Věnujte pozornost Božím podivuhodným dílům
Věnujte pozornost Božím podivuhodným dílům
„Sám jsi udělal mnoho věcí, Jehovo, můj Bože, dokonce svá podivuhodná díla a své myšlenky vůči nám; nikdo se k tobě nemůže přirovnat.“ (ŽALM 40:5)
1, 2. Jaké doklady o Božích podivuhodných dílech máme a k čemu by nás to mělo pobízet?
KDYŽ čtete Bibli, brzy zjistíte, že Bůh udělal pro svůj starověký lid, Izrael, podivuhodné věci. (Jozue 3:5; Žalm 106:7, 21, 22) Přestože Jehova v současné době takovým způsobem do lidských záležitostí nezasahuje, nacházíme kolem sebe hojnost dokladů o jeho podivuhodných dílech. Máme tedy důvod ztotožnit se s žalmistou, který řekl: „Jak mnohá jsou tvá díla, Jehovo! Všechna jsi je udělal v moudrosti. Země je plná tvých výtvorů.“ (Žalm 104:24; 148:1–5)
2 Mnoho lidí dnes tyto jasné doklady o Stvořitelově činnosti přehlíží nebo je odmítá. (Římanům 1:20) Je však na místě, abychom o ní přemýšleli a abychom dospěli k určitému závěru, který se týká toho, jaké postavení máme před naším Tvůrcem, a toho, jaké povinnosti vůči němu máme. V tomto ohledu nám vynikajícím způsobem pomáhá 38. až 41. kapitola Joba, protože v těchto kapitolách Jehova obrátil Jobovu pozornost k určitým stránkám svých podivuhodných děl. Uvažujme o některých závažných otázkách, které Bůh vznesl.
Díla mocná a podivuhodná
3. Na jaké věci se Bůh ptal, jak je to uvedeno u Joba 38:22, 23, 25–29?
3 Bůh se Joba například zeptal: „Vstoupil jsi do zásobáren sněhu anebo vidíš i zásobárny krup, které jsem zadržel pro čas tísně, pro den boje a války?“ Sníh a kroupy patří k životu v mnoha částech naší planety. Bůh dále řekl: „Kdo rozdělil kanál pro záplavu a cestu pro hřímavý bouřkový mrak, aby jej přiměl pršet na zemi, kde není člověk, na pustinu, v níž není žádný pozemský člověk, aby nasytil místa postižená bouří a opuštěná a způsobil, že vzejde travní porost? Existuje otec deště, anebo kdo porodil kapky rosy? Z čího břicha vlastně vychází led, a pokud jde o nebeskou jinovatku, kdo tu vskutku rodí?“ (Job 38:22, 23, 25–29)
4–6. V jakém smyslu má člověk neúplné poznání o sněhu?
4 Někteří z těch, kdo žijí v uspěchané společnosti a musí cestovat, možná sníh považují pouze za překážku. Pro bezpočet dalších lidí je však sníh zdrojem potěšení, protože s sebou přináší kouzelnou zimní krajinu a příležitost věnovat se nějaké skvělé činnosti. Známe ale vzhledem k otázce, kterou Bůh položil, sníh důkladně — třeba jen to, jak vypadá? Zřejmě víme, jak vypadá spousta sněhu. Ale co jednotlivé sněhové vločky? Víte, jak vypadají, nebo jste snad již zkoumali, jak vznikají?
5 Někteří lidé se studiu sněhových vloček a jejich fotografování věnují už řadu desetiletí. Jediná sněhová vločka se může skládat ze stovky křehkých krystalků ledu, které mohou tvořit velké množství nádherných tvarů. V knize nazvané Atmosphere (Atmosféra) je uvedeno: „Nekonečná rozmanitost sněhových vloček je pověstná, a přestože vědci tvrdí, že žádný přírodní zákon nebrání duplikaci vloček, nikdy nebyly nalezeny dvě vločky, které by byly naprosto stejné. Jeden výzkum impozantního rozsahu byl veden ... Wilsonem A. Bentleym, který více než 40 let zkoumal a fotografoval sněhové vločky pomocí mikroskopu, aniž by kdy našel dvě, jež byly naprosto stejné.“ Ale i kdyby dvě sněhové vločky ve výjimečném případě vypadaly jako dvojčata, změnilo by se opravdu něco na tom, že jejich ohromná rozmanitost je podivuhodná?
