťanům 6:7–9) Ničemné lidi Jehova postaví „na kluzkou zemskou půdu“, nechá je „rozpadnout v trosky“. (Žalm 73:18) Božské právo se nakonec vždy prosadí.

Nepřetržitý program duchovního sycení u Jehovova stolu a blahodárné společenství s Božím lidem vám pomohou posílit vaši víru a překonat sklíčenost nebo jiné negativní pocity. (Hebrejcům 10:25) Podobně jako Asaf můžete i vy zakusit Jehovovu láskyplnou podporu, jestliže budete stále Bohu nablízku. Asaf pokračuje: „Jsem ... neustále s tebou; uchopil jsi mou pravici. Svou radou mě povedeš a pak mě dovedeš dokonce k slávě.“ (Žalm 73:23, 24) Jedna křesťanka, která byla jako dítě týrána, poznala, že tato slova jsou skutečně moudrá. Nyní říká: „Díky tomu, že jsem zůstávala v úzkém spojení se sborem, poznala jsem zcela jinou stránku života. Velmi zřetelně jsem viděla, že křesťanští starší projevují lásku, že to nejsou strážníci, ale pastýři.“ Ano, jestliže se někdo potřebuje zbavit zničujících emocí, soucitní křesťanští starší mu v tom mohou velmi dobře pomoci. (Izajáš 32:1, 2; 1. Tesaloničanům 2:7, 8)

Přijměte Jehovovy rady

Baruk, tajemník proroka Jeremjáše, vzdychal, protože ve spojitosti s úkolem, který mu byl svěřen, pociťoval emocionální stres. Jehova však laskavě obrátil Barukovu pozornost na to, jak se věci mají ve skutečnosti. „‚Pokud jde o tebe, ty pro sebe stále hledáš velké věci. Dále nehledej. Hle, přivádím totiž neštěstí na všechno tělo,‘ je Jehovův výrok, ‚a dám ti tvou duši jako kořist na všech místech, kam bys šel.‘“ (Jeremjáš 45:2–5)

Jehova jasně vysvětlil, že si Baruk své zoufalství působí sám, protože se snaží dosáhnout sobeckých cílů. Z úkolu, který mu Bůh svěřil, Baruk nemohl mít radost, protože zároveň pro sebe hledal nějaké velké věci. Také vy možná zjistíte, že skutečně pozitivním krokem k překonání sklíčenosti je rozhodnutí vyvarovat se toho, co vás rozptyluje, a přijmout vnitřní pokoj, který jde ruku v ruce se zbožnou spokojeností. (Filipanům 4:6, 7)

Ovdovělá Noemi sice byla sklíčená, když jí zemřel manžel a dva synové, ale nepodlehla pasivitě a nezůstala v Moabu. Je však vidět, že nějaký čas opravdu pociťovala určitou zahořklost nad tím, co se jí a jejím dvěma snachám stalo. Když je Noemi posílala pryč, řekla: „Je to pro mne velice hořké kvůli vám, že Jehovova ruka vyšla proti mně.“ A když došla do Betléma, důrazně žádala: „Nenazývejte mne Noemi [„má příjemnost“]. Nazývejte mne Mara [„hořká“], neboť Všemohoucí mi to učinil velmi hořké.“ (Rut 1:13, 20)

Noemi se však neuchýlila do stanů těch, kdo utrpěli bolestnou ztrátu — nedržela se stranou od Jehovy a jeho lidu. V Moabu slyšela, že „Jehova obrátil svou pozornost ke svému lidu a dal mu chléb“. (Rut 1:6) Pochopila, že tím nejlepším místem pro ni je místo mezi Jehovovým lidem. Společně se svou snachou Rut se Noemi potom vrátila do Judy a obratně své snaše poradila, jak má jednat s jejich příbuzným Boazem, svým výkupcem.

Podobně i dnes mohou ti, komu zemřel manželský partner, zvládat emocionální stres tím, že zůstávají aktivní v křesťanském sboru. Stejně jako Noemi se stále věnují duchovním věcem a denně čtou Boží slovo.

Jaký užitek přináší uplatňování zbožné moudrosti

Tyto biblické zprávy nám ukazují, jak se můžeme vypořádat s účinky negativních pocitů. Asaf hledal pomoc v Jehovově svatyni a trpělivě čekal na Jehovu. Baruk uposlechl radu a přestal usilovat o hmotařské cíle. Noemi byla stále činná mezi Jehovovým lidem a připravovala mladou ženu Rut na to, aby mohla přijmout výsady spojené s uctíváním pravého Boha. (1. Korinťanům 4:7; Galaťanům 5:26; 6:4)

Sklíčenost a jiné negativní pocity můžete překonávat tím, že budete uvažovat o vítězstvích, která Jehova Bůh poskytoval svým věrným služebníkům, jak jednotlivcům, tak i lidu jako celku. Rozjímejte proto o vrcholném projevu Jehovovy lásky, totiž o tom, že pro vás opatřil výkupné. Važte si pravé lásky, která se projevuje v křesťanském společenství bratrů. Zaměřujte svou pozornost na to, že budete žít v Božím novém světě, který je před námi. A kéž můžete říci podobně jako Asaf: „Pokud ... jde o mne, přiblížit se k Bohu je pro mne dobré. U Svrchovaného Pána Jehovy jsem umístil své útočiště, abych oznamoval všechna tvá díla.“ (Žalm 73:28)