Při výběru manželského partnera se dejme vést Bohem

„Způsobím, abys měl pochopení, a budu tě poučovat o cestě, po níž bys měl jít. Budu radit s okem upřeným na tebe.“ (ŽALM 32:8)

1. Co je nutné pro to, aby manželství bylo úspěšné?

ARTISTA se vymrští z visuté hrazdy, stočí se do klubka a obratně udělá ve vzduchu salto. Pak tělo rychle vypne a napřáhne ruce. Za ně ho uchopí jiný artista zavěšený hlavou dolů na druhé hrazdě, která se přibližuje z opačné strany. Krasobruslařský pár se elegantně pohybuje po kluzišti. Muž svou partnerku náhle zvedne a vyhodí ji do vzduchu. Ona se zatočí, ladně dopadne na jednu brusli a dál se svým partnerem krouží po ledě. Vystoupení obou dvojic působí dojmem lehkosti. Ale kdo by se o něco takového pokusil bez cvičení, schopného partnera, a zejména bez správných rad či pokynů? Podobně se může zdát, že i dobré manželství přijde jen tak. Ale i v manželství závisí úspěch na dobrém partnerovi, na společném úsilí, a zejména na moudrých radách. Ano, je velmi důležité mít správné vedení.

2. (a) Kdo zavedl manželské uspořádání a jaký mělo účel? (b) Jak se někdy prováděla opatření k uzavření manželství?

² Je jen přirozené, když mladý svobodný muž nebo žena přemýšlejí o manželském druhovi — o svém životním partnerovi. Manželství zavedl Jehova Bůh, a proto svazek mezi mužem a ženou je běžným způsobem života. První muž Adam si však svou manželku sám nevybral. Láskyplně mu ji opatřil Jehova. (1. Mojžíšova 2:18–24) První dvojice měla mít děti, takže země nakonec měla být naplněna lidmi. Od dob tohoto prvního manželského svazku konali opatření k svatbě obvykle rodiče nevěsty a ženicha a někdy přitom měli souhlas budoucích partnerů. (1. Mojžíšova 21:21; 24:2–4, 58; 38:6; Jozue 15:16, 17) Dohodnutá manželství jsou v některých zemích a kulturách sice stále běžná, ale mnozí lidé si dnes manželského druha vybírají sami.

3. Jak by si člověk měl vybrat manželského partnera?

³ Jak by si člověk měl manželského partnera vybrat? Někteří lidé jsou ovlivněni vzhledem, tedy tím, co je příjemné a žádoucí pro oko. Další hledají hmotný prospěch, to znamená někoho, kdo se o ně bude dobře starat a kdo uspokojí jejich potřeby a touhy. Povede však některý z těchto přístupů sám o sobě ke vzniku šťastného a uspokojivého vztahu? „Půvab může být falešný a krása může být marná,“ píše se v Příslovích 31:30, „ale žena, která se bojí Jehovy, ta si opatří chválu.“ A zde je důležitá myšlenka: když si vybíráte manželského partnera, vezměte při tom v úvahu Jehovu.

Láskyplné vedení od Boha

4. Jakou pomoc nám Bůh poskytuje, pokud jde o výběr manželského partnera?

⁴ Náš láskyplný nebeský Otec Jehova nám opatřil své psané Slovo, které je naším vodítkem ve všech záležitostech. Bůh říká: „Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, Ten, kdo tě vyučuje k tvému prospěchu, Ten, kdo působí, že šlapeš cestou, kterou bys měl chodit.“ (Izajáš 48:17) Není tedy překvapující, že v Bibli nacházíme časem prověřené rady k tomu, jak si vybrat  manželského partnera. Jehova chce, aby naše manželství bylo trvalé a šťastné. Proto nám poskytuje pomoc, abychom tyto rady chápali a uplatňovali. Ale cožpak bychom právě něco takového od našeho láskyplného Stvořitele neočekávali? (Žalm 19:8)

