Zaměřte pozornost na Činitele podivuhodných věcí!
Zaměřte pozornost na Činitele podivuhodných věcí!
„Zastav se a projev pozornost podivuhodným Božím dílům.“ (JOB 37:14)
1, 2. Jaký úžasný objev byl učiněn v roce 1922 a jakou reakci vyvolal?
ARCHEOLOG a anglický lord několik let spolupracovali při hledání pokladu. Dne 26. listopadu 1922 na pohřebním místě egyptských faraónů v proslulém Údolí králů nakonec archeolog Howard Carter a lord Carnarvon nalezli odměnu — hrobku faraóna Tutanchamona. Když se dostali k zapečetěným dveřím, vyvrtali díru. Carter tudy prostrčil svíčku a zvědavě nahlédl dovnitř.
2 Později Carter vyprávěl: „Když se lord Carnarvon, který to napětí již nemohl vydržet, dychtivě zeptal: ‚Vidíte něco?‘, jediné, co jsem dokázal ze sebe vypravit, byla slova: ‚Ano, podivuhodné věci.‘“ K tisícům pokladů, které v hrobce byly, patřila i rakev z masivního zlata. Možná jste některé z těchto ‚podivuhodných věcí‘ již někdy viděli na fotografiích nebo vystavené v muzeu. Přesto, jakkoli jsou snad tyto muzejní exponáty podivuhodné, pravděpodobně se nijak netýkají vašeho života. Obraťme tedy pozornost k podivuhodným věcem, které se vás rozhodně týkají a které jsou pro vás cenné.
3. Kde nacházíme informace o podivuhodných věcech, které pro nás mohou být cenné?
3 Uvažujme například o jistém muži, který žil před mnoha staletími — muži, který je mnohem pozoruhodnější než jakákoli filmová hvězda či jakýkoli sportovní hrdina nebo člen královské rodiny. Byl označen za největšího ze všech Orientálců. Jistě znáte jeho jméno — Job. Byla o něm napsána celá biblická kniha. Jeden z jeho současníků, mladík, který se jmenoval Elihu, byl však přesvědčen, že Joba musí napomenout. Elihu v podstatě řekl, že Job věnoval přílišnou pozornost sám sobě a lidem kolem sebe. V knize Job ve 37. kapitole nacházíme několik dalších konkrétních a moudrých rad, které mohou být opravdu cenné i pro každého z nás. (Job 1:1–3; 32:1–33:12)
4. Co vedlo k Elihuově vybídce zaznamenané u Joba 37:14?
4 Tři Jobovi údajní přátelé dlouze mluvili o věcech, v nichž se Job podle nich dopustil nějakého nesprávného postoje nebo skutku. (Job 15:1–6, 16; 22:5–10) Elihu trpělivě čekal, až rozhovor skončí. Potom promluvil s pochopením a s moudrostí. Poukázal na řadu cenných věcí, ale všimněme si této klíčové myšlenky: „Dopřej tomu přece sluchu, Jobe; zastav se a projev pozornost podivuhodným Božím dílům.“ (Job 37:14)
Ten, kdo ta díla učinil
5. Čeho se týkají ‚podivuhodná Boží díla‘, na něž poukazoval Elihu?
5 Všimněme si, že Elihu Jobovi nenavrhl, aby věnoval pozornost sobě nebo jemu či jiným lidem. Elihu místo toho Joba — ale i nás — moudře vybídl, abychom věnovali pozornost podivuhodným dílům Jehovy Boha. Co myslíte, že to vyjádření — ‚podivuhodná Boží díla‘ — zahrnuje? A hlavně: Proč byste kromě věcí, o něž se snad zajímáte, jako například svého zdraví, své finanční situace, budoucnosti, rodiny, svých spolupracovníků a sousedů, měli věnovat pozornost také Božím dílům? Podivuhodná díla Jehovy Boha se jednoznačně týkají jeho moudrosti a jeho moci nad hmotným stvořením všude kolem nás. (Nehemjáš 9:6; Žalm 24:1; 104:24; 136:5, 6) Abychom si to objasnili, všimněme si jedné myšlenky uvedené v knize Jozue.