6 Připomeňme si otázku položenou Bohem: „Vstoupil jsi do zásobáren sněhu?“ Mnoho lidí považuje za zásobárny sněhu oblaka. Dovedete si představit, že byste šli do těchto zásobáren, abyste provedli inventuru těch nekonečně rozmanitých sněhových vloček nebo abyste prostudovali, jak vznikají? Jedna vědecká encyklopedie říká: „Podstata a vznik zárodku ledu, který je nezbytný k tomu, aby kapičky v oblaku začaly při teplotě asi ... –40 stupňů Celsia mrznout, nejsou dosud jasné.“ (Žalm 147:16, 17; Izajáš 55:9, 10)
7. Jak důkladné poznání mají lidé o dešti?
7 A co déšť? Bůh se Joba zeptal: „Existuje otec deště, anebo kdo porodil kapky rosy?“ Tatáž encyklopedie uvádí: „Vzhledem ke složitosti atmosférických dějů a ohromné proměnlivosti obsahu par a částic ve vzduchu se zdá, že je nemožné vytvořit nějakou podrobnou, všeobecně platnou teorii o tom, jakým způsobem vznikají oblaka a srážky.“ Jednodušeji řečeno, vědci předložili již několik podrobných teorií, ale déšť ve skutečnosti plně vysvětlit nemohou. Přesto oblaka přinášejí déšť, který — jak víte — zavlažuje naši zemi, vyživuje rostliny a umožňuje, abychom se na naší planetě těšili ze života.
8. Proč je zcela na místě to, co Pavel vyjádřil ve Skutcích 14:17?
8 Nesouhlasíte snad se závěrem, k němuž došel apoštol Pavel, který druhé vybízel, aby v těchto podivuhodných dílech viděli svědectví o Tom, kdo je činí? Pavel o Jehovovi Bohu řekl: „Neponechal [se] bez svědectví, že dělal dobro, když vám dával deště z nebe a plodná období a zcela naplňoval vaše srdce pokrmem a dobrou náladou.“ (Skutky 14:17; Žalm 147:8)
9. Jak se v Božích podivuhodných dílech projevuje Jehovova velká moc?
9 Není pochyb o tom, že Bůh, který je Činitelem takových podivuhodných a užitečných děl, je nesmírně moudrý a mocný. Abychom si názorně ukázali jeho moc, uvažujme o následujících skutečnostech: Každý den dochází údajně asi ke 45 tisícům bouřek, to znamená k více než 16 milionům za rok. Na celém světě je jich tedy v tomto okamžiku přibližně 2 000. Komplex oblaků jedné takové bouřky je nabit energií odpovídající deseti či více jaderným bombám svrženým za druhé světové války. Část této energie občas vídáte v podobě blesků. Kromě toho, že mocné blesky vzbuzují bázeň, přispívají také ke vzniku určitých dusíkatých sloučenin, které se dostávají do půdy a jako přírodní hnojivo obohacují rostliny. Blesk je tudíž projevem energie, ale zároveň přináší skutečný užitek. (Žalm 104:14, 15)
K jakému závěru dojdete?
10. Jak byste odpověděli na otázky, které nacházíme u Joba 38:33–38?
10 Představte si, že jste na Jobově místě a že se Všemohoucí Bůh dotazuje vás. Pravděpodobně budete souhlasit s tím, že většina lidí věnuje Božím podivuhodným dílům jen malou pozornost. Jehova nám klade otázky, které čteme u Joba 38:33–38. „Poznal jsi ustanovení nebes, nebo mohl bys uplatnit jeho autoritu na zemi? Můžeš pozvednout hlas až k oblaku, aby tě přikryla vzdouvající se spousta vody? Můžeš vyslat blesky, aby šly a řekly ti: ‚Zde jsme‘? Kdo vložil moudrost do vrstev oblaků nebo kdo dal porozumění jevu oblohy? Kdo může v moudrosti přesně spočítat oblaka, nebo nebeské vodní džbány — kdo je může převrhnout, když se prach vylévá jakoby do roztavené spousty a hroudy země se k sobě lepí?“
11, 12. Co patří k věcem, jež dokládají, že Bůh je Činitelem podivuhodných věcí?