5. Co je nezbytné, má-li být štěstí v manželství trvalé?

⁵ Jehova zavedl manželské uspořádání s tím, že to bude trvalý svazek. (Marek 10:6–12; 1. Korinťanům 7:10, 11) Proto „nenávidí rozvádění“. Dovoluje ho pouze z důvodu „smilstva“. (Malachiáš 2:13–16; Matouš 19:9) Volba manželského partnera je tedy jedním z nejzávažnějších kroků, jaké můžeme udělat, a tuto věc bychom tudíž neměli brát na lehkou váhu. Jen málo rozhodnutí může mít tak silný vliv na to, zda budeme šťastní či nešťastní. Dobrá volba může život obohatit a učinit jej uspokojující, ale špatná volba může přinést nekončící zármutek. (Přísloví 21:19; 26:21) Má-li být štěstí trvalé, je důležité vybrat si moudře a být ochoten vzít na sebe trvalý závazek. Bůh totiž ustanovil manželství jako partnerský vztah, který bude vzkvétat v případě harmonie a spolupráce. (Matouš 19:6)

6. Proč při volbě manželského partnera musí být mladí muži a ženy obzvláště opatrní a co jim pomůže učinit to nejmoudřejší rozhodnutí?

⁶ Opatrní musí být zejména mladí muži a ženy, aby jejich rozlišovací schopnost při volbě partnera nebyla nepříznivě ovlivněna tělesnou přitažlivostí a silnými sexuálními touhami. Vztah, jehož základem jsou pouze tyto činitele, se může snadno zvrtnout v pohrdání, nebo dokonce v nenávist. (2. Samuelova 13:15) Naproti tomu trvalou lásku můžeme pěstovat tím, že poznáváme svého partnera a také že lépe porozumíme sami sobě. Rovněž si musíme uvědomit, že to, po čem naše srdce zpočátku touží, nemusí být pro nás tím nejlepším. (Jeremjáš 17:9) Proto jsou tak důležitá Boží vodítka obsažená v Bibli. Pomáhají nám poznat, jak můžeme v životě učinit ta nejmoudřejší rozhodnutí. V Jehovově jménu žalmista napsal: „Způsobím, abys měl pochopení, a budu tě poučovat o cestě, po níž bys měl jít. Budu radit s okem upřeným na tebe.“ (Žalm 32:8; Hebrejcům 4:12) Manželství sice může uspokojit naši vrozenou potřebu lásky a přátelského vztahu, ale přináší také problémy, k nimž je zapotřebí zralosti a rozlišovací schopnosti.

7. Proč někteří lidé nepřijímají biblické rady k volbě manželského partnera, ale k čemu by toto jednání mohlo vést?

 ⁷ Je skutečně moudré dbát na to, co k volbě manželského partnera říká Původce manželství. Přesto se můžeme zdráhat přijmout biblickou radu, kterou nám dávají rodiče nebo křesťanští starší. Možná máme pocit, že nás plně nechápou. Navíc nás silné citové touhy mohou podněcovat k tomu, abychom jednali podle sklonu srdce. Tváří v tvář realitě však potom možná litujeme, že jsme neposlechli moudrou radu, kterou jsme dostali k našemu dobru. (Přísloví 23:19; 28:26) Možná jsme v manželství, ve kterém není láska, máme děti, o něž není snadné se starat, a možná dokonce máme nevěřícího manželského partnera. Bylo by opravdu smutné, kdyby se uspořádání, které nám mohlo přinést mnoho štěstí, stalo zdrojem velkého trápení.