6, 7. (a) Jaká podivuhodná díla vykonal Jehova v Mojžíšově a Jozuově době? (b) Jak byste reagovali, kdybyste se stali svědky některého z těch děl, jež Bůh vykonal v Mojžíšově a Jozuově době?
6 Jehova postihl starověký Egypt pohromami a potom rozdělil Rudé moře, aby Mojžíš mohl starověké Izraelity vyvést na svobodu. (2. Mojžíšova 7:1–14:31; Žalm 106:7, 21, 22) Podobná událost je popsána ve 3. kapitole knihy Jozue. Mojžíšův nástupce, Jozue, měl převést Boží lid přes jinou vodní masu a potom je měl vést dál do Zaslíbené země. Jozue řekl: „Posvěťte se, neboť zítra Jehova učiní ve vašem středu podivuhodné věci.“ (Jozue 3:5) Jaké podivuhodné věci?
7 Zpráva ukazuje, že Jehova odstranil vodní překážku v podobě řeky Jordán, a tak mnoho tisíc mužů, žen a dětí mohlo přejít po suché zemi. (Jozue 3:7–17) Kdybychom to sledovali a viděli, jak řeka ustupuje a jak ti lidé bezpečně přecházejí, jistě by na nás tento podivuhodný skutek silně zapůsobil. Jasně totiž ukázal moc, kterou Bůh má nad stvořením. Nicméně i dnes — za našeho života — dochází ke stejně podivuhodným věcem. Budeme-li uvažovat o tom, co je zapsáno u Joba 37:5–7, můžeme zjistit, co k těmto věcem patří a proč bychom jim měli věnovat pozornost.
8, 9. Na jaká podivuhodná díla poukazuje Job 37:5–7 a proč bychom o nich měli uvažovat i my?
8 Elihu prohlásil: „Bůh podivuhodně hřmí svým hlasem, dělá velké věci, které nemůžeme poznat.“ Co měl Elihu na mysli, když řekl, že Bůh dělá určité věci „podivuhodně“? Dále se zmiňuje o sněhu a lijácích deště. Tyto věci brání zemědělci pokračovat v práci na poli, čímž mu poskytují čas a důvod uvažovat o Božích dílech. Možná nejsme zemědělci, nicméně déšť a sníh mohou ovlivňovat i nás. Podle toho, kde žijeme, přerušuje sníh nebo déšť i naši práci. Zauvažujeme někdy o tom, co stojí za těmito divy a co to pro nás znamená? Udělali jste to už někdy?
9 Stojí za povšimnutí, že podle 38. kapitoly knihy Job sám Jehova Bůh rozvíjel podobnou myšlenkovou linii, když Jobovi kladl hluboké otázky. Přestože náš Stvořitel položil tyto otázky Jobovi, týkají se i nás, našeho postoje a naší existence i budoucnosti. Podívejme se tedy, na co se Bůh ptal a co z toho vyplývá. Ano, jednejme tak, jak nás vybízejí slova zapsaná u Joba 37:14.
10. Jak by na nás měla zapůsobit 38. kapitola Joba a k jakým otázkám obrací pozornost?
10 Osmatřicátá kapitola začíná slovy: „Jehova přistoupil k tomu, aby Jobovi odpověděl z větrné bouře a řekl: ‚Kdože to zatemňuje radu slovy bez poznání? Přepásej si bedra, prosím, jako zdatný muž a dovol, abych se tě tázal, a ty mě informuj.‘“ (Job 38:1–3) Tato úvodní slova určují rámec toho, co následuje. To Jobovi pomohlo, aby své smýšlení přizpůsobil skutečnosti, že stojí před Stvořitelem vesmíru a že je mu odpovědný. Totéž bychom měli udělat i my a rovněž naši současníci. Potom Bůh obrátil pozornost na věci, o nichž se již zmínil Elihu. „Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz mi, máš-li porozumění. Kdo stanovil její míry, pokud to víš, nebo kdo po ní roztahoval měřicí provazec? Do čeho byly zapuštěny její podstavce, nebo kdo položil její úhelný kámen?“ (Job 38:4–6)
