Přejít k článku

Přejít na obsah

„Jehova byl ke mně velmi laskavý!“

„Jehova byl ke mně velmi laskavý!“

„Jehova byl ke mně velmi laskavý!“

JEDNOHO velmi příjemného večera v březnu roku 1985 si muži a ženy z redakčního oddělení v newyorském ústředí svědků Jehovových připomněli jisté významné výročí. Karl F. Klein byl tehdy šedesát let v celodobé službě. Bratr Klein nadšeně prohlásil: „Jehova byl ke mně velmi laskavý!“ Poznamenal, že Žalm 37:4 je jeho oblíbený biblický text. Později udělal všem přítomným radost, když jim zahrál na violoncello.

Následujících 15 let pracoval bratr Klein dál jako člen redakčního oddělení a sloužil ve vedoucím sboru svědků Jehovových. Potom 3. ledna 2001 ve věku 95 let Karl Klein věrně dokončil svůj pozemský běh.

Karl se narodil v Německu. Jeho rodina se přestěhovala do Spojených států a Karl vyrostl na předměstí Chicaga ve státě Illinois. Již od mládí se společně se svým mladším bratrem Tedem hluboce zajímal o Bibli. Karl byl pokřtěn v roce 1918 a vzrušující myšlenky, které slyšel na sjezdu badatelů Bible v roce 1922, v něm roznítily celoživotní lásku ke kazatelské službě. Nechtěl nechat uplynout ani týden bez účasti na kazatelské službě, a tento postoj si uchoval až do posledních týdnů svého života.

Členem ústředí se Karl stal v roce 1925 a nejdříve pracoval v tiskárně. Vášnivě miloval hudbu a několik let hrál na violoncello v orchestru, který vystupoval v křesťanských rozhlasových pořadech. Potom pracoval ve služebním oddělení, a obzvlášť rád byl ve společnosti svého dozorce T. J. Sullivana. Ted se mezitím oženil a se svou manželkou Doris se ujal misionářské služby na Portoriku.

Půl století pracoval Karl Klein v redakčním oddělení a jeho činnost zde byla velkým přínosem, protože miloval biblický výzkum a měl hluboké znalosti Bible. V roce 1963 se Karl oženil s Margaretou, německou misionářkou, která sloužila v Bolívii. S její láskyplnou pomocí, zejména v době, kdy měl zdravotní problémy, mohl vykonávat svou práci ještě ve věku mnohem pokročilejším, než v jakém lidé většinou odcházejí do důchodu. Karl se vyznačoval vrozenou upřímností a jako hudebník uměl projevovat nadšení. Tyto vlastnosti přispěly k tomu, že jeho proslovy ve sborech i na sjezdech byly nezapomenutelné. Ještě krátce před svou smrtí předsedal ranní rozpravě o denním textu a všichni členové velké newyorské rodiny betel z toho měli potěšení a užitek.

Mnozí pravidelní čtenáři Strážné věže si vzpomenou na to, jak bratr Klein zajímavě vyprávěl o svých zážitcích ve svém životním příběhu, který vyšel v roce 1985, v číslech 6 a 7 tohoto časopisu. Až si tento příběh budete s požitkem poprvé nebo znovu číst, uvědomte si, že jeho pisatel žil jako věrný a oddaný křesťan ještě dalších patnáct let.

Bratr Klein patřil k Pánovým pomazaným a z celého srdce toužil panovat spolu s Kristem v nebi. Můžeme plně důvěřovat, že mu nyní Jehova tuto jeho touhu splnil. (Lukáš 22:28–30)

[Obrázek na straně 31]

Karl v roce 1943 s T. J. Sullivanem a s Tedem a Doris

[Obrázek na straně 31]

Karl a Margareta v říjnu 2000