Rozhodující je zbožná oddanost

8. Jak nám zbožná oddanost pomáhá, aby manželství bylo trvalé a přinášelo štěstí?

⁸ Je pravda, že vzájemná přitažlivost pomáhá upevnit manželství. Ale pro to, aby manželský svazek vydržel a přinášel štěstí, mají ještě větší důležitost hodnoty, které oba partneři uznávají. Jsou-li oba oddáni Jehovovi Bohu, je to základ pro vytvoření trvalého pouta a podporuje to jednotu tak významně, že žádný jiný činitel nemá srovnatelný vliv. (Kazatel 4:12) Jestliže se křesťanská manželská dvojice soustředí ve svém životě na pravé uctívání Jehovy, pak je spojena duchovně, duševně a mravně. Společně studují Boží slovo. Společně se modlí a to sjednocuje jejich srdce. Společně chodí na křesťanská shromáždění a spolupracují v kazatelské službě. Tím vším se vytváří duchovní pouto, které oba sbližuje. A ještě větší význam  má to, že takové jednání vede k požehnání od Jehovy.

9. Co Abraham udělal, když chtěl najít manželku pro Izáka, a jaký to mělo výsledek?

⁹ Věrný patriarcha Abraham si vypěstoval zbožnou oddanost, a proto se v době, kdy měl vybrat manželku pro svého syna Izáka, snažil jednat způsobem, který by se Bohu líbil. Svému důvěryhodnému domácímu služebníkovi Abraham řekl: „Nechám [tě] přísahat při Jehovovi, Bohu nebes a Bohu země, že nevezmeš pro mého syna manželku z dcer Kananejců, mezi nimiž bydlím, ale půjdeš do mé země a k mým příbuzným a jistě vezmeš manželku pro mého syna, pro Izáka... [Jehova] pošle svého anděla před tebou, a určitě odtamtud vezmeš manželku pro mého syna.“ Rebeka se prokázala jako znamenitá manželka a Izák ji vroucně miloval. (1. Mojžíšova 24:3, 4, 7, 14–21, 67)

10. Jaké závazky vyplývající z Písma mají manželé a manželky?

¹⁰ Jestliže jsme svobodní křesťané, pak nám zbožná oddanost pomůže vypěstovat si vlastnosti, díky nimž budeme splňovat biblické požadavky pro manželství. K povinnostem manžela a manželky patří například to, co uvedl apoštol Pavel: „Ať se manželky podřizují svým manželům jako Pánu... Manželé, milujte stále své manželky, právě jako i Kristus miloval sbor a vydal se za něj... Manželé [by měli] milovat své manželky jako svá vlastní těla... [Ať] každý z vás osobně miluje svou manželku jako sám sebe; naproti tomu manželka by měla mít ke svému manželovi hlubokou úctu.“ (Efezanům 5:22–33) Jak můžeme vidět, Pavlova inspirovaná slova zdůrazňují, jak potřebná je láska a úcta. Chceme-li jednat v souladu s touto radou, musíme mít uctivou bázeň před Jehovou. Je nutné, aby se oba partneři upřímně zavázali, že spolu budou snášet dobré i zlé. Křesťané, kteří uvažují o manželství, by měli být schopni tuto odpovědnost přijmout.

Kdy vstoupit do manželství

11. (a) Jaká rada týkající se toho, kdy vstoupit do manželství, je dána v Písmu? (b) Který příklad ukazuje, že je moudré uposlechnout biblickou radu zapsanou v 1. Korinťanům 7:36?

¹¹ Je velmi důležité vědět, kdy jsme připraveni na vstup do manželství. To je u každého člověka jiné, a proto Písmo nestanovuje žádný věk. Ukazuje ale, že je lepší počkat, až ‚překročíme rozkvět mládí‘, kdy silné sexuální touhy mohou zatemnit zdravý úsudek. (1. Korinťanům 7:36) „Když jsem své přátele viděla, jak s někým chodí a vstupují do manželství, a přitom mnoha z nich nebylo ani dvacet, bylo pro mě někdy obtížné tuto radu uplatnit,“ říká Michelle. „Uvědomila jsem si však, že tato rada je od Jehovy, a on nám říká jen to, co je k našemu dobru. S vdáváním jsem počkala, a díky tomu jsem se mohla zaměřit na svůj vztah k Jehovovi a získat určité životní zkušenosti, které jsem v období dospívání mít nemohla. O několik let později jsem byla lépe připravena zvládnout povinnosti a také problémy, které s sebou manželství nese.“