11. Co bychom si na základě Joba 38:4–6 měli uvědomit?
11 Kde byl Job — a kde jsme byli my všichni —, když země začala existovat? Navrhli jsme jako architekti model naší země a vyměřili jsme na základě tohoto modelu jakoby nějakým měřidlem její rozměry? Samozřejmě, že ne. Po lidech tehdy ještě nebylo ani vidu, ani slechu. Bůh přirovnává naši zemi ke stavbě a ptá se: „Kdo položil její úhelný kámen?“ Víme, že země je umístěna v přesně takové vzdálenosti od našeho slunce, abychom zde mohli žít a dobře se nám dařilo. Země má také tu správnou velikost. Kdyby naše planeta byla větší, plynný vodík by neunikal z naší atmosféry a země by se stala nevhodnou pro život. Je jasné, že někdo „položil její úhelný kámen“ na správné místo. Zasloužil se o to Job? Nebo my? Anebo je to zásluha Jehovy Boha? (Přísloví 3:19; Jeremjáš 10:12)
Který člověk může odpovědět?
12. K jaké úvaze nás vede otázka, kterou nacházíme u Joba 38:6?
12 Bůh se také zeptal: „Do čeho byly zapuštěny její podstavce?“ To je podnětná otázka. Pravděpodobně dobře známe pojem, který Job neznal — totiž gravitaci. Většina z nás chápe, že gravitační síla, kterou má ohromná hmota slunce, udržuje naši zemi na určitém místě — jakoby na jejích zapuštěných podstavcích. Přesto ale, kdo plně rozumí gravitaci?
13, 14. (a) Co je nutné si v souvislosti s gravitací připustit? (b) Jak bychom měli reagovat na situaci, na kterou poukazuje Job 38:6?
13 Jedna nedávno vydaná kniha nazvaná The Universe Explained (Vysvětlený vesmír) připouští, že ‚gravitace je sice nejznámější přírodní síla, ale zároveň jí nejméně rozumíme‘. Tato kniha dále uvádí: „Zdá se, že gravitační síla se šíří prázdným prostorem okamžitě, aniž by bylo zjevné jak. V posledních letech se však fyzikové začali zabývat myšlenkou, že gravitační pole by se mohlo šířit vlnami, jež jsou tvořeny částicemi, kterým se říká gravitony... Nikdo si ale není zcela jist, zda existují.“ Přemýšlejme o tom, co to znamená.
14 Od doby, kdy Jehova položil Jobovi zmíněné otázky, věda pokročila o 3 000 let. Přesto nikdo — ani my, ani experti v oboru fyziky — nemůže úplně vysvětlit gravitaci, která udržuje naši zemi na správné oběžné dráze, tedy přesně v té pozici, abychom se zde na zemi mohli těšit ze života. (Job 26:7; Izajáš 45:18) Nezmiňujeme se o tom proto, že bychom se všichni měli snažit rozluštit tajemství gravitace. Jde spíše o to, že věnujeme-li pozornost třeba jen této jedné stránce Božích podivuhodných děl, mělo by to ovlivnit náš náhled na Boha. Máte posvátnou úctu k jeho moudrosti a poznání? A uvědomujete si, proč se musíme dozvědět více o jeho vůli?
15–17. (a) Na co zaměřovala pozornost slova zapsaná u Joba 38:8–11 a jaké otázky to vyvolává? (b) Co je nutné si připustit v souvislosti se znalostmi o oceánech a o jejich rozložení na zemi?