11 Dotkli jsme se jen několika myšlenek, o kterých Elihu diskutoval s Jobem, a potom jsme si všimli některých otázek, jež Jehova položil Jobovi, aby mu Job odpověděl „jako zdatný muž“. (Job 38:3) Říkáme „některých“, protože Bůh ve 38. a 39. kapitole knihy Job zaměřil pozornost na ještě další pozoruhodné stránky stvoření. Zmínil se například o nebeských souhvězdích. Kdo zná všechny jejich zákony neboli ustanovení? (Job 38:31–33) Jehova Jobovi poukázal na některá zvířata — na lva a krkavce, kozorožce a zebru, divokého býka a pštrosa a pak na statného koně a orla. Bůh se v podstatě ptal, zda Job dal těmto rozmanitým zvířatům jejich vlastnosti a zda jim umožnil, aby žila a dobře prospívala. Možná, že jste někdy přemýšleli o těchto kapitolách, zvláště pokud vás přitahují koně či jiná zvířata. (Žalm 50:10, 11)
12 Také byste mohli prozkoumat kapitoly 40 a 41, kde Jehova opět Joba žádá, aby mu odpověděl na otázky týkající se dvou zvláštních tvorů. Těmi jsou zřejmě ohromný a silný hroch (behemot) a hrůzu nahánějící nilský krokodýl (leviatan). Každý z nich je svým způsobem úžasným stvořením, které si zaslouží naši pozornost. Podívejme se nyní, k jakému závěru bychom měli dojít.
13. K jakému závěru došel Job na základě otázek, které mu Bůh položil, a jak by tyto věci měly zapůsobit na nás?
13 Dvaačtyřicátá kapitola Joba nám ukazuje, jak Boží otázky na Joba zapůsobily. Job předtím věnoval příliš mnoho pozornosti sám sobě a druhým lidem. Když ale přijal napravování zahrnuté v otázkách od Boha, svůj postoj změnil. Přiznal: „Poznal jsem, že jsi [Jehovo] schopen udělat všechno, a není myšlenka, která je pro tebe nedosažitelná. ‚Kdože to zatemňuje radu bez poznání?‘ Proto jsem hovořil, ale nerozuměl jsem věcem příliš podivuhodným pro mne, jež neznám.“ (Job 42:2, 3) Ano, když Job věnoval pozornost Božím dílům, řekl, že tyto věci jsou pro něj příliš podivuhodné. Podobně i nám by divy Božího stvoření, které jsme uvedli, měly připomenout, jak úžasnou moudrost a moc Bůh má. Proč bychom o tom měli přemýšlet? Je to snad jen proto, aby na nás Jehovova nesmírná moc a schopnosti udělaly dojem? Nebo by nás to mělo podnítit ještě k něčemu jinému?
14. Jak David reagoval na Boží podivuhodná díla?
14 Podobná vyjádření nacházíme i v 86. žalmu. Napsal je David, který v jednom z předchozích žalmů řekl: „Nebesa oznamují Boží slávu; a prostor vypráví o díle jeho rukou. Jeden den za druhým dnem působí, že překypuje řeč, a jedna noc za druhou nocí předvádí poznání.“ (Žalm 19:1, 2) V Žalmu 86:10, 11 šel však David ještě dál. Čteme tam: „Ty jsi velký a činíš úžasné věci; ty jsi Bůh, jen ty. Poučuj mě, Jehovo, o své cestě. Budu chodit v tvé pravdě. Sjednoť mé srdce, aby se bálo tvého jména.“ Davidova posvátná úcta ke Stvořiteli, kterou k němu choval pro všechna jeho podivuhodná díla, zahrnovala náležitou míru uctivé bázně. Jistě chápete proč. David se nechtěl znelíbit Tomu, kdo byl schopen vykonat tato podivuhodná díla. Ani my bychom se mu neměli chtít znelíbit.