12. Proč je moudré, aby člověk nespěchal do manželství, když je ještě mladý?

¹² Ti, kdo spěchají do manželství, i když jsou ještě poměrně mladí, často zjišťují, že s tím, jak vyzrávají, se jejich potřeby a touhy mění. Potom si uvědomí, že tomu, co je zpočátku přitahovalo, už nepřikládají takový význam. Jedna mladá křesťanka byla rozhodnuta vdát se ve svých šestnácti letech. Ve stejném věku totiž vstoupila do manželství i její babička a maminka. Jistý mladý muž, o kterého měla zájem, se s ní v té době odmítl oženit, a proto si vybrala jiného muže, který byl ochoten si ji vzít. Později však svého ukvapeného rozhodnutí hořce litovala.

13. Co často chybí lidem, kteří vstupují do manželství příliš mladí?

¹³ Jestliže někdo uvažuje o manželství, je důležité, aby měl zralý náhled na to, co všechno je s tím spojeno. Manželství v příliš mladém věku může přinést řadu problémů, na jejichž řešení  mladá dvojice ještě není zcela připravena. Možná nemá takové zkušenosti a zralost, jaké jsou nezbytné pro zvládání obtíží v manželství a pro výchovu dětí. Do manželství bychom proto měli vstoupit až tehdy, když jsme tělesně, duševně a duchovně připraveni na trvalý vztah.

14. Co je nezbytné, abychom v manželství dokázali řešit stresující situace?

¹⁴ Pavel napsal, že ti, kdo vstupují do manželství, „budou mít soužení ve svém těle“. (1. Korinťanům 7:28) Problémy rozhodně vzniknou, protože spolu žijí dvě rozdílné osobnosti, a jejich názory se budou lišit. Jsme nedokonalí, a proto může být obtížné plnit naši úlohu v manželském uspořádání, kterou stanoví Bible. (1. Korinťanům 11:3; Kolosanům 3:18, 19; Titovi 2:4, 5; 1. Petra 3:1, 2, 7) K tomu, abychom hledali a poslouchali Boží vedení v tom, jak láskyplně řešit stresující situace, je zapotřebí zralosti a duchovní stability.

15. Jakou úlohu mohou rodiče sehrát v tom, aby se jejich děti připravily na manželství? Uveďte příklad.

¹⁵ Rodiče mohou své děti připravit na manželství tak, že jim pomáhají pochopit, jak důležité je poslouchat Boží vedení. Obratným používáním Písma a křesťanských publikací mohou rodiče svým potomkům pomoci, aby zjistili, zda oni sami nebo jejich případný manželský partner jsou připraveni vzít na sebe závazek vyplývající z manželství. * Osmnáctiletá Blossom se domnívala, že je zamilovaná do mladého muže, který patřil do stejného sboru a byl celodobým průkopníkem. Tito dva lidé se chtěli vzít. Rodiče však svou dceru požádali, aby ještě rok počkala, protože měli pocit, že je zatím příliš mladá. Blossom později napsala: „Jsem tak vděčná, že jsem tuto moudrou radu poslechla. Za ten rok jsem trochu vyzrála a začala jsem si uvědomovat, že onen mladý muž nemá ty vlastnosti, díky nimž by byl dobrým manželským partnerem. On nakonec opustil organizaci a já jsem unikla životnímu neštěstí. Je opravdu báječné mít moudré rodiče, na jejichž úsudek se můžeme spolehnout!“

‚Vstupujte do manželství pouze v Pánu‘

16. (a) Jakou zkoušku mohou křesťané zažít, pokud jde o to, aby ‚do manželství vstoupili v Pánu‘? (b) O čem by měli křesťané přemýšlet, jsou-li v pokušení vzít si nevěřícího člověka?