15 Stvořitel však Jobovi klade další otázky: „Kdo zahradil dveřmi moře, jež začalo vycházet, jako když vyrazí z lůna; když jsem mu dal oblak za oděv a hustou temnotu za plenu, a přistoupil jsem k tomu, abych na něm rozbil svůj předpis a abych postavil závoru a dveře, a přikročil jsem k tomu, abych řekl: ‚Až sem smíš přijít, a dál ne; a zde jsou omezeny tvé pyšné vlny‘?“ (Job 38:8–11)
16 Zahrazení moří se týká kontinentů, oceánů i přílivu a odlivu. Jak dlouho již člověk sleduje a studuje tyto věci? Tisíce let — a v posledním století velmi intenzivně. Mohli bychom se domnívat, že většinu toho, co se o nich lze dozvědět, už víme. Co však zjistíte, jestliže tento námět prozkoumáte v největších knihovnách nebo využijete ohromné možnosti v přístupu k odborné literatuře prostřednictvím internetu, abyste našli nejnovější fakta, která jsou v roce 2001 k dispozici?
17 Jedna všeobecně uznávaná encyklopedie připouští: „Rozložení pevninských desek a oceánských prohlubní na povrchu země a rozložení významnějších charakteristických rysů zemského povrchu patří již dlouho k nejspletitějším problémům vědeckého výzkumu a formulování teorií.“ Encyklopedie pak sice předkládá čtyři možná vysvětlení, ale říká, že kromě nich existují ‚mnohé další hypotézy‘. Jak možná víte, hypotéza „obsahuje nedostatečné doklady, takže neposkytuje nic víc než jen předběžné vysvětlení“.
18. K jakému závěru vás vedou slova zapsaná u Joba 38:8–11?
18 Nezdůrazňuje to snad, jak jsou otázky, které čteme u Joba 38:8–11, aktuální? Jistě nám nepatří zásluha za to, jak jsou všechny tyto rysy naší planety uspořádány. Nebyli jsme to my, kdo umístil měsíc tak, aby jeho přitažlivost přispěla ke vzniku odlivu a přílivu, který za normálních okolností nezaplavuje pobřežní oblasti ani prostředí, v němž žijeme. Jak víte, byl to Činitel podivuhodných věcí. (Žalm 33:7; 89:9; Přísloví 8:29; Skutky 4:24; Zjevení 14:7)
Připisujme Jehovovi zásluhu, která mu patří
19. K jakým fyzikálním jevům obrací naši pozornost poetické vyjádření zaznamenané u Joba 38:12–14?
19 Lidem nepatří zásluha ani za otáčení země, o němž se zmiňuje Job 38:12–14. Díky této rotaci existuje ranní úsvit, nad jehož krásou často žasneme. Když vychází slunce, stávají se rysy naší země stále jasnějšími podobně jako tvar hlíny, který se mění působením pečetidla. Zamyslíme-li se alespoň na chvíli nad pohybem země, musíme žasnout nad tím, že se země neotáčí příliš rychle, což by mělo katastrofální následky, jak si snadno dovedeme představit. Ani nerotuje tak pomalu, že by dny a noci byly mnohem delší a že by se střídalo extrémní horko s extrémním chladem, což by znemožňovalo lidský život. Upřímně řečeno, měli bychom být rádi, že tuto rychlost rotace stanovil Bůh, a ne nějaká skupina lidí. (Žalm 148:1–5)
20. Jak byste odpověděli na otázky uvedené u Joba 38:16, 18?
20 Představte si nyní, že další otázky položil Bůh vám. Řekl: „Došel jsi ke zdrojům moře, nebo jsi obcházel a hledal vodní hlubinu?“ Na to by nedokázal beze zbytku odpovědět ani žádný oceánograf. Bůh dále pokračuje: „Uvažoval jsi inteligentně o rozlehlých prostorách země? Pověz, jestliže jsi to všechno poznal.“ (Job 38:16, 18) Navštívili a probádali jste snad všechny končiny země — nebo alespoň většinu z nich? Kolik životů bychom asi potřebovali na to, abychom věnovali pozornost nádherným místům a divům, které jsou na naší zemi? A jak úžasný život by to byl!
21. (a) K jakým názorům vědců by mohly obracet pozornost otázky uvedené u Joba 38:19? (b) K čemu by nás měla podněcovat fakta týkající se světla?