15. Proč bylo vhodné, že David měl před Bohem uctivou bázeň?
15 David si určitě uvědomoval jednu důležitou skutečnost. Vzhledem k tomu, že Bůh disponuje ohromnou mocí, může ji zaměřit proti komukoli, kdo si nezaslouží jeho přízeň. To je pro takové lidi zlověstné. Bůh se Joba ptal: „Vstoupil jsi do zásobáren sněhu anebo vidíš i zásobárny krup, které jsem zadržel pro čas tísně, pro den boje a války?“ Sníh, kroupy, dešťové bouře, vítr a blesky — to všechno patří k Božímu arzenálu. To jsou opravdu neuvěřitelně mocné přírodní síly. (Job 38:22, 23)
16, 17. Co je dokladem bázeň vzbuzující moci, kterou Bůh má, a jak ji v minulosti použil?
16 Pravděpodobně si vzpomenete na nějakou pohromu, ke které došlo v místě, kde žijete, a která byla způsobena některou z těchto sil — ať už vichřicí, krupobitím nebo záplavami. Uveďme si jeden příklad: Koncem roku 1999 postihla jihozápadní Evropu ohromná bouře, která překvapila dokonce i meteorology. Rychlost větru dosahovala 200 kilometrů za hodinu, takže vítr zničil tisíce střech, povalil stožáry elektrického napětí a převrátil několik nákladních automobilů. Zkuste si to představit: Bouře polámala nebo vyvrátila i s kořeny asi 270 milionů stromů — z toho 10 000 jen ve versailleském parku u Paříže. Miliony domácností zůstaly bez elektřiny. Počet obětí na životech dosáhl téměř 100. A to všechno způsobila jedna krátká větrná bouře. To je ohromná síla.
17 Někdo by mohl říci, že bouře jsou nevypočitatelné jevy, které nelze ani omezit, ani zaměřit na konkrétní lidi. Přesto ale, co bychom mohli očekávat, kdyby všemocný Bůh, který koná úžasná díla, opravdu takové síly použil, a to určitým omezeným způsobem zaměřeným na konkrétní lidi? Něco podobného udělal v Abrahamově době. Věrný Abraham se dozvěděl, že Soudce celé země posoudil ničemnost obyvatel dvou měst, Sodomy a Gomory. Ti byli tak zkažení, že křik stížnosti na ně vystoupil až k Bohu, který všem spravedlivým pomohl, aby z těchto odsouzených měst unikli. Historická zpráva říká: „Tehdy Jehova způsobil, že pršela síra a oheň od Jehovy z nebes“ na ta města. I to bylo jedno z podivuhodných děl, které vedlo k záchraně spravedlivých a ke zničení nenapravitelně ničemných lidí. (1. Mojžíšova 19:24)
18. Na jaké podivuhodné věci poukazuje 25. kapitola Izajáše?
18 Později Bůh vynesl soudcovské rozhodnutí proti starověkému městu Babylónu, o němž se zřejmě zmiňuje 25. kapitola Izajáše. Bůh předpověděl, že určité město se stane rozvalinami: „Udělal jsi ... z města kupu kamení, z opevněného městečka drolící se zříceninu, z obytné věže cizích lidí, aby nebyla městem, které nebude znovu postaveno až na neurčitý čas.“ (Izajáš 25:2) Novodobí návštěvníci místa, kde kdysi stál Babylón, mohou potvrdit, že toto proroctví se prokázalo jako pravdivé. Byla to pouhá náhoda? Naopak, můžeme přijmout Izajášovo vyhodnocení: „Jehovo, jsi můj Bůh, tebe vyvyšuji, tvému jménu chvalořečím, neboť jsi učinil podivuhodné věci, rady od raných časů, ve věrnosti, v důvěryhodnosti.“ (Izajáš 25:1)
Podivuhodná díla v budoucnosti
19, 20. Jaké splnění Izajáše 25:6–8 můžeme očekávat?