¹⁶ Jehova dává křesťanům zcela jasný pokyn: ‚Vstupujte do manželství pouze v Pánu.‘ (1. Korinťanům 7:39) Křesťanští rodiče a jejich děti možná v tomto ohledu projdou zkouškou. Proč to můžeme říci? Mladí lidé si možná přejí vstoupit do manželství, ale může se stát, že ve sboru není žádný vhodný partner. Alespoň to tak vypadá. V určité oblasti je možná méně mužů než žen nebo tam není nikdo, kdo by se zdál být vhodný. Nějaký mladý muž, který ještě není členem sboru jakožto Bohu zasvěcený služebník, má možná zájem o mladou křesťanskou ženu (nebo naopak). To vyvolává tlak nedbat na měřítka, která Jehova stanovil. Za těchto okolností by bylo dobré zamyslet se nad Abrahamovým příkladem. Jedním ze způsobů, jak si Abraham udržel svůj znamenitý vztah k Bohu, bylo to, že zajistil, aby si jeho syn Izák vzal za manželku ženu, která uctívala Jehovu. Totéž udělal i Izák v případě svého syna Jákoba. Ode všech to vyžadovalo určité úsilí, ale líbilo se to Bohu a vedlo to k požehnání od něho. (1. Mojžíšova 28:1–4)

17. Proč je pravděpodobné, že manželství s nevěřícím člověkem skončí neblaze, a co je nejdůležitějším důvodem pro to, abychom ‚do manželství vstupovali pouze v Pánu‘?

 ¹⁷ Jen v málo případech se nevěřící partner nakonec stal křesťanem. Často však dochází k tomu, že manželství s nevěřícím člověkem končí neblaze. Lidé, kteří jsou spojeni nerovným jhem, nemají stejné názory, stejná měřítka či stejné cíle. (2. Korinťanům 6:14) To může mít zhoubný vliv na komunikaci a na štěstí v manželství. Jedna křesťanská žena například velice litovala toho, že po povzbudivém shromáždění si doma nemůže se svým nevěřícím manželem popovídat o duchovních věcech. Pokud jde o to, zda ‚vstoupit do manželství v Pánu‘, má pochopitelně ještě větší význam otázka věrné oddanosti Jehovovi. Jestliže žijeme v souladu s Božím slovem, naše srdce nás neodsuzuje. Děláme totiž to, co se ‚líbí Jehovovým očím‘. (1. Jana 3:21, 22)

18. Kterým důležitým věcem by člověk, jenž zamýšlí vstoupit do manželství, měl věnovat pozornost, a proč?

¹⁸ Když uvažujeme o manželství, měli bychom se v prvé řadě zajímat o ctnost a duchovní smýšlení případného partnera. Křesťanská osobnost a také to, že Boha milujeme a jsme mu celou duší oddáni, má mnohem větší hodnotu než tělesná přitažlivost. Boží schválení mají ti, kdo si uvědomují a plní svůj závazek být duchovně silnými manželskými partnery. A největší sílu může manželská dvojice čerpat z toho, že jsou oba oddáni Stvořiteli a zcela přijímají jeho vedení. Tak je Jehova ctěn a manželství začíná na pevném duchovním základě. Ten přispěje k tomu, že manželský svazek bude trvalý.

[Poznámka pod čarou]

Jak byste odpověděli?

• Proč je Boží vedení potřebné, máme-li si vybrat vhodného manželského partnera?

• Jak zbožná oddanost pomůže posilovat manželský svazek?

• Jak mohou rodiče připravit své děti na manželství?

• Proč je důležité ‚vstupovat do manželství pouze v Pánu‘?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 17]

Uplatňování Božích rad při volbě manželského partnera může přinést mnoho štěstí

[Obrázky na straně 18]

Bohaté požehnání pramení z toho, že ‚vstupujeme do manželství pouze v Pánu‘