Otázky čtenářů

Proč se mají křesťané vyznávat starším mužům ve sboru, jestliže Jehova je ochoten na základě hodnoty výkupní oběti hříchy odpustit?

Z případu izraelského krále Davida a Bat-šeby je patrné, že David se sice dopustil velice těžkého hříchu, ale Jehova Bůh mu hřích odpustil, protože David dal najevo upřímné pokání. Když s ním prorok Natan promluvil, David se upřímně vyznal a řekl: „Zhřešil jsem proti Jehovovi.“ (2. Samuelova 12:13)

Jehova hříšníkovo upřímné vyznání přijímá a tomuto člověku odpouští. Jehova navíc činí láskyplná opatření, aby ten, kdo se hříchu dopustil, mohl dělat pokroky a duchovně se uzdravit. V případě krále Davida přišla pomoc prostřednictvím proroka Natana. V křesťanském sboru jsou dnes starší, což jsou duchovně zralí starší muži. Učedník Jakub k tomu říká: „Je mezi vámi někdo [duchovně] nemocný? Ať k sobě zavolá starší muže sboru a ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem v Jehovově jménu. A modlitba víry prospěje churavému a Jehova ho pozvedne. Také když hřešil, bude mu odpuštěno.“ (Jakub 5:14, 15)

Zkušení křesťanští starší mohou velmi přispět k tomu, aby se bolest, kterou kajícný hříšník cítí ve svém srdci, zmírnila. Ve svém jednání s ním se snaží napodobovat Jehovu. Nikdy nechtějí být drsní, i když přísné ukázňování někdy může být  na místě. Pociťují naopak soucit a uvažují o tom, co tento člověk bezprostředně potřebuje. Trpělivě se snaží usměrnit smýšlení toho, kdo se provinil, a používají při tom Bibli, Boží slovo. (Galaťanům 6:1) Ten, kdo zhřešil, možná dobrovolně svůj hřích nepřizná, ale když s ním starší promluví, může ho to přece jen podnítit k tomu, aby činil pokání, podobně jako se to stalo Davidovi, když s ním promluvil Natan. Taková podpora ze strany starších může tomu, kdo zhřešil, pomoci, aby se vyvaroval nebezpečí, že by se podobného hříchu dopustil znovu. To by mělo vážné následky, protože by takový člověk zatvrzele páchal hřích dál. (Hebrejcům 10:26–31)

Jistě není snadné vyznat se druhým ze skutků, za které se člověk stydí, a prosit o odpuštění. K tomu je třeba vnitřní síly. Zamysleme se však na okamžik nad tím, co se stane, když to člověk neudělá. Jeden muž, který se ke svému závažnému hříchu starším ve sboru nepřiznal, řekl: „Neustále jsem ve svém srdci cítil bolest. Snažil jsem se vynakládat větší úsilí v kazatelské službě, ale ten trýznivý pocit mě neopouštěl.“ Ten muž se domníval, že stačí, když se v modlitbě vyzná Bohu, ale zjevně to nestačilo; měl totiž podobné pocity, jaké měl král David. (Žalm 51:8, 11) Oč lepší je přijmout láskyplnou pomoc, kterou Jehova poskytuje prostřednictvím starších ve sboru!