19 Bůh splnil výše uvedené proroctví v minulosti, a podivuhodným způsobem bude jednat jistě i v budoucnosti. V kontextu Izajáše 25:1, kde je zmínka o ‚podivuhodných věcech‘, jež Bůh činí, nacházíme spolehlivé proroctví, které se má ještě splnit. A splní se stejně jistě, jako se splnil rozsudek nad Babylónem. Jaká ‚podivuhodná věc‘ je tedy slíbena? U Izajáše 25:6 se říká: „Jehova vojsk jistě udělá na této hoře pro všechny národy hostinu s jídly dobře omaštěnými olejem, hostinu s vínem kvašeným na sedlině, s jídly dobře omaštěnými olejem a naplněnými morkem, s přecezeným vínem kvašeným na sedlině.“
20 Toto proroctví se určitě splní v novém světě, který Bůh slíbil a který je před námi. Potom bude lidstvo zbaveno problémů, jež nyní tíží tolik lidí. Proroctví zaznamenané u Izajáše 25:7, 8 dává jistotu, že Bůh použije svou tvůrčí moc, aby učinil jedno z nejpodivuhodnějších děl všech dob: „Opravdu navždy pohltí smrt, a Svrchovaný Pán Jehova jistě setře slzy ze všech obličejů. A z celé země odejme pohanu svého lidu, neboť tak mluvil sám Jehova.“ Apoštol Pavel později citoval tento úsek Písma a uplatnil ho na dobu, kdy Bůh při vzkříšení přivede mrtvé zpět k životu. To bude skutečně podivuhodné dílo. (1. Korinťanům 15:51–54)
21. Jaká podivuhodná díla udělá Bůh pro mrtvé?
21 Další důvod, proč slzy zármutku pominou, spočívá v tom, že lidé budou zbaveni svých tělesných onemocnění. Když byl Ježíš na zemi, uzdravil mnoho lidí — slepým vrátil zrak, hluchým sluch a tělesně postiženým jejich životní energii. U Jana 5:5–9 je uvedeno, že Ježíš uzdravil muže, který byl 38 let chromý. Ti, kdo toto uzdravení viděli, je považovali za zázrak, za podivuhodné dílo. A opravdu to bylo podivuhodné dílo. Ježíš jim však řekl, že ještě úžasnější bude to, až vzkřísí mrtvé: „Nedivte se tomu, protože přichází hodina, kdy ti všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas a vyjdou, ti, kdo činili dobré věci, ke vzkříšení života.“ (Jan 5:28, 29)
22. Proč se mohou chudí a ztrápení dívat do budoucnosti s nadějí?
22 To se jistě stane, protože tím, kdo to slibuje, je Jehova. Můžete si být jisti, že až použije svou velkou obnovující sílu a pečlivě ji zaměří na konkrétní lidi, výsledek bude podivuhodný. Žalm 72 poukazuje na to, co učiní prostřednictvím svého Syna, Krále. Potom bude rašit spravedlivý. Bude hojnost pokoje. Bůh osvobodí chudé a ztrápené. Slibuje: „Na zemi bude spousta obilí; na vrcholku hor bude nadbytek. Jeho ovoce bude jako [ve starověkém] Libanonu a ti, kdo jsou z města, rozkvetou jako zemské rostlinstvo.“ (Žalm 72:16)
23. K čemu by nás měla Boží podivuhodná díla podněcovat?
23 Je zřejmé, že máme mnoho důvodů věnovat pozornost všem Jehovovým podivuhodným dílům — tomu, co udělal v minulosti, tomu, co dělá dnes, i tomu, co udělá v blízké budoucnosti. „Požehnaný buď Jehova Bůh, Izraelův Bůh, jediný, který koná podivuhodná díla. A požehnané buď jeho slavné jméno na neurčitý čas, a jeho sláva ať naplní celou zemi. Amen a amen.“ (Žalm 72:18, 19) O Božích podivuhodných dílech bychom měli pravidelně a s nadšením mluvit s příbuznými a dalšími lidmi. Ano, ‚oznamujme mezi národy Jehovovu slávu, mezi všemi lidmi jeho podivuhodná díla‘. (Žalm 78:3, 4; 96:3, 4)
Jak byste odpověděli?
• Jak otázky, které byly položeny Jobovi, zdůrazňují, že lidské poznání je omezené?
• Které příklady Božích podivuhodných děl, na něž poukazuje 37. až 41. kapitola Joba, na vás zapůsobily?
• Jakou odezvu by měla u nás vyvolat úvaha o některých Božích podivuhodných dílech?
[Studijní otázky]
[Obrázky na straně 10]
K jakému závěru dojdete v souvislosti s úžasnou rozmanitostí sněhových vloček a ohromující silou blesku?
[Podpisek]
snowcrystals.net
[Obrázky na straně 13]
Mluvte pravidelně s druhými lidmi o Božích podivuhodných dílech