21 Podívejme se rovněž na hluboké otázky zapsané u Joba 38:19: „Kdepak je cesta k místu, kde přebývá světlo? Pokud jde o tmu, kdepak je její místo?“ Jak možná víte, dlouho převažoval názor, že světlo se šíří v podobě vlnění — jako vlny, které můžeme pozorovat na hladině rybníka. Potom, v roce 1905, Albert Einstein vysvětlil, že světlo se chová jako kvanta energie — neboli že má částicovou povahu. Bylo Einsteinovo vysvětlení definitivní? V jedné nedávno vydané encyklopedii je uvedena otázka: „Je světlo vlněním, nebo částicemi?“ Odpověď je následující: „[Světlo] zdánlivě nemůže být obojím, protože tyto dva modely [tedy vlny a částice] se velmi liší. Nejsprávnější odpověď je, že světlo není — přesně řečeno — ani jedním, ani druhým.“ Člověk tedy v tomto ohledu není schopen plně vysvětlit Boží díla. Přesto nás sluneční světlo stále hřeje — ať už přímo či nepřímo. Díky světlu rostliny vytvářejí k našemu užitku potravu a kyslík. Můžeme číst, vidět tvář našich milovaných, sledovat západ slunce a tak dále. Neměli bychom snad proto podivuhodná Boží díla oceňovat? (Žalm 104:1, 2; 145:5; Izajáš 45:7; Jeremjáš 31:35)
22. Jak reagoval David, který žil ve starověku, na Boží podivuhodná díla?
22 Je cílem naší úvahy o Jehovových podivuhodných dílech pouze to, aby na nás udělala takový dojem, že v nás vyvolají posvátnou úctu nebo ohromení? Sotva. Starověký žalmista uznal, že je nemožné pochopit a komentovat všechna Boží díla. David napsal: „Sám jsi udělal mnoho věcí, Jehovo, můj Bože, dokonce svá podivuhodná díla... Kdyby se mi zachtělo o nich vyprávět a mluvit, staly se početnějšími, než mohu vylíčit.“ (Žalm 40:5) Jistě tím však nemyslel, že bude o těchto velkolepých dílech mlčet. To dal David najevo svým odhodláním vyjádřeným v Žalmu 9:1: „Budu ti chvalořečit, Jehovo, celým svým srdcem; budu oznamovat všechna tvá podivuhodná díla.“
23. K čemu vás podněcují Boží podivuhodná díla a jak můžete pomáhat druhým lidem?
23 Neměla by nás snad tato díla podněcovat ke stejnému odhodlání? Neměl by nás obdiv nad Božími velkolepými díly přimět k tomu, abychom mluvili o Bohu, o tom, co již udělal, i o tom, co ještě udělá? Odpověď je jasná — měli bychom ‚oznamovat mezi národy jeho slávu, mezi všemi lidmi jeho podivuhodná díla‘. (Žalm 96:3–5) Ano, své pokorné ocenění pro podivuhodná Boží díla můžeme projevovat tím, že se budeme s druhými lidmi dělit o to, co jsme se o Bohu dozvěděli. I kdyby snad tito lidé vyrostli ve společnosti, která Stvořitele odmítá, naše pozitivní, poučná slova jim mohou pomoci, aby uznali Boží existenci. A co víc, mohou je také podnítit, aby toužili poznat toho, kdo „stvořil všechny věci“ — Činitele podivuhodných děl, Jehovu —, a chtěli mu sloužit. (Zjevení 4:11)
Jak byste odpověděli?
• O jakých Božích dílech bychom měli uvažovat v souladu s vybídkou zapsanou u Joba 37:14?
• Co patří k věcem, na které poukazuje 37. a 38. kapitola Joba a které věda nedokáže plně vysvětlit?
• Jak se díváte na podivuhodná Boží díla a k čemu vás to podněcuje?
[Studijní otázky]
[Obrázek na straně 7]
Kdo zahradil moře, aby je držel na jeho místě?
[Obrázek na straně 7]
Kdo již navštívil všechna nádherná místa na naší zemi, která Bůh stvořil?